Předchozí (1384)  Strana:1385  Další (1386)
1385
Splák, a, m., anaces, zastr. Pršp. 10. 28.
Splakor, a, m., ascoa, zastr. Pršp. 17.
398.
Splava, y. f. = plavení. Což se s-vy
na vodě dotýče. 1530. Snm. I. 378
Splavňovací práce na řekách. Us.
Splon, a, m., rugana, ryba? Pršp. 15
38
Spočna, y, f Pršp 6. 5 : dracontidius.
Spojovací prostředky v Čech. Vz Ott
VI. 181.
Spoléhati nač (vždy bez se). Chč. m.
s. III. 109. a j.                                                   
Spolkářství, n., Vereinswesen, n. Nár.
list.
Spolné, ého, u., brax, hody. Pršp. 67.
42.
Spolukanovník, a, m. Půh. V. 372.
Spolulantfridník, a, m. Půh. V. 222
Spolusuditel. 1490. Wtr. Obr. II. 679
Spoluutrpení s někým míti. Snm. I.
437.
Spon, u, m., vitrea, zastr. Pršp. 95 25
Spoře. Že na Horách i užitečněji i spo-
řeji muož býti mincováno než jinde (vy-
datněji). Snm. I. 278.
Sporý = nepatrný. J. Král, Vrch. F. II
205. Vlastně to má opačný význam.
Spot, a, m., udes. Pršp 18. 17.
Spotka, y, f., centris, serpens ? Pršp.
22. 14.
Spotřebivo, a, n , Verbrauchsmaterial,
n. Tch. 1889. 62.
Spratati (směstnati) v dialekt. Vz List.
fil. 1892 370.
Spravedlivý. K tomu nápadu po otci
svém s-dliv jest podle toho listu. Půh. V.
16. a 17. Ten s-dliv jest od hřiecha, točiž
neslúži jemu viece. Chč. m. s. III. 27., 28.
S-dliv učiněn jest od hříchu Ib. 115
Spravedlnosť jest všech jiných ctnosti
základ. Lobk. 81.
Spravovať se = přetvařovati se. Val.
Slavč. 71.
Spřežkový pravopis. Vz Ott. VI. 277.
Sprostník, a, m., simplex, zastr. Pršp
43. 82.
Spustiti co komu. Aby zaplatil (knihy)
podle ceny, kterouž sem mu spustil na
300 zl. Kom. Kor. 174.
Spušťalka, y, f. = přístroj lidi z hoří-
cího domu spouštěcí, Salvator. Horv. Šd
Sputka, y, f. = potok u Nicova. Ott. VI.
75. a.
Spustonohar. Pršp. 17. 84.: draphedus.
Sranice. Cf. List. fil. 1892 250. (Mz.).
Sravka Cf. List. fil. 1892. 250. (Mz.).
Sraziti. Nese-li kdo mléko přes ulici a
rozlévá, krávy zrazíja na mléce. Val. Vck.
Srbecky (vl. Bakalář), farář v Kajdlinku
u Znojma.
Srbina, y, f, potok u Zlatník. Ott. VI.
87., b.
Srdeyma, y, f., cordiacus, choroba. Pršp.
61. 94.
Srkonec, nce, m., gagatroneus, kámen,
zastr. Pršp. 6. 7. Rj.: sykonecz.
Srnolt, a, m., ariophila, zastr. Pršp. 11.
11.
Srokování, n. = námluvy. Jíti na s.
Brt. Sv. 3.
Srostlohrdlý. S. ryby, pharyngognathi.
Vz Ott. VII. 629.
Srp. S. nemá se pustiti na obilí cizí.
Lobk. 101.
Srpek. Vz Květenství.
Srść, e, f = žíně. Laš. Šb. D. 60.
Srub = sklep. U Chodů. NZ. II. 153 —
S = sýpka obyč. nad sklepem tvořící s ním
stavení z řady ostatních obyč. vystupující
Ib. NZ. II. 49.
Ssyrověti, ěl, ění = syrovým se státi.
Wtr. Obr. II. 525.
Sšacovati co, abschätzen. Půh. V. 214.
Stakový. Pusť ho k s-mu čertu! 1571.
Wtr. Obr. II. 853.
Stálec, anecla. zastr. Pršp. 21. 90.
Stamit, u, m. = oděvní latka v 16. stol.
Wtr. Obr. II. 587.
Stan, u, m., plat, onus 1295. Reg. IL
723.
Stankléř, e, m., sustorna, zastr. Pršp.
90. 92.
Stanný. S. právo v 16. stol. Cf. Wtr.
Obr. II. 646.
Stařeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 206.
Starocha, y, f. Vrch. F. II. 282. Cf.
Staroch.
Starokrálovský. S. česť. Krs. 177.
Staropohanství, n. Lobk. X.
Starosta, y, m. = starý svat. Laš. Brt.
Sv. 4.
Starostka, y, f., Präsidentin, f. Us.
Starostlivý s ohněm. Vrch. F. II. 283.
Starožiti. Kde vesky s-žil. Pušk. 42.
Starožitný S. držení věci provedl. Půh.
V. 409.
Starství = úřad staršího v obci Wtr.
Obr. II. 593.
Starší obce v 16. stol. Vz Wtr. II. 593.
m.
Starúšik, a, m. = starúšek. Kľ.V. 41.
Starý. S. se od spodku udíře a mladého
za vlasy potahujú (starý roste do země a
mladý do výše). Starý člověk je jak list
na stromě, třase se, třase a fúkne větr, je
po něm Val. Slavč. 16., 52.
Stastec, stce, m., bistarda, zastr. Pršp.
11. 55.
Státi v dialekt. Vz List. fil. 1892. 206.
-- čím Nestůj srdcem o to. 15. stol.
List. fil. 1892. 185.
Statistika. Cf. Ott. VI. 340.
Stativka, nerba, rostl. Vz Pršp. 32. 85.
Statoprávní. Dle Věst. I.38. lépe: státno-
pravní. Vz tam.
Stavať = budovati. U Trnavy. Šb. D.
69.
Stavby lidu. Cf. NZ. II. 188.
Stavcový. S. hlísta = tasemnice. O lé-
čení vz Mtc. 1893. 146.
Stavěcie les = stavební dříví. Arch.
XII. 555.
Stavidlo. Vytrhl s-dla své výmluvnosti.
Kos.
Staviště, ě, n., potok u Vlachovic. Ott.
VI. 67. b.
Stavitelé v období gotického slohu
v Čech. Vz Ott VI 407.
Předchozí (1384)  Strana:1385  Další (1386)