1358

Plynojem, u, m. = nádoba, ve které
uschováváme plyn k svícení připravený. Vz
KP. VI. 402.

Plzák, a, m. = Plzňan, Plznensis. Pršp.
36.

Plzeň. Ze z Plzně. Vz Gb. Ml. II. 132

Plznice, e, f., vz Ploučnice (2. dod.).
Pník, a, m., ponsor. Pršp. 80. 85.
Pnouti v dialekt. Vz List. fil. 1892.
117.

Po předl. Cf. Gb. Ml. II. 142., D. Lhrg.
309.

Poalpský. P. krajina. Ndr. Anthr. I.
109.

Pobavkať sa = pobaviti se. Slov. Phľd.
X. 423.

Poběhlý. Lid z vinice p. Chč. m. s. III.
77.

Poběhnouti. Kdo z rána políhá, k ve-
čeru pobíhá. Us. Šd.

Pobídnouti. Mají nás na to pobiediti.
Arch. IX. 385.

Pobiza, y, f., sturio. Pršp. 16. 68. Rj.:
pobrza.

Pobízka, y, f., fuga. Pršp. 53. 73.

Pobožka, y, f., mena. Pršp. 85. 43.

Pobožna, y, f., arisma, zastr. Rozk. Pršp.
85. 31.: carisma.

Pobrati. Vpadli do hradu a pobrali mu
za mnoho set. Jrsk.

Pobřežák, a, m. = obyvatel břehu. Rgl.

Pobřišnicový. P. dutina. Ott. IV. 678.

Pobúcať sa = potloukati se. Val. Slavč.
89. Vz Pobouceti se.

Pobytka, y, f. = pobyt. Chodila k nim
na p-tku. Rais. Vým. 34.

Pocampati = pošlapati. P-peš mi ma-
rijánek. List. fil. 1892. 293.

Poce kůň, vz Pocední. List. fil. 1891.
431.

Pocestný. Chtě se p-ných nehod uvaro-
vati. Arch. X. 415.

Poclík, u, m., getolithus, zastr. Rozk.

Pocovní = pocední, poce. List. fil. 1891.
431.

Poč = po co, pokud. Slov. Sal. P. 145.

Počabať koho = potlouci. Val. Slavč.
14.

Počabrati = umokřiti. Které děvče se
myjíc počabře podlahu. Mor. Mtc. 1892.
283.

Počachati = jíti. Zítra již p-chám. Us.
Rgl.

Počasně, jeweilig. Tch. 1889. 54.

Počehač (poczehacz), runcia, náčiní, zastr.
Bhm. Fl. 815.

Počepek, pku, m., occipulum. Pršp. 77.
14.

Počet. O městských počtech v 16. stol.
Vz Wtr. Obr. II. 598. nn.

Početerna, y, f., arithmetica. Rozk.

Početrna. Pršp. 59. 21. Vz Početerna
předcház.

Počin = počátek. Bůh jest p. světa Hš.
Št. 43. Půh. — V. 219.

Počinel, u, m., agarus. Pršp. 34. 19.

Počinenké = počičké. Dol. Brtch.

Počíslovati co, numeriren. Us. Šd.

Počistový. Pranýř pobili deseti plechy
p-mi. 1521. Wtr. Obr. 1. 512.

Počistuš, liparea. Čiškus, lipora.

1. Počíti se, fingere. Když on sě poczyte
dále jíti. Ev. víd. 40. (Jir. Mor. 37.).

Počívati, quiescere. Hank. Sb. 297., 298.
Cf. 1. Počíti.

Počtera, y, f., compotia, zastr. Rozk.

Pod předl. Cf. Gb. Ml. II. 143., D. Lhrg.
311

Podací kostelní. Arch. IX. 266., Reg.
IV. 37.

Podar, Morgengabe; dos, věno, Leib-
geding. 1596.

Podati. Podal sem píti Pharaonovi Gen.
I. 6. Vzemše húbu na tresť podachu jemu
píti. Drk. 167. b.

Podávení. O p. ženské (pokuta). Vz Wtr.
Obr. II. 775.

Podběha, y, f., relicta. Pršp. 63. 46.
Bhm. Fl. 487. resicta.

Podbejt. Du p. = na návštěvu. Lib. NZ
I. 541.

Podbělimový, subscleral.

Podbezděčí, invite. Hank. Sb. 269.

Podbeží, n., philogeus, zastr. Rozk., Pršp.
80. 12.

Podbílový. P. listí, pelasites farfara. Mtc.
1891. 93.

Podbílý pisík, Sandpfeifer. Šír. Pt.

Podbradek = šátek atd. Mus. 1891. 280.

Podbranný. Arch. XII. 39.

Podbrdečkový, subpapillaris.

Podbřinka, y, f., glarus. Pršp. 16. 81.
Rj : podbrynka.

Podbřiší, n., hypogastrium. Ott. IV. 677.

Podbrušina, y, f. = řemen pod břichem
koně. Slov. Phľd. XI. 695.

Podcínek, nku, m. = podsíň. Vck.

Podčiešie = podčíšník. Cf. Podčeší.

Poddaný proti pánu. Vz Sdl. Hr. VIII.
248.

Podehnati. Podháněti na koho = štváti,
popichovati. Val. Slavě. 93.

Podélmozubý mlok, mecodon. Ott. VI.
810.

Podezřelosť. Vyzdvihl je z domnění p-sti.
Arch. XII. 299.

Podezřený = podezřelý. Arch. X. 305
Půh. V. 219.

Podfortní. Petr z P. Wtr. Obr. I. 80.

Podhákovitý, subcoracoideus.

Podhlídavosť. Bedlivosť Vaše je p. Kom.
L. 102.

Podhlodek, dku, m , praxis. Pršp. 92.
45.

Podhorský. P. různořečí (mor.). Vz Šb.
D. 40.

Podhrdlek = pohlavek. Dal mu p., že
s něho čepec spadl. Wtr. Obr. I. 741. —
P., soda. Pršp. 77. 17

Podchrtí, n., succinctus. Pršp. 19. 57.

Podchrustavkový, subchondral.

Podílnosť = distributivnost Vz Gb. Ml.
II. §. 378. 2.

Podívati. Podívaj takové věci (všimni se).
Arch. IX. 121.

Podjáhlový, submiliar.
Podjesen, autumnus. Bhm.

Podjetí, n, sublatio. Pršp. 83. 78.

Podjez, u, m. = náčiní kolářské. Wtr.
Obr. I. 588. — P., ipocryta, zastr. Rozk.



	1358

	Plynojem, u, m. = nádoba, ve které uschováváme plyn k svícení připravený. Vz KP. VI. 402. Plzák, a, m. = Plzňan, Plznensis. Pršp. 36. Plzeň. Ze z Plzně. Vz Gb. Ml. II. 132 Plznice, e, f., vz Ploučnice (2. dod.). Pník, a, m., ponsor. Pršp. 80. 85. Pnouti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 117. Po předl. Cf. Gb. Ml. II. 142., D. Lhrg. 309. Poalpský. P. krajina. Ndr. Anthr. I. 109. Pobavkať sa = pobaviti se. Slov. Phľd. X. 423. Poběhlý. Lid z vinice p. Chč. m. s. III. 77. Poběhnouti. Kdo z rána políhá, k ve- čeru pobíhá. Us. Šd. Pobídnouti. Mají nás na to pobiediti. Arch. IX. 385. Pobiza, y, f., sturio. Pršp. 16. 68. Rj.: pobrza. Pobízka, y, f., fuga. Pršp. 53. 73. Pobožka, y, f., mena. Pršp. 85. 43. Pobožna, y, f., arisma, zastr. Rozk. Pršp. 85. 31.: carisma. Pobrati. Vpadli do hradu a pobrali mu za mnoho set. Jrsk. Pobřežák, a, m. = obyvatel břehu. Rgl. Pobřišnicový. P. dutina. Ott. IV. 678. Pobúcať sa = potloukati se. Val. Slavč. 89. Vz Pobouceti se. Pobytka, y, f. = pobyt. Chodila k nim na p-tku. Rais. Vým. 34. Pocampati = pošlapati. P-peš mi ma- rijánek. List. fil. 1892. 293. Poce kůň, vz Pocední. List. fil. 1891. 431. Pocestný. Chtě se p-ných nehod uvaro- vati. Arch. X. 415. Poclík, u, m., getolithus, zastr. Rozk. Pocovní = pocední, poce. List. fil. 1891. 431. Poč = po co, pokud. Slov. Sal. P. 145. Počabať koho = potlouci. Val. Slavč. 14. Počabrati = umokřiti. Které děvče se myjíc počabře podlahu. Mor. Mtc. 1892. 283. Počachati = jíti. Zítra již p-chám. Us. Rgl. Počasně, jeweilig. Tch. 1889. 54. Počehač (poczehacz), runcia, náčiní, zastr. Bhm. Fl. 815. Počepek, pku, m., occipulum. Pršp. 77. 14. Počet. O městských počtech v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 598. nn. Početerna, y, f., arithmetica. Rozk. Početrna. Pršp. 59. 21. Vz Početerna předcház. Počin = počátek. Bůh jest p. světa Hš. Št. 43. Půh. — V. 219. Počinel, u, m., agarus. Pršp. 34. 19. Počinenké = počičké. Dol. Brtch. Počíslovati co, numeriren. Us. Šd. Počistový. Pranýř pobili deseti plechy p-mi. 1521. Wtr. Obr. 1. 512.	Počistuš, liparea. Čiškus, lipora. 1. Počíti se, fingere. Když on sě poczyte dále jíti. Ev. víd. 40. (Jir. Mor. 37.). Počívati, quiescere. Hank. Sb. 297., 298. Cf. 1. Počíti. Počtera, y, f., compotia, zastr. Rozk. Pod předl. Cf. Gb. Ml. II. 143., D. Lhrg. 311 Podací kostelní. Arch. IX. 266., Reg. IV. 37. Podar, Morgengabe; dos, věno, Leib- geding. 1596. Podati. Podal sem píti Pharaonovi Gen. I. 6. Vzemše húbu na tresť podachu jemu píti. Drk. 167. b. Podávení. O p. ženské (pokuta). Vz Wtr. Obr. II. 775. Podběha, y, f., relicta. Pršp. 63. 46. Bhm. Fl. 487. resicta. Podbejt. Du p. = na návštěvu. Lib. NZ I. 541. Podbělimový, subscleral. Podbezděčí, invite. Hank. Sb. 269. Podbeží, n., philogeus, zastr. Rozk., Pršp. 80. 12. Podbílový. P. listí, pelasites farfara. Mtc. 1891. 93. Podbílý pisík, Sandpfeifer. Šír. Pt. Podbradek = šátek atd. Mus. 1891. 280. Podbranný. Arch. XII. 39. Podbrdečkový, subpapillaris. Podbřinka, y, f., glarus. Pršp. 16. 81. Rj : podbrynka. Podbřiší, n., hypogastrium. Ott. IV. 677. Podbrušina, y, f. = řemen pod břichem koně. Slov. Phľd. XI. 695. Podcínek, nku, m. = podsíň. Vck. Podčiešie = podčíšník. Cf. Podčeší. Poddaný proti pánu. Vz Sdl. Hr. VIII. 248. Podehnati. Podháněti na koho = štváti, popichovati. Val. Slavě. 93. Podélmozubý mlok, mecodon. Ott. VI. 810. Podezřelosť. Vyzdvihl je z domnění p-sti. Arch. XII. 299. Podezřený = podezřelý. Arch. X. 305 Půh. V. 219. Podfortní. Petr z P. Wtr. Obr. I. 80. Podhákovitý, subcoracoideus. Podhlídavosť. Bedlivosť Vaše je p. Kom. L. 102. Podhlodek, dku, m , praxis. Pršp. 92. 45. Podhorský. P. různořečí (mor.). Vz Šb. D. 40. Podhrdlek = pohlavek. Dal mu p., že s něho čepec spadl. Wtr. Obr. I. 741. — P., soda. Pršp. 77. 17 Podchrtí, n., succinctus. Pršp. 19. 57. Podchrustavkový, subchondral. Podílnosť = distributivnost Vz Gb. Ml. II. §. 378. 2. Podívati. Podívaj takové věci (všimni se). Arch. IX. 121. Podjáhlový, submiliar. Podjesen, autumnus. Bhm. Podjetí, n, sublatio. Pršp. 83. 78. Podjez, u, m. = náčiní kolářské. Wtr. Obr. I. 588. — P., ipocryta, zastr. Rozk.