1332

Nadlopatkový, suprascapularis.

Nádma, emphysema. N. podkožní, e.
cutaneum, podpohrudniční, e. subpleurale,
mezihrudní, e. mediasfinale. Kfct. exc.

Nadmělný. N. obilí, když se z něho
mnoho namele. Na Hané.

Nadmlýnský, ého, m., Obermüller, m.

Rgl.

Nadmouti, vz Nadýmati (doleji).

Nadmrazový stupeň. Kod. Úv. 180.

Nadmutice. Cf. Ott. V. 754.

Nadnésti. Co pak se tak spěšně nadná-
šíte, jako nějaká děvčica? Prss. Obr.

Nadní, vz Mrtvý (2. dod.).

Nádnica, e, f., Taglohn. Mor. Šd.

Nádničiar, a, m. = nádenník. Obz. 1892.
157.

Nádoba. Potká-li se kdo s plnou n-bou,
štěstí znamená. Mtc. 1892. 195.

Nádobí, Genitalien 15. stol. D. Gesch.
394.

Nádomec, mce, m., ipargeus, zastr. Rozk.

Nádor, tumor. N. bílý, t. albus, dceřinný,
Tochtergeschwulst, dobrý či příznivý, t. be-
nignus, krevní, t. sanguineus, vejcevodu,
Tubengeschwulst, vláknatý, t. fibrosus,
zhoubný, t. perniciosus, zrůdný křížový
(srostění dvou plodků výčnělkem kostrč-
ním), teratoma sacrale, žlaz tukových, Talg-
drüsengeschwulst. Ktt. exc.

Nádorovitý, tumorartig.

Nadosmrti. Až n. bude tě to rvát. Slá-
dek Jos. V. Pís. 66.

Nádovna, y, f., epileusia, zastr. Rozk.
Pršp. 62. 7.: epilensis.

Nádovník, u, m. = tučný muž, rostl Vz
Mtc. 1892. 197.

Nadpadnúti, supercadere. Ž. kl. 57. 9

Nadpažkoramenní, acromiohumeralis.

Nadplatné, ého, n , Uibergebühr. Neč

Nadpoševní, supravaginalis

Nadpovodňový, hochwasserfrei. N. hráz.
Tch. 1889. 37.

Nadpřiroznila, y, f.. metaphysica. Pršp.
59. 26.

Nadpupeční, nadpupkový, supraumbili-
calis. N. krajina.

Nadrámce, e, n. = epoletta. Hvlč. 1.
234.

Nadrchmaný = drobet churavý Mor
Brt.

Nadrsati Houně po obou stranách stejně
nadrsaná. Rgl.

Nádržka, y, f., rybník v Písecku.

Nadslav, ě (i), f., míst. jm. Km 1886.
27.

Nadusiti. Na ten (očistec) sú mnoho zá-
duší n-li (erpresst). Chč. m. s. II. 103.

Nadutec, tce, m. = člověk nadutý. Jar.
77.

Nadvaječník, u, m , parovarium.

Nadvardejn, a, m. = vrchní znalecký
odhadce drahých kovův a mincí.

Nádvorné, ého, n., curiales. Hank. Sb.
328.

Nadvozový, ého, m., Wagenmeister, m.
Tch. 1889. 37.

Nadvýšiti. Do skařoupky naleje se vína,
co nadvýší (přeteče). Brt. Obz. 1889. 20.

Nadýmati, nadmouti = nafoukati; na-
pustiti. Příkopy vodou u. Sdl. Hr. VII.
108.

Nadzdvihnouti, etwas erheben. Prss.

Nadžeberní, supracosralis.

Ňaf. Nedělá ani n. ani baf. Us.

Nágrošník. a, m = tovaryš hospodářův,
že platil groš úroku. 16. stol. Wtr. Obr. II.
531.

Nagurášiť si klobúk = na ucho si poši-
nouti. Val. Slavč. 34.

Naháč. Vz Bogdalec (2. dod.), Ott. V.
505.

Nahamkať sa = napapkať se. Slov. Phľd.
XII. 734.

Nahampasovať sa = nalopotiti se. Val.
Slavč.16.

Nahečmaný = načechraný jako bouda.
Vz Nahrejdaný (dod.).

Naheň = na oheň. Gb. Ml. I. 19.

Náhlav, omirale, 16. stol. Pršp. 84. 8

Náhlen, a, m . zitiron. Pršp. 17. 404.

Náhlovský Vinc. † 11/12 1891.

Nahluchnouti, etwas taub werden. Prss.

Nahnání. Pro n. (získáni) zboží i života
se odvážiti. Kom. Lab. 33.

Nahoditi. Sedlák když nenahází (hustě
nezaseje), nenaváže. Us. Brt.

Nahojeda, y, f.. ungida, nemoc. Pršp.
62. 2.

Náhon, potok u Strakonic. Ott. VI. 51.

Náhrada Dávno čert zlámal nápravu,
co na ní vozil náhradu. Us. Brt.

Nahřeřeč, i, f. metaphysica, zast. Rozk.

Nahrochať někomu = nabiti. Nap

Nabrublý. etwas grob. Jar 57.

Nahý a holý synonyma. Vz Brt. Ruk.
31. Raduj se n., nepotrháš košile. Us. Brt.

Náchlebný. N. čeleď = na delší dobu
úmluvou najatá. Vz Wtr. Obr. II. 401

Náchlopenní, klappenständig.

Náchodský Štěp. Fr., křiž. probošt † 1721.
Mna. 1891. 310.

Najaviť komu = strachu nahnati. Val.
Slavč. 98.

Najedovatělý = rozhněvaný. Val. Vck.

Nájezdce, e, m. = nájezdník. Kvp. 28.
Nájezdnosť, i, f. Msr.
Najímák, a, m., conventor, zastr. Veleš.

Nájizbjé, najizbí, n. (hůra, půda cha-
lupy). Na St. Hrozenkově. Brt. Sv. 62.

Najjednější. Bůh jest n. Št. Cf. Nad-
jednější (2. dod.), Hš. Št. 88.

Nákal, u, m. = nakalení, Vorhärten. Hř.

Nakaňúřený = rozzlobený. Val. Slavč.
51.

Nakarbolovati něco. Us. Šd.
Nákarka, y, f. = pokara Světz. 1893.
231.
Nakel = nakdy. Laš. Šb D. 61.
Nákel = duha. iris, Regenbogen, m. 16.
stol. N, arcus. Pršp. 14. 7. — N. = písčina
v řece. Ohradiv n. způsobil z něho ostrov.
6. stol Wtr. Obr. II. 532.
Náklad zadní = třetina prámu (zadní).
Záp. Čech. Šb. D. 14.

Nakládati se komu = slibovati, zapři-
sáhati se. Val. Vck — Naložiti oheň = udě-
lati. Mor. Brt. Ruk. XXIV.
Náklaničník. Arch. X. 101.



	1332

	Nadlopatkový, suprascapularis. Nádma, emphysema. N. podkožní, e. cutaneum, podpohrudniční, e. subpleurale, mezihrudní, e. mediasfinale. Kfct. exc. Nadmělný. N. obilí, když se z něho mnoho namele. Na Hané. Nadmlýnský, ého, m., Obermüller, m. Rgl. Nadmouti, vz Nadýmati (doleji). Nadmrazový stupeň. Kod. Úv. 180. Nadmutice. Cf. Ott. V. 754. Nadnésti. Co pak se tak spěšně nadná- šíte, jako nějaká děvčica? Prss. Obr. Nadní, vz Mrtvý (2. dod.). Nádnica, e, f., Taglohn. Mor. Šd. Nádničiar, a, m. = nádenník. Obz. 1892. 157. Nádoba. Potká-li se kdo s plnou n-bou, štěstí znamená. Mtc. 1892. 195. Nádobí, Genitalien 15. stol. D. Gesch. 394. Nádomec, mce, m., ipargeus, zastr. Rozk. Nádor, tumor. N. bílý, t. albus, dceřinný, Tochtergeschwulst, dobrý či příznivý, t. be- nignus, krevní, t. sanguineus, vejcevodu, Tubengeschwulst, vláknatý, t. fibrosus, zhoubný, t. perniciosus, zrůdný křížový (srostění dvou plodků výčnělkem kostrč- ním), teratoma sacrale, žlaz tukových, Talg- drüsengeschwulst. Ktt. exc. Nádorovitý, tumorartig. Nadosmrti. Až n. bude tě to rvát. Slá- dek Jos. V. Pís. 66. Nádovna, y, f., epileusia, zastr. Rozk. Pršp. 62. 7.: epilensis. Nádovník, u, m. = tučný muž, rostl Vz Mtc. 1892. 197. Nadpadnúti, supercadere. Ž. kl. 57. 9 Nadpažkoramenní, acromiohumeralis. Nadplatné, ého, n , Uibergebühr. Neč Nadpoševní, supravaginalis Nadpovodňový, hochwasserfrei. N. hráz. Tch. 1889. 37. Nadpřiroznila, y, f.. metaphysica. Pršp. 59. 26. Nadpupeční, nadpupkový, supraumbili- calis. N. krajina. Nadrámce, e, n. = epoletta. Hvlč. 1. 234. Nadrchmaný = drobet churavý Mor Brt. Nadrsati Houně po obou stranách stejně nadrsaná. Rgl. Nádržka, y, f., rybník v Písecku. Nadslav, ě (i), f., míst. jm. Km 1886. 27. Nadusiti. Na ten (očistec) sú mnoho zá- duší n-li (erpresst). Chč. m. s. II. 103. Nadutec, tce, m. = člověk nadutý. Jar. 77. Nadvaječník, u, m , parovarium. Nadvardejn, a, m. = vrchní znalecký odhadce drahých kovův a mincí. Nádvorné, ého, n., curiales. Hank. Sb. 328. Nadvozový, ého, m., Wagenmeister, m. Tch. 1889. 37. Nadvýšiti. Do skařoupky naleje se vína, co nadvýší (přeteče). Brt. Obz. 1889. 20.	Nadýmati, nadmouti = nafoukati; na- pustiti. Příkopy vodou u. Sdl. Hr. VII. 108. Nadzdvihnouti, etwas erheben. Prss. Nadžeberní, supracosralis. Ňaf. Nedělá ani n. ani baf. Us. Nágrošník. a, m = tovaryš hospodářův, že platil groš úroku. 16. stol. Wtr. Obr. II. 531. Nagurášiť si klobúk = na ucho si poši- nouti. Val. Slavč. 34. Naháč. Vz Bogdalec (2. dod.), Ott. V. 505. Nahamkať sa = napapkať se. Slov. Phľd. XII. 734. Nahampasovať sa = nalopotiti se. Val. Slavč.16. Nahečmaný = načechraný jako bouda. Vz Nahrejdaný (dod.). Naheň = na oheň. Gb. Ml. I. 19. Náhlav, omirale, 16. stol. Pršp. 84. 8 Náhlen, a, m . zitiron. Pršp. 17. 404. Náhlovský Vinc. † 11/12 1891. Nahluchnouti, etwas taub werden. Prss. Nahnání. Pro n. (získáni) zboží i života se odvážiti. Kom. Lab. 33. Nahoditi. Sedlák když nenahází (hustě nezaseje), nenaváže. Us. Brt. Nahojeda, y, f.. ungida, nemoc. Pršp. 62. 2. Náhon, potok u Strakonic. Ott. VI. 51. Náhrada Dávno čert zlámal nápravu, co na ní vozil náhradu. Us. Brt. Nahřeřeč, i, f. metaphysica, zast. Rozk. Nahrochať někomu = nabiti. Nap Nabrublý. etwas grob. Jar 57. Nahý a holý synonyma. Vz Brt. Ruk. 31. Raduj se n., nepotrháš košile. Us. Brt. Náchlebný. N. čeleď = na delší dobu úmluvou najatá. Vz Wtr. Obr. II. 401 Náchlopenní, klappenständig. Náchodský Štěp. Fr., křiž. probošt † 1721. Mna. 1891. 310. Najaviť komu = strachu nahnati. Val. Slavč. 98. Najedovatělý = rozhněvaný. Val. Vck. Nájezdce, e, m. = nájezdník. Kvp. 28. Nájezdnosť, i, f. Msr. Najímák, a, m., conventor, zastr. Veleš. Nájizbjé, najizbí, n. (hůra, půda cha- lupy). Na St. Hrozenkově. Brt. Sv. 62. Najjednější. Bůh jest n. Št. Cf. Nad- jednější (2. dod.), Hš. Št. 88. Nákal, u, m. = nakalení, Vorhärten. Hř. Nakaňúřený = rozzlobený. Val. Slavč. 51. Nakarbolovati něco. Us. Šd. Nákarka, y, f. = pokara Světz. 1893. 231. Nakel = nakdy. Laš. Šb D. 61. Nákel = duha. iris, Regenbogen, m. 16. stol. N, arcus. Pršp. 14. 7. — N. = písčina v řece. Ohradiv n. způsobil z něho ostrov. 6. stol Wtr. Obr. II. 532. Náklad zadní = třetina prámu (zadní). Záp. Čech. Šb. D. 14. Nakládati se komu = slibovati, zapři- sáhati se. Val. Vck — Naložiti oheň = udě- lati. Mor. Brt. Ruk. XXIV. Náklaničník. Arch. X. 101.