1350

Ovčinec. Na o-ci = poloha u Trpoměch
v Slánsku.

Ovečeřiti koho O-lo ju = noc ji pře-
padla. Slov. Phľd. XI. 287.

Ověnčený. O. mísa pečivem. Vchř.

Oves. Cf. Mách. 190.

-ovic. Hadamovic. Vz List fil. 1891. 48,
Kom. 1883. 290.

Ovlasatiti, behaaren. O hlavu. Hvlč. I.
211.

Ovna, y, f., meloca. Pršp. 68. 69.

Ovně, pellis. Pršp. 18. 27.

Ovník, a, m., aurificus Pršp. 92. 37.

Ovoce (pověry a zvyky). Vz NZ. I. 344.
(Brt).

Ovulace, e, f. = uzrávaní ženského va-
jíčka. Ott. VI. 801.

Oxyhaemoglobin, u, m. Vz KP. VI.
463.

Ozana, y, f., os. jm. Mus. 1887. 519.

Ozanucha, y, f., resera, rostl. Pršp. 31.
59.

Ozatinoc, i, f., cizolithus, zastr. Rozk.

Ozda, y, f. = hvozda, zastr. Bhm.

Ozděl, aridaria. Pršp. 72. 82.

Ozdičník, a, m,, aridator, zastr. Veleš.

Ozdobný průmysl v Čech. Vz Ott. VI.
165.

Ozha, y, f., uris. Pršp. 61. 85. (nemoc).

Ozjevňovací úřad, Evidenzhaltungsbe-
hörde, f. Neč.

Ozjevňování navrhuje Neč. místo: cho-
vání v patrnosti, udržení v patrnosti, v evi-
denci (Pr. tr.), Evidenzhaltung.

Ozlač, furunculus. Pršp. 21. 6.

Ozlatěti. Sš. oprav v: Št.

Ozlatněc (ozlatniecz), crisolitus, zastr.
Pršp. 5. 93.

Ozlosť, i, f., scelus Pršp. 53. 56.

Oznamovací věta. Cf. Gb. Ml. II. 7.,
29.

Oznati = po-, seznati. Val. Slavč. 51.

Oznel, u, m , turgus, kámen, zastr. Pršp.
5. 102.

Oznice, e, f. = hvozda, zastr. Bhm.

Ozor, u, m., gufulium, zastr. Rozk. Veleš.

Ozřadlo, a, n., acrillus. Pršp. 42. 57. Rj.:
otržadlo.

Ozře, corallus. Pršp. 6. 8.

Oztoléj = o tolik lépe. Val. Slavč. 81.

Ozub. Vz Osazování, Osedlání (2. dod.).

Ozubice, e, f. Zánět o., peridentitis.

Ozuhle, e, n., zibron. Pršp. 21. 98.

Ozvati se odkud. Z koho se co ozývá,
z toho se to dobývá. Exc.

Ozvec, m., comor, zastr. Rozk., Pršp.
11. 55.

Ozvonnek, nku, m., aroma, zastr. Rozk.

Ožáhavosť. S o-stí odpovídati na něčí
slova (odmítavě). 1557. Mus. 1891. 198.

Ožedlé, ožidlí, n., orificium, zastr. Rozk.,
Veleš.

Ožeh. Cf. Mkl. Etym. 406. b.

Ožha, y, f., uris, zastr. Rozk., Veleš.

Ožhaný = ožžený. Slov. Phľd. XIII. 147.

Ožidlé, vz Ožedlé (2. dod.). Bhm.

Ožvachtať sa = opiti se Val. Slavč. 3.

P v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 47. Na
Dol. se p vysouvá ze skupen ptv: kurotva;
odsouvá v: štros; P se tam mění a) v b v:
babrať; v f v: fták, figle; c) v k: křikopa.
Vz List. fil. 1891. 433.

Pablána, y, f., Pseudomembrana.

Pablánitý, pseudomembranös.

1. Pác. Ležel tam hore pácem = nohama
vzhůru. Slavč. 41.

Pácať = silně kouřiti. Slavč. 33.

Pacatka, y, f., vensula, zastr. Rozk.,

Paci pac. List. fil. 1892. 381.

Pacok, čku, m., kleiner dicker Stock

Pacovský Václ. Vz Pal. Rdh. I. 85. -
P. Ant., vynálezce šelmosmrtiče (vz toto
v dod.), sepsal Cestu z Prahy na východ a
Proti tryzničům koní.

Pačerněť, i, t. = nepravá černěť, Pseudo-
melanosa.

Pačesy = tvrdý len na pytle NZ. I.
374.

Pád. Pády prosté. Cf. Gb. Ml. II. 99.

Padati v dialekt. Vz List. fil. 1892, 368.

Padec, dce, m., plumale, zastr. Rozk.
Pršp. 11. 55.: pluviale.

Padělek = kus pole. Aby ukázali, kam
by ten p slušel, k tomu dvoru nebo k .. .
Půh. III. 337., 338., 298

Paděloha, vz Pamatemík (dolejí).

Padesátník = představený pěti desátní-
kům městským. Vz Desátník (dod), Wtr.
Obr. II. 26.

Padka, y, f., cadueus, zastr. Rozk., Veleš.

Padoucka, y, f. = žena stížená padouc-
nicí. Kronbauer.

Padoucní mrzák. Jar. 88.

Padoucnice. Jak od ní na Mor. pomá-
hají ? Vz Mtc. XV. 186.

Pádový výraz (pádem vyjádřený) Gb.
Ml. II. 100.

Padrahnát, a, m., nadávka. Tk.

Paedagogický. P. literatura. Vz Ott. VI.
327.

Pagaráč, e, m. = pagáč. BZv. 32.

Páha, y, f., Schindelfalze, f.

Pahltiť, hastig essen. Slov. Ssk.

Pahorek. Cf. Mách. 4., 6., 7.



	1350

	Ovčinec. Na o-ci = poloha u Trpoměch v Slánsku. Ovečeřiti koho O-lo ju = noc ji pře- padla. Slov. Phľd. XI. 287. Ověnčený. O. mísa pečivem. Vchř. Oves. Cf. Mách. 190. -ovic. Hadamovic. Vz List fil. 1891. 48, Kom. 1883. 290. Ovlasatiti, behaaren. O hlavu. Hvlč. I. 211. Ovna, y, f., meloca. Pršp. 68. 69. Ovně, pellis. Pršp. 18. 27. Ovník, a, m., aurificus Pršp. 92. 37. Ovoce (pověry a zvyky). Vz NZ. I. 344. (Brt). Ovulace, e, f. = uzrávaní ženského va- jíčka. Ott. VI. 801. Oxyhaemoglobin, u, m. Vz KP. VI. 463. Ozana, y, f., os. jm. Mus. 1887. 519. Ozanucha, y, f., resera, rostl. Pršp. 31. 59. Ozatinoc, i, f., cizolithus, zastr. Rozk. Ozda, y, f. = hvozda, zastr. Bhm. Ozděl, aridaria. Pršp. 72. 82. Ozdičník, a, m,, aridator, zastr. Veleš. Ozdobný průmysl v Čech. Vz Ott. VI. 165. Ozha, y, f., uris. Pršp. 61. 85. (nemoc). Ozjevňovací úřad, Evidenzhaltungsbe- hörde, f. Neč. Ozjevňování navrhuje Neč. místo: cho- vání v patrnosti, udržení v patrnosti, v evi- denci (Pr. tr.), Evidenzhaltung.	Ozlač, furunculus. Pršp. 21. 6. Ozlatěti. Sš. oprav v: Št. Ozlatněc (ozlatniecz), crisolitus, zastr. Pršp. 5. 93. Ozlosť, i, f., scelus Pršp. 53. 56. Oznamovací věta. Cf. Gb. Ml. II. 7., 29. Oznati = po-, seznati. Val. Slavč. 51. Oznel, u, m , turgus, kámen, zastr. Pršp. 5. 102. Oznice, e, f. = hvozda, zastr. Bhm. Ozor, u, m., gufulium, zastr. Rozk. Veleš. Ozřadlo, a, n., acrillus. Pršp. 42. 57. Rj.: otržadlo. Ozře, corallus. Pršp. 6. 8. Oztoléj = o tolik lépe. Val. Slavč. 81. Ozub. Vz Osazování, Osedlání (2. dod.). Ozubice, e, f. Zánět o., peridentitis. Ozuhle, e, n., zibron. Pršp. 21. 98. Ozvati se odkud. Z koho se co ozývá, z toho se to dobývá. Exc. Ozvec, m., comor, zastr. Rozk., Pršp. 11. 55. Ozvonnek, nku, m., aroma, zastr. Rozk. Ožáhavosť. S o-stí odpovídati na něčí slova (odmítavě). 1557. Mus. 1891. 198. Ožedlé, ožidlí, n., orificium, zastr. Rozk., Veleš. Ožeh. Cf. Mkl. Etym. 406. b. Ožha, y, f., uris, zastr. Rozk., Veleš. Ožhaný = ožžený. Slov. Phľd. XIII. 147. Ožidlé, vz Ožedlé (2. dod.). Bhm. Ožvachtať sa = opiti se Val. Slavč. 3.

	P.

	P v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 47. Na Dol. se p vysouvá ze skupen ptv: kurotva; odsouvá v: štros; P se tam mění a) v b v: babrať; v f v: fták, figle; c) v k: křikopa. Vz List. fil. 1891. 433. Pablána, y, f., Pseudomembrana. Pablánitý, pseudomembranös. 1. Pác. Ležel tam hore pácem = nohama vzhůru. Slavč. 41. Pácať = silně kouřiti. Slavč. 33. Pacatka, y, f., vensula, zastr. Rozk., Paci pac. List. fil. 1892. 381. Pacok, čku, m., kleiner dicker Stock Pacovský Václ. Vz Pal. Rdh. I. 85. - P. Ant., vynálezce šelmosmrtiče (vz toto v dod.), sepsal Cestu z Prahy na východ a Proti tryzničům koní. Pačerněť, i, t. = nepravá černěť, Pseudo- melanosa. Pačesy = tvrdý len na pytle NZ. I. 374. Pád. Pády prosté. Cf. Gb. Ml. II. 99. Padati v dialekt. Vz List. fil. 1892, 368.	Padec, dce, m., plumale, zastr. Rozk. Pršp. 11. 55.: pluviale. Padělek = kus pole. Aby ukázali, kam by ten p slušel, k tomu dvoru nebo k .. . Půh. III. 337., 338., 298 Paděloha, vz Pamatemík (dolejí). Padesátník = představený pěti desátní- kům městským. Vz Desátník (dod), Wtr. Obr. II. 26. Padka, y, f., cadueus, zastr. Rozk., Veleš. Padoucka, y, f. = žena stížená padouc- nicí. Kronbauer. Padoucní mrzák. Jar. 88. Padoucnice. Jak od ní na Mor. pomá- hají ? Vz Mtc. XV. 186. Pádový výraz (pádem vyjádřený) Gb. Ml. II. 100. Padrahnát, a, m., nadávka. Tk. Paedagogický. P. literatura. Vz Ott. VI. 327. Pagaráč, e, m. = pagáč. BZv. 32. Páha, y, f., Schindelfalze, f. Pahltiť, hastig essen. Slov. Ssk. Pahorek. Cf. Mách. 4., 6., 7.