Předchozí (1333)  Strana:1334  Další (1335)
1334
Napodříznouti někomu krk, etwas aus-
schneiden. Wtr. Obr. II. 759.
Nápojový. N. berně v 1. 1646—50. Mus.
1892. 80.
Nápolečník, u, m. staphisagria. Pršp
33. 13.
Napomínavý. N vzkázání Wtr Obr I
668
Napráskati Byl bit, až do nohavic n kal
(se podělal). 1515. Wtr. Obr. II. 53.
Napraviti co jak. N-la jsem to jako
větr mouku (špatně). Us. Rgl.
Nápravník Edv, nar. 1839., hud. sklad.
Cf Srb 166.
Nápřih, u, m., andea. Pršp. 92. 46
Náprstková Anna. Cf. Naše vzory (jeden
z pivních tří sešitů).
Náprstli, pedulare. Pršp. 70. 31.
Náprstníček, čku, m., cyphella, houba.
Ott V. 820.
Napsanina. y. f., das Geschriebene.
Napsati. Napišme to pod sebe, šp. m.:
N. číslo pod číslo. Položme jednotky téhož
řádu pod sebe, m : v sloupcích jednotky
pod jednotky. Sold. 9.
Napúcati = nacpati. Vck.
Nápustek, stku, m. N. u elektriky, kon-
duktor.
Nara, y, f, napta. Pršp 31. 49.
Nařád = napořád. Zvl. mladší ducho-
venstvo téměř n. národnosti slovanské sobě
všímá. Obz. 1889 148.
Nářadli (!) = nářadí. Pohl.
Náradník, u. m. = věc kolářská. Wtr.
Obr. I. 588.
Nařachati se = nabrouzdati se. Rais
Vým. 54.
Náramek, náramník = čásť odění chrá-
nicí rámě. Zbrt. Krj. I. 155. — N-ky starší
doby. Cf. Zbrt. Krj. I. 101.
Náramenní štítek oděnců. Vz Zbrt. Krj.
I. 180
Náraz, invectio, Pršp. 83. 93.; moneta.
Ib. 7. 32.
Naraziti. Dává narážeti (tělesně obco-
vati). Mor. Rgl.
Narážeč, e, m. = v tkadlcovství.
Nářečí čes., mor., sloven. Vz Šb. D. 10.,
34., 61.
Nářečový N. pravidlo. Brich.
Nařehtati čeho = nažvaniti. Burger-
stein Dekl. 1862. I. 26.
Naříci. My ten kšaft naříkáme, (námitky
činíme). Arch. XII. 75.
Nařičeti, ču, češ, če = naříkati Mor
Rgl.
Naříkání nad zemřelým Vz Světz. 1882.
288.
Naříkati Plakachu i nařiekachu jeho.
Mus 1890 200.
Nářitek. Cf. List. fil. 1890.
Nařízeti = nařizovati. Arch. X. 27.
Nářkový, N. truchlohra. Rgl.
Národ, u i a. Ob. Ml. I. 74 Vyčtení
n-dů na zemi bydlících. Vz Ott. VI. 798.
Narodinec, nce, m., natus, narozenec,
zastr. Rozk.
Naroditi se. By se byl nenarázal. St.
skl. III. 32. Ještě se nenarodil, co by se byl
všeckym hodil. Us. Brt. — kde (kdy). Viec
se na tobě ovoce neurazí Krist. 77. b. N-dil
se na hrachovině při měsíčku (o hloupém).
Us. Rgl. — se odkud. Když (Adlička) se
jest narázela od své mateře. Tkadl. 1.14. —
Ms. Bel. 171.
Národnosť česká. Cf. Ukaz. 35., Ott. VI.
122.
Národnostní poměry v Čech. Vz Ott.
VI 252. nn.
Národopis. Vz Ott VI 336. b.
Národověda, y, f Vz Mus. 1890. 301.
Nárok 13. stol. D. Gesch. 91., Reg. IV.
115.
Narození Připadne-li boží n. v pondělí,
bude násled. roku mnoho závitek. Kdo toho
dne upadne, do roka zemře. Přejde li žid
dědinou, následující masopust oprašiví, ne-
bude svateb. Val. Vck.
Narozprávěti se o čem. Arch XI 256
Nárožka, y, f., brectina, zastr. Rozk.
Nárožník, u, m., jm. mezníku v 16. stol.
NZ. II. 174.
Nárt Vz List. fil. 1890. 200. (Místo:
ná-ret).
Narubení, n., indicamen, zastr. Veleš.
Náručisko, a, n. = náručí. Slov. Phľd.
XII. 740.
Náryšenství, n , flavitudo, zastr. Rozk.
Násadiště, ascia. Ž kl. 73. 6.
Násadnický. N. šify pluli po Dunaji do
Černého moře. Wtr. Obr. I. 271.
Násadník, n. m , Electrophor. Kod. Úv.
267.
Nasěč, e, f. = purpura, pak drahocenná
látka purpurová. Bhra.43.. Rozk. 91. (ostrum),
Sv. ruk. 82., Eml. Reg. II. 1202., Zbrt. Krj.,
I. 225.
Nasečový. N. prostěradlo. Cf. předcház.
Jag Arch. 1889. 322.
Násev = obilí na setí. Us. Šd.
Naschvál z: na-vz-chvalu. Gb. Ml. II.
135.
Naschvále Jan Wtr. Obr. I. 90.
Náskok, scarea, nemoc. Pršp. 61. 95 Cf.
dole nástok.
Násled, u, m. = následování. Jenžto mě
k tvé službě vedú po tvém čistém n-du
šlechetností vší dobrotú. Pravn. 2726 N.,
imitatio. Pršp. 52. 28.
Následovník, a, m., Verfolger. Turek,
n. křesťanského jména a víry. Snm. I. 238.
Násněžní, Schnee-. N. lopata. Tch. 1889.
38.
Násobený děj: sekám, nosím; nenáso-
bený děj: seknu, nesu. Gb. Ml. II. 153.
Násobiti. Čísla mezi sebou n., šp. m.:
číslo číslem n , čísla spolu n. Sold. 9.
Násobník, u, m.= přístroj elektrický,
multiplicator. Kod. Úv. 304.
Násobnosť. Jak n. vyjadřujeme, vz Gb.
Ml. II. 98. b.
Násoje, e, n., placena, zastr. Rozk.
Nások, u, m. Násoky městské. BO. V B
mik. Sir 6. b : osočení města.
Nasoukati někomu = natlouci. U Bydž.
Kšť.
Náspa chalupy. Cf. Záhrobeň.
Nastavovačka, y, f.= nastavovaná kaše.
z brambor, krupek, mléka a smažené ci-
bulky. NZ. I 139., 140.
Předchozí (1333)  Strana:1334  Další (1335)