1382

Ski, vz Sky (2. dod.).

Skla, y, f., petrix, zastr. Rozk.

Skládanka pentliček. NZ. II. 230.

Skladba česká (v mluvnici). Vz Ott. VI.
276.

Skládka = skládání. S. vína. Wtr. Obr.
II. 496. Cf. Vkladka (2. dod.). — S. =
strofa, sloha. S. písničky. Lib. NZ. I. 373.,
548.

Skladník, a, m., compus, vermis? Pršp.
22. 37.

Skladon, a, m., dictator, zastr. Pršp.
40. 88.

Skladopisnara, y, f., dictatoria, zastr.
Rozk., Pršp. 59. 38.

Skladora, y, f., poetica, zastr. Rozk.,
Pršp. 59. 34.

Sklamník, a, m., simulator, zastr. Rozk.

Sklářský průmysl v Čech. Cf. Ott. VI.
427.

Sklářství v Čech. Vz Ott. VI. 163.

Sklázniť koně = plašením zkaziti. Jič.
NZ. I. 373.

Sklepový úřad = šestipanský. Vz toto
i v dod. Wtr. Obr. II. 552.

Sklicz, agentum, zastr. Pršp. 34. 23.

Sklizeň. Zvyky a pověry o ní vz v NZ.
I. 336.

Sklo. S. v Čech. v starší době. Vz Mus.
1893. 77. Nech si ji dá za sklo! Us.

Sklon ekliptický, chyb. m.: odchylka.
Sold. 20.

Skloniti děvče = zmrhati. U Vyškova.
Neč.

Sklonník, u, m , Neigungszeiger. Tch.
1889. 62.

Skloňování. Vz Ott. VI. 275.

Sklopec, pce, m. = hůra ve stavení. Na
Hané. Na již. Hané: schlopec.

Sklumiť, incurvare. Vz Sklumený. Slov.
Mz.

-sko místo: -isko : robsko, konsko, vol-
sko, kravsko, travsko Dol. List. fil. 1891
422.

Skoba. Trest ve skobách v 16. stol. Vz
Wtr. Obr. II. 859.

Skočiti v dialekt. Vz List. fil. 1892.367.

Skodlučení, n., collectio. Ž. kap. 38.7.

Skodlučiti. Jsú na mie bičové skodlu-
čeni, congregata sunt super me flagella.
Pass. mus. 327.

Skoj, e, m. = skojení, ukojení Pfleger
(Nár. bibl. II. 64.).

Skoknouti. Mor. a slov. List. fil. 1892.
129.

Skombrin, u, m.: C₁₇ H_3g N₄. Cf. Vstnk.
1893. 218.

Skonalý. Do svej s-lej smrti měla bych
dosť. Val. Vck.

Skopné. Řekl mi, že bych měl požiti
s-ho na každý rok 30 zl. Půh. IV. 442.

Skorčiti se = hádati se. V záp. Čech
Šb. D. 14.

Skoročlověk, a, m., ferehomus, vyhy-
nulý druh opice. Vz Nár. list 1893. č. 119.
Záb. příloha. 4. sloup.

Skorodře, pl, f, digericina, jablko, zastr
Pršp. 27. 46. Nyní: kolodře.

Skorpík, u, m., jm. mezníku u Kutné
Hory z r. 1591. NZ. II. 172.

Skorpun, a, m., rochea, ryba, zastr.
Pršp. 16. 82.

Skotný. S. koza, zajíc, NZ. I. 549.

Skramník, a, m., dvůr. 1496. Arch. X.
404.

Skrčka, y, f., diania Pršp. 62. 11. Rj;
skřeč (nemoc).

Skřeček = polní vrabec. Cf. Špulec
(2. dod.). U Kelče. Mtc. 1893. 236.

Skřehet = skřehot. Mnč. Ev. 13. M. 8.
12.

Skřeholiť = zpívati. V Krkonš. Světz.
1893. 100.

Skřemelice či Branná, přítok Lužnice,
Braunaubach. Ott.0 VI. 60. a.

Skřet. Ct. Bydžovšké noviny. 1891. č. 4.
Sřkítek v lidovém podání staročes. Seps.
dr. Č. Zíbrt 1892. O S. dle dosavadního
názoru lidu mor. Vz NZ. I. 285. nn. Není
doma ani Skřítka. Jak toto pořekadlo po-
vstalo, o tom vz v NZ. I. 286.

Skřípati v dialekt. List. fil. 1892. 359.

Skřipečky = kratiknot. 16. stol. V Hoř.
Kut. Mus. 1893. 68.

Skříplík, u, m. = mléko při vaření sra-
žené. Lib. NZ. I. 547. Ct. Skřípnouti (dod.).

Skřítek, titivillus. Pršp. 3. — S., tku,
m. = vylíznuté vlasy nad čelem. Kdo má
skřítka, je nedobrý. Mor. Mtc. 1892. 193.

Skrojek, jku, m. Segment, lépe: úsek
(úseč). Sold. 17.

Skroutiti Skroutí se mu to (zprotiví).
Mtc. 1893. 145.

Skrt, a, m., sampnis, bestia, zastr. Pršp.
20, 85.

Skrýš = zásuvka pod přítruhlíkem. Vz
toto (2. dod.). NZ. II. 35.

Skrýšov, a, m., ypogimia, zastr. Pršp
93. 82.

Skuherský Fr. Zděnek, hud. sklad, a
spisov. † ¹⁹/₈ 1892.

Skválně = schválně. Dol. Brtch.

Sky, pl., f. = dlouhá prkénka pod nohy
k jízdě po sněhu. Objevily se v Praze po-
čátkem r. 1893. Jinak: sněžnice. Vz o nich
v Nár. list. 1893. č. 10. v odpoled. listě na
str. 2.

Slabika. Trvání slabik. Vz. List. filol.
1893. 257.

Slabko = slabě. Slov. Phld. XII. 736.

Slabodecký, kurzathmig. Nár. list. 1893.

Slačať na koho = číhati, aby něco dal;
čekati daru něčího n. čehokoli prospěšného
od někoho. Val. Slavč. 57., 101.

Sladeň, diamargariton, kořen, zastr. Pršp.
33. 98. Vz Sladoň (2. dod.).

Sladkan, u, m. = (sladký) koláč. Slov.
Šb. D. 76.

Sladník, conipus, zastr. Bhm. Fl. 207.

Sladoň, ě, f, melodia, zastr. Pršp. 88.
33. Cf. Sladeň.

Sladovnictví v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 364. nn.

Sladovoz, a, m. = kdo vozí slad. Wtr.
Obr. II. 494.

Sladový. S. výroba = slad. Wtr. Obr.
II. 494.

Sladuška, glicerinum, rostl. Pršp. 44. 2.

Slanař = obchodník se solí. Wtr. Obr,
II. 460.



	1382

	Ski, vz Sky (2. dod.). Skla, y, f., petrix, zastr. Rozk. Skládanka pentliček. NZ. II. 230. Skladba česká (v mluvnici). Vz Ott. VI. 276. Skládka = skládání. S. vína. Wtr. Obr. II. 496. Cf. Vkladka (2. dod.). — S. = strofa, sloha. S. písničky. Lib. NZ. I. 373., 548. Skladník, a, m., compus, vermis? Pršp. 22. 37. Skladon, a, m., dictator, zastr. Pršp. 40. 88. Skladopisnara, y, f., dictatoria, zastr. Rozk., Pršp. 59. 38. Skladora, y, f., poetica, zastr. Rozk., Pršp. 59. 34. Sklamník, a, m., simulator, zastr. Rozk. Sklářský průmysl v Čech. Cf. Ott. VI. 427. Sklářství v Čech. Vz Ott. VI. 163. Sklázniť koně = plašením zkaziti. Jič. NZ. I. 373. Sklepový úřad = šestipanský. Vz toto i v dod. Wtr. Obr. II. 552. Sklicz, agentum, zastr. Pršp. 34. 23. Sklizeň. Zvyky a pověry o ní vz v NZ. I. 336. Sklo. S. v Čech. v starší době. Vz Mus. 1893. 77. Nech si ji dá za sklo! Us. Sklon ekliptický, chyb. m.: odchylka. Sold. 20. Skloniti děvče = zmrhati. U Vyškova. Neč. Sklonník, u, m , Neigungszeiger. Tch. 1889. 62. Skloňování. Vz Ott. VI. 275. Sklopec, pce, m. = hůra ve stavení. Na Hané. Na již. Hané: schlopec. Sklumiť, incurvare. Vz Sklumený. Slov. Mz. -sko místo: -isko : robsko, konsko, vol- sko, kravsko, travsko Dol. List. fil. 1891 422. Skoba. Trest ve skobách v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 859. Skočiti v dialekt. Vz List. fil. 1892.367. Skodlučení, n., collectio. Ž. kap. 38.7. Skodlučiti. Jsú na mie bičové skodlu- čeni, congregata sunt super me flagella. Pass. mus. 327. Skoj, e, m. = skojení, ukojení Pfleger (Nár. bibl. II. 64.). Skoknouti. Mor. a slov. List. fil. 1892. 129. Skombrin, u, m.: C₁₇ H_3g N₄. Cf. Vstnk. 1893. 218. Skonalý. Do svej s-lej smrti měla bych dosť. Val. Vck. Skopné. Řekl mi, že bych měl požiti s-ho na každý rok 30 zl. Půh. IV. 442. Skorčiti se = hádati se. V záp. Čech Šb. D. 14. Skoročlověk, a, m., ferehomus, vyhy- nulý druh opice. Vz Nár. list 1893. č. 119. Záb. příloha. 4. sloup. Skorodře, pl, f, digericina, jablko, zastr Pršp. 27. 46. Nyní: kolodře. Skorpík, u, m., jm. mezníku u Kutné Hory z r. 1591. NZ. II. 172.	Skorpun, a, m., rochea, ryba, zastr. Pršp. 16. 82. Skotný. S. koza, zajíc, NZ. I. 549. Skramník, a, m., dvůr. 1496. Arch. X. 404. Skrčka, y, f., diania Pršp. 62. 11. Rj; skřeč (nemoc). Skřeček = polní vrabec. Cf. Špulec (2. dod.). U Kelče. Mtc. 1893. 236. Skřehet = skřehot. Mnč. Ev. 13. M. 8. 12. Skřeholiť = zpívati. V Krkonš. Světz. 1893. 100. Skřemelice či Branná, přítok Lužnice, Braunaubach. Ott.0 VI. 60. a. Skřet. Ct. Bydžovšké noviny. 1891. č. 4. Sřkítek v lidovém podání staročes. Seps. dr. Č. Zíbrt 1892. O S. dle dosavadního názoru lidu mor. Vz NZ. I. 285. nn. Není doma ani Skřítka. Jak toto pořekadlo po- vstalo, o tom vz v NZ. I. 286. Skřípati v dialekt. List. fil. 1892. 359. Skřipečky = kratiknot. 16. stol. V Hoř. Kut. Mus. 1893. 68. Skříplík, u, m. = mléko při vaření sra- žené. Lib. NZ. I. 547. Ct. Skřípnouti (dod.). Skřítek, titivillus. Pršp. 3. — S., tku, m. = vylíznuté vlasy nad čelem. Kdo má skřítka, je nedobrý. Mor. Mtc. 1892. 193. Skrojek, jku, m. Segment, lépe: úsek (úseč). Sold. 17. Skroutiti Skroutí se mu to (zprotiví). Mtc. 1893. 145. Skrt, a, m., sampnis, bestia, zastr. Pršp. 20, 85. Skrýš = zásuvka pod přítruhlíkem. Vz toto (2. dod.). NZ. II. 35. Skrýšov, a, m., ypogimia, zastr. Pršp 93. 82. Skuherský Fr. Zděnek, hud. sklad, a spisov. † ¹⁹/₈ 1892. Skválně = schválně. Dol. Brtch. Sky, pl., f. = dlouhá prkénka pod nohy k jízdě po sněhu. Objevily se v Praze po- čátkem r. 1893. Jinak: sněžnice. Vz o nich v Nár. list. 1893. č. 10. v odpoled. listě na str. 2. Slabika. Trvání slabik. Vz. List. filol. 1893. 257. Slabko = slabě. Slov. Phld. XII. 736. Slabodecký, kurzathmig. Nár. list. 1893. Slačať na koho = číhati, aby něco dal; čekati daru něčího n. čehokoli prospěšného od někoho. Val. Slavč. 57., 101. Sladeň, diamargariton, kořen, zastr. Pršp. 33. 98. Vz Sladoň (2. dod.). Sladkan, u, m. = (sladký) koláč. Slov. Šb. D. 76. Sladník, conipus, zastr. Bhm. Fl. 207. Sladoň, ě, f, melodia, zastr. Pršp. 88. 33. Cf. Sladeň. Sladovnictví v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 364. nn. Sladovoz, a, m. = kdo vozí slad. Wtr. Obr. II. 494. Sladový. S. výroba = slad. Wtr. Obr. II. 494. Sladuška, glicerinum, rostl. Pršp. 44. 2. Slanař = obchodník se solí. Wtr. Obr, II. 460.