1324

Mestní káď. Půh. IV. 296.

Město. Města čes. vz Ukaz. 32. M. krá-
lovská a poddaná v Čech. v 15. a 16 stol.
Vz Wtr. Obr. I. 3.-24., 24.-26. ; zevnějšek,
ráz měst čes. též doby. Cf. ib. 347. nn.,
371. nn.

Mestola, y, f., basilica. Pršp. 49. 42.

Městopravna, y, f., politica, zastr. Rozk.

Městský dům čes. v 15. a 16. stol. Wtr.
Obr. I. 371. nn. M. stavby, zřízení. Vz Ott.
VI. 394., 510., 531. M. komora spravovala
příjmy a vydání města. Wtr. Obr. II. 459.

Městys. Toto slovo má se ponechati.
Vz Km. 1889. 229. dole.

Měšačka, y, f. = sýkora mlynářík. Šír.
Pt.

Měšečný závazek. 1557. Mus. 1891. 200.

Měšič, e, m., Mischer, m. (u pekařů).

Rgl.

Měširka, y, f., pitortum, zastr. Rozk.

Mešní rúcho. Půh. III. 157.

Měštín, a, m., locatus. Pršp. 41. 8.

Met. 12 mtů múky. Arch. IX. 325.

Metallový. To je baba m. = hubatá.
Us. Vcr.

Metati. M. v dialekt. Vz List. fil. 1892
281., 369. Potom jim dal na kůži m. (vý-
prask). Arch. VIII. 307. a j. tam.

Metazo-on, a, n = mnohobuneční živo-
čich. Vz Ott. IV. 932.

Metě, ě, f., jaculus, zastr. Rozk., Pršp.
21. 500.

Metec v I. 1009. b. oprav v : mětec. Cf.
dod.

Metelka Dan. Jan, farař † 1785. Cf.
Mus. 1891. 310.

Metelský rybník největší na Lnářsku.

Meteor. Cf. Mách. 152., 156., Ott. VI.
355.

Metežník, a, m. = odbojník. Chč. m. s
(Karásek).

Methodistka, y, f., Methodistin.

Methylenový. M. modř. Exc. Dhnl.

Metlica — v bruchu světlica. Slez. Brt.

Metodějka, y, f., studanka v Písecku.

Metrák, u, m. = metrický cent. Us.

Metrník, u, m., der Meterstab. Us. Šd.

Mezdní, Lohn-. M. smlouva. Neč.

Mezenice, vrch v Semil. Mzr. 3.

Mezeříčí. Arch X. 354. a j. tam.

Mězha, mízha, y, f., succus, zastr. Hank.
Sb. 182.

Mezhoř, Mezhoří, výšina v Semil. Mzr. 4.

Mezi. Cf. D. Lhrg 312., Gb. Ml. II. 138.

Mezibašteň, štně, f., courtine. Vz Ott.
V. 687.

Mezičelisť, i, f., Zwischenkieler.

Mezihoř, e, f. Cf. Gb. Ml. II. 67.

Mezijídlo, a, m. Ott. VII. 555.

Mezikostí, n., die Zwischenknochen.

Mezina, y, f. = průzev, Hiat. Nz.

Mezinec, nce, m., rus. mizinec, medius
digitus. Rozk. Cf. Mězenec.

Meziprstní opar. Mus. 1891. 290.

Meziřečna, y, f., salvacella, zastr. Rozk.
Pršp. 49. 41.: meziřična.

Meziříč, e, f. Cf. Gb. Ml. II. 67.

Meziříčí. Arch. X. 389, Cf. Mezeříčí.

Meziřidlo, a, n., platina. Pršp. 91. 9.

Mezislovce. Cf. Gb. Ml. II. 183.

Mezitemenní, interparietalis M. rýha,
sulcus i-lis.

Mezitím příslovce = mezi tím. Gb. Ml.
II. 138.

Mezitkanivo, a, n.. Zwischengewebe, n.

Mezivratní = mezivratníkový. Kod. Úv.
19.3.

Mezlecký z Palmolevu Jan Václ., děkan
1714. Cf. Mus. 1891. 310.

Meznička, y, f., zdrobn. mez.

Mezný M. kamení. Půh. III. 289., Reg.
II. 41. (r. 1255.).

Mhla. Kdo má na očích mhlu, vidí vše
černě. Němc. Mnoho mhel. List. fil 1891.
37. — M. = sníh z bílku na pečivo, zastr.
Wtr. — M., řeka hornorak. Ott. VI. 886.

Mhm. Cf.: mm, mm-hm, m-mm.

Mchéřec, řce, m., fulcana. Pršp. 30. 38.

Miadzgavý. Přímladá telacina je m-vé
mäso. Slov. LObz. XVII. 54.

Míč, vz Varda.

Miček, čka, m. = Mikuláš. Vz toto
v 2. dod.

Miči, vz Miček (předchází).

Migzovati = mazati (mastí). Val. Vck.

Míhavý. Vlas zlatem m-vý. Vrch. Rul.
VII.—XI 8.

Mihotati v dialekt. List. fil. 1892. 369.

Mich, a, m, vz Miček (předchází).

Micha, y, m., vz Miček (předchází) —
Micha (mícha). Ochrnutí míchy, rhachio-
paralysis.

Michal sv. Cf. Mách. 12., 63., 64. Ber,
M-le, co Bůh daje. Us. Brt.

Míchanice, e, f. = pečivo ze všelikých
výškrabků. NZ. I. 389.

Míchankový. M. polévka (z vody po
uvařených bramborech zbylé, z cibulky a
chleba). Vz NZ. 1. 49.

Michna Adam z Ostradovic. Mus. 1888.
471., Srb 55.

Michovka, Mnichovka, y, f., louka u Se-
mil, Mzr. 96., rybník v Písecku.

Míjeti v dialekt. Vz List. fil 1892. 288

Mik, a, m., vz Miček (předcház.).

Mika, y, m., vz Miček (předcház). —
M. Jos Cf. Mus. 1888. 471.

Mikenda, y, m., vz Miček (předcház.)

Mikeš, kše, m., vz Miček (předcház.).

Mikeška, y, m., vz Micek (předcház.)

Miknúć = umlknouti. Gemer. Šb. D. 77.

Mikrob. Jedy m-bů. Vz Vstnk. 1893. 215.

Mikrofon, u, m., Microphon.

Mikrograf, Mikrogramm, u, m. = malé
písmeno ve starých rukopisech psávané od
písařů na místě, kde později velké písmeno
od písařů n. rubrikatorů napsáno býti mělo.
Mus. 1887. 375.

Mikrokokkus. Cf. Ott III. 120.

Mikrotelefon, u, m. Us.

Mikšík, a, m., vz Miček (2. dod).

Mikšova Hora v Semil. Mzr. 140.

Mikulandský. M ulice, dříve Pasířská.

Mikuláš = Miček, Miči, Mich, Micha,
Mik, Mika, Mikenda, Mikeš, Mikeška, Mik-
šík, Mikulka, Mikunda, Mikuš. Mus. 1889.
164., Wtr. Obr. I. 81. Sv. M Cf. Mách. 12,
25., 34., 191., Světz. 1882. 612. Na sv. M-ša,
už je celá zima naša. Slov. LObz. XVIII.
270.



	1324

	Mestní káď. Půh. IV. 296. Město. Města čes. vz Ukaz. 32. M. krá- lovská a poddaná v Čech. v 15. a 16 stol. Vz Wtr. Obr. I. 3.-24., 24.-26. ; zevnějšek, ráz měst čes. též doby. Cf. ib. 347. nn., 371. nn. Mestola, y, f., basilica. Pršp. 49. 42. Městopravna, y, f., politica, zastr. Rozk. Městský dům čes. v 15. a 16. stol. Wtr. Obr. I. 371. nn. M. stavby, zřízení. Vz Ott. VI. 394., 510., 531. M. komora spravovala příjmy a vydání města. Wtr. Obr. II. 459. Městys. Toto slovo má se ponechati. Vz Km. 1889. 229. dole. Měšačka, y, f. = sýkora mlynářík. Šír. Pt. Měšečný závazek. 1557. Mus. 1891. 200. Měšič, e, m., Mischer, m. (u pekařů). Rgl. Měširka, y, f., pitortum, zastr. Rozk. Mešní rúcho. Půh. III. 157. Měštín, a, m., locatus. Pršp. 41. 8. Met. 12 mtů múky. Arch. IX. 325. Metallový. To je baba m. = hubatá. Us. Vcr. Metati. M. v dialekt. Vz List. fil. 1892 281., 369. Potom jim dal na kůži m. (vý- prask). Arch. VIII. 307. a j. tam. Metazo-on, a, n = mnohobuneční živo- čich. Vz Ott. IV. 932. Metě, ě, f., jaculus, zastr. Rozk., Pršp. 21. 500. Metec v I. 1009. b. oprav v : mětec. Cf. dod. Metelka Dan. Jan, farař † 1785. Cf. Mus. 1891. 310. Metelský rybník největší na Lnářsku. Meteor. Cf. Mách. 152., 156., Ott. VI. 355. Metežník, a, m. = odbojník. Chč. m. s (Karásek). Methodistka, y, f., Methodistin. Methylenový. M. modř. Exc. Dhnl. Metlica — v bruchu světlica. Slez. Brt. Metodějka, y, f., studanka v Písecku. Metrák, u, m. = metrický cent. Us. Metrník, u, m., der Meterstab. Us. Šd. Mezdní, Lohn-. M. smlouva. Neč. Mezenice, vrch v Semil. Mzr. 3. Mezeříčí. Arch X. 354. a j. tam. Mězha, mízha, y, f., succus, zastr. Hank. Sb. 182. Mezhoř, Mezhoří, výšina v Semil. Mzr. 4. Mezi. Cf. D. Lhrg 312., Gb. Ml. II. 138. Mezibašteň, štně, f., courtine. Vz Ott. V. 687. Mezičelisť, i, f., Zwischenkieler. Mezihoř, e, f. Cf. Gb. Ml. II. 67. Mezijídlo, a, m. Ott. VII. 555. Mezikostí, n., die Zwischenknochen. Mezina, y, f. = průzev, Hiat. Nz. Mezinec, nce, m., rus. mizinec, medius digitus. Rozk. Cf. Mězenec. Meziprstní opar. Mus. 1891. 290. Meziřečna, y, f., salvacella, zastr. Rozk. Pršp. 49. 41.: meziřična. Meziříč, e, f. Cf. Gb. Ml. II. 67. Meziříčí. Arch. X. 389, Cf. Mezeříčí. Meziřidlo, a, n., platina. Pršp. 91. 9. Mezislovce. Cf. Gb. Ml. II. 183.	Mezitemenní, interparietalis M. rýha, sulcus i-lis. Mezitím příslovce = mezi tím. Gb. Ml. II. 138. Mezitkanivo, a, n.. Zwischengewebe, n. Mezivratní = mezivratníkový. Kod. Úv. 19.3. Mezlecký z Palmolevu Jan Václ., děkan 1714. Cf. Mus. 1891. 310. Meznička, y, f., zdrobn. mez. Mezný M. kamení. Půh. III. 289., Reg. II. 41. (r. 1255.). Mhla. Kdo má na očích mhlu, vidí vše černě. Němc. Mnoho mhel. List. fil 1891. 37. — M. = sníh z bílku na pečivo, zastr. Wtr. — M., řeka hornorak. Ott. VI. 886. Mhm. Cf.: mm, mm-hm, m-mm. Mchéřec, řce, m., fulcana. Pršp. 30. 38. Miadzgavý. Přímladá telacina je m-vé mäso. Slov. LObz. XVII. 54. Míč, vz Varda. Miček, čka, m. = Mikuláš. Vz toto v 2. dod. Miči, vz Miček (předchází). Migzovati = mazati (mastí). Val. Vck. Míhavý. Vlas zlatem m-vý. Vrch. Rul. VII.—XI 8. Mihotati v dialekt. List. fil. 1892. 369. Mich, a, m, vz Miček (předchází). Micha, y, m., vz Miček (předchází) — Micha (mícha). Ochrnutí míchy, rhachio- paralysis. Michal sv. Cf. Mách. 12., 63., 64. Ber, M-le, co Bůh daje. Us. Brt. Míchanice, e, f. = pečivo ze všelikých výškrabků. NZ. I. 389. Míchankový. M. polévka (z vody po uvařených bramborech zbylé, z cibulky a chleba). Vz NZ. 1. 49. Michna Adam z Ostradovic. Mus. 1888. 471., Srb 55. Michovka, Mnichovka, y, f., louka u Se- mil, Mzr. 96., rybník v Písecku. Míjeti v dialekt. Vz List. fil 1892. 288 Mik, a, m., vz Miček (předcház.). Mika, y, m., vz Miček (předcház). — M. Jos Cf. Mus. 1888. 471. Mikenda, y, m., vz Miček (předcház.) Mikeš, kše, m., vz Miček (předcház.). Mikeška, y, m., vz Micek (předcház.) Miknúć = umlknouti. Gemer. Šb. D. 77. Mikrob. Jedy m-bů. Vz Vstnk. 1893. 215. Mikrofon, u, m., Microphon. Mikrograf, Mikrogramm, u, m. = malé písmeno ve starých rukopisech psávané od písařů na místě, kde později velké písmeno od písařů n. rubrikatorů napsáno býti mělo. Mus. 1887. 375. Mikrokokkus. Cf. Ott III. 120. Mikrotelefon, u, m. Us. Mikšík, a, m., vz Miček (2. dod). Mikšova Hora v Semil. Mzr. 140. Mikulandský. M ulice, dříve Pasířská. Mikuláš = Miček, Miči, Mich, Micha, Mik, Mika, Mikenda, Mikeš, Mikeška, Mik- šík, Mikulka, Mikunda, Mikuš. Mus. 1889. 164., Wtr. Obr. I. 81. Sv. M Cf. Mách. 12, 25., 34., 191., Světz. 1882. 612. Na sv. M-ša, už je celá zima naša. Slov. LObz. XVIII. 270.