1346

Okamžik kdo uchopil, ten pravý je mi
muž. Vrch. F. I. 88.

Okamžitý. O. hlásky. Vz Gb. Ml. II.
194.

Okapounatěti. Se vším tím o-těl (po-
hořel). Arch. XI. 139.

Okénkovitý. O. skvrna na křídlech po-
táplic. Šír. Pt. O. chlopně, valvulae fene-
strae.

Okepovať sa nač = ogebovať. Slavč.
86.

Okéško = malé okno komory. Již. Mor.
NZ. II. 150.

Okken, dorus. Pršp. 13. 85.

Okláč, e, m., aflorus. Pršp. 15. 40.

Oklapěť = ochabnouti. Val. Slavč. 107.

Okleň, ě, m., dorus, zastr. Rozk.

Oklepí. Když zrno vymlátie, dajie VMti
oklepie. Arch. X. 50.

Okno = prostor v stodole mezi trámy.
Lib. NZ. I. 545. — O. = díra v ledě na
rybníce atd. Wtr.

Oknoflíkovaný, mit Knöpfen besetzt. O.
kamizola. Světz. 1893. 118.

Oko. Přišlo mu z očí (cizích = byl uhra-
nut). Mtc. 1891. 97. Ani do oka padení nám
nedali (= nic). U Kojet. Wrch. Hojení bo-
lavých očí na Mor. Vz Mtc. XV. 290.

Okojiti se čeho = ukojiti se. Št. Kn. š.
128. 26.

Okolek = tác. Jrsk. — O. = kasanice
(2. dod.). — O. = koltra (že bývala okolo
lavic atd). 16. stol. Mus. 1893. 100.

Okolo. Cf. Gb. Ml. II. 137., D. Lhrg.
305. Šel o. = mimo. Ib.

Okolostavení, n., circumstantia, zastr.
Hank. Sb. 236.

Okopné, ého, n. = plat za okopávání
révy. 16. stol. Wtr. Obr. II. 358.

Okotěška, y, f. = okotěšinka.

Okov. Dle D. Lhrg. 169. v gt. také o-va.

Okozornicový, oculopupillaris.

Okr, u, m., oleaster. Pršp. 25. 9.

Okrašovati = okrasovati. Č.

Okřes, u, m., vigor, zastr. Veleš.

Okří, n. = ošatka. U Hoř. Počapel. Vz
Okřín.

Okřik. Chodili na radnici s o-kem =
oznamovat, že byli raněni a p. Wtr. Obr.
II. 802.

Okrlík, u, m., catus, zastr. Rozk. Pršp
21. 91.: cacus.

Okrojek, jku, m. = mezikruží. Sedl.

Okrotice, cephalanthera. Cf. Ott. V. 303.

Okrouhloskvrnovitý. O. plody lišej-
níků. Nk. J.

Okršliti. Jakož to panství v svých me-
zích jest vyměřeno a okršleno. Arch. IX.
418.

Okruhlice, e, f., sperina. Pršp. 27. 48.

Okrvení, n., Cruentation.

Oktrojka = oktrojírka. Hvlč. I. 31.

Okuj, e, f. = kování. V Doudleb. Trapl.

Okurka. Cf. Mkl. Etym. 371. b., Ott. V.
755.

-ol příp. Cf Gb. Ml. I. 59.

Ol = úl Dol. Brtch.

-ola příp. Cf. Gb. Ml. I. 59.

Olbice, e, f., perieranium. Zánět o-ce,
pericranitis.

Olbový, vz Olbí.

Olej (svítivo), olejek (lék). Mor. Brt. Vý-
roba lněného a řepového o-je v Čech. Vz
Ott. VI. 137.

Olejárna, y, f., Oelfabrik, f.

Olejek, jku, m., vz Olej (předchází).

Olejník. Cf. Tk. VIII. 362., 363.

Ołépať = olefať. Slavč. 28.

Olomouc. Potahuje O. k Opavě (říkají,
pomrkuje-li kdo očima). Slez. Dr. Sláma.

Olšinka, y, f. = přítok Chrudimky. Ott.
VI. 51.

Olšový. Dáš-li o. list do obuvi, neunavíš
se chůzí. Mor. Mtc. XVI. 91.

-olt. Vz Zubolt, pochodolt (dod.), agre-
stides, monacha-mnicholt, muscipa mucholt,
ariophila srnolt atd. Pršp. Slov.

Oltářník neboližto kaplan. Arch. IX.
243.

-om, místo: -ům, -ám, -em v novější
době v Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 57.

Omačňal, a, m., pinapus. Pršp. 16. Vz
Omečňal (2. dod.).

Omak, a, m., ydrus, serpens. Pršp. 22.
17.

Omaliť sa = uskrovniti se. Val. Slavč.
92.

Omáslený = omaštěný. Slov. Phľd. X.
418.

Omazek, medulla. Pršp. 19. 38.

Omečňal, u, m., pinapus, zastr. Rozk.

Omel, u, m., molus, zastr. Rozk.

Omeslo, a, n.= pometlo. Němc. II. 141.

Ometačka. O-ky chodí v noci sylve-
strovské (obyč. staré ženy černě oděné, na
hlavě mají bílé šátky). Vz NZ. I. 411.

Omítač, ometač, e, m. = kravský ocas.
U Kdýně. Rgl.

Omlad, n, m. Síti na vomlad. U Kdýně.
Rgl.

Omladky, puerperium. 16. stol. D. Gesch.
180.

Omluvný O. řeč. Snm. I. 22.

Omrkaně. Jak se máte ? I nějak o. Skoro
nic co dělat (nejsou výdělky). Nrd. Ml. 229.

Omrleti = meškati. V Krkonš. Šb. D.
33.

Omrznútí, vz Omrzeti.

Omšení, n., Bemosung.

Omylnosť lživá. Chč. m. s. II. 41.

Omžení, n. = okamžení. Val. Slavč. 102.

On. Cf. D. Lhrg. 210.

Onačiť sa = vymlouvati se. Val. Slavč.
84.

Onahatiti koho = na mizinu přivésti.
Lib. NZ. I. 457.

Onakvě = mírně, slušně. Slavč. 53.

Ondříček Frant., nar. 1857., houslista.
Vz Srb 168.

Oněží, n., foralia, zastr. Bhm.

Onikáš, e, m. = kdo jiným oniká. Slov.
Phľd. X. 330.

Onomletě, adv., illonitus, zastr. Rozk.,
Nomencl.

Onopordon, ostropes, rostl. Č. II. 10.

Onuce. Cf. Mkl. Etym. 371.

Onyx, u, m., vz Drahokam (2. dod.).

Opačeně, amplustra, zastr. Rozk. Pršp.;
opačiny.



	1346

	Okamžik kdo uchopil, ten pravý je mi muž. Vrch. F. I. 88. Okamžitý. O. hlásky. Vz Gb. Ml. II. 194. Okapounatěti. Se vším tím o-těl (po- hořel). Arch. XI. 139. Okénkovitý. O. skvrna na křídlech po- táplic. Šír. Pt. O. chlopně, valvulae fene- strae. Okepovať sa nač = ogebovať. Slavč. 86. Okéško = malé okno komory. Již. Mor. NZ. II. 150. Okken, dorus. Pršp. 13. 85. Okláč, e, m., aflorus. Pršp. 15. 40. Oklapěť = ochabnouti. Val. Slavč. 107. Okleň, ě, m., dorus, zastr. Rozk. Oklepí. Když zrno vymlátie, dajie VMti oklepie. Arch. X. 50. Okno = prostor v stodole mezi trámy. Lib. NZ. I. 545. — O. = díra v ledě na rybníce atd. Wtr. Oknoflíkovaný, mit Knöpfen besetzt. O. kamizola. Světz. 1893. 118. Oko. Přišlo mu z očí (cizích = byl uhra- nut). Mtc. 1891. 97. Ani do oka padení nám nedali (= nic). U Kojet. Wrch. Hojení bo- lavých očí na Mor. Vz Mtc. XV. 290. Okojiti se čeho = ukojiti se. Št. Kn. š. 128. 26. Okolek = tác. Jrsk. — O. = kasanice (2. dod.). — O. = koltra (že bývala okolo lavic atd). 16. stol. Mus. 1893. 100. Okolo. Cf. Gb. Ml. II. 137., D. Lhrg. 305. Šel o. = mimo. Ib. Okolostavení, n., circumstantia, zastr. Hank. Sb. 236. Okopné, ého, n. = plat za okopávání révy. 16. stol. Wtr. Obr. II. 358. Okotěška, y, f. = okotěšinka. Okov. Dle D. Lhrg. 169. v gt. také o-va. Okozornicový, oculopupillaris. Okr, u, m., oleaster. Pršp. 25. 9. Okrašovati = okrasovati. Č. Okřes, u, m., vigor, zastr. Veleš. Okří, n. = ošatka. U Hoř. Počapel. Vz Okřín. Okřik. Chodili na radnici s o-kem = oznamovat, že byli raněni a p. Wtr. Obr. II. 802. Okrlík, u, m., catus, zastr. Rozk. Pršp 21. 91.: cacus. Okrojek, jku, m. = mezikruží. Sedl. Okrotice, cephalanthera. Cf. Ott. V. 303. Okrouhloskvrnovitý. O. plody lišej- níků. Nk. J. Okršliti. Jakož to panství v svých me- zích jest vyměřeno a okršleno. Arch. IX. 418. Okruhlice, e, f., sperina. Pršp. 27. 48. Okrvení, n., Cruentation. Oktrojka = oktrojírka. Hvlč. I. 31. Okuj, e, f. = kování. V Doudleb. Trapl. Okurka. Cf. Mkl. Etym. 371. b., Ott. V. 755. -ol příp. Cf Gb. Ml. I. 59. Ol = úl Dol. Brtch. -ola příp. Cf. Gb. Ml. I. 59. Olbice, e, f., perieranium. Zánět o-ce, pericranitis.	Olbový, vz Olbí. Olej (svítivo), olejek (lék). Mor. Brt. Vý- roba lněného a řepového o-je v Čech. Vz Ott. VI. 137. Olejárna, y, f., Oelfabrik, f. Olejek, jku, m., vz Olej (předchází). Olejník. Cf. Tk. VIII. 362., 363. Ołépať = olefať. Slavč. 28. Olomouc. Potahuje O. k Opavě (říkají, pomrkuje-li kdo očima). Slez. Dr. Sláma. Olšinka, y, f. = přítok Chrudimky. Ott. VI. 51. Olšový. Dáš-li o. list do obuvi, neunavíš se chůzí. Mor. Mtc. XVI. 91. -olt. Vz Zubolt, pochodolt (dod.), agre- stides, monacha-mnicholt, muscipa mucholt, ariophila srnolt atd. Pršp. Slov. Oltářník neboližto kaplan. Arch. IX. 243. -om, místo: -ům, -ám, -em v novější době v Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 57. Omačňal, a, m., pinapus. Pršp. 16. Vz Omečňal (2. dod.). Omak, a, m., ydrus, serpens. Pršp. 22. 17. Omaliť sa = uskrovniti se. Val. Slavč. 92. Omáslený = omaštěný. Slov. Phľd. X. 418. Omazek, medulla. Pršp. 19. 38. Omečňal, u, m., pinapus, zastr. Rozk. Omel, u, m., molus, zastr. Rozk. Omeslo, a, n.= pometlo. Němc. II. 141. Ometačka. O-ky chodí v noci sylve- strovské (obyč. staré ženy černě oděné, na hlavě mají bílé šátky). Vz NZ. I. 411. Omítač, ometač, e, m. = kravský ocas. U Kdýně. Rgl. Omlad, n, m. Síti na vomlad. U Kdýně. Rgl. Omladky, puerperium. 16. stol. D. Gesch. 180. Omluvný O. řeč. Snm. I. 22. Omrkaně. Jak se máte ? I nějak o. Skoro nic co dělat (nejsou výdělky). Nrd. Ml. 229. Omrleti = meškati. V Krkonš. Šb. D. 33. Omrznútí, vz Omrzeti. Omšení, n., Bemosung. Omylnosť lživá. Chč. m. s. II. 41. Omžení, n. = okamžení. Val. Slavč. 102. On. Cf. D. Lhrg. 210. Onačiť sa = vymlouvati se. Val. Slavč. 84. Onahatiti koho = na mizinu přivésti. Lib. NZ. I. 457. Onakvě = mírně, slušně. Slavč. 53. Ondříček Frant., nar. 1857., houslista. Vz Srb 168. Oněží, n., foralia, zastr. Bhm. Onikáš, e, m. = kdo jiným oniká. Slov. Phľd. X. 330. Onomletě, adv., illonitus, zastr. Rozk., Nomencl. Onopordon, ostropes, rostl. Č. II. 10. Onuce. Cf. Mkl. Etym. 371. Onyx, u, m., vz Drahokam (2. dod.). Opačeně, amplustra, zastr. Rozk. Pršp.; opačiny.