1316

Lípa. Stojí jako 1. v poli (o opuštěném).
Us. Němc. Pověry o lípě vz v Mtc. XVI.
91.

Lípačka, y. f. = práce v dolech nad
počet vyměřených hodin. Us.

Lípančiti koho = pohlavkovati. Mor.
Rgl.

Lipant, a, m., tilianus serpens, zastr.
Rozk., Pršp. 21. 10.

Lipatka, y, f, tiliana, zastr. Rozk., Pršp.
26. 30.

Lipatý. Lipo l-tá! Mor. Brt. D. 155.

Lipí, n. = lípové dříví. Mor. D.

Lipíř, vz Soumračník.

Lipiš, e, m., rybník v Písecku.

Lipník, u, m., les v Semil. Mzr. 112.

Lípnouti. Rána (facka) jen lípla. Mor
Rgl.

Lípnutí, n., Stoss, m., Schmiege, f. L.
klínové, Keil-, pateční, Fuss-, čelné, Backen-,
svislé, Lothschmiege. Ve stavit. Pcl.

Lipšice, rybník v Písecku.

Lis břišní, prelum abdominale = tlak,
jejž veškeré svalstvo stěny břišní vvko-
nává na obsah dutiny břišní. Ott. IV. 678.

Lisa, y, f. = liška. Liso milá. Ezp. 1586.

Lísa, y, f. = stěna dělící v stodole pernu
od mlatu. U Kdýně. Rgl. — L. řenčovská
= myslivna u Řenčova; L. třtická, samota
tamtéž.

Liscův mlýn na Smečensku.

Líska. Cf. Mách. 63., 66 , 127., Ott. V.
661.

Lisovač, e, m., Presser, m. L. příze. Us.
Rgl.

Listí maří = květina. Mor. Rgl.

Lístkový papír, Brief-. Šd.

Listnačka = prchání listí. Slov. ZObz.
XXIV. 249

Listnatka, y, f., Blättererde (aus Blät-
tern). Exc.

Listný = listní, schriftlich, brieflich. L.
poselství, Arch. X. 277., glejt. Ib. XI. 143.

Listový, Brief-. L. tajemství. Srbený 12.
L. tabule školní (skládá se z pěti tabulí;
nová). Us.

Liš = právě, grad, so eben, just. Že pro
ně (rúcho) před svým Bohem nemohú, ne-
chtie liš kleknúti tělem svým. Št. Kn. š.
215. 18. (264. 19.).

Lišák. Každý 1. nejprv na led klopká,
potom teprv přeseň hopká Us. Němc.

Lišátko, a, n. = mladá liška. Ezp. 742.

Liščí neděle. Dle NZ. II. 194. čtvrtá
v postě.

Lišej bradavky, Eczem der Brustwarze,
na bérci, E. am Unterschenkel, červený,
eczema rubrum (víček, palpebrarum), mok-
vavý neštovicovítý, strupovitý, vředovitý,
e. pustulosum, mokvavý šupinkovitý, e.
squamosum, místní, e. locale, nosu, e. nasi,
v obličeji, E. im Gesicht, ohraničený, e.
marginatum, počasný, e. chronicum, vše-
obecný, e. universale, Ktt. exc., chrásto-
vitý, e. impetiginosum, pupencovitý, e. pa-
pulosum, puchýřovitý, e. vesiculosum. Nz.
lk. L., hanácky leši, n. Hojení ho. Vz Mtc.
XV. 295., 1893. 149.

Lišeň, šně, f. = okraj sukna hrubý. Niti
na lišně okrajové. Us. Rgl.

Lišenec, nce, m. = mladá liška. Ezp.
782.

Liška. Při vození klad či dřev vede lišku
ten, kdo zadní kola sochorem tak natáčí,
aby nesjela s cesty n. aby dobře zajížděla
kolem překážek. Na Plzeň. Brtv.

Lišnice, e, f. = náčiní bednářské. Wtr.
Obr. I. 589.

Lišta = prostor mezi jednotlivými trámy
chalupy vodorovně položenými; byla vy-
pěchovaná a vymazaná NZ. I. 349

Liští. V Soběslavi následkem zemětřesení
v světnicích mnohých vokna. liští, z ně-
kterých štítů vápno pršelo. Hdl. Hr. VII.
16.

Litavka řeka. Vz Ott. VI. 84. b.

Literarní dopisy. Vz Ukaz. 40.

Literátění, n. = obírání se literaturou
Domýšlivé a slaboduché 1. Osv. 1885.

Literatský. O kůrech l-ských. Vz Srb.
26.

Literatura. Dějiny čes. l-ry. Vz Ukaz.
27., Ott. VI. 280. nn.

Literaturní záležitosť. Hvlč. I. 232.

Líti. L., liji — lil, leji — lél a lil; leji,
zastr. lém. D. Lhrg. 97., 243. L. v dialekt.
Vz List. fil. 1892. 124., 376. Kdo leje (pije),
ten neděje (nejí). Us. Brt. — jak. Lialo se
ako z kupy. Slov.

Litinka, Gusseisentasche. Pcl

Litkona, y, f., tibula, zastr. Pršp. 49. 46.

Líto. Cf Mách. 195.—196.

Litrovka, y, f. = nádoba litrová. Us.
Rgl.

Liturgický, liturgisch. L. spisy staré
doby. Vz D. Gesch. 250

Litvenín, a, rn., barbarus, zastr. Rozk.
Pršp. 35. 63. : litven.

Litý. L. zboží. Vz Ott. VI. 159

Lívati, vz Líti.

Liverda, y, f. = Liebwerda. Z. Jg. 367.

-livý příp. Cf. Gb. Ml. I. 61.

Lízačka kravám (sůl, otruby a mouka
se solí). NZ. I. 332.

Lízati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 363.

Ližné. 1264. Reg. II. 232.

Ližník, a, m. = kdo obstarával vinné
sudy na líhách. Wtr. Obr. II. 363.

Ljem n. lem = jen. Slov. Šb D. 79.

Lkáti jak: k smrti. Vrch. F. I. 129.

Lnáře 1531. Arch. XI. 63.

Lněnice, e, i Ať mu přiloží na tu ránu
bílek s lněnicemi. Wtr. Obr. I. 111.

Lněný. Cf. Leněný, Liněný (dod.).

-lo příp. Cf. Gb. Ml. I. 59.

Lóbať = líbati. Dol. Brtch.

Lobeček, čku, m., rostl. proti psotníku.
Mor. Brt.

Lobí, n., lobium, zastr. Veleš.

Lobkovic. Jan z L. a z Hassenšteina.
Jeho cesta. Cf. D. Gesch. 277., 380. — Boh.
z Lob. a Hass. Vz. D. Gesch. 358. a j.

Loden = hrubá látka vlněná. Zbrt.

Lodenový. Loden-. L. kabát. Cf. před-
cház.

Loděplavný, schiffbar. Nz.

Lodiník, a, m. Beneš 1. z Oustí Arch.
XII. 243.

Loďka, y, f., vz Loď (i dod.).

Loďkovitosť tvaru. Ndr. Anthr. I. 74.