Očkovatelný, vaccinable.

Očlun, u, m., sparus, zastr. Rozk.

Oční. Jak dělají o. vodičku a masť na
Mor. Vz Mtc. XV. 290.

Očrn, u, m., sardus, kámen. Pršp. 5.
101.

Očumák, a, m. = poberta. Exc.

Od. Předložka od, ot v češtině. Od J.
Pelikána. V progr. gymn. královéhrad. za
rok 1890. str. 3.--26, Gb. Ml. II. 141., D.
Lbrg. 304.

Odarenka, y, f. = kořalka. Mor. Brt. P.
178.

Odběžný = opuštěný. Vzal ten o. dvůr.
Arch. X. 537.

Odbranka, y, f. = paprsek bran k vlá-
čení. Slov. Phľd. XI. 692.

Odbyti. Jestliže by těch dědin odbyli
trhem n. odměnú. Arch. X. 381.

Odčiniti. Kto by mohl o. to svým do-
brým. Chč. m. s. III. 87.

Odčísnouti tečkou číslo desetinné, lépe:
odděliti. Sold. 13. Vz nás. odděliti.

Odčísti. Rozumu se odčítati (= vzdáti)
musejí. Kom. L. 117.

Odčitatel v math., lépe: menšitel. Sold.
12.

Oddač, e, m., fator. Pršp. 45. 17.

Oddánka, y, oddanice, e, f., die Verlobte.
Slov. Phľd. XIII. 72.

Oddati. Oddal se jako bez uzdy o tom
psáti. Krnd. 11.

Oddávenie koně (otlačení). Arch. IX.
129.

Odděditi. Oddědil ho ze všeho statku
svého. Arch. XII. 431.

Odděliti tečkou místa desetinná, lépe
než: odtrhnouti, zatrhnouti, odčísnouti, od-
říznouti. Sold. 13.

Oddělo, a, n., Gegendienst. Za tuto práci
nedostaneme nic, je na o. U Kojetína. Wrch.

Oddešení, n., temperies. Hank. Sb. 362.

Oddílný. O. dcera. Půh. II. 117.

Oddlábnouti, abmeisseln.

Oddvojmoc, i, f., lépe: druhá odmoc-
nina. Sold. 14.

Oddvojmnocniti, lépe: dvěma odmoc-
niti. Sold. 14.

Odejdení Po o. z města. Mill. 92.

Odělo, a, n., amictus, zastr. Veleš.

Odemříti děti. Půh. III. 336.

Odenek, das Stammende, v stavit. Pcl.

Odepirati, vz Odepříti. — O. prádlo,
aus dem Schmutz waschen. Us.

Odepříti. Proti tomu Severin odpieraje
pravil. Arch. X. 511. a tam často.

Oderský. O. či lašské různořečí. Vz Šb.
D. 54.

Oděv v Čech. Vz Ott. VI. 444. nn. O.
na zbroj, Waffenrok. V. O. ve 13.—15. stol.
Cf. Zbrt. Krj. I. 265., Tk. VIII. 494.--499.
O. židovský. Tk. VIII. 474. Cf. Klobouk
(dod.).

Oděvný průmysl v Čech. Vz Ott. VI.
165.

Odevšad. Cf. Mkl. Etym. 398. b.

Odfouknouti. Chtě se VMti služby od-
fúkati i řekl k VMti dojeti. Arch. X. 32.

Odgébiti = otevříti, rozevříti (hubu, ko-
šili a j.). Val. Vck.

Odhaditel, vz Odhaditi.

Odhaditi = odhádati ? Což jsú mezi
námi panským kázáním chtěli vyřéci a o.
Půh. III. 468.

Odhajduchovať = odbyti. Školu jen le-
dabolo okuje. Slov. DŠk. V. 14.

Odhájiti co: soud = ukončiti. Wtr. Obr.
II. 625. — se čeho. Pražané se ho (učení
protestantského) odhajovali (zamítali je).
Wtr. Obr. 1. 67.

Odhoniti. Nechal jalovici odhoniti (k býku
vésti). U Kdyně. Rgl.

Odhousti. Vodhoudli mne = odbyli.
Wtr. Obr. II. 709.

Odhroziti. O-ziljej, aby se mnú nesmlú-
val. Půh. IV. 2.

Odchodné, ého, n. (othodne). 11. stol.
D. Gesch. 81. Za o. někomu něco dáti
Chč. m. s. III. 90. O., valete. Pršp. 82. 64.

Odjezdový, Abfahrts-. O. koleje. Tch.
1889. 38.

Odjíti. Odjidechu jeho za mrtvého. Ev.
víd. 63., Půh. III. 191.

Odkad. Ale nevíš, o. přichází. Ev. ol.
311. (281.).

Odkazník, u, m. = hvězdička v tisku.
Světz. 1893. 226.

Odkládati. Aby soudu svému odložili.
Arch XII. 14. Žena má se takových věcí
již odložila (nestará se o ně). Arch. XI.
137.

Odklonný. O. jehla, Declinationsnadel.
Nz.

Odkorčiti se = pustiti se do hádky. Us.
Šb. D. 14.

Odkorkový plot = z odkorků, z krajin,
Val. Slavč. 42.

Odkovad jsi ty. Ev. ol. 279. (167).

Odkudlúčení, n., abominatio. Ž. kl. CMD.
16.

Odkvasiti. Vše se na útraty obecné o-lo
jídlem a pitím. Wtr. Obr. I. 713.

Odla, y, f., victerna, zastr. Rozk.

Odľáb, z něm. Urlaub, dovolená. Dol.
Brtch.

Odľábník, a, m., vz předch. Dol. Brtch.

Odláti On mu o dluh lál a ten mu zase
odlál. Půh. V. 257.

Odlehčovací klenba. Nár. listy.

Odličný. Mému o-mu člověku odpuštění
bral. Půh. IV. 391.

Odlik, u, m = odlika. Po odlepení pří-
deští zbyl více či méně dokonalý o. písma
na desce. Mus. 1887. 367.

Odlouditi koho čeho. Arch. XII. 395.

Odlukový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 109.

Odměknouti. Srdce jí lítostí odměklo.
Němc.

Odmiknouti = odemknouti. List. fil.
1892. 129.

Odmladek, dku, m. = výsluha hostem
při křtinách. Lib. NZ. I. 547.

Odmluviti koho = přemluviti. Arch. IX.
171.

Odnepadati. Vždy na tu nemoc odne-
padal. Arch. XI. 75.

Odnoha, y, f., propes. Pršp. 63. 43.

Odolatelnosť, i, f., Widerstandsfähig-
keit., f. Nečas.

531*



	Očkovatelný, vaccinable. Očlun, u, m., sparus, zastr. Rozk. Oční. Jak dělají o. vodičku a masť na Mor. Vz Mtc. XV. 290. Očrn, u, m., sardus, kámen. Pršp. 5. 101. Očumák, a, m. = poberta. Exc. Od. Předložka od, ot v češtině. Od J. Pelikána. V progr. gymn. královéhrad. za rok 1890. str. 3.--26, Gb. Ml. II. 141., D. Lbrg. 304. Odarenka, y, f. = kořalka. Mor. Brt. P. 178. Odběžný = opuštěný. Vzal ten o. dvůr. Arch. X. 537. Odbranka, y, f. = paprsek bran k vlá- čení. Slov. Phľd. XI. 692. Odbyti. Jestliže by těch dědin odbyli trhem n. odměnú. Arch. X. 381. Odčiniti. Kto by mohl o. to svým do- brým. Chč. m. s. III. 87. Odčísnouti tečkou číslo desetinné, lépe: odděliti. Sold. 13. Vz nás. odděliti. Odčísti. Rozumu se odčítati (= vzdáti) musejí. Kom. L. 117. Odčitatel v math., lépe: menšitel. Sold. 12. Oddač, e, m., fator. Pršp. 45. 17. Oddánka, y, oddanice, e, f., die Verlobte. Slov. Phľd. XIII. 72. Oddati. Oddal se jako bez uzdy o tom psáti. Krnd. 11. Oddávenie koně (otlačení). Arch. IX. 129. Odděditi. Oddědil ho ze všeho statku svého. Arch. XII. 431. Odděliti tečkou místa desetinná, lépe než: odtrhnouti, zatrhnouti, odčísnouti, od- říznouti. Sold. 13. Oddělo, a, n., Gegendienst. Za tuto práci nedostaneme nic, je na o. U Kojetína. Wrch. Oddešení, n., temperies. Hank. Sb. 362. Oddílný. O. dcera. Půh. II. 117. Oddlábnouti, abmeisseln. Oddvojmoc, i, f., lépe: druhá odmoc- nina. Sold. 14. Oddvojmnocniti, lépe: dvěma odmoc- niti. Sold. 14. Odejdení Po o. z města. Mill. 92. Odělo, a, n., amictus, zastr. Veleš. Odemříti děti. Půh. III. 336. Odenek, das Stammende, v stavit. Pcl. Odepirati, vz Odepříti. — O. prádlo, aus dem Schmutz waschen. Us. Odepříti. Proti tomu Severin odpieraje pravil. Arch. X. 511. a tam často. Oderský. O. či lašské různořečí. Vz Šb. D. 54. Oděv v Čech. Vz Ott. VI. 444. nn. O. na zbroj, Waffenrok. V. O. ve 13.—15. stol. Cf. Zbrt. Krj. I. 265., Tk. VIII. 494.--499. O. židovský. Tk. VIII. 474. Cf. Klobouk (dod.). Oděvný průmysl v Čech. Vz Ott. VI. 165. Odevšad. Cf. Mkl. Etym. 398. b. Odfouknouti. Chtě se VMti služby od- fúkati i řekl k VMti dojeti. Arch. X. 32. Odgébiti = otevříti, rozevříti (hubu, ko- šili a j.). Val. Vck.	Odhaditel, vz Odhaditi. Odhaditi = odhádati ? Což jsú mezi námi panským kázáním chtěli vyřéci a o. Půh. III. 468. Odhajduchovať = odbyti. Školu jen le- dabolo okuje. Slov. DŠk. V. 14. Odhájiti co: soud = ukončiti. Wtr. Obr. II. 625. — se čeho. Pražané se ho (učení protestantského) odhajovali (zamítali je). Wtr. Obr. 1. 67. Odhoniti. Nechal jalovici odhoniti (k býku vésti). U Kdyně. Rgl. Odhousti. Vodhoudli mne = odbyli. Wtr. Obr. II. 709. Odhroziti. O-ziljej, aby se mnú nesmlú- val. Půh. IV. 2. Odchodné, ého, n. (othodne). 11. stol. D. Gesch. 81. Za o. někomu něco dáti Chč. m. s. III. 90. O., valete. Pršp. 82. 64. Odjezdový, Abfahrts-. O. koleje. Tch. 1889. 38. Odjíti. Odjidechu jeho za mrtvého. Ev. víd. 63., Půh. III. 191. Odkad. Ale nevíš, o. přichází. Ev. ol. 311. (281.). Odkazník, u, m. = hvězdička v tisku. Světz. 1893. 226. Odkládati. Aby soudu svému odložili. Arch XII. 14. Žena má se takových věcí již odložila (nestará se o ně). Arch. XI. 137. Odklonný. O. jehla, Declinationsnadel. Nz. Odkorčiti se = pustiti se do hádky. Us. Šb. D. 14. Odkorkový plot = z odkorků, z krajin, Val. Slavč. 42. Odkovad jsi ty. Ev. ol. 279. (167). Odkudlúčení, n., abominatio. Ž. kl. CMD. 16. Odkvasiti. Vše se na útraty obecné o-lo jídlem a pitím. Wtr. Obr. I. 713. Odla, y, f., victerna, zastr. Rozk. Odľáb, z něm. Urlaub, dovolená. Dol. Brtch. Odľábník, a, m., vz předch. Dol. Brtch. Odláti On mu o dluh lál a ten mu zase odlál. Půh. V. 257. Odlehčovací klenba. Nár. listy. Odličný. Mému o-mu člověku odpuštění bral. Půh. IV. 391. Odlik, u, m = odlika. Po odlepení pří- deští zbyl více či méně dokonalý o. písma na desce. Mus. 1887. 367. Odlouditi koho čeho. Arch. XII. 395. Odlukový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 109. Odměknouti. Srdce jí lítostí odměklo. Němc. Odmiknouti = odemknouti. List. fil. 1892. 129. Odmladek, dku, m. = výsluha hostem při křtinách. Lib. NZ. I. 547. Odmluviti koho = přemluviti. Arch. IX. 171. Odnepadati. Vždy na tu nemoc odne- padal. Arch. XI. 75. Odnoha, y, f., propes. Pršp. 63. 43. Odolatelnosť, i, f., Widerstandsfähig- keit., f. Nečas. 531*