136S

Přezší, kompar. od přední, antecessor,
zastr. Hank. Sb. 307. Pršp. 41. 6. praeces-
sor.

Přezvědavý = velmi zvědavý. P. otázka,
nachforschend. Nár. listy.

Přezvěstel, a, m, praenuncius. Pršp.
37. 13. Rj.: předzvěditel.

Prhněly, pl., Scabies. Nomencl. Cf Prch-
nily.

Prchanina, furiosus, zastr. Pršp. 43. 74.

Prchati = prchlým býti. Chč. m. s. II.
48.

Prchko = prchle. Slov. Phľd. XIII. 6.

Prchlice, turpidiosus, zastr. Pršp. 43
76., Rozk., Veleš. — P. = půda více vá-
penitá. Lib. NZ. I. 544.

Při. Cf. Gb. Ml. II. 144, D. Lhrg. 306.
Při u sloves. Cf. Brt. Ruk. 62. nn

Příběžeček, čku, m, zdrobn. příběh.
Kos.

Přibližný. Jak se vyjadřuje číslo p-né?
Vz GB. Ml. II. 93. 8.

Příbojnice v přístavu. Nár. list.

Příbram Do P mě. Arch. XI 81., XII.
158., 290., 427.

Příčestí. Cf. GB. Ml. II 169.

Príčetný v math. chyb. m. : kladný n.
positivní. Sold 21.

Příčina. Instrumental p-ny, příčinnosti
(důvodu, překážky). Vz Gb. Ml II. 127.
Zřídka co bývá bez p-ny. Arch. XII. 155
Poněvadž se to za tou p-nou nestalo. 1526.
Snm. I. 99.

Přičiniti se k čemu. Hus L. 73.

Příčinnosť. Cf. předcház.

Příčinný genitiv. Cf. Gb. Ml. 11. 111.
P. dativ. Ib. 118. Příslovečná věta p-ná.
Ib. 40. P. spojky, lb. 182.

Příčka = pořadnice (ordinata). Sedl. —
P. = odpor. Bez příčky. 1775. Mus 1893.
252.

Příčník, a, m. = odporník Mus. 1893.
252.

Přídavek zbytečně m. : mantissa. Sold.
21.

Přidáviti pečeť k poručenství Půh. V.
238.

Přídavný. P. jméno. Cf. Gb. Ml. II 75.,
77, Brt. Ruk 63., D. Lhrg. 65. nn.

Přidědění. Stalo se p. na statek Arch.
XI. 437.

Přiděděný. Drží mi mocí zboží mé
zvodné i p-né. Půh. III. 472.

Přídruha, y, f., sustentamentum. Bhm.
Fl. 570.

Přídržný. P. kolejnice, Zwangschine, f.
Tch. 1889 38.

Přídvorní, Hof-. P. osoba. Holč. 1. 113

Přieci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 115.

Přieček (przieczek), čku, m., arthophylax,
zastr. Pršp. 8. 64.

Přiečka, příčka, y, f., convicia, zastr
Rozk.

Přiednie, n., pridie, zastr. Pršp. 8. 61.

Přiehba, y, f., verteba, zastr. Pršp 49.
32,

Přiehrav, u, m., praeludia, zastr. Pršp.
88. 22.

Přiekup, u, m. Na p. něco kupovati.
Arch. IX. 481.

Přieměnka. y, f., Bedingung, f. Arch.
X. 385. Vz Příměnka.

Přienozed, u, m., multipes, zastr. Pršp.
15. 54.

Priepastník, a, m, = obyvatel propasti,
pekelník. BZv. 25.

Přiežvahnání, multiloquium. Pršp. 53.
55.

Příhledna, y, f., theorica, zastr. Pršp.

59. 25, Rozk.

Přihna, compulsus. Pršp. 84. 30.
Příhod, u, m , eventus. zastr. Pršp 3.
Příhodník, a, m., agricola, zastr. Pršp.

47. 80.

Příhonišče, e, n. Uvázal se v p., ježto
slovú Dráhy. Půh. V. 213,

Přihorpeň, pně, f., caldeus, zastr. Rozk.

Přihotovati. Přihotuj vás ve všem do-
brém. Ev. ol. 139.

Přihrublý, etwas grob. P. obyčej. Mus
1891. 273.

Příchoč (prziechocz), e, f., fendra, zastr.
Pršp. 21. 5.

Přijda, praeambula, zastr. Pršp. 87. 86.

Příje, e, f., Aphrodis. MV. Hank. Sb. 3.

Příjemné. 1335. Reg. IV. 47.

Příjezda = příjezd. Do p-dy krále Půh.
V. 226.

Příjezdový. P. koleje, Ankunftsgeleise.
Tch. 1889. 38

Přijíti. V rovnici přichází x2 místo:
jeví se, vyskytuje se. Sold. 9.

Příjmení. Původ čes. p. Cf. Gb. Ml. II.
74. P. podle tvaru a původu. Vz Programm
domažl. gymn. za rok 1892. Seps. Voj.
Kebrle. P. čes. vzniklá ze jmen křestních.
V progr. real. gymn. čes. v Praze za rok
1889. Nap. V. Kebrle. Cf. Brněnská Niva
1891. (Jak vznikla p a jich důležitosť),
Jag. Archiv XII. 47. nn. (Uiber die persön-
lichen Schimpfwörter in Böhm. Von V. Von-
drák), Miklosićovy Paměti vídeňské aka-
demie. 1860. (Die Bildung der slav. Perso-
nennamen), Mus. 1860. a 1888. 489.-494.
Příjmí má Kristus. Jgč. XIV. 1. 24.

Přík. S každým sú na příku (na příč,
nesnášejí se). Val. Slavč. 93.

Přikać se = vaditi se. Opav. Šb D. 58.,
Mus. 1842. 400.

Příklad. Na jiných lidech p. v té věci
vezmem. Chč. m. s. III. 103. — P.= lávka.
Jeden p. učinili přes vodu, aby přes ni lidé
chodili Pass.

Přikličnaný, junctus, zastr. Hank. Sb.
230.

Příklov, n, m., epiglotus, zastr. Pršp.

48. 30.

Přiklučiti pastvisko (k něčemu). Půh.
V. 152.

Přiknist, a, m., adleta, zastr. Pršp. 39.

60. Rozk.: aleta.

Příkopytí, n., repedica Pršp. 69. 96.

Přikousnouti. Bídu bude tříti a nouzi
přikusovati. Us.

Příkřič, e, m. = kdo komu příkří, ubli-
žuje. Chč m. s. II. 35

Přílbice = válečná pokryvka hlavy hl.
při oděncích sprostých. Zbrt. Krj. I. 110.,
162.