1393

niti všecko. Arch. XI 469. Že v tom pekle
se očistíce budú spaseni; Uslyše řeč zvě-
stovati budeš jim; Protož obnoviece se
v Kristu skrze křest, kterak opět skrze
hřiech v starý život pójdem ? Chč. m. s.
II. 49., 75., III. 8. Ten pokřstě se spasen
bude. Ib. III. 11. — Že poradě se Ráčí od-
pověď dáti (dá). Arch. XII. 14. Páni to vy-
slyšíc chtí súditi (budou s.); To vyslyše
súditi chce Půh. IV. 193., 477. Oni držie,
že člověk umra jde (půjde) v očistec. Chč.
m. s. II. 96. — Abych tuto věc na jisto
postavě na Blatnú jel (1530); Potom o tom
rozmluvíce vzalo by se to tak před se;
Já svú pečeť dolože poslal bych ten list
Jetřichovi; Aby vyptajíce se znáti dali;
Pakliby kdo přijda tak se nezachoval; Aby
vyslyšíce je o to konec jim učinili. Arch.
XI. 25., 49., 120., 130., 327., 539. Abych
já tomu porozuměje věděl se v tom zacho-
vati ; Abyste vyslyšíc je konec tomu uči-
nili. Arch. XII. 31., 88. a j. tak. Aby vý-
pis vezmúce z desk přede pány ukázali.
Půh. III. 171. Aby rok položíce k tomu
vyjeli; Aby jeli rok tomu položíce. Ib.
IV. 466., 475. Aby zhůbce vezma v moc
hned je dal; Aby přijma k sobě zeman,
koho se mu zdá, počet přijal; Aby dopta-
jíc se naň položili; To přeslyše aby dal;
Aby to spíšíc přinesli. Půh. V. 8, 137.,
178., 192., 472. a j. tam tak. Abyste rozo-
mejíce zachovali kázání; Aby on pojma
sedm duchóv horších zase se navrátil (ďá-
bel). Hus L. 124., 62. Aby to opatřiece
smysly těch lidí obrátili; Aby naučiece je
křtili. Chč. m. s. II. 4., 59. Aby umrúce
hřiechu byli sluhy božie; Pakli by dílo
počna zahálel. Ib. III. 57., 66. a j. tam
tak. — Kaž mu to vydati na to se vy-
ptaje ; Přečtúce tyto věci račtež je spáliti.
Arch. XI. 50., 504. a j. Páni spíšíce to
mají mu to dáti. Půh. V. 8. A tiem ne-
prodlévej poradě se Zapečetě pošli mi to.
Arch. XI. 79., 87. Úředníci ohledajíce to
mají se v tom zachovati, jakož .... Půh.
V. 417. — Jiní nemají se ukázati prve
v pekle vyčistivše se (vyčistíce se); Aby
nechavše (nechajíce) pitie dosti měli na dí-
vání. Chč. m. s. II 95, 86. Člověk má od-
stúpití od nich (hřiechóv) poznav (poznaje)
jich škodu; Z mrtvých vstavše (vstanouce)
nový život budeme mieti. Ib. III. 28., 30.
Kristus vstav z mrtvých již neumře (již
vstal a neumře) lb. III. 29. Kristus jednú
umřev viece nebude umierati. lb. III. 34. —
Podoben jest tomu, ježto jest umřel a po-
tom vstana (vstav) z hrobu i vzal na se
přikrov ten. Chč. m. s. 111. 17. — A tu
(tam) spolu zůstanúce položím toho rok;
Odpuštění vin (od Boha) žádejte vezma
příklad sobě na jiných; Vysvobodíme je a
do vlasti jejich zase je uveda k první svo-
bodě navrátíme. Arch. XI. 57 , 484., 485
Poznavše to oklamánie aby u nás kralovala
spravedlnosť. Chč m. s. III. 3.

Transmisse ve strojnictví ty části úpl-
ného strojního zařízení, které pohyb zjed-
naný strojem dynamickým přenášejí na stroj
pracovní. Českoslov. Koleda 1893.

Trapl Mat., řed. čes. real. gymn. v Praze.

Třas. Od J. Soukupa. Vz Rozpravy spo-
lečnosti přátel starožitností čes. v Praze.
1892.

Travačka = kosa na trávu. Lib. NZ. I.
545.

Trávný. T. cesta (na které tráva roste).
Arch. XI. 307., Půh V. 33.

Třbuchan, u, m., cocotalla, rostl., zastr.
Pršp. 31. 57.

Trčeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 290

Trdelní rybník, kde se ryby trou. Wtr.
Obr. II. 523.

Trdlinka, y, f., pták. Vz Zvonohlík
(2. dod.).

Trdlovec, vce, m., druh pečiva. Us.

Trdlovský. Trdlo t-ský = velmi hloupý.
Dol. Brtch.

Trefný = způsobilý, hodný. Koně sobě
trefné zjednejte. Arch. XII. 53.

Třemklovce, terdia, rostl., zastr. Pršp.
32. 90.

Třenek, nku, m., manubera, zastr. Pršp.
69. 1800.

Třepačka, y, f., nebria, zastr. Pršp.
73. 6.

Třepatí v dialekt. Vz List. fil. 1892.
359

Třepetati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
371.

Treskták, a, m., corrector, zastr. Pršp.
40. 83.

Trest. O t. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II.
834., 859. nn.

Trestati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
371.

Trestní. T. řízení v 16. stol. Vz Wtr.
Obr. II. 736. un.

Třešetka, y, f., crebina, rostl. Pršp. 25.
90 — Rj.: řešetka.

Třetenek, nka, m., trinco, ryba?, zastr.
Pršp. 16. 75.

Třetnice, e, t, tertiana, zimnice, zastr.
Pršp. 62. 19.

Třevačka, y, f., nějaké náčiní při su-
šení lnu. NZ. II. 93., 517.

Třevec, vce, m , nuptoria, zastr. Pršp.
30. 38

Třevle, tronile, ryba. Pršp. 15. 47.

Trh. Reg. IV. 856. (r. 1337.). Policie na
trzích v Čech. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II.
417. nn.

Trhačka = stuha. Mor. a slov. NZ. II.
22. — T. = zlatka na čtyři kusy roztržená
(dělalo se to r. 1848.).

Irhanice = kmen jen na hrubo otesaný
a podél ve dví rozpůlený, jakoby roztr-
žený. Na Hané. NZ. II. 146.. 383.

Tříaktovka, y, f., dreiaktiges Stück
Us.

Třicátá, é, t., horní podíl. Arch. XII.
415. Vz Vort (a. dod.).

Třicetník, a, m. = představený třiceti,
Wtr. Obr. II. 49.

Třietý. Mnč. Ev. 112. L. 3. 5.

Třímać = třímati.

Třímati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
359.

Třipaslička, y, f. Malá t., milostnice
naší paní. Arch. XII, 40. (trpaslička ?).