Předchozí (1373)  Strana:1374  Další (1375)
1374
R. R.
R na Dolnobečovsku na Mor. jako samo-
hláska.
Vz List. fil. 1891. 414. — R se tam
mění
a) v d v cizích (něm.) slovech ve sku-
pině dl: odľab (Urlaub), Kódl, v domácím
skadłóp; b) v u: dudłať m. drdlať, jako na
Zlinsku; c) ve v: sakva, sakvalint, sakva-
lenské m.: sakra, eufem. Odtud: sakulind,
sakulindský, sakulajda. Cf. List. fil. 1891.
429.  — R se tam neměkčí v některých pří-
padech před původním b a e; starec, bereš,
mudrc, v koncovce: -řský atd., ale měkčí
se v: modřať sa, provětřať. Vz List. fil.
1891. 429. — R střídá se tam často s l
hlavně ve slovech cizích: ľegrace, ľegruta
etc. Vz ib. — R se tam přisouvá: pro-
stranky (postranky). Ib. 430. — Ř se tam
mění
a) v r ve slově uderyť (udeřiti) jako
na Zlinsku; b) v š: pšéšera (příšera); c)
v ž: žédlo (= žihadlo; zřídlo). Ib. 429. a
430.   — Ř se tam přisouvá: kréčíř. Také
zlinsky. Ib. 430.
Raběnín, a, m., Arabs, zastr. Rozk.
-ráběti v dialekt. List. fil. 1892. 289.
Rabun, panarum, zastr. Pršp. 92. 31.
Rać = rozpoltěné kopyto. Laš Šb. D.
60
Racek, larus Cf. Brm. II. 3. 569.--583.
Rada knížecí v Čech. Vz Ott. VI. 749
nn. Královská r. české země. Ib. 502.
Radegost, Radigost, Radogost. Cf. Mách
27. 33.
Raditi v dialekt. List. fil. 1892. 215.
Řadnivý, scalaris, zastr. Pršp. 41. 28.
Radostník = láhev vína nebo kořalky,
kterou přináší babka zvouc za kmotra. Mor.
NZ. II. 14 — R., a, m., Dilettant. Ott. VII
541.
Řadový. R hroby, Reihengraber. Ndr.
Anthr. I. 18, 23.
Radšachta, vz násl.
Radšachtník, a, m. = dělník pracující
při radšachtě, t. j. při dolu, z něhož se
ruda strojem koňmi v pohyb uváděným
táhla. Arch. XII. 462.
Raffinace cukru. Cf. Ott. V. 765. nn.
Raffinadový. R. šťáva. Ott. V. 765. nn.
Raffinosa, y, f., druh cukru. Vz Ott. V.
761.
Ragan, a, m.= nezvedené dítě (již větší).
Val. Slavč. 3.
Rachačka, y, f. = potok, vzniká u há-
jovny Krejcárku. Vz Ott. VI. 72. b.
Rais Kar. V., učitel a spisov.
Ráj. Cf. Mách. 17., 19., 165.
Rájček, ečku, m., paradisus. Pršp. 25. 7.
Rajdák, u, m. = fald vzadu na šatce
kolem hlavy ovinuté. Mor. a slov. NZ. II.
166
Rajikras, u, m., paradisus, zastr. Rozk.,
Pršp. 10. 11.
Rajma, y, f, pansa, zastr. Pršp. 74. 52
Rajtunk, u, m. = veliká síň, kde ve-
řejná jednání o věcech horních se dála.
Arch. XII. 414., 423. a j.
Rajz, e, f. = hráz. U Strážn. na Mor.
Mtc. XVI. 83.
Raknit, a, m., Australis, zastr. Rozk.
Pršp. 16. 61.: Rakun.
Rakopně, ě, f., cocleapus, zastr. Rozk. —
Pršp. rakapun, ryba?
Rákosí. Cf. Mách. 166.
Rákoskový způsob vyučování (pomocí
rákosky, bitím). Schz.
Rakovec, vce, m. = Rak (souhvězdí). 15.
stol. D. Gesch. 288.
Rakovina. Parasitický původ r-vin. Vz
Vstnk. II. 116. nn.
Rakuška, y, f., australina, ovoce?, zastr.
Rozk., Pršp. 26. 38.
Rameno. Jsou spolu přes ramena = na
štíru. Ach. XI. 470.
Ramenonožec, crania. Cf Ott. V. 700.
Rankaše, e, f. = máslový kal. U Čes.
Brodu. NZ. I. 242., 390.
Rankašový vdolek. Vz předcház.
Ranná, é, f., potok u Dědové. Vz Ott.
VI. 52.
Ranník. V 3. řádce článku 890. oprav
v: 810.
Ranostajka, y, f. = ženská časně ráno
vstávající. Val. Slavč. 84.
Rautmejstr, a, m., Rentmeister. Arch
XII. 390.
Ranúš, vz Ranouš.
Raperta, y f. = lafetta lodního děla
Ott. VII. 248.
Rapotati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
370.
Rarášek. Cf. Mách. 170., Mtc. XVI.
123.
Rarošky, pl., f. = vidlice. Hrnce podá-
valy se na oheň r-škama. Us. NZ. I. 374.
Řasohouba, cystopus. Vz Ott. V. 829.
Rasošky = parohy; parohatina (bidélce,
jež na konci má parohy). Usušenú trávu
skládajú do kop vidlami a r-kami. Slov.
Phľd. XI. 693.
Rašček, raštěk, a, m., trebius, zastr.,
ryba? Rozk., Pršp. 16. 74.
Rašelinář, e, m., Torfgräber. Nár. listy.
Ratajčický. R. čeleď. Vz násl.
Ratajčík = zemědělský dělník. R-číci měli
cech. Vz Wtr. Obr. II. 416.
Ratati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 370.
Řava, y, f. = husté bláto. Lib. NZ. I.
544.
Razance střely, Rasirung. Nár. listy.
Ražebna, y, f. = místo, kde se něco razí.
Exc.
Realka. R-ky v Čech. Vz Ott. VI. 361.
Řebra. Také: -ám, -ách, -ami, poněvadž
slovo toto dříve bylo fem. D. Lhrg. 190.
Řebuť, i, f., osma, zastr. Rozk.
Recepce, e, f., z lat. Zákon o r-ci židů =
o přestupování ze židovské víry na kře-
sťanskou a naopak. Tímto zákonem se ži-
dovská víra staví víře křesťanské na roveň.
Nár. listy.
Předchozí (1373)  Strana:1374  Další (1375)