1333

Nákolek u železnice. Tch. 1889. 77.

Nákolenička, y, f. = vlněná punčocha
na kolena. Rgl.

Nákolenka, y. f.. nákolenek = plech na
kolena. crurigal. 1510 Wtr. Obr. I 293,
Mns. 1893. 71., Bhm. Fl. 918., Pršn. 78. 34

Nakoleno, a, n. = nákolenka 1590. Wtr.
Obr. I. 295.

Nakovadlí, jm. mezníku 1591. NZ. II.173

Nakrajovanky = větší tenké, povidly
nadívané buchtičky podoby ellipsovité s rý-
hami. Pekou se k štědrému večeru. U Ne-
pom. NZ. I. 295.

Nakřivený úmysl při tom majíce. Chč.
m. s. III. 70.

Nakrmiti 5000 luda z pěti chlebuov.
14. stol. Mns. 1889 447. — koho čeho:
chleba, vína. Gb. Ml. II. 108.

Nákrznák. filaterium. Pršp. 92. 36

Nakuřovadlo. a, n., Räucherungsmittel,
n. Mtc. 1893. 142.

Nakyslatý = nákyselný. Slov. Zátur.

Naladovati ječmen na loď. Arch XII.
244.

Náledeň, dně, f., glacium. Rozk., Veleš.

Nalepenina, v, f. = nalepená věc, das
Angeklebte. Hvlč. I. 182.

Nálepka, v, f = svíčička v kostele na
postavník nalepená, na památku dušiček
hořící. Wtr. Obr. I 454.

Na lepšiti. Mohl to n. k svému užitku
rybníky (instr.). Arch. IX. 504.

Náleto, a, n., sitemie. zastr. Rozk.

Nález, vz Rozsudek (2. dod.). D. Gesch.
261. nn., Wtr. Obr. IT. 677. nn.

Nalezený. Co činiti s věcmi nalezenými.
Vz Mtc. 1892. 285.

Náležeti. Které (listy) mi n-ží. Arch. X
177.

Nalíčiti peřiny = upraviti. Sš. P 447.

Nálicha, impetuosus. 16 stol. Pršp 43.
75.

Nalit = tožť, anoť; rychle, nenadále, ecce,
flugs. On mienil, chtě z toho mieti utěšenie;
n. túhu s hořem mieti bude. Št Kn. š. 10.
34. 132. 18.

Nalízati se. Kdo se nenají, ten se ne-
nalíže (o zmeškané dobré příležitosti) Us
Brt.

Nální. Cf. Mrtvý (2. dod.).

Nálodí, n., transtrum, zastr. Veleš.

Nalohniti se něčeho = napiti se. Na
vých. Čech. Rgl.

Namaďarovať = nabadúrkať. Slov. Phľd.
XII. 696.

Namachtati co do čeho = nacpati. Lib.
NZ. I. 455.

Namanulý. Vz Namanouti se. Prss.

Namátkový. N. revise účtu, Stichprobe
Nár. listy.

Námaz = bláto se slamou smíšené, jímž
se chalupy omazují, na ně dává se jemnější
obmítka. Na Hané. NZ IT 147.

Náměrek. 1465. Hrš. Nách.

Náměsíčník vniká prý štěrbinou v oke-
nici do stavení a dusí lidi. Mns. 1891. 273.

Náměstka. Cf Brt. Ruk 32.

Náměstník. Nachfolger. Kněz a jeho
n-ci. Arch. IX. 243., Jgč. XIV. 1. 16. (14.
stol.).

Namětati se = křížkovati se. Brt.

Námětek. tku. m., rybník v Písecku. —
N., cf Pouchle (dod.). — N. hambalkový,
Hahnbalkenschift, m , ve stav. Pcl.

Námětka. Z n-tek (nad vraty bran) lívali
obhájci města vroucí smůlu na nepřítele.
Wtr Obr. I. 237.

Námětkový. N. krokev, Schiftsparren, m.,
v stavit Pcl.

Namiešený, mixtus. Ž kl. 74. 9.

Námistli (!) = místo. Pohl.

Namladěný = zúrodněný, oplodněný. N.
veš Mor. Knrz.

Námlň. ě. f. Kod. Úv. 261.

Námlňčivý —- co lze namlniti. Kod. Úv.
255.

Namlněnec, nce, m. Kod. Úv. 261.

Namluviti = umluviti, ujednati. Arch.
X. 199.

Námluvy na Mor. Vz Brt. Sv. 8.

Namnělý = domýšlivý. Brt. Rnk

Námnice, e. f.. vz Mrtvý (2. dod.).

Námný, vz Mrtvý (2. dod.V

Námočka n kalamáře bunátu. Vz Bunát.

Námočkový. N. hrdlo kalamáře bunátu.
Vz Bunát.

Namožený, müde. N. na nohv. Prss.

Namrskati. Slušně a spraveďlivě byste
namrštili, až by se uffákali (pochlebníci)
Wtr. Obr. I. 21.

Namsl. u, m., architypus, zastr Rozk.

Nan svět = na on svět. Zastr. Gb. Ml. I.
19.

Naněch = na oněch. Gb. Ml. T. 19.

Nánosník, n, m = proužek na šišáku,
jenž chránil nos. Wtr. Obr. T. 287.

Nanu stranu = na onu stranu. Gb. Ml.
I. 19.

Nápadnice. Je n-cí statku muže svého
po jeho smrti. Arch. IX. 541.

Napáječky, m., f. = druh udidla.

Napájeti koho čeho. strč. Gb. Ml. II.
108. Cf Nakrmiti (2. dod.).

Napal, a, m., tensor. Pršp. 45. 16.

Napaměť chyb m.: nazpamět, z paměti.
Gb. Ml. II. 131.

Napasť. Kat. 1805. N, terror. 14. stol.
D. Gesch. 186. N. = pasť, osidlo. Mor. Kld.
II. 95.

Napatnástěný = silně opilý. Val. Slavč.
86.

Náper, n. m., Andrang. Anschlag. Bu-
dovy nemohly odolati náperu vichřice. Nár.
list.

Nápěvník, n, m. = kniha, v nížto k pís-
ním nápěvy se podávají, Melodiebuch, n.
Šd. exc.

Napienožce, e. m. = švihák, který nohy
napíná, se staví. Št.

Napíjati se, vz Napiti se.

Napínač, e, m., musculus tensor (sval).
N. měkkého patra, m. t. veli palatini, pa-
trový, m. t. palati, pohrudnice, m. t. pleurae.
Kft. exc,

Nápisový. N. památky. Zubatý.

Napitnice, e, f. = zdravice. Slov. Nár.
list.

Naplněný. N-ny jsú svatby sedieciech.
Ev. ol. 298. Skříně srdce naplněna jest
dobré vóle. Hus. II. 168.



	1333

	Nákolek u železnice. Tch. 1889. 77. Nákolenička, y, f. = vlněná punčocha na kolena. Rgl. Nákolenka, y. f.. nákolenek = plech na kolena. crurigal. 1510 Wtr. Obr. I 293, Mns. 1893. 71., Bhm. Fl. 918., Pršn. 78. 34 Nakoleno, a, n. = nákolenka 1590. Wtr. Obr. I. 295. Nakovadlí, jm. mezníku 1591. NZ. II.173 Nakrajovanky = větší tenké, povidly nadívané buchtičky podoby ellipsovité s rý- hami. Pekou se k štědrému večeru. U Ne- pom. NZ. I. 295. Nakřivený úmysl při tom majíce. Chč. m. s. III. 70. Nakrmiti 5000 luda z pěti chlebuov. 14. stol. Mns. 1889 447. — koho čeho: chleba, vína. Gb. Ml. II. 108. Nákrznák. filaterium. Pršp. 92. 36 Nakuřovadlo. a, n., Räucherungsmittel, n. Mtc. 1893. 142. Nakyslatý = nákyselný. Slov. Zátur. Naladovati ječmen na loď. Arch XII. 244. Náledeň, dně, f., glacium. Rozk., Veleš. Nalepenina, v, f. = nalepená věc, das Angeklebte. Hvlč. I. 182. Nálepka, v, f = svíčička v kostele na postavník nalepená, na památku dušiček hořící. Wtr. Obr. I 454. Na lepšiti. Mohl to n. k svému užitku rybníky (instr.). Arch. IX. 504. Náleto, a, n., sitemie. zastr. Rozk. Nález, vz Rozsudek (2. dod.). D. Gesch. 261. nn., Wtr. Obr. IT. 677. nn. Nalezený. Co činiti s věcmi nalezenými. Vz Mtc. 1892. 285. Náležeti. Které (listy) mi n-ží. Arch. X 177. Nalíčiti peřiny = upraviti. Sš. P 447. Nálicha, impetuosus. 16 stol. Pršp 43. 75. Nalit = tožť, anoť; rychle, nenadále, ecce, flugs. On mienil, chtě z toho mieti utěšenie; n. túhu s hořem mieti bude. Št Kn. š. 10. 34. 132. 18. Nalízati se. Kdo se nenají, ten se ne- nalíže (o zmeškané dobré příležitosti) Us Brt. Nální. Cf. Mrtvý (2. dod.). Nálodí, n., transtrum, zastr. Veleš. Nalohniti se něčeho = napiti se. Na vých. Čech. Rgl. Namaďarovať = nabadúrkať. Slov. Phľd. XII. 696. Namachtati co do čeho = nacpati. Lib. NZ. I. 455. Namanulý. Vz Namanouti se. Prss. Namátkový. N. revise účtu, Stichprobe Nár. listy. Námaz = bláto se slamou smíšené, jímž se chalupy omazují, na ně dává se jemnější obmítka. Na Hané. NZ IT 147. Náměrek. 1465. Hrš. Nách. Náměsíčník vniká prý štěrbinou v oke- nici do stavení a dusí lidi. Mns. 1891. 273. Náměstka. Cf Brt. Ruk 32. Náměstník. Nachfolger. Kněz a jeho n-ci. Arch. IX. 243., Jgč. XIV. 1. 16. (14. stol.).	Namětati se = křížkovati se. Brt. Námětek. tku. m., rybník v Písecku. — N., cf Pouchle (dod.). — N. hambalkový, Hahnbalkenschift, m , ve stav. Pcl. Námětka. Z n-tek (nad vraty bran) lívali obhájci města vroucí smůlu na nepřítele. Wtr Obr. I. 237. Námětkový. N. krokev, Schiftsparren, m., v stavit Pcl. Namiešený, mixtus. Ž kl. 74. 9. Námistli (!) = místo. Pohl. Namladěný = zúrodněný, oplodněný. N. veš Mor. Knrz. Námlň. ě. f. Kod. Úv. 261. Námlňčivý —- co lze namlniti. Kod. Úv. 255. Namlněnec, nce, m. Kod. Úv. 261. Namluviti = umluviti, ujednati. Arch. X. 199. Námluvy na Mor. Vz Brt. Sv. 8. Namnělý = domýšlivý. Brt. Rnk Námnice, e. f.. vz Mrtvý (2. dod.). Námný, vz Mrtvý (2. dod.V Námočka n kalamáře bunátu. Vz Bunát. Námočkový. N. hrdlo kalamáře bunátu. Vz Bunát. Namožený, müde. N. na nohv. Prss. Namrskati. Slušně a spraveďlivě byste namrštili, až by se uffákali (pochlebníci) Wtr. Obr. I. 21. Namsl. u, m., architypus, zastr Rozk. Nan svět = na on svět. Zastr. Gb. Ml. I. 19. Naněch = na oněch. Gb. Ml. T. 19. Nánosník, n, m = proužek na šišáku, jenž chránil nos. Wtr. Obr. T. 287. Nanu stranu = na onu stranu. Gb. Ml. I. 19. Nápadnice. Je n-cí statku muže svého po jeho smrti. Arch. IX. 541. Napáječky, m., f. = druh udidla. Napájeti koho čeho. strč. Gb. Ml. II. 108. Cf Nakrmiti (2. dod.). Napal, a, m., tensor. Pršp. 45. 16. Napaměť chyb m.: nazpamět, z paměti. Gb. Ml. II. 131. Napasť. Kat. 1805. N, terror. 14. stol. D. Gesch. 186. N. = pasť, osidlo. Mor. Kld. II. 95. Napatnástěný = silně opilý. Val. Slavč. 86. Náper, n. m., Andrang. Anschlag. Bu- dovy nemohly odolati náperu vichřice. Nár. list. Nápěvník, n, m. = kniha, v nížto k pís- ním nápěvy se podávají, Melodiebuch, n. Šd. exc. Napienožce, e. m. = švihák, který nohy napíná, se staví. Št. Napíjati se, vz Napiti se. Napínač, e, m., musculus tensor (sval). N. měkkého patra, m. t. veli palatini, pa- trový, m. t. palati, pohrudnice, m. t. pleurae. Kft. exc, Nápisový. N. památky. Zubatý. Napitnice, e, f. = zdravice. Slov. Nár. list. Naplněný. N-ny jsú svatby sedieciech. Ev. ol. 298. Skříně srdce naplněna jest dobré vóle. Hus. II. 168.