1328

Modrý. Cf. Jagić. Archiv. XIII. 3. 418.
on.

Muffetty oprav v: Mofetty.

Mohelnice vtéká pod Pernem do Labe.
Ott. VI. 88. a.

Mochnatý = huňatý. M. pes. Rgl.

Mokřila, y, f., farmacia, zastr. Rozk.

Mol, favus. M. načechraný, f squarrosus,
porůzný, f. urceolaris.

Molek, lka, m. = vodník. Slov.

Molnar Bohum. Cf. Slavín IV. (seš 32.).

Momoračský. Do domu mého v šatech
m-ských, majíc na tváři larvy, vpadli. VSlz.
II. 419.

Monera = bezjaderná bytosť. Cf Ott.
IV. 936.

Monografie čes. Vz Ott. VI. 334.

Monokl, u, m. M. je škodlivý. Vz Ott.
IV. 629.

Monomagnesiumfosfat, u, m , v lučbě.
Stoklasa ve Věstníku.

Monosaccharat, u, m. Vz Ott. V. 767. a.

Montejus = šťávové čerpadlo. Ott. V
764. b.

Mor. O morech v Čech. v 16. stol. Vz
Wtr. Obr. II. 197. nn. Já jsem na ně jako
mor (přísná). Mor. Rgl.

Moralita, y, f. O moralitách a myste-
riích. Vz Srb 40.

Moráň, ě, f. = dvůr u Čeradic na Slán-
sku.

Morana. Cf. Mořena.

Morasel, slu, m., strabonia, zastr. Rozk.

Morava z morb. n. mora (pažit, drn) a
přípony -avB (-ava, -avo), tedy M. = země
travnatá n. řeka tekoucí trávníkem. Ig.
Hošek v Mtc. XV. 218.

Moravní. Roztrhal mi stav m. Půh IV.
278., 287.

Moravskoslovenský. M různořečí. Vz
Šb. D 66.

Moravský. M nářečí. Šb. D. 34. nn.

Morcák, a, m, mergus, pták. Cf. Brm.
II. 3. 541.—544.

Morče. Kde chovají morčata, tam prý
nikdo nedostane ohnipary ani nádchy. Us.

Moře. Cf. Mách. 212.

Mořena. Cr. Mařena.

Morian = morion (dole).

Mořidlo. Cf. KP. VI. 173. nn. M-dla a
upevňovaní jich na tkaninách a přízi a vy-
barvování látek. Ib. 233. nn.

Mořik, u, m., ostrea, zastr. Rozk.

Morion, u, m. = helm po způsobu špa-
nělském; byla to lebka s dlouhýma ušima,
které se sbíhaly nad čelem do špičky. Wtr.
Obr. I. 289., Mus. 1893. 70.

Mořiš, e, m., morion. Pršp. 17. 8.

Mořit, u, m., moritum, zastr. Rozk.

Mořiti. Tiemto listem onen list i všecko
pravo své mořím (ničím, neplatným činím).
Arch. IX. 357.

Mořmaň, ě, f., equida, zastr. Rozk.

Morna, visidula. Pršp. 11. 48.

Moroň. Cf. Brm. 1. 3. 699.

Morous. Morousovi přičítá se jako můře
působení záhubné. Kšť. Cf. Mus. 1891. 273.
Jak se m. pozná? Vz ib. 274. Na mužské
chodí obyč. m, na ženské můra. Mus. 1891
276. Cf. Mách. 212.

Morověda, y, f. = nauka o nákaze,
Seuchenlehre, f.

Morovina, y, f., Seuchenstoff, m.

Morovna, y, f. = dům morem nakažený

Morový. M. žena. Cf. Mách. 87.

Morrhuin, u, m.: C_l9 H₂₇ N₂. Vstnk.
1893. 218.

Mořský M. dívky, paní, panny. Cf Mách.
212.

Morup, f., Nereides, zastr. Rozk. — Pršp.
17. 400,: mořap.

Morytné, ého, n. = látka moret. Vz
Pršp. 69. 6., Zbrt. Krj. I. 225 , Morýt.

Most. Vz Ott. VI. 394., 404.

Mostárna, y, f. = továrna, v niž se
části mostové zhotovují

Mostský. M. úřad přihlížel k mostům,
mlýnům, věžím a rourám. Wtr. Obr. II 620.

Moščeň, moštěň, ě, f., cinphus, zastr.
Rozk.

Moták, u, m. = psaní ze žaláře tajně
poslané. Us. zloděj.

Motar. Cf. Ott. V. 724.

Motati Právě se tam m-la (bez účelu
chodila). Němc.

Motolice Cf. KP. V. 533, Slov. zdrav.
454. — M. = kořalka. U Studené. Vlchř

Motovúz, ligo. 1458. D. Gesch. 305.

Motožka, rostl. Slov. Phľd. XII. 317.

Motýl. Cf. Mách. 18., 175., 176. Má m-la
= motá se. Us. Brt.

Moučka. Strojené moučky. KP. V. 554.
nn. — M., y, m. = jm. jednoho z devíti
koledníků v již. Čech. Vz NZ. II. 522.

Moučnice = zanět ústní, stomatitis
oidica. — M. = džgance. NZ. I. 572.

Moud, vz Podpat (dod.).

Moudrápata Václ., os. jm. Wtr. Obr. I.
88 . II. 760.

Moudro, a, n., vz Rozmoudřený (dod.).

Moudrosť. Nejedla m. velkou lžicí (není
mnoho moudrá). Us. Fč.

Moudrý. Ne každý m., kdo chytrosťum
hraje. Mor. Brt. M. k správě. Hus. II. 7

Moucha. Ct. Mách. 18., 176. M. okolo
ucha silně bzučící přináší štěstí. Mtc. XVI.
89.

Mouka. Cf. KP. V. 543. Zkoušení a
uschovávání mouky. Ib. 742., 744. Porušo-
vání mouky. Ib. 674., 543., 547. M. pšeničná
515., žitná 516., ječná, ryžová, ovesná, ku-
kuřičná. 547.

Moula, vz Rozmoulaný (dod.).

Mouňa, vz Rozmouněný (dod.).

Movičství, n., patrimonium. Pršp. 82
58

Movitý svátek = pohyblivý 16. atol.
Mus. 1891. 241. — Cf. Hbitý (2. dod.).

Možděř, moždíř, e, m.. girophus, zastr.
Bhm.

Možná, příslovce, svým původem jest
to nomin. Vrátím se možná dnes. Cf. Gb.
Ml. I. 182.

Mpně = mně; nade mpnú = mnú. Půh.
III. 067 677.

Mračiti se. Mračil se jako listopadová
obloha. Nár. list. 1893.

Mračno. Cf. Mách. 212.

Mraščík, a, m. = kdo rád pláče. Mor.
Brtch.