Předchozí (1392)  Strana:1393  Další (1394) |
|
|||
1393
|
|||
|
|||
niti všecko. Arch. XI 469. Že v tom pekle
se očistíce budú spaseni; Uslyše řeč zvě- stovati budeš jim; Protož obnoviece se v Kristu skrze křest, kterak opět skrze hřiech v starý život pójdem ? Chč. m. s. II. 49., 75., III. 8. Ten pokřstě se spasen bude. Ib. III. 11. — Že poradě se Ráčí od- pověď dáti (dá). Arch. XII. 14. Páni to vy- slyšíc chtí súditi (budou s.); To vyslyše súditi chce Půh. IV. 193., 477. Oni držie, že člověk umra jde (půjde) v očistec. Chč. m. s. II. 96. — Abych tuto věc na jisto postavě na Blatnú jel (1530); Potom o tom rozmluvíce vzalo by se to tak před se; Já svú pečeť dolože poslal bych ten list Jetřichovi; Aby vyptajíce se znáti dali; Pakliby kdo přijda tak se nezachoval; Aby vyslyšíce je o to konec jim učinili. Arch. XI. 25., 49., 120., 130., 327., 539. Abych já tomu porozuměje věděl se v tom zacho- vati ; Abyste vyslyšíc je konec tomu uči- nili. Arch. XII. 31., 88. a j. tak. Aby vý- pis vezmúce z desk přede pány ukázali. Půh. III. 171. Aby rok položíce k tomu vyjeli; Aby jeli rok tomu položíce. Ib. IV. 466., 475. Aby zhůbce vezma v moc hned je dal; Aby přijma k sobě zeman, koho se mu zdá, počet přijal; Aby dopta- jíc se naň položili; To přeslyše aby dal; Aby to spíšíc přinesli. Půh. V. 8, 137., 178., 192., 472. a j. tam tak. Abyste rozo- mejíce zachovali kázání; Aby on pojma sedm duchóv horších zase se navrátil (ďá- bel). Hus L. 124., 62. Aby to opatřiece smysly těch lidí obrátili; Aby naučiece je křtili. Chč. m. s. II. 4., 59. Aby umrúce hřiechu byli sluhy božie; Pakli by dílo počna zahálel. Ib. III. 57., 66. a j. tam tak. — Kaž mu to vydati na to se vy- ptaje ; Přečtúce tyto věci račtež je spáliti. Arch. XI. 50., 504. a j. Páni spíšíce to mají mu to dáti. Půh. V. 8. A tiem ne- prodlévej poradě se Zapečetě pošli mi to. Arch. XI. 79., 87. Úředníci ohledajíce to mají se v tom zachovati, jakož .... Půh. V. 417. — Jiní nemají se ukázati prve v pekle vyčistivše se (vyčistíce se); Aby nechavše (nechajíce) pitie dosti měli na dí- vání. Chč. m. s. II 95, 86. Člověk má od- stúpití od nich (hřiechóv) poznav (poznaje) jich škodu; Z mrtvých vstavše (vstanouce) nový život budeme mieti. Ib. III. 28., 30. Kristus vstav z mrtvých již neumře (již vstal a neumře) lb. III. 29. Kristus jednú umřev viece nebude umierati. lb. III. 34. — Podoben jest tomu, ježto jest umřel a po- tom vstana (vstav) z hrobu i vzal na se přikrov ten. Chč. m. s. 111. 17. — A tu (tam) spolu zůstanúce položím toho rok; Odpuštění vin (od Boha) žádejte vezma příklad sobě na jiných; Vysvobodíme je a do vlasti jejich zase je uveda k první svo- bodě navrátíme. Arch. XI. 57 , 484., 485 Poznavše to oklamánie aby u nás kralovala spravedlnosť. Chč m. s. III. 3. Transmisse ve strojnictví ty části úpl-
ného strojního zařízení, které pohyb zjed- naný strojem dynamickým přenášejí na stroj pracovní. Českoslov. Koleda 1893. Trapl Mat., řed. čes. real. gymn. v Praze.
|
Třas. Od J. Soukupa. Vz Rozpravy spo-
lečnosti přátel starožitností čes. v Praze. 1892. Travačka = kosa na trávu. Lib. NZ. I.
545. Trávný. T. cesta (na které tráva roste).
Arch. XI. 307., Půh V. 33. Třbuchan, u, m., cocotalla, rostl., zastr.
Pršp. 31. 57. Trčeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 290
Trdelní rybník, kde se ryby trou. Wtr.
Obr. II. 523. Trdlinka, y, f., pták. Vz Zvonohlík
(2. dod.). Trdlovec, vce, m., druh pečiva. Us.
Trdlovský. Trdlo t-ský = velmi hloupý.
Dol. Brtch. Trefný = způsobilý, hodný. Koně sobě
trefné zjednejte. Arch. XII. 53. Třemklovce, terdia, rostl., zastr. Pršp.
32. 90. Třenek, nku, m., manubera, zastr. Pršp.
69. 1800. Třepačka, y, f., nebria, zastr. Pršp.
73. 6. Třepatí v dialekt. Vz List. fil. 1892.
359 Třepetati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
371. Treskták, a, m., corrector, zastr. Pršp.
40. 83. Trest. O t. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II.
834., 859. nn. Trestati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
371. Trestní. T. řízení v 16. stol. Vz Wtr.
Obr. II. 736. un. Třešetka, y, f., crebina, rostl. Pršp. 25.
90 — Rj.: řešetka. Třetenek, nka, m., trinco, ryba?, zastr.
Pršp. 16. 75. Třetnice, e, t, tertiana, zimnice, zastr.
Pršp. 62. 19. Třevačka, y, f., nějaké náčiní při su-
šení lnu. NZ. II. 93., 517. Třevec, vce, m , nuptoria, zastr. Pršp.
30. 38 Třevle, tronile, ryba. Pršp. 15. 47.
Trh. Reg. IV. 856. (r. 1337.). Policie na
trzích v Čech. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 417. nn. Trhačka = stuha. Mor. a slov. NZ. II.
22. — T. = zlatka na čtyři kusy roztržená (dělalo se to r. 1848.). Irhanice = kmen jen na hrubo otesaný
a podél ve dví rozpůlený, jakoby roztr- žený. Na Hané. NZ. II. 146.. 383. Tříaktovka, y, f., dreiaktiges Stück
Us. Třicátá, é, t., horní podíl. Arch. XII.
415. Vz Vort (a. dod.). Třicetník, a, m. = představený třiceti,
Wtr. Obr. II. 49. Třietý. Mnč. Ev. 112. L. 3. 5.
Třímać = třímati.
Třímati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
359. Třipaslička, y, f. Malá t., milostnice
naší paní. Arch. XII, 40. (trpaslička ?). |
||
|
|||
Předchozí (1392)  Strana:1393  Další (1394) |