1392

Technický. T. literatura čes. Vz Ott.
VI. 350.

Technika v Praze. Vz Ott. VI 360.

Technologický. T. literatura čes. Vz
Ott. VI. 352.

Telczich, u, m., caforis, zastr. Pršp. 32.
84.

Telegrafistka, y, f., Telegraphistin. Us.

Telena, y, f., corporale, zastr Pršp. 85.
42.

Tělesnosť v geom., lépe: obsah tělesa.
Sold. 17.
Tělněnka, y, f, accipa, zastr. Pršp. 49.

Tělo Slavnosť božího těla. Vz Obz. 1892.
(Brt).

Tělocvik. Vz Ott. VI. 353.

Temnice = vchod do dolu. Arch. XII.
442.

Tenetné, vz Tenetní (dod.).

Těnský. T. doba. Vz NZ I. 609

Těpal, a m., carpo, ryba, zastr. Pršp.
16. 72.

Tepati minci. Arch. XII. 402.

Teplice Do T-ce, v T-ci; Cedule hejt-
manu na T-ci. 1531. Arch. XI 90. Od T-ce.
1532. Ib. 109. Posluti na T-ci. Ib. 114., 116.,
120. Přijel na T-ci, do T-ce. Ib. 117., 120.
Hajtman na T-ci. Ib. 79. V jednáni o T-ci.
1530. Ib. 37. Na Bielině a T-ci. 1531. Ib
102. Pro zdraví-li v T-ci jste. 1526. ib.
475. Z T-ce. 1531. Ib. 100. Na T-ci (kde).
Arch. XII. 112., 113., 114., 115. atd. Přijeď
ke mně na T-ci. Ib. 116. Ve vsi T-ci (u Ná-
choda). 1775. Mus. 1893. 249. — T. = kou-
pel. V t-ci se myl ; Hledali ho v t-cích.
Chč. m. s. II 92., 93.

Terčojazyčný. T. žáby, discoglossidae.
Ott. VII. 603 a.

Termin právní v 16. stol. Vz Wtr Obr.
II. 655.

Tes v chlévě = stání. Lib. NZ. 1. 547.

Tesačka = sekera. 1616. Hrš.

Tesati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 291.,
365.

Tesla, y, f., cenotaphius, kámen. Pršp.
6. 14.

Těsnopis. Cf. Ott. VI. 353.

Tetanin, u, m.: C₁₅ H₃₀ N₂O₄ .Vz Vstnk.
1893, 218.

Tetanotoxin, u, m.: C₅ H₁₄ N. Vz Vstnk.
1893. 218.

Tetřevec, vce, m., ornix, pták. Pršp.
10. 8.

Tetřeviny, pl., f., bedulina, plod. Pršp.
26. 35.

Těžař, negociator Pršp. 46. 49.

Těže, e, f., copus, zastr. Pršp. 65. 1698.
— Rj.: dyezye (díže?).

Těžký. Jsou lidem těžcí k bydlení (k ob-
cování). Chč. m. s. II. 38.

Těžnice, e, f. = těžná přímka. Sold. 20.

Theologický. T. spisy čes. Cf. Ott. VI.
297.

Theorie. Je t. šedá, samý brak a zelený
je žití zlatý strom. Vrch. F. I. 89.

Thesaurovati mince v bance = uložiti,
nevydávati, jako zástavu za papírové pe-
níze.

Tirati = ves objížděti. V Roušíně u Č.
Kruml. NZ. I. 127

Tisan. Pršp. 37. 5. : chiliarcha.

Tisícka, y, f. = tisícovka. Us.

Titřen, a, m., damnus, zastr., ryba?
Pršp. 21. 81. — Rj.: ostřen.

Titřice. Pršp. 29. 9.: git.

Tláčeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 290.

Tlúčka = dřevený hmoždíř na mák. Mor.
Mtc. 1892. 283

Tlustan, a, m., astara, ryba. Pršp. 15.
55. — Rj.: trustan.

Tlustěnka, y, f, spissa, rostl. Pršp.
44. 3.

Tlustostěnný. T. buňka. Nár. list.

Tlustoš. T si, damani, ssavci v Africe,
Arabii a Syrii, Vz Ott. VI. 912.

Tlušč, e, f, grossa Pršp. 34. 42.

Tma, kompar. tmjéší (tměji). Dol. Brtch
v List fil. 1893. 118.

Tmavý. T. dluh = potají učiněný, když
ku př. obecní konšelé obecní peníze ve-
spolek si vypůjčili. Wtr. Obr. II. 606.

To. Šak sa vám to zaplatí! To jako to
(ovšem)! Val. Vck.

Tobuše, e, f = košík na hašení ohně.
U Richmb. Šb. D. 29.

Točidlo = přístroj, ve kterém dítě učí
se chodiť. Val. NZ. II. 225.

Tólka, y, f. = toulka. Dol. Brtch.

Tolský groš = kopě míšeňské či 70 kr.
Snm. I. 589.

Topas symbol víry, spravedlnosti, stříd-
mosti, vlídnosti a milosrdnosti. Vábil zlato
a odhaloval poklady a zlaté žíly v zemi.
Činil každého v ohni nezranitelným Nár.
listy. Cf. Drahokam.

Topenice, offa. Pršp. 65. 90.

Tořič, e, m., arrigena, rostl. Pršp. 31.
60.

Toten. Toten, kde jsi, můj milý, poď
sem! Mtc. 1892 197.

Toulati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
362.

Toulice, orthezines, červci. Vz Ott. VI.
645.

Toužiti komu oč. O to jsem jemu tú-
žila (žalovala) a on nechce mi toho opra-
viti. Půh. IV. 396.

Tovara, y, m., socianus, zastr. Pršp.
36. 91.

Tovaryšský. T. máry = přístroj, na
němž mučeného natahovali, až klouby pra-
skaly. Vz Wtr. Obr. II. 753.

Toxalbumin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
1893. 219.

Tpojko. Ej, ale za sa napi vína, budeš
krásny jak kalina, šujko, tpojko, jak ka-
lina. Sl. sp. II. 82

Tráceti v dialekt. Vz List. fil. 1892.
290.

Tračec, čce, m., cileus, zastr. Pršp. 69.
91.

Trajvíř, e, m. = dělník zaměstknaný při
trejbu t. j. při stroji, kterým se rudy vy-
tahovaly. Arch. XII. 442.

Transgressiv, V mrzkosti přebývali sú
všecko přirozenie dobré utrativše. Chč. m.
s. III. 61. — Opustíce (je) nespravedlivě
učiníme. Lobk. 95. Poznaje to že bude či-