1377

Rozevovati, urgere. Hank Sb. 220.

Rozeznámiti něco, bekannt machen. Us.

Rozhádzať = rozházeti Slov. Němc. VII.
70.

Rozhajhaný R. ženská (nadávka). Lib.
NZ. I 445. Cf. Rozhajdaný.

Rozhněvaný člověk od blázna toliko
časem se dělí, neb jeden vždycky blázní,
druhý tehdáž, když se hněvá. Cato Lobk. 86.

Rozkovorka, y, f., Abhandlung, f. Šd.
exc.

Rozchobotovaný, in Fjorde getheilt. R.
vodní drahá. Nár. list.

Rozchodka, y, f., Spurlehre Tch. 1889.
62.

Rozchodnice. e, f, Spurplatte. Tch.
1889. 62.

Rozjašiť = rozdivočiti. Slov. Kľ.V. 144.

Rozkleslý = bočitý. Byl trochu r. Rais.
Vým. 88.

Rozkochaný. Slovník Klena Rozkocha-
ného chybně m.: Slovník rajhradský (z knih
kláštera rajhradského), ze 14. stol. Vz Men-
číkův Prešpurský slovník XIX. nn.

Rozkomízať se = upejpati se, dělati
okolky. — se s čím. Val. Slavč. 39., Vck.

Rozkonáriť sa = konáry rozložiti. Slov
Šd.

Rozkošný Jos Rich., hud sklad., nar.
1833. Vz Srb 161.

Rozla, pantherita, zastr. Pršp 6. 9.

Rozlání, n., improperia, zastr. Rozk.

Rozletitý. R. kapitoly ze starého místo-
pisu. Sdl Vz Mtc. 1892 287.

Rozlezlá, é, f. = rozlezlé. Na Hané. Vck.

Rozličnava, y, f., multiphana, zastr.
Pršp. 87. 92.

Rozmamlať, o jídle. Lib. NZ. I. 455

Rozmejstřiti, rozmajstrovati = na kusy
roztrhati a rozházeti. NZ. I. 510.

Rozměrný. R. básně, které mají určitý
rozměr. List. fil 1893. 55.

Rozmiek, u, m., liquida. 15. stol. D.
Gesch. 306.

Rozmítati v rozumu sem tam. 15. stol.
D Gesch. 405.

Rozmyšlená. Soudní lhůta na r-nou,
má-li se z nálezu odvolati. 16. stol. Vz
Wtr. Obr. II 681.

Roznásobiti činitele, lépe: rozložiti,
rozvésti v č-le. Sold. 13

Rožnítiti za Roznimrati chybně m: roz-
nítiti.

Rozoký = šilhavý, luscus. Pršp. 12. 65

Rozopra, y, f. = rozepře. Gemer. Šb.
D. 77.

Rozoří, n., cardus, zastr. Hank. Sb. 302

Rozpač. Hš Št. 198., 253.

Rozpačně něco činiti. Chč. m. s. III
113.

Rozpanitel, e, m., dominator, zastr.
Pršp. 46. 52.

Rozpařić = rozřezati. Laš. Šb. D. 61.

Rozpek, rozpíčky = topinka. U Čes.
Brodu. NZ. I. 141.

Rozpěk, sterna. Rozk.

Rozpočtoprávní důvod. Nár. listy.

Rozpořice dvojnic, duellum, zastr. Pršp.
78. 58.

Rozporučiti. Zboží své r-čil služební-
kóm svým. Půh. III. 503.

Rozptylky = vyduté čočky. Vz Ott. VI.
804. a.

Rozputye, exitus viarum, zastr. Mnč.
Ev. 38. M. 22. 9.

Rozraz, u, m , anapaestus. 15. stol. D.
Gesch. 306

Rozřečí, n. R moravská, česká, sloven.
Vz Podřečí (2. dod.), Šb D. 38., 13., 64.

Rozřinčelý třesk ocele. Lerm. I. 169.

Rozsivka, cymbela, lastura. Vz Ott. V.
816.

Rozsopsti, succendere, zastr. Hank. Sb.
211

Rozstava pojmů. Hš. Št. 126.

Rozsudek či ortel vztahuje se na právo
psané; nález, když je nově nalezeno a jím
se teprv, co by za právo mělo držáno býti,
vyměřuje. Kold R. práva. B. 86. Ale to-
hoto rozdílu nebylo setřeno. Wtr. O soud-
ních r-cích v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II
677. nn.

Rozškop, u, m. Rozcápne se jako r.
U Jič. NZ. I. 373.

Rozškračený = rozpuštěný. R. slanina.
Val. Slavč. 6.

Roztáhnouti. Str. 181. b. ř. 4. sh. roz-
thahuje oprav v : roztahuje.

Rozteč, e, f., craticula, zastr. Pršp. 73. 8

Roztlesk, u, m., artocopus, zastr. Pršp.
65. 98.

Roztnutí, n , sečná rana v lékař. dia-
copa ; r. v rhetorice. Vz Ott. VII. 457.

Roztó. Běda r. = běda přeběda. Val.
Slavč. 92.

Roztřásavý vůz. Tyl. Posl. Čech. 21.

Roztrželec, lce, m., areptitius, zastr.
Rozk.

Roztržitý. Z toho by mohlo něco r-ho
pojíti (nějaká výtržnosť) 1503. Wtr. Obr.
II.' 74.

Roztučnělý život. Chč. m. s. II. 55.

Rozum. Cf. Hš. Št. 291. Z toho móžem
r. vzieti. Chč. m. s III. 104. U starého člo-
veka r. ako polievka (hneď zovre). Slov.
Phľd. XII. 695

Rozuměti. On i v právech sobě rozumí
(zná je) Arch. X. 352.

Rozumný jest ten, kdož při smlúvách
slušného podá a rozumnější ten, ktož je
v čas přijme. Arch. X. 180.

Rozvadek = hádka. V těch r-cích raněn
byl. Půh V 102.

Rozvaditi koho = dovaditi (2. dod.).

Rozvařenec, nce. m. = rozvařený. Sal.
P. 280.

Rozzastaviti něco, versetzen. Arch. X.
267

Rožať (= rozžať, rozžéci). Dol. Brtch.

Rožek, žku, m = druh obalenky (ro-
haté) na hlavu. Mor., slov. NZ I. 19.

Rožiti = rohy přibíjeti. Rd. SI. II. 371.

Rožka, y, f, vz Rohatinka (2. dod.).

Róžkovaný, hornförmig geformt. Šd.

Řpán, a, m., mugilus, ryba Pršp. 16. 63.

Rpyle, argula, zastr. Pršp. 7. 47.

Rtěna (rtyena), y, f, labira, zastr. Pršp.
49. 35.



	1377

	Rozevovati, urgere. Hank Sb. 220. Rozeznámiti něco, bekannt machen. Us. Rozhádzať = rozházeti Slov. Němc. VII. 70. Rozhajhaný R. ženská (nadávka). Lib. NZ. I 445. Cf. Rozhajdaný. Rozhněvaný člověk od blázna toliko časem se dělí, neb jeden vždycky blázní, druhý tehdáž, když se hněvá. Cato Lobk. 86. Rozkovorka, y, f., Abhandlung, f. Šd. exc. Rozchobotovaný, in Fjorde getheilt. R. vodní drahá. Nár. list. Rozchodka, y, f., Spurlehre Tch. 1889. 62. Rozchodnice. e, f, Spurplatte. Tch. 1889. 62. Rozjašiť = rozdivočiti. Slov. Kľ.V. 144. Rozkleslý = bočitý. Byl trochu r. Rais. Vým. 88. Rozkochaný. Slovník Klena Rozkocha- ného chybně m.: Slovník rajhradský (z knih kláštera rajhradského), ze 14. stol. Vz Men- číkův Prešpurský slovník XIX. nn. Rozkomízať se = upejpati se, dělati okolky. — se s čím. Val. Slavč. 39., Vck. Rozkonáriť sa = konáry rozložiti. Slov Šd. Rozkošný Jos Rich., hud sklad., nar. 1833. Vz Srb 161. Rozla, pantherita, zastr. Pršp 6. 9. Rozlání, n., improperia, zastr. Rozk. Rozletitý. R. kapitoly ze starého místo- pisu. Sdl Vz Mtc. 1892 287. Rozlezlá, é, f. = rozlezlé. Na Hané. Vck. Rozličnava, y, f., multiphana, zastr. Pršp. 87. 92. Rozmamlať, o jídle. Lib. NZ. I. 455 Rozmejstřiti, rozmajstrovati = na kusy roztrhati a rozházeti. NZ. I. 510. Rozměrný. R. básně, které mají určitý rozměr. List. fil 1893. 55. Rozmiek, u, m., liquida. 15. stol. D. Gesch. 306. Rozmítati v rozumu sem tam. 15. stol. D Gesch. 405. Rozmyšlená. Soudní lhůta na r-nou, má-li se z nálezu odvolati. 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 681. Roznásobiti činitele, lépe: rozložiti, rozvésti v č-le. Sold. 13 Rožnítiti za Roznimrati chybně m: roz- nítiti. Rozoký = šilhavý, luscus. Pršp. 12. 65 Rozopra, y, f. = rozepře. Gemer. Šb. D. 77. Rozoří, n., cardus, zastr. Hank. Sb. 302 Rozpač. Hš Št. 198., 253. Rozpačně něco činiti. Chč. m. s. III 113. Rozpanitel, e, m., dominator, zastr. Pršp. 46. 52. Rozpařić = rozřezati. Laš. Šb. D. 61. Rozpek, rozpíčky = topinka. U Čes. Brodu. NZ. I. 141. Rozpěk, sterna. Rozk. Rozpočtoprávní důvod. Nár. listy. Rozpořice dvojnic, duellum, zastr. Pršp. 78. 58.	Rozporučiti. Zboží své r-čil služební- kóm svým. Půh. III. 503. Rozptylky = vyduté čočky. Vz Ott. VI. 804. a. Rozputye, exitus viarum, zastr. Mnč. Ev. 38. M. 22. 9. Rozraz, u, m , anapaestus. 15. stol. D. Gesch. 306 Rozřečí, n. R moravská, česká, sloven. Vz Podřečí (2. dod.), Šb D. 38., 13., 64. Rozřinčelý třesk ocele. Lerm. I. 169. Rozsivka, cymbela, lastura. Vz Ott. V. 816. Rozsopsti, succendere, zastr. Hank. Sb. 211 Rozstava pojmů. Hš. Št. 126. Rozsudek či ortel vztahuje se na právo psané; nález, když je nově nalezeno a jím se teprv, co by za právo mělo držáno býti, vyměřuje. Kold R. práva. B. 86. Ale to- hoto rozdílu nebylo setřeno. Wtr. O soud- ních r-cích v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II 677. nn. Rozškop, u, m. Rozcápne se jako r. U Jič. NZ. I. 373. Rozškračený = rozpuštěný. R. slanina. Val. Slavč. 6. Roztáhnouti. Str. 181. b. ř. 4. sh. roz- thahuje oprav v : roztahuje. Rozteč, e, f., craticula, zastr. Pršp. 73. 8 Roztlesk, u, m., artocopus, zastr. Pršp. 65. 98. Roztnutí, n , sečná rana v lékař. dia- copa ; r. v rhetorice. Vz Ott. VII. 457. Roztó. Běda r. = běda přeběda. Val. Slavč. 92. Roztřásavý vůz. Tyl. Posl. Čech. 21. Roztrželec, lce, m., areptitius, zastr. Rozk. Roztržitý. Z toho by mohlo něco r-ho pojíti (nějaká výtržnosť) 1503. Wtr. Obr. II.' 74. Roztučnělý život. Chč. m. s. II. 55. Rozum. Cf. Hš. Št. 291. Z toho móžem r. vzieti. Chč. m. s III. 104. U starého člo- veka r. ako polievka (hneď zovre). Slov. Phľd. XII. 695 Rozuměti. On i v právech sobě rozumí (zná je) Arch. X. 352. Rozumný jest ten, kdož při smlúvách slušného podá a rozumnější ten, ktož je v čas přijme. Arch. X. 180. Rozvadek = hádka. V těch r-cích raněn byl. Půh V 102. Rozvaditi koho = dovaditi (2. dod.). Rozvařenec, nce. m. = rozvařený. Sal. P. 280. Rozzastaviti něco, versetzen. Arch. X. 267 Rožať (= rozžať, rozžéci). Dol. Brtch. Rožek, žku, m = druh obalenky (ro- haté) na hlavu. Mor., slov. NZ I. 19. Rožiti = rohy přibíjeti. Rd. SI. II. 371. Rožka, y, f, vz Rohatinka (2. dod.). Róžkovaný, hornförmig geformt. Šd. Řpán, a, m., mugilus, ryba Pršp. 16. 63. Rpyle, argula, zastr. Pršp. 7. 47. Rtěna (rtyena), y, f, labira, zastr. Pršp. 49. 35.