1352

Panna stará. Cf.: Ta svůj rodný list
dávno potratila. Rr. Sb. Vyšívání na křivé
panny. Mor.

Panosť = pití, opilství, zastr. Gb.

Panoše. O sklonění u starých Cf. D.
Lhrg. 175., Gb. Ml. I. 95. Panoš také rych-
tářský pochop, nižší policejní personal. 16.
stol. Wtr. Obr. II. 17.

Panovati. Tam dokonalý život p-je;
Smrt jemu viece p. nebude. Chč. m. s. III.
30, 29.

Panovník. O p. v Čech. Vz Ott. VI.
544. nn.

Panský sněm = zemský soud, který za-
sedal pravidelně dvakrát do roka v Brně a
dvakrát v Olomouci; ten nebyl ani od pa-
novníka ani od zemského hejtmana svoláván.
Kameníček.

Panství. Hospodaření na p. v starší době
Vz Sdl. Hr. VIII 251.

Paňščor = paňščar. Laš. Šb. D. 60.

Pantaisia, e, f. = bolení hlavy a tesknosť.
Mor. Mtc. XV. 190.

Pantáta. Pan v p. se nesklání. D. Lhrg.
169. — P. = výměnkář. Na Ždársku. NZ. I.
198. — P. = tchán. Lib. NZ I. 543.

Pantatík, a, m. = tatík, hospodář ša-
tlavní; hospodský v cechovní hospodě. 16
stol. Wtr. Obr. II 841.

Pantoskopický. P. brejle. Vz Všezírný,
Ott. IV. 628.

Pánvochochlíkový, pelvitrochantericus.

Pánvořez, u, m., Pelviotomie

Papal Václ. Wtr. Obr. I. 85.

Papenkať = papati. Us. Šd.

Páperie. Ťažko p. pustí (vraví sa o skú-
pom) Slov. Orl. IX 247.

Papežík, a, m. = rorýs. U Chudenic
v Klat. Sír. Pt.

Papír. Na papiři. Půh. V. 82. Cenné pa-
píry. Vz Ott. V. 289.

Papírkovati koho = nabírati si. Us.
Kšť.

Papírnictví v Čech. Vz Ott. VI. 171.,
428.

Papouškový. P. sukno (té barvy). Wtr.
Obr. II. 157. P. muchejr (zelený). Mus. 1893.
100.

Paprúdzie, n = kapradí Slov. Phľd
XII. 661.

Papuč z fr. baboche, dle jiných z tur.
paipuš. NZ. I. 480.

Papuch, a, m., philunda. Pršp. 10. 23.

Papuchalk. Cl. Brm. II. 3. 661.

Para = dech. Utíkal, jak p stačila. Němc.
I. 12.

Parakovina, y, f., Pseudocancer.

Paralyticky, paralytisch P. stažení svalu.
Ott. V 609.

Parataxa. O p-xi v prostonárodních po-
hádkách a o slohu jejím. Vz Progr. c. k.
čes. vyšší realky v Karlíně za r. 1890.

Paratoloidia, e, f. = Kochův lék proti
tuberkulosi.

Pareň, mě, f. = pírna V středn. Čech.
Šb. D. 23.

Pargánek, vz Pargán.

Pařiště. Cf. Kram Slov. 589.

Pařiti prase = celý pochod od zabití až
do dělání jitrnic. Lib. NZ I. 541.

Paříz, u, m, palefridus, zastr. Rozk.,
runcus. Veleš Pršp. 20. 68.: palefredus.

Parkán = zídka postavená na lícní zdi
příkopní, někdy místo zdi byl plot rostlinný.
V 15. a 16. stol. sluly příkopy hradební
p-nem; dříve býval to plot zděný n. rost-
linný na obrubě příkopu. Takovému plotu
říkali také taras. P. byl také z kolů a
z trámů. Jméno parkánu (barchan, park,
plot) vztaženo prodlením doby až do pří-
kopu a příkopům zůstalo po tu chvíli. Wtr.
Obr. I. 216., 228 P. okolo města plésti, dě-
lati Půh. V. 196., 198.

Párkář, e, m. = prodavač párků (uzenek).
Us.

Parkošiti = bíti. Naparkošiti někomu =
nabiti. N. se čeho = hodně se najísti. U Úboče.

Rgl.

Parodisticky, parodistisch. P. variant
písně NZ. I. 33.

Paroháč, e, m. = čert. Slád. Brn. 94.

Parom Cf. Mách. 22., 23, Perun.

Párovník, u, m. = otvor na páru Mor.
Šd.

Parožné. Arch. X. 213.

Parsové, potomci starých Peršanův.

Partaj, e, f. = futer, sníh větrem hnaný.
To je dnes p. U Kr. Hrad Kšť.

Partisana, vz Partyzána. Mus 1893. 74.

Parúška, y, f., oppra, zastr. Rozk.

Parůže, e, f., pseudoerysipelas.

Páry = máry. Chč. m. s. II. 92.

Parychta, vz Perchta.

Paryzolek, lku, m. = kontryhel obec,
alchemilla vulgaris Skar.

Pás. Cf. Zbrt. Krj. I. 81., 251., Mus. 1893.
62. P. rytířský. Cf. ib. 117., 182. — P. =
čásť koule mezi rovnoběžnými kruhy, chybně
m.: vrstva kulová ; pás jest čásť plochy ku-
lové mezi dvěma rovnoběžnými kružnicemi.
Sold. 19.

Pasačka, y, f. = čes. tanec.

Pasek = plocha pařezu po uříznutí kmene.
Lib. NZ. I. 540.

Paseka = několik o samotě stojících
chalup od osady vzdálených. Val. Slavč. 5

Pasilalie, e, f. Stč Luň. 122.

Pásmice = poramice, obinadlo ženských
k podvazování prsou, fascia. Vj.

Pasném, u, m. = lichosněm. Kryštůfek
Všeob. cír. děj. II. 1. 597 a j.

Pasnéř, e, m., concingulator, zastr. Veleš.

Pasořit, a, m., degulus. Pršp. 42. 52.

Pasport. Který žoldnéř odešel bez p tu,
byl zbeh. Wtr. Obr. I. 322

Passional. P-ly strčes Vz Ott. VI. 284.

Pastelinohrázový šev, proctoperinaeo-
raphia.

Pásti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 111.,
107., 365. Pásti ( = míti) strach. Val. Vck.

Pastorek, rku, m. = švédský jetel, tri-
folium hybridum; řetkev letní bíla. Us.
Rgl.

Pastrnek, nka, m. Dr. Fr. P., docent ve
Vídni, spisov.

Pastrunák, u, m., filla, zastr. Veleš.

Pastva. O p. dobytka na Mor. Cf. NZ.
I. 15. nn.

Pastýř na Mor. Cf. NZ. I. 16.

Pašiový. P. hry. Cf. Mus. 1891. 165. nn.