1335

Nastavovaný. N. kaše (z bramborů a
krupek). Cs. Rgl. Vz předcház.

Nastěhovati se kam. N-li se do pa-
stoušky. Prss.

Násťéj = nejjistěji, nejspíše. Val. Slavč.
35.

Násternosť, i, f., superficies, zastr. Hank.
Sb. 177.

Nastevříti dvéře = pootevříti. U Úboče
Rgl.

Nastojte! Cf. Gb. Ml. I. 184., D. Lhrg.
319.

Nástok, u, m , scarea, zastr. Veleš. Cf.
Náskok (2. dod.)

Nástolník, m., esula. Pršp. 30. 22.

Nastolovánice, e, f., cathedra, zastr.
Veleš.

Nástopník, u, m., introitus, zastr. Rozk.

Nastorna, y, f., superstitio. 14. stol. D.
Gesch. 183. Praherei oprav v: Prahlerei.

Nástraš, e, f, norma, zastr. Veleš.

Nástroj. N-je ke koni kotšího vozu, Ge-
schirr, n. Wtr. Obr. I 520. Instrumental ná-
stroje. Vz Gb. Ml. II. 125.

Nastrouhnouti se = nafintiti se, nara-
ziti se. Us. Rgl.

Násvatnosť, i, f., sacrificium. Pršp. 87
2303.

Našalistý = potřeštěný, pošetilý. Kl.' V.
123.

Nášeti v dialekt. vz List. fil. 1892 288

Našepletiť Čo dakísi kompani v tých
novinách našepletia (napovídají). Slov. Rl.
Pr. I. 12.

Našinec, nce, m., nostias. Pršp. 44. 8.

Našnořiti = nastrojiti. Us. Rgl.

Našský = náš. N. tabák. Slavč. 100.

Naštinkati se = naplakati se. U Kdýně

Našťovice, vz Neštovice.

Našvácat někomu = nabiti. N-cal si
chleba plný kapce (nacpal). Nap.

Nať obchodní: netiková chvojky, konopí
indijského atd. Vz KP. VI. 382.

Natahovač, e, m., musculus extensor. N.
prstů, m. e. digitorum, n. ukazováčku, m
indicator. Ktt. exc.

Nataškařiti něco = našiditi. Us. Rgl

Naťatý = silně opilý. Slavč. 36.

Natětchati co do čeho = nacpati. Lib.
NZ. I. 455.

Nátchovina, cinopodium vulgare, rostl.
N. zahání nátchu. Us. Brt.

Natíti se = napiti, opiti se. Us Rgl.

Natrávení, n , infectio, zastr. Veleš.

Natřísti koho = natřásti, napraviti
v kříži. U Kdyně. Rgl.

Naturalismus. Vz S. N., Km. 1891. 730.

Natýdník, a, m. = týdenník. Wtr. Obr.
II. 413.

Naučevník, doctrinale. Pršp. 85. 48.

Naučka, documentum. Pršp. 41. 18.

Nauka. Ct Mkl. Etym 397. b

Nauloch, u, m , nadir. Pršp. 7.

Náustka,y, f = druhá polokoule telefonu,
do které se mluví. Exc.

Naušnice za starší doby. Vz Zbrt. Krj.
I. 98., 269. — N. = do uší mluvení.R.
Pokorný.

Nauzvýš = do výšky. Val. Slavč. 103.

Nával, sarcina. Pršp. 28. 65.

Návara, y, f, zerophagia. Pršp. 65. 86.

Návěc = větším dílem. Slavč 49.

Naveľa = na mnohé (prošení). N. dal sa
upýtať. Slov. Sal. P. 78.

Naverbovati, anwerben. N-val mnoho
lidí do práce. Us. Rgl.

Návěst, i, f. = návěští, Signal, n. Tch.
1889. 46.

Návěstiti, signalisiren. Tch. 1889. 46.

Návěstnictví, n., Signalwesen, n. Tch.
1889. 46.

Navěžený, aufgethürmt N. klobouky.
Kos

Náviděti. Cf. Mkl. Etym. 390. b.

Navinovník, a, m., accusator. Pršp. 40.
94.

Navný, vz Mrtvý (2. dod.)

Návor. Cf. Brm. I 3 759.

Navrákati se = mnoho vrákati. Vz Vrá-
kati (dod ).

Návrat, u, m., iambus 15. stol. D. Gesch.
306

Návratek. Měli by n. dáti spíše než při-
dávati Arch. X. 302.

Navrátil Kar. Cf. Slavín seš. 36.

Návrh na osazení, Besetzungsvorschlag.

Navrch = na vrchu. Peří navrch těla.
Šír Pt.

Navroubiti se = naběhati se. Us. Rgl.

Navrubí, n. Má pak jiné n. na sobě, že
sa (jsa) váš i bývá u jiných nepřátel vašich
proti vám. Arch X 17.

Návsí, n. = náves. Haná.

Navstati, insurgere. Ž kl. 85. 14.

Navstříc komu vyběhnouti. Klř 21

Návštěva. O n vách vz Světz. 1882. 312.

Navštívenka. O původu a užívání jich
vz Nár. listy 1892. č. 240. Feuill.

Návydní dobytek. Vz Vydeň (dod.).

Navykati. Ct. Mkl. Etym. 397. b.

Navyzení, n. = vyzvání. Bílov. Č. v. 509.

Návzdora, y, f., venus, zastr. Rozk.

Nayk, u, m.= načatá tůň nebo sud rybní.
16. stol. Wtr. Obr. II. 421.

Nazapříkať se čemu = naprotiviti se.
Val. Slavč. 54.

Nazlobitář, e, m.. pacerta. Pršp. 43. 90.

Nazpamět je dobře; pivní předložka řídí
pád (akkus. paměť). Cf. Gb. Ml. II. 131.

Názrak, u, m., cometa, zastr. Pršp. 7 37.
Rj : zázrak.

Názva, y, f., invitatorium. Pršp. 87. 97.

Nažganý, nadžganý = nacpaný. Mor.
a Slov. Šd.

Ne záporné příslovce. Vz Gb. Ml. II. 180
Ku kterému slovu ve větě se připojuje. Vz
D. Lhrg. 265. nn.

-ně příp. Cf. Gb. Ml. I. 59. — U zájmen
jest - ně kladné: někdo. D. Lhrg. 88.

Né- místo nej- v superl., na Dol. néhorší.
Brtch.

Nebe. Cf. Mách. 12 , 13. N. není tak vy-
soko, aby nás Bůh neslyšel; Málo je jich
kyjem do nebe vehnaných. Us. Brt. Cf. Hš.
Št. 287. nn.

Nebesařka, y, f., os jm. Wtr. Obr. I.
86

Nebeský, ého, m., os. jm Cf. Coelestinus
(2. dod.). — N. dar (rostl.) činí neviditelným.
Mtc. XVI. 91.