1365

Povržný pohled. Jar. 6.

Povykrúcati se = tančiti. Slov. Němc.
II. 167.

Povymazati co kde, ein wenig weg-
waschen. Snm. I. 419.

Povýšiti. Poněvadž tím slovem póhonu
p-!a (rozšířila jej). Půh. III. 122.

Povzbuzivě, aufmunternd. Stč. Luň. 3.

Povzdál = po-vz-dáli. Gb. Ml. II 148.

Pozahnouti kol vršku. Slád. Brn 131.

Pozaplatiti. Aby se tím něco pozapla-
tilo. Arch. X. 182.

Pozapomenouti. P-nul napsati. Arch.
XI. 95.

Pozažloutlý, etwas gelb Pušk. 89.

Pozdální odjezd, fern. Arch. IX. 185.

Pozdrav. O p-vech našeho lidu. Vz Brt.
v Pozoru. 1890. Vz o p-vech v Obz 1890.
66, Světz 1882. 288.

Pozdvihadlnice, e, f., sublevatrix, zastr.
Hank. Sb. 361.

Pozemský. O p. zboží měst poddaných
v 16. stol Vz Wtr. Obr. I. 534 nn.

Pozemštěti = zemským se státi. Stč.
Luň. 122.

Pozemštiti = zemským učiniti. P. ústav.
Nár. listy. 1893

Pozérač, e, m, baratro. Pršp 44 95.

Pozlatec, auripigmentum. Pršp. 5. 82.

Pozlatka, oblicaurum. Pršp 93 76.

Poznamenaně — jmenovité. Arch. IX.
243.

Pozonal, a, m , mirux Pršp. 16.

Pozpěvle, calendius. Pršp. 11. 39

Pozůstati. Cožť jsem byl pozuostal na
hory (nedoplatil). Arch. X 186. a j. tam.

Pozůstaviti. P-viv po sobě sirotka, dě-
večky mladé (gt. sg). Arch. X. 403.

Pozvati Každého muže pozváváše. B
olom II. Reg. 15. 2

Pozvoliti touze. Vrch. F. II. 154.

Pozvypíjať = vše vypiti Dol. Brtch

Požadnosť, i, f., apperitus, zastr.

Požalova, querimonia. Pršp 53. 45.

Požár. Pověry o p na Mor. Vz Mtc.
XVI. 84 O p a požárně policii v Čechách
v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 218

Požatva = konec žní BZv 37.

Požčač = půjčiti.V prus Slez. Mus
1842. 400

Požejtličný peníz. Mus 1890. 339.

Požeravosť, i, f = žravosť, Fresssucht.
16 stol. Mus. 1891. 234

Požitel, e, m , fenerator Hank. Sb. 243.

Požloutenice, e, f = žloutenice. Na
Dačicku. Brt.

Pra = pře. Gemer. (slov.). Šb. D. 77.

Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav
práceck v: prácech.

Přací věty. Cf Gb Ml. II. 81.

Praciesarz, e, m , induperator. Rozk.,
Pršp. 36. 93.

Pracka, y, f. = mosazná přezka. Ott VI.
445

Pracovati. P-vav o ně jako věrný ka-
zatel Chč. m. s. III. 56.

Přád (przad), antax, zastr. Pršp. 6. 24.
Rj.: spřád.

Praděd na Mor., vz Mtc. 1893. 107. nn.

Prádlo za starší doby v Čech. Cf. Zbrt.
Krj. II. 231.

Praehistorie Čech od J. Smolíka. Vz
Ott. Čechy a NZ. I. 609.

Praekonisovati biskupa = potvrditi.
Us.

Praepositional, u, m. = lokal. D. Lhrg.
161., 297.

Praesens Cf. Gb Ml. II 159., D. Lhrg.
159., 261.

Praha. Na Prazě = na hradě pražském ;
u Prazě, v městě Praze, zastr. Mus 1892
354

Přáhati v dialekt. Vz List. filol. 1892.
282.

Prahorní kruh okolo Čech. Vz Ott.
VI 9.

Prahůdky = masopustní zábava na Chod-
sku. Vz NZ. II. 68

Prahuť, i, f. = prahnutí, vedro, Hitze.
V Krkonš. Šb. D. 32.

Práchniva, y, f., fomes, zastr. Hank.
Sb. 181

Prachový = kdo má prachy (peníze).
Us.

Prak. Cf. Zbrt. Krj. I. 191.

Praknosť, i, f, decrepitura, zastr. Pršp.
50. 58

Pramen. Cf. Mách. 9., 141.

Pramenec, nce, m , latex, zastr. Pršp.
14.

Pranostika. P-ky mor vz v Mor. lidu
od Brt. 1892.

Praporec = kus látky na kopí. Zbrt.
Krj. 189.

Prařepa, y, f, nera, rostl. ? Pršp. 32.
89.

Prasátko Cf. Mách 161. P. zlaté. Ib.
190.

Prasatsky = špatně, jako prase dělá.
Kld. II. 166.

Praskavec, vce, m. = suchá chvoj. Lib.
NZ. I. 546.

Praskavka, y, f., Knackwurst, f. P. got-
tingská, brunšvická. Vz KP VI. 518.
Praskora, y, f., torrenda, zastr. Rozk.,
Pršp. 66 8

Přástky. Cf. Lum 1886. 527.

Praščec, praštěc, m., lentica, zastr. Rozk.

Prašivec, vce, m = Plivník. Vz Mách.
156

Prašivosť dobytka Cf. KP. VI. 443.

Prašivý. P. svině ráda se drbe o jiné.
Wtr. Obr. II. 709.

Prašnice, e, f. = brusnice, brusinka.
Slov. Phľd. XII. 623

Přátelství. Jak p. udržeti (pověry). Vz
Mtc. 1892. 285.

Práti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 372.

Přáti v dialekt Vz List. fil. 1892. 376.

Přatro, a, n. = police, jarmara. 14. stol.
Mnš.

Praupner Václ Jos., hud. sklad., nar.
1745 Cf. Srb. 67

Pravda. Izkat pravdu = hledati práva.
Posud v Dolní Oravě. Km. 1883. 667.

Pravěký člověk v Čech. Od Břet. Je-
línka v Pražské revue 1892. a NZ I. 610.

Pravěti v dialekt. Vz List. filol. 1892,
289.



	1365

	Povržný pohled. Jar. 6. Povykrúcati se = tančiti. Slov. Němc. II. 167. Povymazati co kde, ein wenig weg- waschen. Snm. I. 419. Povýšiti. Poněvadž tím slovem póhonu p-!a (rozšířila jej). Půh. III. 122. Povzbuzivě, aufmunternd. Stč. Luň. 3. Povzdál = po-vz-dáli. Gb. Ml. II 148. Pozahnouti kol vršku. Slád. Brn 131. Pozaplatiti. Aby se tím něco pozapla- tilo. Arch. X. 182. Pozapomenouti. P-nul napsati. Arch. XI. 95. Pozažloutlý, etwas gelb Pušk. 89. Pozdální odjezd, fern. Arch. IX. 185. Pozdrav. O p-vech našeho lidu. Vz Brt. v Pozoru. 1890. Vz o p-vech v Obz 1890. 66, Světz 1882. 288. Pozdvihadlnice, e, f., sublevatrix, zastr. Hank. Sb. 361. Pozemský. O p. zboží měst poddaných v 16. stol Vz Wtr. Obr. I. 534 nn. Pozemštěti = zemským se státi. Stč. Luň. 122. Pozemštiti = zemským učiniti. P. ústav. Nár. listy. 1893 Pozérač, e, m, baratro. Pršp 44 95. Pozlatec, auripigmentum. Pršp. 5. 82. Pozlatka, oblicaurum. Pršp 93 76. Poznamenaně — jmenovité. Arch. IX. 243. Pozonal, a, m , mirux Pršp. 16. Pozpěvle, calendius. Pršp. 11. 39 Pozůstati. Cožť jsem byl pozuostal na hory (nedoplatil). Arch. X 186. a j. tam. Pozůstaviti. P-viv po sobě sirotka, dě- večky mladé (gt. sg). Arch. X. 403. Pozvati Každého muže pozváváše. B olom II. Reg. 15. 2 Pozvoliti touze. Vrch. F. II. 154. Pozvypíjať = vše vypiti Dol. Brtch Požadnosť, i, f., apperitus, zastr. Požalova, querimonia. Pršp 53. 45. Požár. Pověry o p na Mor. Vz Mtc. XVI. 84 O p a požárně policii v Čechách v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 218 Požatva = konec žní BZv 37. Požčač = půjčiti.V prus Slez. Mus 1842. 400 Požejtličný peníz. Mus 1890. 339. Požeravosť, i, f = žravosť, Fresssucht. 16 stol. Mus. 1891. 234 Požitel, e, m , fenerator Hank. Sb. 243. Požloutenice, e, f = žloutenice. Na Dačicku. Brt. Pra = pře. Gemer. (slov.). Šb. D. 77. Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav práceck v: prácech. Přací věty. Cf Gb Ml. II. 81. Praciesarz, e, m , induperator. Rozk., Pršp. 36. 93. Pracka, y, f. = mosazná přezka. Ott VI. 445 Pracovati. P-vav o ně jako věrný ka- zatel Chč. m. s. III. 56. Přád (przad), antax, zastr. Pršp. 6. 24. Rj.: spřád. Praděd na Mor., vz Mtc. 1893. 107. nn.	Prádlo za starší doby v Čech. Cf. Zbrt. Krj. II. 231. Praehistorie Čech od J. Smolíka. Vz Ott. Čechy a NZ. I. 609. Praekonisovati biskupa = potvrditi. Us. Praepositional, u, m. = lokal. D. Lhrg. 161., 297. Praesens Cf. Gb Ml. II 159., D. Lhrg. 159., 261. Praha. Na Prazě = na hradě pražském ; u Prazě, v městě Praze, zastr. Mus 1892 354 Přáhati v dialekt. Vz List. filol. 1892. 282. Prahorní kruh okolo Čech. Vz Ott. VI 9. Prahůdky = masopustní zábava na Chod- sku. Vz NZ. II. 68 Prahuť, i, f. = prahnutí, vedro, Hitze. V Krkonš. Šb. D. 32. Práchniva, y, f., fomes, zastr. Hank. Sb. 181 Prachový = kdo má prachy (peníze). Us. Prak. Cf. Zbrt. Krj. I. 191. Praknosť, i, f, decrepitura, zastr. Pršp. 50. 58 Pramen. Cf. Mách. 9., 141. Pramenec, nce, m , latex, zastr. Pršp. 14. Pranostika. P-ky mor vz v Mor. lidu od Brt. 1892. Praporec = kus látky na kopí. Zbrt. Krj. 189. Prařepa, y, f, nera, rostl. ? Pršp. 32. 89. Prasátko Cf. Mách 161. P. zlaté. Ib. 190. Prasatsky = špatně, jako prase dělá. Kld. II. 166. Praskavec, vce, m. = suchá chvoj. Lib. NZ. I. 546. Praskavka, y, f., Knackwurst, f. P. got- tingská, brunšvická. Vz KP VI. 518. Praskora, y, f., torrenda, zastr. Rozk., Pršp. 66 8 Přástky. Cf. Lum 1886. 527. Praščec, praštěc, m., lentica, zastr. Rozk. Prašivec, vce, m = Plivník. Vz Mách. 156 Prašivosť dobytka Cf. KP. VI. 443. Prašivý. P. svině ráda se drbe o jiné. Wtr. Obr. II. 709. Prašnice, e, f. = brusnice, brusinka. Slov. Phľd. XII. 623 Přátelství. Jak p. udržeti (pověry). Vz Mtc. 1892. 285. Práti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 372. Přáti v dialekt Vz List. fil. 1892. 376. Přatro, a, n. = police, jarmara. 14. stol. Mnš. Praupner Václ Jos., hud. sklad., nar. 1745 Cf. Srb. 67 Pravda. Izkat pravdu = hledati práva. Posud v Dolní Oravě. Km. 1883. 667. Pravěký člověk v Čech. Od Břet. Je- línka v Pražské revue 1892. a NZ I. 610. Pravěti v dialekt. Vz List. filol. 1892, 289.