1322

Mašloví, n. = mašle. Ptn. 47.
Mať, mateře. Materám to příslušie. Št.
Kn. š. 105. 27.
Máta. Ct. Mách. 116.
Matala, y, m., z: Matěj. Wtr. Obr. I
81.
Matarie, e, f. = materie, hnis. Nov.
Matarirovať se = hnisati. Vz předcház.
Nov.
Mátati, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 369.
Matčin. Modlitba mna z mořského dna
vynímá. Němc.

Mátě jeho; Přistúpila mátě. Arch. IX.
473., 457.

Mateční strom = z něhož se béře se-
meno, semenáč.
Matečnice, e, f. = mateřivka, Hysterie.
Matečník. Cf. Fek (2. dod.).
Matěj, Matěj, kozí bobky papej. Us. —
Cl. Matthias (doleji). Pověry o sv. M. vz
v Světz. 1882. 120., NZ. 1. 512., 600 Cf.
Bohodan (2. dod.).

Mateně, ě, f., fruta, zastr. Rozk., Pršp.
66. 14.

Mateř. Cf. nahoře Máť. Dle Gb. MI. I.
107. v pl. také: mateřem (dat.), mateřech
(lok.); akk. sg. mater. Vz ib. str. 108.
Matera, y, f., materia. Pršp. 2.
Materialisace, e, f., Materialisirung. M.
duchů. J. Janiš.

Mateřídouška. Pověry o ní vz v Mus.
1891. 480.
Mateřílyčko, a, n., costus, zastr Rozk.
Mateřivka, y, f. = matečnice (nahoře).
M. padoucniční, Hysteroepilepsie.

Matheides ze Závětic Norbert. Vz Mus.
18b8. 471.

Mathematika čes. novější. Vz Ott. VI
345.

Matheyser, sru, m., mince 16. stol. Wtr.
Obr. 11. 445.

Mathuška, y, f. = vězení v Mělníce
v 16. stol. Vz Wtr. Obr II. 836.

Máti. Cf. D. Lhrg. 162., 185. M. boží.
Vz Mách. 57. Ct. Maté (2. dod.).
Matice čes. Vz Ukaz. 29.
Matiné, fr. = ranní zábava.
Matiště, ě, n. = maciště, letorost. U Mi-
letína. Dvd.

Matka. Cf. Drapký (dod.). — M. zbou-
řena, na záp. Mor. matkový křeče, nemoc
ženských , O hojení jí na Mor. Vz Mtc. XV.
288. — M. = hora v Písecku. — M. Muškát
v matkách n. v kulkách prodávaný. Wtr.
Obr. 1. 553. — M.. či baba = půl sudu piva
přes míru navareného pro čeladku a van-
drovní, Matkabier. Muč. Zás. 11.

Matkovnice, e, f. = buňka vosková,
v ktorej odchovává sa včelna matka, die
Königinzelle. Slov. LObz. XlX. 219.

Matkový. M. vejce = snesená mezi svátky

nanebevzetí a narození p. Marie. Brt. V z

Matičkový.

Matky, pl., f., planta, zastr. MV. (Hank.).

Matlati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 362.

Matleš, e, m., chilon, zastr. Rozk., Pršp.

17. 90.

Mátoha. Co činí na Slov. proti m-hám.
Vz Mus. 1889. 366. Vz o ní také v Mách.
131.

Matouš, e, m., vz Matthias (2. dod.).
Matrika. Býł jak živá m. = vše věděl.
Val. Slavč. 45

Matthias: Macák, Macek, Macík, Mach,
Mácha, Machek, Machník, Machuta, Matěj,
Matouš. Mus. 1889. 164
Matýs, a, m. = Matěj. U Kdýně. Rgl.
Mausoleum, vz Slavín.
Mávati m. májati agitare. Vz List.fil.
1890. 178.
Mavuň. Cf. Ott. V. 298. Maxová, y, f. = obora u Řenčova.
Mayr Jan, hud. † 1888. Cf. Srb. 170.
Mazák = džbán na pivo, víno atd. Vrch.
F. II. 13.

Mazalka, y, f. = vězení na Novém mě.
v Praze v 16. stol. Wtr. Obr. II. 835.

Mazání = 1. lék; 2. na koláčích (po-
vidla atd ). Cf. List. fil. 1891. 56.

Mazanosť, i, f. M. lidská, Geriebenheit
a p Stč. Luň. 41.
Mazati v dialekt. Vz List. fil 1892. 364.
Mazdrka, y, f., nauci, strom. Pršp. 24.
73.
Mazec, zce, m. = pití. Us.
Mázhaus dolejší = obšírná síň v domě
rozložená hned za vraty; tam často dělnice
a živnosť řemeslnická bývala a v domech
nákladnických v ní pivo a víno se pilo;
nad ní byl m. hořejší. Wtr. Obr. I. 407.

Mazletník, u, m., ungora, rostl. Pršp.
32. 79

Mázní láhev (na máz nápoje), Massflasche.
Brt.

Mázník, u, m. = mázový džbán. NZ. II.
111

Maznočec, čce, m., epichima. Pršp. 33.
93.

Mazosen, snu, m., sinapisma. Pršp. 33.
96.

Mazotok, u, m., seborrhagia, seborrhoea.
M. suchý, s. sicca. Ct. Slov. zdrav. 337.

Mazour, mazúr, u, m., aho, zastr., Rozk.,
alx. Veleš., Pršp. 25. 5.
Mažják, u, m. = mažár. Slov. Němc.
Mčeti. Cf. List. fil. 1892. 203.
Mdlinná, vz Mrlina (2. dod).
Mdloba. Hojení jí na Mor. Vz Mtc. XV.
288.

Mdlý. Kuoň na nohu m. Arch. IX. 189.
-mě příp. Cf. Gb. Ml. I. 62.
Meca či meča, e, f., praestigiatrix, zastr.
Rozk , Pršp. 41. 4.

Meč rytířský a jeho tvary. Cf. Zbrt. Krj.
1. 184.

Měř, e, f., letra, zastr. Rozk.
Meča, vz Meca (2. dod )
Měceti, mugire, zastr. Hank. Sb. 325.
Měčko, a, n., onomax, zastr. Veleš.
Mečový. M. moc = světská. Mus. 1886.
310.

Med. Cf. KP. V. 599. nn. To není m.
lízať (snadné, příjemné). Us. Rgl Hned je
jak s medem (dobrý), hned jak s jedem
(zlý). Us. Brt.

Medana, y, f., mediana, zastr. Rozk.
Medardův. Medardova kvapka čtyridsat
dní kvapká. Slov. Šd.

Medek, dka, m. = kdo svému tělu přeje.
Převzdívka. Val. Km.