1378

Rtut, u, m. = rtuť. Čtyři libry rtutu.
Arch. XI 12.

Rúbati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 293.

Rubín zapuzuje každou trpkou myšlénku
a způsobuje vzájemnou lásku ; ale byl i sym-
bolem krutosti, hněvu, krvežíznivosti, ale
i smělosti, statečnosti, jež neděsí se krve
prolévání. Mění-li barvu, jest to znamení
neštěstí. Cf. také Drahokam (2. dod.). Nár.
listy.

Rućić, rućać = hoditi, házeti. Slov. Šb.
D. 79.

Ručeti (ryčeti) v dialekt. Vz List. fil.
1892. 205.

Ručí pes, dromedus, zastr. Bhm., Rozk.,
Pršp. 20. 65.

Ručník, u, m. = šatka na hlavu. NZ. I.
180.

Rud oprav v : ruď, i, minium. Rozk.

Rudačka, y, f. = potok u Tuchonic.
Ott. VI. 60. a.

Rudnička, y, f, pixis, zastr. Pršp. 94.
85.

Rudobílý kvítek. Slád. Brn. 38.

Rudoboký. R. liška. Lerm. I. 152.

Rudohoří. Cf. Ott. VI. 19. a. Dle Věst
1. 37. lépe : Rudné Hory.

Rufec, fce, m., ruffita, zastr. Pršp. 12.
76., Rozk.

Ruka. Studené ruce, upřímné srdce. Us.
Nad něčím tvrdě ruku držeti (přísně něco
prováděti). Arch. XII. 259. — Buka v ruku,
jm. prstenu milostného dvojitého. 16. stol.
Vz Mus 1893. 58.

Rukavice. O původu a užívání jich vz
v Nár. listech 1892. č. 240. Feuillet. — R.
= pětka bankovka. Us.

Rukopis královédvorský a zelenohorský.
Vz Ott. VI. 285. a., Krok 1893., Čech 1892.
a 1893. (Seykora), Mus. 1893. a Athen. 1893

Rukopisně něco rozšířiti. Mus 1891
447.

Rukopisný. R. kniha. Brt.

Rulík. Sekáč seká obilí do r-ku či na
řádky (z obilí ven). Cf. Přisekati (2. dod.).
Lib. NZ I. 545.

Rumpál. Dal jej na r-le upéci. Arch.
XI. 128.

Runa, Zemní paní, bohyně nad zemskými
poklady. Vz Mách. 133.

Rundalec, lce, m. = celý hrozen ovoce.
Lib. NZ. I. 547.

Runka, y, f. = kopí s ušima. Mus. 1893.
74.

Runt. Budeš runtem (= pořád) běhati ?
Val. Vck.

Ruoznik, zastr., vz Růžník.

Rupavý, prasselnd. R. schody. V Kr
konš. Světz. 1893. 38.

Rupěl, nautra, zastr. Veleš.

Rupík, u, m., oscula, rostl. Pršp. 32.
74.

Rusalka. Cf. Mách. 214, Mus. 1833.
257., Zlatá Praha 1890. 183.

Rusalný. R. svátky. Vz Mách. 196. až
200.

Rusenín, a, m., Ruthenus. Rozk.

Ruskosť, i, f., russische Beschaffenheit.
Nár. list. 1893.

Růsti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 108.

Rúšeti = rousati (strč. rúšeti od rušiti).
V dialekt. Vz List. fil 1892 289.

Rúšna, y, f. = komora na rúcha, za-
bema. Hank. Sb. 179

Hutník, a, m, rutela, serpens. Pršp.
22. 15.

Růvonor, u, m. = samořiditelná ná-
močka buňátu, isodyn. Hron Nár. listy
1892. č. 120. odpol. list.

Ruzen, zna, m., baburus, zbraň? Rozk.
— Pršp. 79. 69. : pabarus.

Různonohý. R. korýši, amphipoda. Vz
Ott. V. 804. b.

Různořečí česká: domažlické, Šb D.
14., lužnické 19., krkonošské, 30.; morav-
ská : podhorské 40, horské, 42., dolské,
45., hanácké, 46., dolnobečevské, 51, horno-
bečevské či valašské, 52., oderské či laš-
ské, 54., opavské, 55.; slovenská : morav-
skoslovenské, 66., bělohorské, 67., trnav-
ské, 68., dolnotrenčanské, hornotrenčanské,
69., hornovážské, 72, pohronské, 74, hon-
ťanské. 75.

Růže. Cf. Mách. 196.

Růžník, u, m., rosar, zastr Pršp. 25. 9.

Rváč = druh trávy (lycopodium). Když
se vsype tráva z břemene do vody, vše-
cka jde vodou dolů, jen r. jde hore vodou,
po čemž se pozná. Kdo má u sebe rváča,
je nepřemožitelný, nikdo ho neoklame,
všude projde nepozorovaně, když chce, a
všecky zámky jím otevře. O děvče, které
jej má u sebe, hoši se rvou; má-li jej pro-
davač na trhu, jde mu zboží na úchytku.
Hodí-li jej kdo u muziky na zem, hned se
všecko vesměs rve. Val. Slavč. 95. Pověry
o něm vz také v Mtc. XVI. 92.

Rváček, čka, m., barytonans, zastr. Pršp.
40. 998.

Rval, u, m., onyx, kámen Pršp. 5. 90.
Rj. : ryval.

Rváti, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 125.

Řváti, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 125.,
372.

Řvava = nářek. Val. Slavč. 108.

Rvokrvec, rvce, m., palmus, zastr. Bhm

Ryba. Cf. Mách. 5 , 9., 148.

Rybaj Jiří. Od Ferd. Menčíka. Ve Vídni
1892. Cf. Mus. 1893. 285.

Rybák, a, m., sterna, pták. Vz Brm. II.
3., 551. nn.

Rybál, a, m., piscola, vermis ? Pršp.
22. 25.

Rybářství v Čech. Vz Ott. VI. 142. nn.
Rybelka, y, f., rubela, zastr. Rozk.
Rybinový. R. čep, Schwalbenschweif-
zapfen. Pcl. Vz Rybina (ve stavitel.).
Rybitva. Mnč. Ev. 29 L. 5. 2
Ryblař, v Arch. XII. 70, Snm. I. 257.
ryblar — 20 denárů, 12 bílých peněz.
Rybník. R-ky v Čech. Vz Ott. VI 89
Rybulák, a, m., morplex, zastr. Pršp.
10. 28.

Ryčať cicúrkem = téci proudem tak ten-
kým, že se proud konečně v kapky roz-
děluje. Val. Slavč. 50. Cf. Rýkať (2. dod.).
Slze jí po lícoch tak cicúrkom ryčaly. Ib.
107.