1359

Podjíti. Aby jim někdo klíčuov nepod-
šel (neodcizil). Arch. IX. 222.

Podkladnice, e, f., lucina. Veleš. P. ko-
lejní, Unterlagsplatte, f. Tch. 1889. 54.

Podkomoří. Cf. Wtr. Obr. II. 618. nn.

Podkonník, a, m., satrapa. Pršp. 37. 24.

Podkovné, ého, n., dávka. Arch. IX.
401.

Podkovník, a, m., babatinator. Pršp.
93. 60.

Podkožní vstřikování, Subcutaninjection.

Podkožnice, e, f.= podkožní hlísta. Slov.
Šd.

Podkrovec, vce, m. = podkrov. Hdk. Hoř.
104.

Podlávka, y, f., tribula, zastr. Rozk.

Podle, strč. podlé z po a dle. Toto dle
souvisí s déle = délka. Gb. Ml. II. 136. Cf.
D. Gesch. 304.

Podlesňák, u, m. = koláč ze sraženého
mléka. Nap.

Podlešák, a, m., lucarianus, zaatr., Rozk.
lucarius. Veleš.

Podlí = podle, předložka. P. žádosti. Arch.
XII 93. Hoří p. vás střecha, Ib. XI. 484.,
485.

Podlíčky = punčochy. Mor. Brt. Sv. 19.

Podlina, podlinka. Rozk., Nomencl.

Podlízka, y, f. = podlíska pták. — P. =
kolo na vodě hodem kamene učiněné. Rgl.

Podlouhloellipčitý. P. obruba stélková
lišejníků. Nk. J.

Podlouhloelliptický. P. výtrusy lišej-
níků Nz. J.

Podlouhlovřetenovitý. P. výtrusy lišej-
níků. Nk. J.

Podlupky, m., tirses. Pršp. 30. 16.

Podmět. Cf. Gb Ml. II. 1., 7. Gt. dějo-
vého p-tu, Ib. 113.

Podmětný. P. věta. Cf. Gb. Ml. II. 39.

Podmiňovací věta. Cf. Gb. Ml. II. 7.,
31.

Podmísní- Koupil kopu štik p-ních a
mísních. Snm. I. 191.

Podnažpažkový, subacromialis.

Podnebí v Čech. Vz Ott. IV. 91.

Podnebný. P. hlásky, Cf. Gb. Ml. II
193.

Podniknouti. Protož jest pod jho hřiecha
p. anebo . . . Chč. m. s. III. 27.

Podnožec, žce, m. Hš. Št. 87. Cf. Pod-
nožník.

Podnůska, y, f. = tác. J. Hron.

Podoba v lese neužitečná (místo k ni- čemu se nehodící). Arch. X. 24.

Podobenstvo. Cf. Brt. Ruk. 64.

Podobna, y, t. = similitudo, podobenství,
Gleichniss, n., zastr. 1596.

Podobník, a, m., similis. Pršp. 47. 82.

Podomíšnicový, subpial.

Podomlouvati se s kým, sich be-
sprechen. Mor. Neč.

Podomozečnicový, subpial.

Podpat, u, m. = vešky, moudy, svrab
mezi patkami. Mor. Šd.

Podpavučnicový, subarachnoidal. P. tkaň.

Podpilý. Arch. XII. 270.

Podplukovní velitel. Dhn.

Podpobřišnicový. P. vrstva, stratum
subserosum.

Podpodlebicový, subdural.

Podpohrudniční, subpleural.

Podpona, lépe: přepona, hypothenusa.
Sold. 17.

Podpórství, n., vz Podpůrctví, List. fil.
1891. 204.

Podpouzdrový, subcapsularis.

Podpovec, vce, m., bifa, rostl. Pršp. 32.
64.

Podpučí, n., sirbus. Pršp. 48. 17. Rj.:
podpupčí.

Podpytlačí. Vz Polévka (2. dod.).

Podradicí spojky = podřadné. Gb. Ml.
II. 183.

Podradšachtník v horn. Vz Radšacht-
ník (2. dod.).

Podražec = kulky (kořen plavuně). Mor.
Brt.

Podrdositi = potřásti. Val. Vck.

Podřečí česká a) západní, vz Šb. D. 13.,
střední 20, východní 24.; moravská a) zá-
padní 38., východní 49.; slovenská a) zá-
padní 65., otřední 70., východní 77.

Podřečina, y, f., surtica. Pršp. 29. 705.

Podřízený. P. věty. Cf. Gb. Ml. II. 45.

Podrostlík, u, m. = podrostlý strom. P.
se vysekává. Lib. NZ. I. 546.

Podroušilý, verkappt. P. světoběžnic e.
Světa. 1893. 116.

Podrouškový. P. vrstva lišejníků. Nk. J.

Podrub = tůně, podzemní sklep. Wtr.
Obr. I. 380.

Podruha, y, f., caricantria, zastr. No-
mencl. Cf. Přídruha.

Podružný. P. předložky. Gb. Ml. II.
130.

Podrviti = potlouci, rozbiti. Slov. Němc.
VII. 12.

Podrychtář. Cf. Rychtář (2. dod.), Wtr.
Obr. 1. 848. (16. stol.). — P. = rychtářský
posel. 16. stol. Wtr. Obr. II. 16.

Podsečná, é, f., lépe: subtangenta. Sold.
22.

Podseje, pl., m. = obilí, které při pod-
sévání jako horší vypadlo. Wtr. Obr. II.
275.

Podsetí, n. Cf. Podsévání. Wtr. Obr. II.
274.

Podsínec, nce, m. = podsínek. Wtr. Obr.
I. 374.

Podsíní. 1642. Hrš. Nách.

Podskráňový, Unterschläfen-.

Podslivník, u, m., sucera, rostl. Pršp.
32. 77.

Podsosník, u, m., subdira. Pršp. 32. 78.

Podstatný. P. jména slovesná. Vz Brt.
Ruk. 41., Gb Ml. II. 71., 176., D. Lhrg.
26 nn. F. jména složená D. Lhrg. 50. nn.

Podstolec, lce, m. = podstolí. Gen. 1. b.

Podstolí = stolní zásuvka. Val. Vck.

Podstolík, u, m. = zásuvka v lavici. Val.
Vck.

Podstřel = boule pod kolenem. Odkud
je a jak se na Mor. hojí. Vz Mtc. XV. 293.

Podstřeliti tetřeva. Arch. XI. 139.

Podstupné = pokuta, propadení složené
zálohy, prohrál-li kdo při.

Podsypati. Ty brambory podsýpají (mnoho
nasazují). NZ. 1. 51.

532*



	1359

	Podjíti. Aby jim někdo klíčuov nepod- šel (neodcizil). Arch. IX. 222. Podkladnice, e, f., lucina. Veleš. P. ko- lejní, Unterlagsplatte, f. Tch. 1889. 54. Podkomoří. Cf. Wtr. Obr. II. 618. nn. Podkonník, a, m., satrapa. Pršp. 37. 24. Podkovné, ého, n., dávka. Arch. IX. 401. Podkovník, a, m., babatinator. Pršp. 93. 60. Podkožní vstřikování, Subcutaninjection. Podkožnice, e, f.= podkožní hlísta. Slov. Šd. Podkrovec, vce, m. = podkrov. Hdk. Hoř. 104. Podlávka, y, f., tribula, zastr. Rozk. Podle, strč. podlé z po a dle. Toto dle souvisí s déle = délka. Gb. Ml. II. 136. Cf. D. Gesch. 304. Podlesňák, u, m. = koláč ze sraženého mléka. Nap. Podlešák, a, m., lucarianus, zaatr., Rozk. lucarius. Veleš. Podlí = podle, předložka. P. žádosti. Arch. XII 93. Hoří p. vás střecha, Ib. XI. 484., 485. Podlíčky = punčochy. Mor. Brt. Sv. 19. Podlina, podlinka. Rozk., Nomencl. Podlízka, y, f. = podlíska pták. — P. = kolo na vodě hodem kamene učiněné. Rgl. Podlouhloellipčitý. P. obruba stélková lišejníků. Nk. J. Podlouhloelliptický. P. výtrusy lišej- níků Nz. J. Podlouhlovřetenovitý. P. výtrusy lišej- níků. Nk. J. Podlupky, m., tirses. Pršp. 30. 16. Podmět. Cf. Gb Ml. II. 1., 7. Gt. dějo- vého p-tu, Ib. 113. Podmětný. P. věta. Cf. Gb. Ml. II. 39. Podmiňovací věta. Cf. Gb. Ml. II. 7., 31. Podmísní- Koupil kopu štik p-ních a mísních. Snm. I. 191. Podnažpažkový, subacromialis. Podnebí v Čech. Vz Ott. IV. 91. Podnebný. P. hlásky, Cf. Gb. Ml. II 193. Podniknouti. Protož jest pod jho hřiecha p. anebo . . . Chč. m. s. III. 27. Podnožec, žce, m. Hš. Št. 87. Cf. Pod- nožník. Podnůska, y, f. = tác. J. Hron. Podoba v lese neužitečná (místo k ni- čemu se nehodící). Arch. X. 24. Podobenstvo. Cf. Brt. Ruk. 64. Podobna, y, t. = similitudo, podobenství, Gleichniss, n., zastr. 1596. Podobník, a, m., similis. Pršp. 47. 82. Podomíšnicový, subpial. Podomlouvati se s kým, sich be- sprechen. Mor. Neč. Podomozečnicový, subpial. Podpat, u, m. = vešky, moudy, svrab mezi patkami. Mor. Šd. Podpavučnicový, subarachnoidal. P. tkaň. Podpilý. Arch. XII. 270. Podplukovní velitel. Dhn. Podpobřišnicový. P. vrstva, stratum subserosum.	Podpodlebicový, subdural. Podpohrudniční, subpleural. Podpona, lépe: přepona, hypothenusa. Sold. 17. Podpórství, n., vz Podpůrctví, List. fil. 1891. 204. Podpouzdrový, subcapsularis. Podpovec, vce, m., bifa, rostl. Pršp. 32. 64. Podpučí, n., sirbus. Pršp. 48. 17. Rj.: podpupčí. Podpytlačí. Vz Polévka (2. dod.). Podradicí spojky = podřadné. Gb. Ml. II. 183. Podradšachtník v horn. Vz Radšacht- ník (2. dod.). Podražec = kulky (kořen plavuně). Mor. Brt. Podrdositi = potřásti. Val. Vck. Podřečí česká a) západní, vz Šb. D. 13., střední 20, východní 24.; moravská a) zá- padní 38., východní 49.; slovenská a) zá- padní 65., otřední 70., východní 77. Podřečina, y, f., surtica. Pršp. 29. 705. Podřízený. P. věty. Cf. Gb. Ml. II. 45. Podrostlík, u, m. = podrostlý strom. P. se vysekává. Lib. NZ. I. 546. Podroušilý, verkappt. P. světoběžnic e. Světa. 1893. 116. Podrouškový. P. vrstva lišejníků. Nk. J. Podrub = tůně, podzemní sklep. Wtr. Obr. I. 380. Podruha, y, f., caricantria, zastr. No- mencl. Cf. Přídruha. Podružný. P. předložky. Gb. Ml. II. 130. Podrviti = potlouci, rozbiti. Slov. Němc. VII. 12. Podrychtář. Cf. Rychtář (2. dod.), Wtr. Obr. 1. 848. (16. stol.). — P. = rychtářský posel. 16. stol. Wtr. Obr. II. 16. Podsečná, é, f., lépe: subtangenta. Sold. 22. Podseje, pl., m. = obilí, které při pod- sévání jako horší vypadlo. Wtr. Obr. II. 275. Podsetí, n. Cf. Podsévání. Wtr. Obr. II. 274. Podsínec, nce, m. = podsínek. Wtr. Obr. I. 374. Podsíní. 1642. Hrš. Nách. Podskráňový, Unterschläfen-. Podslivník, u, m., sucera, rostl. Pršp. 32. 77. Podsosník, u, m., subdira. Pršp. 32. 78. Podstatný. P. jména slovesná. Vz Brt. Ruk. 41., Gb Ml. II. 71., 176., D. Lhrg. 26 nn. F. jména složená D. Lhrg. 50. nn. Podstolec, lce, m. = podstolí. Gen. 1. b. Podstolí = stolní zásuvka. Val. Vck. Podstolík, u, m. = zásuvka v lavici. Val. Vck. Podstřel = boule pod kolenem. Odkud je a jak se na Mor. hojí. Vz Mtc. XV. 293. Podstřeliti tetřeva. Arch. XI. 139. Podstupné = pokuta, propadení složené zálohy, prohrál-li kdo při. Podsypati. Ty brambory podsýpají (mnoho nasazují). NZ. 1. 51. 532*