1331

Souhlásky n a ň. Vz Gb. Ml. I. 29. V
Chodsku. Cf. Listy fil. 1891. 45. Slabiko-
tvorné (samohláskové) n a ň Cf. Gb. Ml.
I. 22. Na Chodsku. Vz Listy fil. 1891. 43.
N přisuto k: jeho, jemu atd., k jísti, jíti.
Vz Gb. Ml. I. 30., Km. 1890. 90.— Sklo-
není kmenů na n. Vz Kvř. Ml. 62.—64. Na
Dolnobečovsku na Mor. n jako samohl. Vz
Listy fil. 1891. 414. N se tam spodobuje
před b a v ve slovech: pámbu, pamva
(pánev), kumšt. Ib. 428, 430. Mění se tam
v ľ v několika slovech: ľebo, miľistrant,
ľumero. Ib. 430. Měkčí se tam v ň a) před
původním B: deň, jaseň atd., b) v kon-
covce -án: hrtáň, zrzáň; c) v koncovce -ňa
m. -na: kovárňa, kůlňa; d) před a sloves
páté třídy: ľéňať, červeňať se; e) v haňba
Ib. 430. N. se tam přisouvá k tvarům slo-
vesa jíti kromě inft.: dondu, nandu, vendu
atd. Vsuto je do slov handrlák (hadrník),
kvančeť (kvičeti). Ib. 431.

-n, -n příp Cf. Gb. Ml. I. 59.
na příp. Cf. Gb. Ml. I. 59. U jmen na
-na lid mor. tvoře z nich adjektiva tuto
příponu odsouvá: Poštorna — poštorský.
Brt. D. 152.

na-, naj-, u superlativu. Na je starší
a původní a řidší a také v dialektech. Jag.
Arch. XII. 189.

Na předl. Cf. D. Lhrg. 310., Gb. MI. II.
138.

Na, nate. Cf. D. Lhrg 318.

Nabě straně = na obě straně, zastr. Gb.
Ml. I. 19.

Nabel, blu, m , arcus, zastr. Rozk.

Nabíhati koho = docházeti k někomu.
Dvor. Kvaltovně a rukú mocnú ho nabíhal.
Arch. IX. 432. Cf. Naběhnouti.

Nábitka ke kolům Wtr. Obr. I. 589.

Nabličeji = na obličeji. Gb. Ml. I 19.

Nablíže = na blízku. Pfleger

Nabobčiti komu = nabiti. Mor. Rgl.

Nábojka, y, f., Patrone A. Krejčí.

Nábozel, zlu, m., areas. Pršp 32. 86.

Náboženský zpěv v 10. stol. Vz Hrb 6.

Náboženstvíčko, a, n. Hš. Št. 193.

Nábožný. Panna v Boze n-ná. Arch. VIII.
531. a.

Nábradný. N. čásť přílbice. Mus. 1893.
70.

Nabrati. Kdeže si sa tu nabrala (vy-
skytla)? Němc. I. 226.

Nabratý = nabraný. Koza má vemínko
n-tý. U mor. Hranice. Rgl.

Nabručený. Jest na něho n-čen (hněvá
se naň). U Brna Rgl.

Nabyti se s kým = pobyti, verweilen.
Us. Rgl.

Ňać - nať. Laš. Šb. D. 60.

Na celo dvéře otevříti. Prss.

Naclav z Nadoslav, Nadslav. Mus. 1889.
163.

Na čas (interdum) postup (cede) tovařiši.
16. stol. Jgć. XIV. 1. 21.

Náčasí = doba. Slov. Cf. Czm. 128.

Na čem = proč. Když jest toto zlé chvá-
leno, na čem tu viece zlého nenie. Št.

Načérati = natírati. Hank. Sb. 233.

Náčiné, máčiné, ého, n. = důchod z na-
četí piva. 1530. Wtr. Obr. II. 495.

Načitý = značný, znamenitý, veliký, ná-
ramný. Prk. v Kroku IV. (novém) 4. N.
důkaz. Mus. 1889. 256

Nad. Cf. D. Lhrg. 312., Gb. Ml. II. 140.
N. u komparat. Cf. D. Lehrg. 265

Nadabať sa = nadabiť sa. Val. Slavč.
92., 101.

Nádatek obilní, tociž z každého lánu
čber ječmene. Arch. VIII. 488.

Nádav, pressura. 14. stol. Jgć. XIV. I.
14.

Nadávka, vz Převzdívka. N-ky 16. stol.
Vz Wtr. Obr. II. 816.

Nadběhnouti komu kudy: polem. Us
Rgl.

Nadbratrský, mehr als brüderlich. N.
láska. Vchř.

Nadčelistní, supramaxilaris.

Naddělati, naddělávati. Pátek a sobota
se naddělává t. j. pátek a sobota nečítá se
do mzdy téhož týdne, nýbrž až do druhého.
U Brna. Rgl.

Naddivný, admirabilis. Ž. kl. 8. 2,

Nadeganý = nažganý. Slov. Phľd XII.
316.

Nadehnaný věnec = vysoký. U Stud ené
Vlchř.

Naděje je laciné zboží.

Naděliti žebráka = říci mu: Naděl vám
p Bůh = nedati mu nic. Us. Hrb.

Nádeň, dně, f. = nádní, spodek lodní.
Rgl.

Nadháněč, e, m. = dohazovač. Kmk.

Nad hlas. Ode všech pánuov nad hlas
pravil. Arch. X 302.

Nadhorečkový, hyperpyreticus.

Nadhrudní, suprasternalis.

Nádcha = souborný název několika ne-
mocí. N. (nátka) chodívá (chodí po těle),
lámavá, trhavá atd. Jak se zažehnává. Mor.
Vz Mtc. XV. 190., 1893. 142.

Nadchnulý. Jsúce Rendlem n-lí. Arch.
XII. 183.

Nadíti se v dialekt. Vz List. fil. 1892.
374.

Nadívaňák, u, m. = vdolek sýrem na-
ditý. Na Hané. Hrb. Obr. 290.

Nadížka, y, f., periplemia. Pršp, 62. 12.
Rj.: nádržka.

Nadjazylkový, suprahyoideus.

Nadkladkový, supratrochlearis.

Nadklíčkový, supraclavicularis.

Nadlabati se = najísti se. Nadlábnouti
se. Us. Rgl.

Nadledvina, y, f., glandula suprarenalis.
Zánět n-vin, paranephritis.

Nadledvinky. Cf. Ott. IV. 678.

Nadlíř, e, m. Nadlířská pečeť. Mus. 1886.
194.