1326

Místiti. V řež schopné k sobě místí.
Kvp. 36.

Místní. Původ některých m. jmen če-
ských. Vz Km. 1886. 26. nn. Místní pří-
sloveční věta. Vz Gb. Ml. II. 40. M. zem-
ské zřízení. Vz Ott. VI. 482.

Mistnica, e, f. = mlýn na Trenčansku.
ZObz. XX. 7.

Místný. K m-mu skutku něco přivésti.
Arch. IX. 430.

Místo. Instrumental místa. Vz Gb. Ml.
II. 125. — M. = statek. Je chlap na místo
= který se už může oženiti a sám hospo-
dařiti; může si vzíti robku z místa. Val,
Slavč. 17.

Místokrálovství. Krs. 83.

Míšanica oprav v : míšanina.

Míšek, šku, m. = dymák, čásť dud. Vz
Brt. N. p. 111. str. XL.

Míšeninka z telecího masa, zvěřinová
(jídlo). Vz KP. VI. 517.

Míšeňský. M. mince byly z počátku
dobré jako české, ale již od 15 stol. pla-
tily jen za polovici čes. mincí. Wtr. Obr.
II. 449.

Mišike, ze židov., Narr, m. Vondrák.

Mišiti se = míchati se, plésti se. Mor.
Rgl.

Míška, tumultus. Aby v lidu nebyla m.
Drk. (Mus. 1888. 330.).

Mišníček, oku, m., potok v Písecku.

Mithridat, u, m. = dryják, theriaca
Mithridatum. Mlr. 705.

Míti. Byl viněn, že má s lotry. Wtr.
Obr. II. 155. — M. za to že ... . Půh. V.
21., 340., 397., Lobk. 95. a j. tam, Chč. m
s. II. 20., 64., 66. atd. III. 10. a j.

Mititka, y, m., ein Ungeschickter.

Mitlink, u, m., simplicia, zastr. Rozk.

Míto, a, n., vz Myť, Mýto (dod.), D.
Gesch. 186.

Mitra, y, m., z: Dimitr. Mus. 1889. 164.

Mizeti v dialekt. Vz List fil. 1892. 203.

Mízha, vz Mězha (2. dod).

Mjázdro, a, n. Člověk tajak (= jako)
m. = měkký, choulostivý. Val. Slavč. 51.

Mjégnúť = praštiti, Val. Slavč. 59.

Mlacka, vz násl. Mlatcula.

Mláď, i, f., ramelis, zastr. Bhm.

Mlaďátka. Vz NZ. I. 410. (pověry), II.
366. nn.

Mládež. Literatura pro m. čes. Vz Ott.
VI. 329.

Mladice, frutecta. Pršp. 24. 65.

Mladota ze Solopisk Ad. Hyn, metro-
pol. děkan. 1704. Mus. 1891. 310., 1892.
340.

Mladovice z: Mladějovice. Mus. 1889.
165.

Mladý sehřeje se na ledě. Us. Brt.

Mlako, a, n., siliquea, zastr. Rozk.

Mlask, eda. Pršp. 40. 82.

Mlaskanec, nce, m. = políček, až mlaskne.
Mor. Brtch. v List. fil 1893. 120.

Mlat (zvyky a pověry). Vz NZ. I. 336.

Mlatcula, mlacka, y, f. = mlatečka.
Mor. Brt. D. 147.

Mlátovica, e, f., Träber. Mor. Rgl.

Mlčedlný sbor, mutus cetus. 14. stol.
Jgč. XIV. 1. 14.

Mlčeti s čím. M-li s tím listem (nemlu-
vili o něm). Arch. X. 479. — M. v dialekt.
Vz List. fil. 1892. 204.

Mléčný. M. dráha. Cf. Mách. 61.

Mleď, ě, f., strix, zastr. Rozk., Pršp. 10.
19.

Mléko. Hrnec plný mléka pilně má před
kočkou ostříhán býti. Mark. Cf. o m. Mách
65.

Mlénář, e, m. = mlynář. Arch VIII.
282., XI. 93.

Mlhavka, y, f. = šedá vrána. Šír. Pt.

Mlíčisko, a, n. = špatné mléko. Lib.
NZ I. 457.

Mlíti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 122.
On mele = sedí v kriminále. U Studené.
Vlchř. M. se = práti se. Us. Rgl. Mele
(mrzí) ho to. NZ. I. 542.

Mlknouti = umdlévati. Val. Vck.

Mlň, arias, ryba. Pršp. 16. 64.

Mlnoka, y, m. = tlachal. Vondrák.

Mlnomagnet, u, m. = elektromagnet.
Kod. Úv. 3U6.

Mlnoměr, u, m. = elektroměr. Kod. Úv.
257.

Mlnoznam, u, m. = elektrojev. Kod. Úv.
257.

Mlnožár, u, m. = kalorimotor. Kod. Úv.
257.

Mls často mě tahal za jazyk. Kos.
Mlsák, u, m. = malý košík na ruku.

Mlsbaba, y, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 86.

Mísiti (mlsati) v dialekt. Vz List. fil
1892. 215.

Mlsnice, e, f., v hospodě. Snad místnosť,
kde se jí a pije. Vz Hrb. Obr. 58.

Mlsný jen když oblizne, hladový jen
když se nají. M huba velká zhouba. Us
Brt M. trunk srkati. Jar. 4.

Mluva. Cf. Czm. 126.

Mluvidlo, a, n. Cf. Gb. Ml. II. 190.

Mluviti. Cf. Czm. 126. Mluví a duša
v něm spí; Kdo moc mluví, málo myslí.
Us. Brt. — Cf. M. (dod.).

Mluvnice. Cf. Gb. Ml. II. 188. Čes. m.
novější. Vz Ott. VI. 324.

Mluvnický. M. nauky středověké. Vz
Ott. VI. 299.

Mlýn drticí. M. vodní, vz KP. V. 610,
umělecký či amerikanský, 614., válcový.
617. Strojní zařízení mlýnů obilních. 623. nn.
Má m. = trestní vyšetřování. — M. červený
u Malé Kvílíce, u Mšece, u Šlapanic; M.
Horní u Svinařova; M. Machův v Slán-
sku; M. Nový ve Velvarsku; M. Přední
tamtéž; M. Prostřední u Vraného ve Slán.

Mlynár, a, m. = motýl, že mele krídel-
kami. Slov Zátur.

Mlynářice, e, f. = sýkora mlynářík.
Šír. Pt.

Mlynářík, a, m. = druh sýkor. Cf. Stá-
rek, Smrť (dod ). Šír Pt.

Mlynářství, n. Cf. KP. V. 609. nn.

Mlýnský. M. kameny. Vz KP. V. 628.
M. důchody v 16. stol. Wtr. Obr. II. 504.

Mlýnstvo, a, n., multoria. Pršp. 60. 71.

Mlznice, sus, svině. Pršp. 20. 70.

Mlzoň, ě, m. = mlzák. Slov. Rr. Sb.

Mlživý = mlhavý. Pušk. 44.