1347

Opačochovati = ovrhnouti. Vz Pačoch.

Opakovati koho = opětně mu připo-
mínati, jak se má chovati. Val. Slavč. 57.

Opál vpružoval a obveseloval ducha,
chránil před ledvinovými chorobami, před
dnou a mdlobou a měně barvy dával ma-
jiteli na jevo, blíží-li se přítel či nepřítel.
Jiní myslili, že přináší neštěstí. Nár. listy.

Opálenec, nce, m., der von der Sonne
abgebrannte. Šd.

Opařenina. Její léčení na Mor. Vz Mtc.
1893. 148.

Opasení, n. = opásání. O. a kord. Půh.
III. 595.

Opatrnický. O. duch (opatrnosti; duch,
který v Čechách všecko škrtí, dusí). Exc.

Opatrnosť nepřinese-li užitku, škody
nepřinese. Arch. XI. 173.

Opatrný Mat. † ⁹/9 189l.

Opatský. O. pečeť. Půh. V. 446.

Opavský. O. různořečí. Vz Šb. D. 55.

Opažina, y, f. = pažení. Šd.

Opec, simeus. 14. stol. Bhm. min.

Opěkance, pl., m. = placky před pálem
(žárem, ohněm) pečené, mlékem spařené,
tvarohem a máslem pomaštěné. Val. Vck.

Opeplalý = natřený (učením). Myslíš,
že si múdrý; ale ty si enem tak povrchu
o-lý, v tobě je tajak (tak jak) v telati!
Val. Vck.

Opeření, n., Verschalung, f., v stavit
Pcl.

Opéřiti. Zemáky se o-ly = vyrostly. Val.
Vck.

Operky = krajní latě na střeše stodoly
pobité šindelem, vyšší čásť došky. Lib.
NZ. I. 545.

Opeskový. O. kaménky, calculi praepu-
tiales.

Opeský = mlsný. Ve vých. Cech. Šb. D.
29.

Opěšať = krásu tratiti, scházeti. Val.
Slavč. 87.

Opičák. Každý o. se sejde se svojí opicí.
Kld. II. 27.

Opichar, a, m., pilarius, zastr. Bhm.
Fl. 855.

Opilý. Cf. Noha (2. dod.), Opičák, Ucho,
Ochlápaný. — ,Ta gořalka není tak vopilá,
jak bévala,' stěžoval si člověk ve Střítěži
míně tím, že není tak silna. Brt. D. 161.

Opisa, y, f., textus. Pršp. 95. 26.

Opisaný. To byla radość něopisaná (jíž
nelze opsati). Mor. Brt. D.,

Opium. Cf. KP. VI. 597., 599., 601.

Opláchnouti. Oplák se na něm = zkla-
mal se. Val. Slavě. 9., 88.

Oplana, y, f. = běhna, nepočestná žen-
ská. Mor. Vck.

Oplancija, e, f. = lehká ženština, jež se
okolo mužských oplancuje, opletá. Val.
Slavč. 55.

Oplatila, y, f. = rybník u Pardubic.

Oplčánek, m., gonger, zastr. Rozk.

Oplece, pl., f., armilla. Bhm.

Opleciti zbraň, schultern. Vojen.

Oplecník, u, m., podobný vestě. Vz NZ.
I. 378.

Oplečí v 13. a 14. stol. Cf. Zbrt. Krj. I.
265. O. = čásť košile od pasu do polou

prsou z tenkého plátna lněného. Přiléhá
k tělu a visí na ramenech na dvou tráčkách
(šlech). Sešito je s rubáčem, částí to košile
od pasu dolů z konopného n. pačesného
plátna. Val. Slavč. 25.

Oplenička, y, f, litignus, zastr. Rozk.

Oplenka, y, f., finger. Pršp. 34. 41.

Oplenník, u, m., parder. Pršp. 91. 2399.

Opleščiti koho = udeřiti. Mor. Rgl.

Oplotní soused = oddělený jen plotem.
NZ. I. 548.

Opium, u, m., macis. Pršp. 33. 17.

Opluňat, u, m., sardius, zastr. Rozk.
Pršp. 6. 23.

Opnosť, i, f, valitudo, zastr. Rozk.
Pršp. 54. 94.

Opojina, y, f., ipocinatio. Pršp. 56. 49.

Opo enec v dod. oprav v: Opolenec.

Opomozí, n. = oděv, potřeby. U Nedě-
liště. Kšť.

Opovrhnouti co: řád a právo. Arch.
XII. 24., 363 , 528. a j.

Oprávati, oprávěti, frekvent. verbi opra-
viti = opravovati. Št. Kn. š. 54. 22., 157.
35. a j.

Opravený = očarovaný. O. kořalka. Us.

Opravné, ého, n., plat úročních lidí.
16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 536.

Opravný pán kláštera. Arch. XI. 427.
O-ní lidé. Půh. IV. 446.

Opřec, e, m., rhinoceros, zastr. Rozk.,
Pršp. 21. 89.

Oprejštiti, vz Oprýskati.

Opřelišna, y, f., superfluctus, zastr. Rozk.

Opřilenička, y, f., litignus. Pršp. 17.
95. Rj.: oplenička.

Oprník, a, m., gnarus, zastr. Veleš.

Opruh, u, m., vara, zastr. Rozk., Pršp.
18. 28.: vaca.

Oprysk, u, m., glar. Pršp. 91. 98.

Opsimucha, y, f., cinifes. Pršp. 22. 31.

Optat Ben. Cf. D. Lhrg. VIII., Gb. Ml.
II. 218.

Optati. Šli po nich (koních) a optali
kuši svou (doptali se jí); Maudluov (mandlí)
nemohu o. (se dopíditi). Arch. X. 16., IX.
154.

Optyr, a, m., herus, zastr. Rozk, Pršp.
37. 5.

Opuchlina. Hojení o-chlin na Mor. Vz
Mtc. XV. 292.

2. Opustiti svět. Alx. Sv. 642.

Opyš, e, m. vrch u Kosmy. Mus. 1892.
272.

Oračka. Zvyky a pověry o ní vz v NZ.
I. 335.

Oračně, ě, f., bucolica, zastr. Rozk.

Orapavěti = rapavým se státi. Us. Šd.

Orati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 361.

Orator, a, m.= starosvat nevěstin. U Brna.
Brt. Sv. 4.

Oratva, y, f., spacus, zastr. Veleš.

Ořech, a a u. D. Lhrg. 169. Pověry
o lískovém o. Mus. 1891. 480.

Ořechůvka, y, f. = kořalka (v níž jsou
ořechy naloženy). Us.

Orel. Cf. Mách. 18., 110.

Ořešák, a, m. Cf. Ořešník.

Orloj. Cf. Mus. 1893. 76.

Orloletý zrak. Lerm. I. 155,