Předchozí (1351)  Strana:1352  Další (1353) |
|
|||
1352
|
|||
|
|||
Panna stará. Cf.: Ta svůj rodný list
dávno potratila. Rr. Sb. Vyšívání na křivé panny. Mor. Panosť = pití, opilství, zastr. Gb.
Panoše. O sklonění u starých Cf. D.
Lhrg. 175., Gb. Ml. I. 95. Panoš také rych- tářský pochop, nižší policejní personal. 16. stol. Wtr. Obr. II. 17. Panovati. Tam dokonalý život p-je;
Smrt jemu viece p. nebude. Chč. m. s. III. 30, 29. Panovník. O p. v Čech. Vz Ott. VI.
544. nn. Panský sněm = zemský soud, který za-
sedal pravidelně dvakrát do roka v Brně a dvakrát v Olomouci; ten nebyl ani od pa- novníka ani od zemského hejtmana svoláván. Kameníček. Panství. Hospodaření na p. v starší době
Vz Sdl. Hr. VIII 251. Paňščor = paňščar. Laš. Šb. D. 60.
Pantaisia, e, f. = bolení hlavy a tesknosť.
Mor. Mtc. XV. 190. Pantáta. Pan v p. se nesklání. D. Lhrg.
169. — P. = výměnkář. Na Ždársku. NZ. I. 198. — P. = tchán. Lib. NZ I. 543. Pantatík, a, m. = tatík, hospodář ša-
tlavní; hospodský v cechovní hospodě. 16 stol. Wtr. Obr. II 841. Pantoskopický. P. brejle. Vz Všezírný,
Ott. IV. 628. Pánvochochlíkový, pelvitrochantericus.
Pánvořez, u, m., Pelviotomie
Papal Václ. Wtr. Obr. I. 85.
Papenkať = papati. Us. Šd.
Páperie. Ťažko p. pustí (vraví sa o skú-
pom) Slov. Orl. IX 247. Papežík, a, m. = rorýs. U Chudenic
v Klat. Sír. Pt. Papír. Na papiři. Půh. V. 82. Cenné pa-
píry. Vz Ott. V. 289. Papírkovati koho = nabírati si. Us.
Kšť. Papírnictví v Čech. Vz Ott. VI. 171.,
428. Papouškový. P. sukno (té barvy). Wtr.
Obr. II. 157. P. muchejr (zelený). Mus. 1893. 100. Paprúdzie, n = kapradí Slov. Phľd
XII. 661. Papuč z fr. baboche, dle jiných z tur.
paipuš. NZ. I. 480. Papuch, a, m., philunda. Pršp. 10. 23.
Papuchalk. Cl. Brm. II. 3. 661.
Para = dech. Utíkal, jak p stačila. Němc.
I. 12. Parakovina, y, f., Pseudocancer.
Paralyticky, paralytisch P. stažení svalu.
Ott. V 609. Parataxa. O p-xi v prostonárodních po-
hádkách a o slohu jejím. Vz Progr. c. k. čes. vyšší realky v Karlíně za r. 1890. Paratoloidia, e, f. = Kochův lék proti
tuberkulosi. Pareň, mě, f. = pírna V středn. Čech.
Šb. D. 23. Pargánek, vz Pargán.
Pařiště. Cf. Kram Slov. 589.
Pařiti prase = celý pochod od zabití až
do dělání jitrnic. Lib. NZ I. 541. |
Paříz, u, m, palefridus, zastr. Rozk.,
runcus. Veleš Pršp. 20. 68.: palefredus. Parkán = zídka postavená na lícní zdi
příkopní, někdy místo zdi byl plot rostlinný. V 15. a 16. stol. sluly příkopy hradební p-nem; dříve býval to plot zděný n. rost- linný na obrubě příkopu. Takovému plotu říkali také taras. P. byl také z kolů a z trámů. Jméno parkánu (barchan, park, plot) vztaženo prodlením doby až do pří- kopu a příkopům zůstalo po tu chvíli. Wtr. Obr. I. 216., 228 P. okolo města plésti, dě- lati Půh. V. 196., 198. Párkář, e, m. = prodavač párků (uzenek).
Us. Parkošiti = bíti. Naparkošiti někomu =
nabiti. N. se čeho = hodně se najísti. U Úboče. Rgl.
Parodisticky, parodistisch. P. variant
písně NZ. I. 33. Paroháč, e, m. = čert. Slád. Brn. 94.
Parom Cf. Mách. 22., 23, Perun.
Párovník, u, m. = otvor na páru Mor.
Šd. Parožné. Arch. X. 213.
Parsové, potomci starých Peršanův.
Partaj, e, f. = futer, sníh větrem hnaný.
To je dnes p. U Kr. Hrad Kšť. Partisana, vz Partyzána. Mus 1893. 74.
Parúška, y, f., oppra, zastr. Rozk.
Parůže, e, f., pseudoerysipelas.
Páry = máry. Chč. m. s. II. 92.
Parychta, vz Perchta.
Paryzolek, lku, m. = kontryhel obec,
alchemilla vulgaris Skar. Pás. Cf. Zbrt. Krj. I. 81., 251., Mus. 1893.
62. P. rytířský. Cf. ib. 117., 182. — P. = čásť koule mezi rovnoběžnými kruhy, chybně m.: vrstva kulová ; pás jest čásť plochy ku- lové mezi dvěma rovnoběžnými kružnicemi. Sold. 19. Pasačka, y, f. = čes. tanec.
Pasek = plocha pařezu po uříznutí kmene.
Lib. NZ. I. 540. Paseka = několik o samotě stojících
chalup od osady vzdálených. Val. Slavč. 5 Pasilalie, e, f. Stč Luň. 122.
Pásmice = poramice, obinadlo ženských
k podvazování prsou, fascia. Vj. Pasném, u, m. = lichosněm. Kryštůfek
Všeob. cír. děj. II. 1. 597 a j. Pasnéř, e, m., concingulator, zastr. Veleš.
Pasořit, a, m., degulus. Pršp. 42. 52.
Pasport. Který žoldnéř odešel bez p tu,
byl zbeh. Wtr. Obr. I. 322 Passional. P-ly strčes Vz Ott. VI. 284.
Pastelinohrázový šev, proctoperinaeo-
raphia. Pásti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 111.,
107., 365. Pásti ( = míti) strach. Val. Vck. Pastorek, rku, m. = švédský jetel, tri-
folium hybridum; řetkev letní bíla. Us. Rgl. Pastrnek, nka, m. Dr. Fr. P., docent ve
Vídni, spisov. Pastrunák, u, m., filla, zastr. Veleš.
Pastva. O p. dobytka na Mor. Cf. NZ.
I. 15. nn. Pastýř na Mor. Cf. NZ. I. 16.
Pašiový. P. hry. Cf. Mus. 1891. 165. nn.
|
||
|
|||
Předchozí (1351)  Strana:1352  Další (1353) |