1353

Paštika: jazýčková, klobásová, masová,
z husích jater, z pečené, vlašská Vz KP.
VI. 522.

Pata. Kdo jda za jiným na patu mu
vstoupne, sbírá mu štěstí Mtc. 1892. 195.

Patáček = bůstka. Mor. a slov. NZ. II.
167.

Patačí, n , vz Syračí (dod ).

Paták, a, m, plantinus. Pršp. 13. 84.

Pátek. Kdo se v p. roznemůže, tomu
žádný nepomůže. Mor. Mtc. 1891. 96 Děti
na veliký p narozené budou prý malé po-
stavy. U Bydž. Kšť O velikém p. Cf. Světz.
1870. 156., Obz. 1892.

Pateř. Hnileť pateře, Wirbelsäulecaries,
novotvary p-ře, -neubildungen, příjice p-ře,
-Syphilis, srostění p-ře, -ankylose, vymknutí,
-luxation, zakřivení p-ře, -verkrümmung,
zlomenina p-ře, -fractur, zpřehnutí, -verbie-
gung, bolesti v p-ři, -schmerz. Ktt. exc.

Paterák, u, m. = tatar z pěti prutů sple-
tený. Mor. Brtch.

Pateří, n. = veliká sedmikrása. V Krknš.
Šb. D. 32.

Pateříček, čku, m = růzeneček. Št. Kn.
š. 78. 10.

Paterka, y, f. = sbírka kázání (patero
kněh). Val. Slavč. 49 — P. = mnohobarevná
pantle se zubatou portou. Mor. Brt. Sv. 19.

Pateřnice, e, f, rhachis.

Patisk. Vz Mus. 1893. 105. nn.

Patita, y, f. = sýkora obec. Šír. Pt.

Pátkovať = postiti se. Us. Šd.

Patoky. Cf. Mkl. Etym. 348.

Patonožka, y, f. = potápka malá. Šír.
Pt.

Patřek, patřík, m., aristola, zastr. Rozk.

Patřenky, pl, f, dorcia, zastr. Rozk.

Patřiti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 215.

Patro měkké, palatum molle, rozštěpené
p. či vlčí hrdlo, p. fissum. Ktt. exc.

Paučec, čce, m., pavučec, salerium. Rozk.

Pauliny. Tóth-Pauliny Vil. Vz Tóth
(dod.).

Pavaz, u, m, Pseudoligament, n.

Pavdovec, vce, m., Strohwitwer. Dk.

Pavel sv. Cf. Mách 3., 66.

Paveza = štít veliký obdélníkovitý, dro-
bet vydutý. Vz Zbrt Krj. I. 178.

Pavikovský Jan Fr. Mus 1891. 105.

Pavlak, u, m., lectega, Pršp. 69. 11.,
paludamentum. Ib. 69. 12

Pavlaka = drahá látka purpurová. Rúcho
z p-ky učiněné. Št. Cf. Zbrt. Krj. II. 225.

Pávooký kámen. Mus. 1893 50.

Pavouk. Pověry o něm vz v Mtc. XVI.
89. — P. dřevený, jenž přidržuje točnu
dvéřní. U Chodů. NZ II. 155. Vz Točna
(2. dod).

Pavřed, u, m., Pseudoapostema.

Pavučinka, y, f. = druh vyšívání. NZ.
I. 147.

Pazáškrtový, vz Pakruposní (nahoře).

Pažbytnění, n., Pseudohypertrophie.

Pazděračka, y, f = třečka lnu. Ptn.
47.

Pazderka, y, m.= obyvatel pazderny (po-
máhá za byt vlastníku jejímu; jeho žena:
pazderková. NZ. 1893. 515.

Pazderna. Vz NZ. 1893. 515.

Pazito, a, n., grapa, zastr. Veleš.

Pazlat, u, m , mappula, Pršp. 84. 4.

Pazléř, e, pazléřík, a, m , pugio, zastr.
Rozk., Veleš, Pršp. 78. 36.

Pazúristý = pazoury mající. P. orel.
Slov. Kľ.V. 26.

Pazurky, pl., m. = vikev žlutá, vicia, lu-
tea a čičorečka, coronilla, rostl. Skar.

Pažina, y, f., brachon Pršp. 49. 37

Pažit. Cf. Mkl. Etym. 411. b.

Pec kopati = po svatbě v domě ženichově
leccos spravovati. Mor. Vz Brt Sv 71.

Pecák, u, m = kamnovec. U Opavy. Šb.
D. 58.

Péci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 112.,
115.

Pecinka = schůdek na pec. Rais. Vým.
74

Pecinovští = Mikulášenci. D. Gesch. 234.

Peciválka = peřina. U Jič. NZ. I. 372.

Peclík, u, m, getolitus, kámen. Pršp.
6. 8.

Pecnivo, a, n. = pecen. Mtc. XV. 193.

Pečařka, y, f. = kuchařka, která o svat-
bách atd. vůbec peče. U Kojetína. Wrch.

Pečenáhruška Zachariáš. Wtr. Obr. I.
88.

Pečeně. Cf. KP. VI. 527. nn.

Pečenky, pl., genitalia. Bhm. Fl. 429.

Pečlivý o svět Chč. m. s. II. 45.

Pedal clarionetta, nový hud. dechový
nástroj.

Pedantskokomický. P. scena Hvlč. I.
156.

Peel. Hluchý jako p. = ovce. U Úboče.
Rgl.

Pehlikův P-kovo říbě = žluva. Lib NZ.
I. 543.

Pehutiny, pl, f. = pěhy. Slov. Phľd. XI.
316

Pecháček Fr. Mart., hud. sklad., 1763 až
1840. Cf. Srb 85.

Pěchúrský život Cf. Pěchůr Kľ.V. 66.

Pejpa, y, f. = dýmka. V Krkonš. Světz.
1893. 74., 243.

Pejř, e, m. = pýr.

Pejšořivec, vce, m. = kdo se pyšně
strojí. Lib NZ. I. 456.

Peka, y, f, mesca, zastr. Rozk. Pršp.
44. 1098: mecha.

Pekáč. Ten dělá p. (natahuje moldánky).
Na Křivokl.

Pekar, dicotyles. Cf. Brm. I 3. 593.

Pekařic, e, m, pistriolus, zastr. Veleš.

Pekárna = pec. NZ 1. 347.

Pekerúci = kdysi. Val. Slavč. 33

Peklhaub, u, m., z Pickelhaube, helm
se hřebenem na temeni Mus. 1893. 70.

Peklo. Jí, jako když do pekla hází (hl-
tavě). Us Rgl. Cf. o p. Mách. 19., 166. —
P. = vězení v Jindř. Hradci. Wtr. Obr. II.
815.

Pěknoušek, ška, m. = švihák? Č. Sebr.
sp. II. 64.

Pěkňúčký, sehr hübsch. Brt. D 153.

Pelanět, u, m., absintus, zastr. Rozk.

Pelcl Fr. M. Cf. D. Lhrg. XI. nn., Gb.
Ml. II. 219.



	1353

	Paštika: jazýčková, klobásová, masová, z husích jater, z pečené, vlašská Vz KP. VI. 522. Pata. Kdo jda za jiným na patu mu vstoupne, sbírá mu štěstí Mtc. 1892. 195. Patáček = bůstka. Mor. a slov. NZ. II. 167. Patačí, n , vz Syračí (dod ). Paták, a, m, plantinus. Pršp. 13. 84. Pátek. Kdo se v p. roznemůže, tomu žádný nepomůže. Mor. Mtc. 1891. 96 Děti na veliký p narozené budou prý malé po- stavy. U Bydž. Kšť O velikém p. Cf. Světz. 1870. 156., Obz. 1892. Pateř. Hnileť pateře, Wirbelsäulecaries, novotvary p-ře, -neubildungen, příjice p-ře, -Syphilis, srostění p-ře, -ankylose, vymknutí, -luxation, zakřivení p-ře, -verkrümmung, zlomenina p-ře, -fractur, zpřehnutí, -verbie- gung, bolesti v p-ři, -schmerz. Ktt. exc. Paterák, u, m. = tatar z pěti prutů sple- tený. Mor. Brtch. Pateří, n. = veliká sedmikrása. V Krknš. Šb. D. 32. Pateříček, čku, m = růzeneček. Št. Kn. š. 78. 10. Paterka, y, f. = sbírka kázání (patero kněh). Val. Slavč. 49 — P. = mnohobarevná pantle se zubatou portou. Mor. Brt. Sv. 19. Pateřnice, e, f, rhachis. Patisk. Vz Mus. 1893. 105. nn. Patita, y, f. = sýkora obec. Šír. Pt. Pátkovať = postiti se. Us. Šd. Patoky. Cf. Mkl. Etym. 348. Patonožka, y, f. = potápka malá. Šír. Pt. Patřek, patřík, m., aristola, zastr. Rozk. Patřenky, pl, f, dorcia, zastr. Rozk. Patřiti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 215. Patro měkké, palatum molle, rozštěpené p. či vlčí hrdlo, p. fissum. Ktt. exc. Paučec, čce, m., pavučec, salerium. Rozk. Pauliny. Tóth-Pauliny Vil. Vz Tóth (dod.). Pavaz, u, m, Pseudoligament, n. Pavdovec, vce, m., Strohwitwer. Dk. Pavel sv. Cf. Mách 3., 66. Paveza = štít veliký obdélníkovitý, dro- bet vydutý. Vz Zbrt Krj. I. 178. Pavikovský Jan Fr. Mus 1891. 105. Pavlak, u, m., lectega, Pršp. 69. 11., paludamentum. Ib. 69. 12 Pavlaka = drahá látka purpurová. Rúcho z p-ky učiněné. Št. Cf. Zbrt. Krj. II. 225. Pávooký kámen. Mus. 1893 50. Pavouk. Pověry o něm vz v Mtc. XVI. 89. — P. dřevený, jenž přidržuje točnu dvéřní. U Chodů. NZ II. 155. Vz Točna (2. dod). Pavřed, u, m., Pseudoapostema. Pavučinka, y, f. = druh vyšívání. NZ. I. 147. Pazáškrtový, vz Pakruposní (nahoře). Pažbytnění, n., Pseudohypertrophie. Pazděračka, y, f = třečka lnu. Ptn. 47. Pazderka, y, m.= obyvatel pazderny (po- máhá za byt vlastníku jejímu; jeho žena: pazderková. NZ. 1893. 515.	Pazderna. Vz NZ. 1893. 515. Pazito, a, n., grapa, zastr. Veleš. Pazlat, u, m , mappula, Pršp. 84. 4. Pazléř, e, pazléřík, a, m , pugio, zastr. Rozk., Veleš, Pršp. 78. 36. Pazúristý = pazoury mající. P. orel. Slov. Kľ.V. 26. Pazurky, pl., m. = vikev žlutá, vicia, lu- tea a čičorečka, coronilla, rostl. Skar. Pažina, y, f., brachon Pršp. 49. 37 Pažit. Cf. Mkl. Etym. 411. b. Pec kopati = po svatbě v domě ženichově leccos spravovati. Mor. Vz Brt Sv 71. Pecák, u, m = kamnovec. U Opavy. Šb. D. 58. Péci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 112., 115. Pecinka = schůdek na pec. Rais. Vým. 74 Pecinovští = Mikulášenci. D. Gesch. 234. Peciválka = peřina. U Jič. NZ. I. 372. Peclík, u, m, getolitus, kámen. Pršp. 6. 8. Pecnivo, a, n. = pecen. Mtc. XV. 193. Pečařka, y, f. = kuchařka, která o svat- bách atd. vůbec peče. U Kojetína. Wrch. Pečenáhruška Zachariáš. Wtr. Obr. I. 88. Pečeně. Cf. KP. VI. 527. nn. Pečenky, pl., genitalia. Bhm. Fl. 429. Pečlivý o svět Chč. m. s. II. 45. Pedal clarionetta, nový hud. dechový nástroj. Pedantskokomický. P. scena Hvlč. I. 156. Peel. Hluchý jako p. = ovce. U Úboče. Rgl. Pehlikův P-kovo říbě = žluva. Lib NZ. I. 543. Pehutiny, pl, f. = pěhy. Slov. Phľd. XI. 316 Pecháček Fr. Mart., hud. sklad., 1763 až 1840. Cf. Srb 85. Pěchúrský život Cf. Pěchůr Kľ.V. 66. Pejpa, y, f. = dýmka. V Krkonš. Světz. 1893. 74., 243. Pejř, e, m. = pýr. Pejšořivec, vce, m. = kdo se pyšně strojí. Lib NZ. I. 456. Peka, y, f, mesca, zastr. Rozk. Pršp. 44. 1098: mecha. Pekáč. Ten dělá p. (natahuje moldánky). Na Křivokl. Pekar, dicotyles. Cf. Brm. I 3. 593. Pekařic, e, m, pistriolus, zastr. Veleš. Pekárna = pec. NZ 1. 347. Pekerúci = kdysi. Val. Slavč. 33 Peklhaub, u, m., z Pickelhaube, helm se hřebenem na temeni Mus. 1893. 70. Peklo. Jí, jako když do pekla hází (hl- tavě). Us Rgl. Cf. o p. Mách. 19., 166. — P. = vězení v Jindř. Hradci. Wtr. Obr. II. 815. Pěknoušek, ška, m. = švihák? Č. Sebr. sp. II. 64. Pěkňúčký, sehr hübsch. Brt. D 153. Pelanět, u, m., absintus, zastr. Rozk. Pelcl Fr. M. Cf. D. Lhrg. XI. nn., Gb. Ml. II. 219.