Předchozí (1377)  Strana:1378  Další (1379) |
|
|||
1378
|
|||
|
|||
Rtut, u, m. = rtuť. Čtyři libry rtutu.
Arch. XI 12. Rúbati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 293.
Rubín zapuzuje každou trpkou myšlénku
a způsobuje vzájemnou lásku ; ale byl i sym- bolem krutosti, hněvu, krvežíznivosti, ale i smělosti, statečnosti, jež neděsí se krve prolévání. Mění-li barvu, jest to znamení neštěstí. Cf. také Drahokam (2. dod.). Nár. listy. Rućić, rućać = hoditi, házeti. Slov. Šb.
D. 79. Ručeti (ryčeti) v dialekt. Vz List. fil.
1892. 205. Ručí pes, dromedus, zastr. Bhm., Rozk.,
Pršp. 20. 65. Ručník, u, m. = šatka na hlavu. NZ. I.
180. Rud oprav v : ruď, i, minium. Rozk.
Rudačka, y, f. = potok u Tuchonic.
Ott. VI. 60. a. Rudnička, y, f, pixis, zastr. Pršp. 94.
85. Rudobílý kvítek. Slád. Brn. 38.
Rudoboký. R. liška. Lerm. I. 152.
Rudohoří. Cf. Ott. VI. 19. a. Dle Věst
1. 37. lépe : Rudné Hory. Rufec, fce, m., ruffita, zastr. Pršp. 12.
76., Rozk. Ruka. Studené ruce, upřímné srdce. Us.
Nad něčím tvrdě ruku držeti (přísně něco prováděti). Arch. XII. 259. — Buka v ruku, jm. prstenu milostného dvojitého. 16. stol. Vz Mus 1893. 58. Rukavice. O původu a užívání jich vz
v Nár. listech 1892. č. 240. Feuillet. — R. = pětka bankovka. Us. Rukopis královédvorský a zelenohorský.
Vz Ott. VI. 285. a., Krok 1893., Čech 1892. a 1893. (Seykora), Mus. 1893. a Athen. 1893 Rukopisně něco rozšířiti. Mus 1891
447. Rukopisný. R. kniha. Brt.
Rulík. Sekáč seká obilí do r-ku či na
řádky (z obilí ven). Cf. Přisekati (2. dod.). Lib. NZ I. 545. Rumpál. Dal jej na r-le upéci. Arch.
XI. 128. Runa, Zemní paní, bohyně nad zemskými
poklady. Vz Mách. 133. Rundalec, lce, m. = celý hrozen ovoce.
Lib. NZ. I. 547. Runka, y, f. = kopí s ušima. Mus. 1893.
74. Runt. Budeš runtem (= pořád) běhati ?
Val. Vck. Ruoznik, zastr., vz Růžník.
Rupavý, prasselnd. R. schody. V Kr
konš. Světz. 1893. 38. Rupěl, nautra, zastr. Veleš.
Rupík, u, m., oscula, rostl. Pršp. 32.
74. Rusalka. Cf. Mách. 214, Mus. 1833.
257., Zlatá Praha 1890. 183. Rusalný. R. svátky. Vz Mách. 196. až
200. Rusenín, a, m., Ruthenus. Rozk.
Ruskosť, i, f., russische Beschaffenheit.
Nár. list. 1893. |
Růsti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 108.
Rúšeti = rousati (strč. rúšeti od rušiti).
V dialekt. Vz List. fil 1892 289. Rúšna, y, f. = komora na rúcha, za-
bema. Hank. Sb. 179 Hutník, a, m, rutela, serpens. Pršp.
22. 15. Růvonor, u, m. = samořiditelná ná-
močka buňátu, isodyn. Hron Nár. listy 1892. č. 120. odpol. list. Ruzen, zna, m., baburus, zbraň? Rozk.
— Pršp. 79. 69. : pabarus. Různonohý. R. korýši, amphipoda. Vz
Ott. V. 804. b. Různořečí česká: domažlické, Šb D.
14., lužnické 19., krkonošské, 30.; morav- ská : podhorské 40, horské, 42., dolské, 45., hanácké, 46., dolnobečevské, 51, horno- bečevské či valašské, 52., oderské či laš- ské, 54., opavské, 55.; slovenská : morav- skoslovenské, 66., bělohorské, 67., trnav- ské, 68., dolnotrenčanské, hornotrenčanské, 69., hornovážské, 72, pohronské, 74, hon- ťanské. 75. Růže. Cf. Mách. 196.
Růžník, u, m., rosar, zastr Pršp. 25. 9.
Rváč = druh trávy (lycopodium). Když
se vsype tráva z břemene do vody, vše- cka jde vodou dolů, jen r. jde hore vodou, po čemž se pozná. Kdo má u sebe rváča, je nepřemožitelný, nikdo ho neoklame, všude projde nepozorovaně, když chce, a všecky zámky jím otevře. O děvče, které jej má u sebe, hoši se rvou; má-li jej pro- davač na trhu, jde mu zboží na úchytku. Hodí-li jej kdo u muziky na zem, hned se všecko vesměs rve. Val. Slavč. 95. Pověry o něm vz také v Mtc. XVI. 92. Rváček, čka, m., barytonans, zastr. Pršp.
40. 998. Rval, u, m., onyx, kámen Pršp. 5. 90.
Rj. : ryval. Rváti, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 125.
Řváti, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 125.,
372. Řvava = nářek. Val. Slavč. 108.
Rvokrvec, rvce, m., palmus, zastr. Bhm
Ryba. Cf. Mách. 5 , 9., 148.
Rybaj Jiří. Od Ferd. Menčíka. Ve Vídni
1892. Cf. Mus. 1893. 285. Rybák, a, m., sterna, pták. Vz Brm. II.
3., 551. nn. Rybál, a, m., piscola, vermis ? Pršp.
22. 25. Rybářství v Čech. Vz Ott. VI. 142. nn.
Rybelka, y, f., rubela, zastr. Rozk. Rybinový. R. čep, Schwalbenschweif- zapfen. Pcl. Vz Rybina (ve stavitel.). Rybitva. Mnč. Ev. 29 L. 5. 2 Ryblař, v Arch. XII. 70, Snm. I. 257. ryblar — 20 denárů, 12 bílých peněz. Rybník. R-ky v Čech. Vz Ott. VI 89 Rybulák, a, m., morplex, zastr. Pršp. 10. 28. Ryčať cicúrkem = téci proudem tak ten-
kým, že se proud konečně v kapky roz- děluje. Val. Slavč. 50. Cf. Rýkať (2. dod.). Slze jí po lícoch tak cicúrkom ryčaly. Ib. 107. |
||
|
|||
Předchozí (1377)  Strana:1378  Další (1379) |