1341

Oběcati. Cf. List. fil. 1892. 288., Mkl.
Etym. 388. — O. = odpovídati. Val. Slavč.
44.

Obecný. O. školy. Vz Ott. VI. 359.

Oběd. Bylo to v o-dy (v čas obědu).
Arch. X. 132., Snm. I. 5.

Obědné, prandiale. Pršp. 83. 76.

Obejíti. Máme den pamětný smrti jich se
mší sv. budúcně obchoditi. Exc.

Obelasený = obílený. Phľd. XII. 8. Slov.

Oběleti, dealbari. Ž. kl. 67. 15.

Ober = obr. Ž. kl. 32. 16.

Obeslati. Obsýlati. Arch. XII. 197., Půh.

V. 46., 228., 390.

Oběšený kopec (v Německém na Novo-
městsku na Mor., na němž se kdysi pastvec
oběsil. Brt. D. 161. Provaz z o-ho přináší
štěstí. Us.

Oběť. Cf. Mkl. Etym. 388. a.

Obětovati. Cf. Mkl. Etym. 388. a.

Obezret (obezrzet), orizon. 15. stol. D.
Gesch. 306. Pršp. 7.: obezrot.

Obhlédať ohnišče = prohlédnouti hospo-
dářství rodičů nevěstiných a pozorovat ne-
věstu. Brt. Sv. 3.

Obcházení, n., obcházka, y, f. = zbylá
nádivka jelitová. Ta se peče a má totéž
jméno. Na Hané. Wrch.

Obchod. Dějiny o-du v Čech. Vz Ott.

VI. 173., 428. nn. — O. = processí. Aby o.
celý s vigiliemi na týž den se mšemi zá-
dušními slúžen a činěn byl. Arch IX. 425.

a j.

Obchoditi čím. Lúpežem se obchodili.
Arch. X. 322.

Obchodní literatura. Vz Ott. VI. 354. O.
komory. Vz ib. 174.

Običnosť, i, f., consuetudo. Pršp. 84.
24.

Obida, y, f., abominatio. Ž. kl. 87. 9. Cf.
Mách. 83.

Obih, u, m. Cf. Ž. kl. 30. 24.

Obinadlo. Cf. Mkl. Etym. 389. b.

Obistvo, a, n. = obižstvo, obih. Ž. kl.
30. 24.

Obitažel, bipartitus. Pršp. 13. 91.

Obiženství, n., abundantia. Ž. kl. 77.
25. a j

Objedky = zbytky sena ze žlabu vyho-
zeného. Mnč. Zás. 9.

Objedy, descilia, plod. Pršp. 27. 59.

Objektivace, e, f. Stč Luň. 91.

Objesniti = objasniti. Ž. kl. 103. 15.

Objezda = objeda, jídlo. Slov. Phľd. X.
123.

Objísti, vz Objídati. — se čeho: ovoce.
16. stol. Wtr. Obr. II. 203.

Obklíčiti. O-čí tě nepřátelé kolkolem.
Ev. ol. 288.

Obkoledovati vsi. NZ. 1893. 521.

Obkouleti. Pasák obkuluje (koulí) vej-
cem na pastvě kolem krav, aby se mu ne-
rozbíhaly. Mor. Brt.

Obkročák, u, m. = druh kočáru, Wurst, f.

Obkroček, čku, m. = obkročák (před-
chází). Mus. 1888. 386.

Oblaciněti komu. Št. (Hk.)

Oblač lnu. 1569. Hrš. Nách.

Oblače, e, f., stupar, zastr. Veleš.

Obláček. Cf. Mách. 25.

Oblák = neštípané dříví (z větví). Val.
Slavč. 46.

Oblanky, pl., f, apex, zastr. Rozk.

Oblapačka, y, f. = vidle na kolečkách,
kterými se velké hrnce do peci dávají. Mor.
Brt., Vck.

Oblaščeti, domare, zastr. Hank. Sb. 393.

Oblázek. Cf. Mách. 165.

Oblečka ženskej přírody (t. osoba v žen-
skou přírodu jsoucí oděná). Kat. 3097.

Oblehnouti. Deset kamenů vlny oblehlo
(= se neprodalo). Wtr. Obr. I. 603.

Obleniti se. Chč. m. s. III. 56.

Oblévanec, nce, m, cander. Pršp. 92. 42.

Oblík, u, m., cilix, zastr. Rozk. Pršp.
6. 17 : oblix.

Oblízek. O-zky = bolavé koutky ústní.
Mus. 1891. 288.

Oblodistap, u, m., borbotus, zastr. Rozk.

Obloha. Cf. Mách. 13.

Oblopotník, a, m., ambitiosus, zastr.
Rozk.

Oblovláklý. O. sklo (čočka). Kod. Úv.
165.

Obložiti se čeho = oddati se čemu, sich
auf etwas verlegen. Aby se chudý žebrání
neobložil. Št. Kn. š. 256. 21.

Obludka, y, f., zdrobn. obluda. Němc.
VII. 185.

Obmezovací gt. = vysvětlovací, g. ex-
plicativus, determinativus. Vz Gb. Ml. II.
13.

Obnemocněti, infirmari. Ž. kl. CA. 5.

Obnesení, n., peripheria. Rozk., Veleš.

Obnésti. Když jsem po něm (světě) sem
tam oči obnášel. Kom. L. 14.

Obnovatedinice, e, f., novacula, zastr.
Hank. Sb. 217., Ž. kl. 51. 4.

Obnovník, a, m , innovator. Pršp. 45.
43.

Obojan, rostl. Cf. Ott. V. 485.

Obojek. Cf. Mkl. Etym. 389. b. O., col-
larium, čásť odění pokrývající hrdlo. Zbrt.
Krj. I. 155.

Obojenec, nce, m. = obojúdec. 15. stol.
D. Gesch. 288.

Obojezd, u, m., dorritorium, zastr. Rozk.

Obojstředný, stačí: středný. Sold. 17.

Obojúdství nepravé, pseudohermaphro-
dismus (zevní mužské, masculinus externus,
ženské, femininus). Ktt. exc.

Obor, Schaar. Mkl. Etym. 382. a.

Obora, Viehstelle Mkl. Etym. 382. a.

Obosečnice, zbraň. Stč. Luň. 104.

Obouti. Mkl. Etym. 371. a.

Obr. Cf. Mách. 212.

Obrajtiska, y, f., Aufseherschaft, f. Val.
Slavč. 100. Ct. Obrajt.

Obráňať, vz Ráňať.

Obranica, e, f. = stráň u Halenkovic
na Mor. MzO. 1890. č. 25. str. 19.

Obrannictví, n., Wehrstand, m. Št. (Hš.
Št. 159.).

Obrat. Jest již na o-ťách = na mizině.
U Kroměř. Wrch.

Obratel. Hnileť obratle, Wirbelcaries,
nádory o-tlů, -geschwülste, posunutí o-tle,
-verschiebung, vymknutí o-tle, -luxation.
Ktt. ex.

531