1340

Nožehlák, a, m., multipedus, vermis.
Pršp. 23. 47.

Nožinka, zdrobn. noha. Us.

Nožipla, y, f, pedo, zastr Pršp. 49. 39.

Nožničiar, a, m., kdo prodává nůžky.
Slov. Sal. P. 208.

Nožný, Fuss-. N. stoj. V tělocv.

Nožový. N. lána. Št. Kn. š. 184

Nrav, virtus. Ž. kat. 29. 8.

Nravišek, ška, m. = mravenec, zastr.
Hank. Sb. 291.

Nučování v cukrov. Ott. V. 766. a.

Nučový. N. soutrubí. Ott. V. 766 a.

Nudlák, u, m. = nudle neforemně krá-
jená U Č. Brodu. NZ. I. 238.

Nudlovitý, nudelartig. N. člověk = vy-
táhlý jako nudle. Us.

Nudožerský. vz Benedikt (i 2. dod).

Nukleol, u, m. N. buňky = druhé jádro
uvnitř prvního. Ott IV. 936.

Nullitní přísaha či se zmatkem. Vz Wtr.
Obr. II. 703.

Nunu, interj. Us.

Nuřík, u, m., fela, plod. Pršp. 31. 41.

Nůsle z Neosv(B)tli, gt. Neosvetl. Flš.
v List fil 1893. 115

Nutný, novotvar, starý: nuzný. Vz Brt.
Ruk. 35.

Nůza je, když už pracuje někdo k smrti.
U Bzence. Us. Brt.

Nuzba, y, f., anxia Pršp. 51. 95. Rj.:
mrzba.

Nuzení, n., circiatus. Veleš.

Nůž. Kdo nožem o stůl drnká, přivolává
do domu bídu. Cf. Klíč. Us. Brt.

Nužil, a, m m.: neužil, zastr. J. Král.

Ny. Místo tohoto zastr. akk. užíváme
gtvu nás. D. Lhrg. 288. § 72.

-ný příp. Cf. Gb. Ml. 59 , Brt. D. 152.

Nylosť, i, f, zelus. Hank. Sb. 247., 253

Nymfa. Cf. Mách. 212.

Nýna, y, f. = Nina. Č.

Nynínky = nyní. Us. Rgl.

V II. 196. b. 15. ř. zd. m. 2. os. čti:

I. os. Na Lašsku mění se o často v u: kruj,
struj, pokuj, židuvka, zachud slunca. Cf.
Brt. D. Na Chodsku přehlasuje se o v e;
k němu přisouvá se tam v (voko). Cf. List.
fil. 1891. 41. Na Dolnobečovsku na Mor.
o ve vok. sg. f měkkého kmene k vzoru
duše patřících: dušo, Káčo, Ančo atd. List.
fil. 1891. 424. O tam místo spisovného ó n.
ů: koža, mostek; v dat. pl. masc. a neut.:
zubom, děvčatom; v lok. pl. místo -ách,
-ech: o dráboch, děvčatoch. Vz ib. 423. O se
tam mění v u: stupka (stopka), čučka, fa-
zula atd.; v u v: úsmé (osmý). Vz ib. 424.
O se tam přisouvá v: vichor, vichora. Vz
ib. 424. — O strč. sklonění subst. kmene
-o cf. List. fil. 1891. 73. nn

O předložka. Cf D. Lhrg. 306., Gb. Ml.

II. 140.

-o příp. kmenotvorná. Vz Gb. Ml. I. 57.

Ó na Chodsku v: uo, ů. Vz List. fil.
1891. 41. Ó zastupuje na Dolnobečovsku
na Mor. spisovné ou a) ve kmenech slov:
cófať. cóľ, kódel; b) v instr. sg. fem. kmenů
tvrdých v a; rybó, deskó; c) v instr. sg.
osobn. a ukazov. zájmen mnó, tebó, tó, d)
v 3. os. plur. všech sloves tvrdého kmene:
nesó, vezó, trnó; e) v inft kmenech II tř :
minóť, padnóť; f) v příponách odvozovacích
-ón, -ór, -ót za spisovné -oun, -our, -out:
tahón, kocór, kohót; g) na počátku slov
za spisovné ú: óhoř, óroda. Vz ib. 425.
Ó se také tam vyskytuje jako staženina
z ou (v němž zaniklo v; a(v)u se proměnilo
v ou, v nářečí v ó ve slovech: pók (pavouk),
póz (pauza, pavuza). Cf. Ú 2. dod., List.

fil. 1891. 426. Za í se tam vyskytuje a) ve
kmenech slov jsouc známkou původního ú :
códiť, ďóra, ščór; b) v instr. sg fem. měk-
kého zakončení a v lok. sg. neut. zakonče-
ných v í: růžó, dušó, kosťó, zeló; c) v 3
os. pl. u sloves měkkého kmene: děłajó,
mřó, ležijó. Vz List. fil. 1891. 425.

Ob předložka Cf. Gb Ml. II. 141., D.
Lhrg. 301.

Obabiť sa = babu si vzíti Phľd. X.
164.

Obakž = však, přece, ostatné. Št. Kn. š.
10 20. Cf. Obak.

Obal. Cf. Mkl. Etym. 378. a.

Obalenka Cf. Rohatinka (2. dod.)

Obálka. On zase cúfá a chce jakús o-ku
v tom činiti. Arch. XII 453.

Obalkovať = ł tvrdě vyslovovati jako u,
ne však zcela tak. Před následujícím u zní
obalkované ł skoro jako h. Na Hovězí na
Mor. ,Šiduo, myduo, motoviduo' posmívají
se Hověžanům. Slavč. 90.

Obar, ovar = vnitřnosti (játra, srdce atd).
Vz Ovar.

Obařač, e, m., valifer. Pršp. 92. 32.

Obarovica, e, f.= polévka vepřová, jater
nicová. Nap.

Obatka, y, f., nillus, zastr. Veleš.

Obcovati. O-li k p Kristu a umřeli
s ním. Chč. m. s. III. 30.
Občoumati = obskakovati. U N. Brodu
Brnt.

Obdaniti co, besteuern. Šd.

Obec veliká či valná (schůze). Cf. Wtr.
Obr. I. 756. nn



	1340

	Nožehlák, a, m., multipedus, vermis. Pršp. 23. 47. Nožinka, zdrobn. noha. Us. Nožipla, y, f, pedo, zastr Pršp. 49. 39. Nožničiar, a, m., kdo prodává nůžky. Slov. Sal. P. 208. Nožný, Fuss-. N. stoj. V tělocv. Nožový. N. lána. Št. Kn. š. 184 Nrav, virtus. Ž. kat. 29. 8. Nravišek, ška, m. = mravenec, zastr. Hank. Sb. 291. Nučování v cukrov. Ott. V. 766. a. Nučový. N. soutrubí. Ott. V. 766 a. Nudlák, u, m. = nudle neforemně krá- jená U Č. Brodu. NZ. I. 238. Nudlovitý, nudelartig. N. člověk = vy- táhlý jako nudle. Us. Nudožerský. vz Benedikt (i 2. dod). Nukleol, u, m. N. buňky = druhé jádro uvnitř prvního. Ott IV. 936. Nullitní přísaha či se zmatkem. Vz Wtr. Obr. II. 703.	Nunu, interj. Us. Nuřík, u, m., fela, plod. Pršp. 31. 41. Nůsle z Neosv(B)tli, gt. Neosvetl. Flš. v List fil 1893. 115 Nutný, novotvar, starý: nuzný. Vz Brt. Ruk. 35. Nůza je, když už pracuje někdo k smrti. U Bzence. Us. Brt. Nuzba, y, f., anxia Pršp. 51. 95. Rj.: mrzba. Nuzení, n., circiatus. Veleš. Nůž. Kdo nožem o stůl drnká, přivolává do domu bídu. Cf. Klíč. Us. Brt. Nužil, a, m m.: neužil, zastr. J. Král. Ny. Místo tohoto zastr. akk. užíváme gtvu nás. D. Lhrg. 288. § 72. -ný příp. Cf. Gb. Ml. 59 , Brt. D. 152. Nylosť, i, f, zelus. Hank. Sb. 247., 253 Nymfa. Cf. Mách. 212. Nýna, y, f. = Nina. Č. Nynínky = nyní. Us. Rgl.

	O.

	V II. 196. b. 15. ř. zd. m. 2. os. čti: I. os. Na Lašsku mění se o často v u: kruj, struj, pokuj, židuvka, zachud slunca. Cf. Brt. D. Na Chodsku přehlasuje se o v e; k němu přisouvá se tam v (voko). Cf. List. fil. 1891. 41. Na Dolnobečovsku na Mor. o ve vok. sg. f měkkého kmene k vzoru duše patřících: dušo, Káčo, Ančo atd. List. fil. 1891. 424. O tam místo spisovného ó n. ů: koža, mostek; v dat. pl. masc. a neut.: zubom, děvčatom; v lok. pl. místo -ách, -ech: o dráboch, děvčatoch. Vz ib. 423. O se tam mění v u: stupka (stopka), čučka, fa- zula atd.; v u v: úsmé (osmý). Vz ib. 424. O se tam přisouvá v: vichor, vichora. Vz ib. 424. — O strč. sklonění subst. kmene -o cf. List. fil. 1891. 73. nn O předložka. Cf D. Lhrg. 306., Gb. Ml. II. 140. -o příp. kmenotvorná. Vz Gb. Ml. I. 57. Ó na Chodsku v: uo, ů. Vz List. fil. 1891. 41. Ó zastupuje na Dolnobečovsku na Mor. spisovné ou a) ve kmenech slov: cófať. cóľ, kódel; b) v instr. sg. fem. kmenů tvrdých v a; rybó, deskó; c) v instr. sg. osobn. a ukazov. zájmen mnó, tebó, tó, d) v 3. os. plur. všech sloves tvrdého kmene: nesó, vezó, trnó; e) v inft kmenech II tř : minóť, padnóť; f) v příponách odvozovacích -ón, -ór, -ót za spisovné -oun, -our, -out: tahón, kocór, kohót; g) na počátku slov za spisovné ú: óhoř, óroda. Vz ib. 425. Ó se také tam vyskytuje jako staženina z ou (v němž zaniklo v; a(v)u se proměnilo v ou, v nářečí v ó ve slovech: pók (pavouk), póz (pauza, pavuza). Cf. Ú 2. dod., List.	fil. 1891. 426. Za í se tam vyskytuje a) ve kmenech slov jsouc známkou původního ú : códiť, ďóra, ščór; b) v instr. sg fem. měk- kého zakončení a v lok. sg. neut. zakonče- ných v í: růžó, dušó, kosťó, zeló; c) v 3 os. pl. u sloves měkkého kmene: děłajó, mřó, ležijó. Vz List. fil. 1891. 425. Ob předložka Cf. Gb Ml. II. 141., D. Lhrg. 301. Obabiť sa = babu si vzíti Phľd. X. 164. Obakž = však, přece, ostatné. Št. Kn. š. 10 20. Cf. Obak. Obal. Cf. Mkl. Etym. 378. a. Obalenka Cf. Rohatinka (2. dod.) Obálka. On zase cúfá a chce jakús o-ku v tom činiti. Arch. XII 453. Obalkovať = ł tvrdě vyslovovati jako u, ne však zcela tak. Před následujícím u zní obalkované ł skoro jako h. Na Hovězí na Mor. ,Šiduo, myduo, motoviduo' posmívají se Hověžanům. Slavč. 90. Obar, ovar = vnitřnosti (játra, srdce atd). Vz Ovar. Obařač, e, m., valifer. Pršp. 92. 32. Obarovica, e, f.= polévka vepřová, jater nicová. Nap. Obatka, y, f., nillus, zastr. Veleš. Obcovati. O-li k p Kristu a umřeli s ním. Chč. m. s. III. 30. Občoumati = obskakovati. U N. Brodu Brnt. Obdaniti co, besteuern. Šd. Obec veliká či valná (schůze). Cf. Wtr. Obr. I. 756. nn