Předchozí (1314)  Strana:1315  Další (1316)
1315
Libadlo, a, m. Jan L., os. jm. Wtr. Obr
I. 86.
Libeček. Cf. Mách. 116.
Libej, e, m., vz Libomír (2. dod.).
Libějice z: Libějovice.
Libek, bka, m, vz Libomír (2. dod.).
Libella, y, f. = vodní šídlo, vážka, Li-
belle.
Libellírovaný. Vedlé kteréžto žaloby
dáno jest původu proti obžalovaným za
právo tak, aby l-nou summu i s úroky na
ni vzešlými a zadržalými dali a zaplatili
Melichar. 175.
Liben, a, m., vz Libomír (2. dod.).
Libertin Jan Ig., farář † 1756. Cf. Mus.
1891.  306. — L. Jiří Jan. Vz Mus. 1892
339.
Libez, u, m., unx, zastr. Pršp. 30. 32
Libivosť, i, f., Magerkeit. L. mu (koni)
chrbet obostří. Ezp. 2140. (2148.). Cf. Li-
bovosť.
Libivý = libový. L. Nohy (jelení) Ezp
2346.
Libochna, y, f Také Liba, Libuše, Lu-
bava Mus. 1889. 162.
Libochovka, y, f., potok u Chotýčan.
Otr. VI. 60. a.
Libomír, Lubomír, Luboslav. Skráceně:
Lib, Liběj, Libek, Liben, Libon, Liboš,
Lub, Luban, Lubata, Luběj, Lubek, Lubon,
Luboš. Mus 1889 161.
Libomíra, y, f., skrác. Libuše, Lubuše.
Libon, a, m., vz Libomír (předcház.).
Liboslava, y, Libuše, Lubuše.
Liboš, e, m., vz Libomír (předcház.).
Libošín, nyní Libušin u Slaného. Mus.
1892.  270.
Libotati v dialekt. Vz List. fil 1892.
369.
Libovati. Aby libé věci sobě l-val. Kom
Lab. 5.
Librár, u, m., mince v 16 stol. Wtr.
Obr. 11. 452.
Libša, die Káča = Libuše Exc.
Libuňka, y, f., řeka v Semil. Mzr. 139.
Libůstkový. L. zájem, cena, Affections-
interesse, -preis. Neč.
Libuše, Lubuše, Libša, Lubava, Libomíra
n. Liboslava, Libochna, vz toto.
Líceň. = situace. Mor. Brt. — L. zbytečné
dle Gb m. líčení.
Lícna, y, f. L při tkání látek vlněných.
Lícny přidávati. Us. Rgl.
Licoměřiti. Lerm. 1. 61., Pušk. 13.
Licousy, vz Rousek (dod.).
Líčení tváři, rtů, obočí, řas očních v 13.
a 14. stol. Vz Zbrt Krj. I. 262. a List
čl. 1.
Líčidlo. L-la žen ve 13. stol. Vz Zbrt.
Ktj. I. 263. Vz předcház.
Líčiti se čím = chlubiti se. Ty netbaje
pokory své líčieš se svým panenstvím. Št.
Líčka. Varujme se úkladův a líček ďá-
belských. Pož. 42.
Líčník, u, m, = čásť soustruhu. Vz Včř.
II 62.Lid. Je snadno lidem vládnouti, uchvá-
cen-li obecnou je vášní jen. Lerm. I. 129.
Lída, y, f, schlecht gekleidetes, dummes
Weib. Vondrák.
Lideň, dně, m., laicus, zastr. Rozk., Pršp.
35. 59.
Lidmilovnosť, i, f. = lidomilství. Hvlč.
I.   127.
Lidmina, y, f. = Ludmila. Dol. Brtch.
Lidněc, m., omelia, zastr. Rozk.
Lidopis, u, m., popsání lidu Ott VII.
279.
Lidovec, vce, m. = přívrženec strany
lidové.
Nár. listy.
Lidověda, y, f.,-Menschenkunde.
Lidovědecký účel. Mus. 1892. 483. Vz
Folkloristický.
Lidovědný. L. práce. NZ. I. 2.
Lidový. L řeč. Vz Mtc. 1892. 290, NZ.
II.   188.
Lidoznalství, n. = folklor. NZ. II. 190.
Lidozpyt, u, m., nauka o lidu, Demo-
logie vz Ott. VII. 283.
Liduška, y, f. = šamrha, vlček, jímž se
točí.
Mor. Rgl.
Lietavka = včela už na pašu vyletující.
Slov. ZObz. XXI. 11.
Ligatura = spojení dvou liter: po, oblou-
ček litery p splývá s levým obloučkem li-
tery o; bez ní: po. . . Cf. Svaznice (dod.),
Mus. 1893 230.
Ligavý roh = do zadu točený jako u srny.
Cf. Glugavý (dod ). Mor. Brt. D. 261.
Ligin, u, m., fructus, zastr. Nomencl.
Ligotati v dialekt Vz List. fil. 1892.
369.
Líh. CA. KP. VI 392.
Lihovina. Lihoviny slazené. Vz KP. V.
596. nn.
Lichopaznehtník. L-ci, anisodactyla.
Brm. I 3. 531.
Lichosněm, u, m. = pasném, Afterkon-
cil. Cf. Pasném. Kryšt.
Lichovazba, y, f., vz Lichospojba. Nz.
Lichva = úrok. Má mu dáti 20 kop bez
lichvy. Arch. IX. 559., XII. 247. Na každý
zlatý puol gr. lichvy na každý týden po-
čítají. Půh. III. 227.
Líkati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 281.
Likérnictví, n. = výroba likérů. Us.
Pdl.
Likérník, a, m. = kdo likéry dělá. Prům.
čít. 196.
Liknovati. Žádné práce pro vlasť se
neliknuješ. Lobk. 85.
Likr, u, m., vz Průčistka (2. dod.).
Lilec, lce, m., trica, zastr. Rozk.
Lilijek, jku, m , tintinus, zastr. Bhm.
Límec, mce, m. = dlouhé peří okolo
krku a prsou supa bělohlavého. Šír. Pt.
Limpa = lopatka, příznak sladovnický
v 16. stol. Wtr. Obr. II. 320.
Linart, a, m., Leonardus. Ž. kl. 150. a. 9.
Linda Jos Vz Osv. 1879. 893. nn.
Linek, vz Lynk (2. dod.).
Liněný = lněný. L. olej. U Kdýně. Rgl.
Linha Kar., dr. Cf. Slav. seš. 34. příl.
Linhem (linhem) v Rkk. hájí Mašek
v Mus. 1893. 228, Flš. v Athen. X. 230.
má tento tvar za nemožný. Vz obě tam.
Lintový = leža. L. cecha. Arch. XIII.
425.
Lintšafní kverk Vz předcház. Lintový.
Arch. XII. 426.
Předchozí (1314)  Strana:1315  Další (1316)