Předchozí (1352)  Strana:1353  Další (1354) |
|
|||
1353
|
|||
|
|||
Paštika: jazýčková, klobásová, masová,
z husích jater, z pečené, vlašská Vz KP. VI. 522. Pata. Kdo jda za jiným na patu mu
vstoupne, sbírá mu štěstí Mtc. 1892. 195. Patáček = bůstka. Mor. a slov. NZ. II.
167. Patačí, n , vz Syračí (dod ).
Paták, a, m, plantinus. Pršp. 13. 84.
Pátek. Kdo se v p. roznemůže, tomu
žádný nepomůže. Mor. Mtc. 1891. 96 Děti na veliký p narozené budou prý malé po- stavy. U Bydž. Kšť O velikém p. Cf. Světz. 1870. 156., Obz. 1892. Pateř. Hnileť pateře, Wirbelsäulecaries,
novotvary p-ře, -neubildungen, příjice p-ře, -Syphilis, srostění p-ře, -ankylose, vymknutí, -luxation, zakřivení p-ře, -verkrümmung, zlomenina p-ře, -fractur, zpřehnutí, -verbie- gung, bolesti v p-ři, -schmerz. Ktt. exc. Paterák, u, m. = tatar z pěti prutů sple-
tený. Mor. Brtch. Pateří, n. = veliká sedmikrása. V Krknš.
Šb. D. 32. Pateříček, čku, m = růzeneček. Št. Kn.
š. 78. 10. Paterka, y, f. = sbírka kázání (patero
kněh). Val. Slavč. 49 — P. = mnohobarevná pantle se zubatou portou. Mor. Brt. Sv. 19. Pateřnice, e, f, rhachis.
Patisk. Vz Mus. 1893. 105. nn.
Patita, y, f. = sýkora obec. Šír. Pt.
Pátkovať = postiti se. Us. Šd.
Patoky. Cf. Mkl. Etym. 348.
Patonožka, y, f. = potápka malá. Šír.
Pt. Patřek, patřík, m., aristola, zastr. Rozk.
Patřenky, pl, f, dorcia, zastr. Rozk.
Patřiti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 215.
Patro měkké, palatum molle, rozštěpené
p. či vlčí hrdlo, p. fissum. Ktt. exc. Paučec, čce, m., pavučec, salerium. Rozk.
Pauliny. Tóth-Pauliny Vil. Vz Tóth
(dod.). Pavaz, u, m, Pseudoligament, n.
Pavdovec, vce, m., Strohwitwer. Dk.
Pavel sv. Cf. Mách 3., 66.
Paveza = štít veliký obdélníkovitý, dro-
bet vydutý. Vz Zbrt Krj. I. 178. Pavikovský Jan Fr. Mus 1891. 105.
Pavlak, u, m., lectega, Pršp. 69. 11.,
paludamentum. Ib. 69. 12 Pavlaka = drahá látka purpurová. Rúcho
z p-ky učiněné. Št. Cf. Zbrt. Krj. II. 225. Pávooký kámen. Mus. 1893 50.
Pavouk. Pověry o něm vz v Mtc. XVI.
89. — P. dřevený, jenž přidržuje točnu dvéřní. U Chodů. NZ II. 155. Vz Točna (2. dod). Pavřed, u, m., Pseudoapostema.
Pavučinka, y, f. = druh vyšívání. NZ.
I. 147. Pazáškrtový, vz Pakruposní (nahoře).
Pažbytnění, n., Pseudohypertrophie.
Pazděračka, y, f = třečka lnu. Ptn.
47. Pazderka, y, m.= obyvatel pazderny (po-
máhá za byt vlastníku jejímu; jeho žena: pazderková. NZ. 1893. 515. |
Pazderna. Vz NZ. 1893. 515.
Pazito, a, n., grapa, zastr. Veleš.
Pazlat, u, m , mappula, Pršp. 84. 4.
Pazléř, e, pazléřík, a, m , pugio, zastr.
Rozk., Veleš, Pršp. 78. 36. Pazúristý = pazoury mající. P. orel.
Slov. Kľ.V. 26. Pazurky, pl., m. = vikev žlutá, vicia, lu-
tea a čičorečka, coronilla, rostl. Skar. Pažina, y, f., brachon Pršp. 49. 37
Pažit. Cf. Mkl. Etym. 411. b.
Pec kopati = po svatbě v domě ženichově
leccos spravovati. Mor. Vz Brt Sv 71. Pecák, u, m = kamnovec. U Opavy. Šb.
D. 58. Péci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 112.,
115. Pecinka = schůdek na pec. Rais. Vým.
74 Pecinovští = Mikulášenci. D. Gesch. 234.
Peciválka = peřina. U Jič. NZ. I. 372.
Peclík, u, m, getolitus, kámen. Pršp.
6. 8. Pecnivo, a, n. = pecen. Mtc. XV. 193.
Pečařka, y, f. = kuchařka, která o svat-
bách atd. vůbec peče. U Kojetína. Wrch. Pečenáhruška Zachariáš. Wtr. Obr. I.
88. Pečeně. Cf. KP. VI. 527. nn.
Pečenky, pl., genitalia. Bhm. Fl. 429.
Pečlivý o svět Chč. m. s. II. 45.
Pedal clarionetta, nový hud. dechový
nástroj. Pedantskokomický. P. scena Hvlč. I.
156. Peel. Hluchý jako p. = ovce. U Úboče.
Rgl. Pehlikův P-kovo říbě = žluva. Lib NZ.
I. 543. Pehutiny, pl, f. = pěhy. Slov. Phľd. XI.
316 Pecháček Fr. Mart., hud. sklad., 1763 až
1840. Cf. Srb 85. Pěchúrský život Cf. Pěchůr Kľ.V. 66.
Pejpa, y, f. = dýmka. V Krkonš. Světz.
1893. 74., 243. Pejř, e, m. = pýr.
Pejšořivec, vce, m. = kdo se pyšně
strojí. Lib NZ. I. 456. Peka, y, f, mesca, zastr. Rozk. Pršp.
44. 1098: mecha. Pekáč. Ten dělá p. (natahuje moldánky).
Na Křivokl. Pekar, dicotyles. Cf. Brm. I 3. 593.
Pekařic, e, m, pistriolus, zastr. Veleš.
Pekárna = pec. NZ 1. 347.
Pekerúci = kdysi. Val. Slavč. 33
Peklhaub, u, m., z Pickelhaube, helm
se hřebenem na temeni Mus. 1893. 70. Peklo. Jí, jako když do pekla hází (hl-
tavě). Us Rgl. Cf. o p. Mách. 19., 166. — P. = vězení v Jindř. Hradci. Wtr. Obr. II. 815. Pěknoušek, ška, m. = švihák? Č. Sebr.
sp. II. 64. Pěkňúčký, sehr hübsch. Brt. D 153.
Pelanět, u, m., absintus, zastr. Rozk.
Pelcl Fr. M. Cf. D. Lhrg. XI. nn., Gb.
Ml. II. 219. |
||
|
|||
Předchozí (1352)  Strana:1353  Další (1354) |