1329

Mrav. Mravy a obyčeje čes. Cf. Ukaz. 33.

Mravní dativ, d. ethicus. Vz Gb. Ml. II.
119 14.

Mravocvik, u, m. Hš. Št. 234.

Mravoprázdný svět. Nár. listy.

Mravoščiřeň, mravoštiřeň, řně, m., for
micalides, zastr. Rozk.

Mráz. Cf. Mách. 72., 75., 202.

Mrázek, zka, m. = mandelík u Býště.
Šír. Pt.

Mrazivka, y, f. = druh zimnice. Rgl.

Mrazotvorný, frostbildend. M. míšeniny.
Kod Úv. 199.

Mře, e, f., agon, zastr. Hank. Sb. 390.

Mřeněk, ňka, m., fundiculus, ryba. Pršp.
15. 52.

Mrhoulati = mrholiti. Lib. NZ. I. 455

Mrchový. M. křeč = žaludeční. Slov.

Mrchúcný Mrcho n-cná, až m-cná! Mor.
Brt D. 155

Mřín, u, m. = modřín. U Humpolce.

Mřínek, nku, m. rybník na Písecku.

Mřínovy = modřínový M. dříví. U Hum-
polce.

Mříti v dialektech. Vz Listy fil. 1892
121., 122., 205.

Mříženka, y, f. M. stopkatá, clathrulina
elegans. Ott. V. 439.

Mřížoví, n., das Gitterwerk.

Mřížovinka, ve vyšívání. NZ. I. 13

Mrkotiť sa = nechtěti se. Dva zlaté vy-
dať mnohému by sa m-lo. Slov. ZObz.
XXII. 61.

Mrkvářský = mrkváře se týkající. M.
zahrada. ZObz. XXIV. 55.

Mrkvářství, n. pěstování mrkve. ZObz
XXIV 55.

Mrlena, y, f, geon, zastr. Rozk.

Mrlice, e, f. = kůže. Wtr. Obr. I. 81.

Mrlina, Mdlinná či Drnava, ř. u Li-
báně. Ott. VI. 41.

Mrmati = plýtvati jídlem. Val. Vck.

Mrmlati v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
362.

Mrnda. Cf. Rozmrndati (dod.).

Mrňka. Cf. Kňouravec.

Mrskačka = přístroj kuchyňský na dě-
lání pěny, sněhu. Us. Rgl.

Mrštěnec pod kalich = corporale. Wtr.
Obr. I. 1590.

Mrštíte, a, m , spisov.

Mrtvička, y, f. = hromnička. Brt. N.
p. 607.

Mrtvodeň, dně, f., ipofarrus, zastr. Rozk.

Mrtvolovitý, leichenarlig.

Mrtvý. M. kosť = namna kosť, námnice,
navná, nální, nadní kosť. Léčení jí. Vz
Mtc. XV. 295. Svědectví m-ho. Vz NZ. I
155.. Wtr. Obr. II. 742.

Mrvenina, y, f.= mrva. Němc VII. 34.

Mrzati = mrznouti. Mor. Rgl.

Mrzba, y, f., anxia, zastr. Rozk., Veleš.

Mrzeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 288.,
204.

Mrzk, u, m., vitium, 1596, zastr.

Mrzknosť, i, f., vitium. 1596., zastr.

Mrzlena, y, f, geon. Pršp. 14. 23. Jinde
mrlena.

Mrznouti, čím více mrzne země, tím více
tvrda bývá. Mark.

Mrzuše, e, f., dortissa, zastr. Veleš.

Mrzutec, tce, m. = člověk mrzutý.

Mrzutý. Kdo je mrzut, o tom se praví,
že vstával levou nohou. Mtc. XVI. 194. —
M. a ohavná stonožka (mrzká) Chč. m. s.
III 22.

Msta musí se pojídati chladná. Exc.

Mstihněv, ě (i), f., místní jm. Km. 1886
27.

Mstíti. Nežli se mstíti takovému proti-
venství. Arch. VIII. 338 Máme-li o to nad
jiným se m. Arch. IX. 149.

Mše andělská, pastýřská. Špch. 20.

Mučála, y, f = kráva. V Staňkovech.

Múčařka, y, f. = moukařka. Mor Rgl.

Mučen-ník zavrhuje Popelka v Km. 1886.
a chce míti příponu -ík (mučeník) Ale cf.
učenník. Pass. mus.

Mučie. V inventáři uvodí se: mučie, 3
houfnice železné, 2 tarasnice měděné. Sdl.
Hr. VII. 95.

Muďač, e, m. = muďatý. Nov

Mudla, cf. Rozmudlati (2. dod.).

Mudrlant, u, m = samec pivo. V Jičín.
v 17. stol. Mnč. Zás. 11.

Mudrolt, a, m., peagrus, ryba, zastr.
Pršp. 16.

Mudromil, a, m., philosophus. Pršp.
40. 5.

Mudromila, y, f, philosophia, zastr.
Rozk., Pršp. 60 58

Mudroněk, ňka, m., sophista. Pršp 41.
27. Rj.: mudrovník.

Mufetty, vz Mofetty za Modzog v dod.
2. a Muffetty (chybné) za Modzog v dod

Mufl z Muffel, ein Wortkarger V. Von-
drák.

Mühlsteinová Berta. Cf. Slavín seš. 36.
v příl.

Mucháček, čka, m. = lejsek šedý; sý-
kora mlynářík Šír. Pt.

Muchák, u, m., muscio, zastr. Pršp. 79.
78.

Muchojamka, y, f = tukožil, polysto-
mum pinguicola.

Mucholapka = lejsek šedý. Šír. Pt.

Mucholt, a, m., muscipa, pták. Pršp. 11.

Muchour, u, m = špatný, vetchý šat
U Neděliště Kšť.

Můj. O sklánění cf. Gb Ml. I. 119.

Muka. Boží m. Fr. Stranecká v Čas.
ol. mus. 1886.90, Zbrt. ve Světz. 1888.480.

Muksuna, y, f. = ruská ryba nějaká.
Kořenský.

Mukyna, y, f. = Johanna Nepomucká.
U Dalečína. Knrz.

Mulisák, a, m. Vz Světz. 1882. 612.

Mulisi mulisi = modli se. Říká (sv.)
Mikoláš dětem. Us.

Mulla, y, m. = titul turec. kněze. Lerm.
I. 133.

Muňka = ušní boltec. Slavč. 36. Val.

Můra Cf. Morous (2. dod.), Mách. 175.
až 180., Vesna 1886 370. Jak se stávají
lidé můrou? Vz NZ. I. 606., Mus. 1891.
273. M v podání lidovém; M. = netělesný
obraz lidský, jakási pára nebo stín, má
vůli svého majetníka tělesného, je zcela po-
dobná tělu, z něhož vychází atd.; M. také