1386

Stavitelský průmysl. Vz Ott. VI. 172.

Stavitelství. Dějiny s v Čech. Vz Ott.
VI. 388. nn. Literatura s. Vz ib. 350.

Stavják = holub, který se staví, vole
rád nadýmá. Dol. Brtch.

Stávka. S-ky byly již ve středověku
Cf. Wtr. Obr. II. 799.

Stavnět, u, m, articulus, zastr. Pršp.
89. 48. Cf. Stavněk.

Stavnice, e, f., cardiaca, zastr. Pršp.
49. 43.

Stavný. S. právo v 16. stol. Cf. Wtr.
Obr. II. 35.

Stazlice, e, f., secte, zastr. Pršp. 34.18.

Stbel, u, m., puteus, zastr. Pršp. 13. 300.

Stefan Krist. 1819.— ¹⁶/₁ 1892.

Stejnavý = stejný (neobyč). Vz List.
fil. 1893. 331.

Stehnice, e, f., crula, zastr. Pršp. 49. 45.

Stejnosměrka, y, f, lépe : rovnoběžka
Sold. 16.

Steľnica, e, f. = svině oprasená; stelná
kráva. Brtch.

Stěnka. Cf Zídečka (2. dod).

Stěnkati v dialekt. List. fil. 1892 283.

Stěnový. S. úhel = odchylka dvou sou-
sedních sten. Také: kout (slovo nevhodné),
úhel plošný (špatně). Sold. 18.

Stesknouti Jižť se jí s tebe stýšče (již
tě má dost); Hned sobe bleskli sú s svým
hladem; Až se jest Bohu stýskalo nad nimi
(želelo). Chč m. s. 61., 71., 72.

Stezka. S-ky u Kosmy : domažlická,
haberská, chlumecká, jižní, polská, trste-
nická. Mus. 1892. 274.

Stěžej = pol. Sedl.

Stihač se = pospíchati. Laš. Šb. D. 61.

Stíhati Stihnouti komu = stačiti. Lib.
NZ 1. 543.

Stínací stroj v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 867.

Stínání v 16. stol. Wtr. Obr. II. 866.

Stipobled, u, m., calcedonus, kámen,
zastr. Pršp. 6. 3.

Stíra. Pršp. 16. 65.: boteus.

Stkla, y, f., petrix, zastr. Pršp. 11. 57.

Stklenka, y, f., vitrum. Pršp. 6.

Stklona, y, f., iacinctus.

Stkona, oprav v : stklona (předcház ).

Stla, y, f., cimex, zastr. Pršp. 23 47.

Stlář, e, r., aliptes, zastr. Pršp. 79. 69.

Stláti v dialekt. List. fil. 1892. 362., 372.

Stloup soli. Wtr Obr. 11. 486.

Stľpny = sloupový. V zem zaťal stľp-
nyma očima. Slov. Kľ.V. 53.

S to. Aby mohl s to býti, ab) saní se
uchopil. Chč. m. s. 11. 31. Že on s. býti
nemuož, by tobě tvé peníze dáti měl. Půh.
V. 245.

Stočné = plat za připojení domovní
stoky k hlavnímu kanálu v ulici. Us.

Stojatec, tce, m. = přívrženec stojatého
písma. Km. 1892. 214.

Stojecí plat = stálý. Wtr. Obr. II. 12.,
460. Arch. XII 462. stojící.

Stoklasa. Mokrem zvrhne se žito v sto-
klasu; zaseje-li so s. do suché půdy, bude
z ní zase žito. Mtc. XVI. 93.

Stoklasný. S. obilí. Vz Stoklasa. Wtr.
Obr. II. 275.

Stokvětý, hundertblüthig. Vrch. F. II. 101.

Stoličkář, e, m. = kdo dělá stolice.
Mus. 1893. 97.

Stoliny = řezaná sláma do bot (v zimě).
Lib NZ. I. 547.

Stonati v dialekt. List fil. 1892. 363.

Stopa = bod, v němž přímka seče ro-
vinu; je-li přímka k rovině kolmá, nazývá
se bod ten její patou. Sold. 19.

Stopník, a, m., stapiga, serpens, zastr.
Pršp. 22. 15.

Stotíř, e, m., centuris, zastr. Pršp. 37. 5.

Stoupenec, potomek. S. staré rodiny.
Pfleger VI. 13.

Stověk, saeculum. Bhm. Fl 16., Pršp.
3. 34.

Stožisko, a, n. = malý stoh. Dol. Brtch.

Stplice, e, f., dropa, plod, zastr. Pršp
26. 31.

Stračí mluva Na Slov. Cf. NZ. II. 91.

Strachot, a, m , dracontipa, serpens, zastr.
Pršp. 22 16.

Strájeti v dialekt. List. fil. 1892. 289.

Strakapoun = maškara o masopustě
chodící, měla oděv strakatý ze samých zá-
plat, hanzbuřt. Vz NZ. II. 74.

Strakatina = jednoduché křížkové vy-
šívání, obyč. černé, na rukávci. Mor. a
slov. NZ. 11. 26.

Strakatý Jan dr † 10/6 1891.

Strana, S-ny či boky = roviny omezu-
jící nhran, šp. m.: stěny. Sold. 18. —
Tehdy tělo hřiecha zkaženo jest, t j. v té
straně, kdež jest jeho moc a prospěch
v hřiechu byl. Chč. m. s. III. 25.

Stránecká Frant. Vz Mtc. 1892. 223.

Stranně. Arch. XI. 59.

Strašiviti se, timidum esse. Mnč. Ev.

13. M. 8 26.

Strašlivý = bázlivý. Arch. XI. 147.,
Chč. m. s. III. 79., 87.

Strava ve věznicích v 16. stol. Vz Wtr.
Obr. II. 836. (Nechci toho zámku na nájmu
míti), než proto někoho abych na něm měl
o mé stravě, in eigener Regie. Arch. XII.
171.

Strbljetati Duše mu s-la. Slov. Němc.
VII. 109 (Dhnl.).

Stréka, y, f., precipium, zastr. Pršp.

14. 9 Rj.: stržba.

Střebati v dialekt. List. fil. 1892. 293.

Střeblon, a, m., argendes, zastr. Pršp.
13. 86.

Střeček, oestrum. Pršp. 22. 24.

Středočeský. Dle Věst. I. 37. lépe:
střednočeský.

Středohoří. Dle Vest. I. 37. lépe : Střední
Hory.

Středověk. Dle Věst. I. 37. lépe : střed-
nověk, střední věk.

Středověký. Dle Věst. I. 38. lépe: střed-
nověký.

Střela, potok u Bečova. Ott. VI. 85. b.

Střeliti v dialekt. Vz List. fil. 1892.
289. Oni naše služebníky stříleli a jednoho
zastřelili. Půh. IV. 52. Stříleti za kým. Č.

Střelmý pohled. Pušk. 19.

Střet, liquor, zastr. Pršp. 23. 61.

Střevárna, y, f. = místnosť na střeva.
Us.