1394

Tříselnatý. T. látky. Vz KP. VI. 627.

Tříslo. Cf. KP. VI. 627. — T. = sušené
ovoce pohromadě zavařené (slívy, hrušky,
křížaly). Lib. NZ. I. 547.

Tříti drva = pilou na prkna řezati. 16.
stol. Wtr. Obr. II. 505.

Třítka, y, f. = opletá, oštěra, Verdruss,
m. Val. Vck.

Trkolní palice ve mlýně. Wtr. Obr. II.
507.

Třmen. Něco sekerou na třmen vzíti =
plochu sekery podložiti a topůrkem zdví-
hati. Lib. NZ. I. 547.

Trnavčina, y, f. = mluva trnavská Šd.

Trnavský. T. různořečí na Slov. Vz Šb
D. 68.

Trní. Kdo se t. bojí, nenatrhá růží. Světz.

Trnoslavy, pl, f., plurna, ovoce. Pršp.
26. 37.

Tróbela, y, m. = hlupák. Dol. Brtch

Tróbovsky. Tróbo t-ská (hlupáku)! Dol
Brtch.

Troják, u, m. = tatar ze tří prutů sple-
tený. Mor. Brtch.

Trojan Al. Prav.† ⁹/₂1893.

Trojbytostný. Vrch. F. II. 137.

Trojčina, y, f. = trojverší, tercina. Šd.

Trojhran, šp. m.: rovinný trojúhelník.
Sold. 17.

Trojitka, y, f., Dreidraht (látka). Šd.

Trojjmenný, dreinamig. Vrch. F. II.
137.

Troj kopcový, dreihügelig. T. Kriváň.
Obz. 1892. 131.

Trojmocniti = povýšiti na třetí moc-
nosť. Sold. 14.

Trojník = troník, půlka, půlčík, vídeň-
ský, vindra, finda. Us.

Trojpůlovy svah: 1 : ³/₄, dritthalbfüssige
Böschung. Tch. 1889. 62.

Trombon = trombone.

Trošty = trochty, částky, díly drobných
šperků, mincí atd. 1610. Hrš Nách.

Trpitelský. T. jednota bratrská. Blý.
Mtc. 1892. 279.

Trpný rod. Když by jemu panem hejt-
manem dáno bylo vědeti. Půh. V 157.

Trpó = teprv. Gemer. Šd. D. 77.

Trs paprsků, šp. m.: svazek. Sold. 17.

Trubička, y, f. = rakejtle. 1564. Wtr.
Obr. II. 226.

Trud, burulum, kámen. Bhm. Fl. 128.

Truhlářství v Čech. ve středověku. Vz
Mus. 1893 89. nn.

Truchlobolný sen. Lerm. I. 49.

Trustan, vz Tlustan (2. dod.). Rozk.:
trusteň.

Trybyč. T-čem koho trestati. Wtr. Obr.
II. 408.

Trysk, trepido. Pršp. 85. 37.

Tuci tuc. Cf. Tlci. T. dělá matka atd.,
když svým čelem čela dítěte zvolna se do-
týká. Us. Cf. List. fil. 1892. 381.

Tulipán, pán = kosníkovitó šňůrečko-
vání na zadní straně korduly mužské. Mor.
a slov. NZ II. 23.

Tunnelnictví, n , Tunnelbaukunde. Tch.
1889. 77.

Tuplzrádce, e, m, nadávka v 16. stol.
Wtr. Obr. II. 43.

Tupozubý, stumpfzahnig. Pušk. 112.

Tupý. T. obilí = nedosti suché. Lib. NZ.
I. 546

Turčanský sv. Martin na Slov.

Turecký fěrtušek, na červené půdě
pestře květovaný. Mor. a slov. NZ. II. 26.

Turečizňa = Turecko. Mor. Brtch.

Turíček, čku, m. = zahradní hřebíček,
dianthus caryophyllus. V. Turci na Slov.
Phľd. XII. 62).

Turmaj, e, m = nepořádek. Lib. NZ. I.
550.

Turnovník, a, m., tormentator. Pršp.
38. 36.

Tutoka = tuto. Slov. Šb. D. 75.

Tužebník, u, m., pigerda, rostl. Pršp.
32 79.

Tužina, y, f., ves na Slov. Šd.

Tvarožák, u, m. = tvarožník. Dol. Brtch.

Tvořidlo, multrum. Bhm. Fl 264.

Tvořitelka, vz Ploditelka (v mthm.).

Tvořítko = maličká truhlička. 16. stol.
Mus. 1893 98.

Tvrdý. Je na zimu t. = snadno ji snáší.
Us. NZ. I. 606.

Týden slovanský. Vz Slov. sbor. 1884.
565. (J. Voráček).

Týdenník, a, m. = dělník na týden na-
jatý. Wtr. Obr. II. 412.

Tynúc= tonouti. Laš. Šb. D. 59.

Týnský chrám v Praze. Vz Ott. VI.
401.

Uberkauf, z něm. U. a také
z mince nám (králi) pozuostati mají. Snm.
I. 389.

Ubivec, vce, m., occisor, Tödter. Pršp.
42. 46. Cf. Ubivce.

Ubka, y, f., anus, zastr. Pršp. 64. 52.

Ubran, a, m., asalus, zastr. Pršp. 10. 25.

Ubrmanský. Od u. úmluvy nebylo od-
volání. Wtr. Obr. II. 710.

Ucěcha = útěcha. Mnč. Ev. 26. L. 16.
25.

Uctiti. Na někoho se u. = spoléhnouti.
Lib. NZ. I. 541.

Učnina, y, f., niagica, zastr. Pršp. 59.10.

Udati. Odpúščím tobě a potom takové
věci se viece neudávej (nečiň jí). Půh. V.
220.

Uderyť m. udeřiti. Vz R (2. dod.).



	1394

	Tříselnatý. T. látky. Vz KP. VI. 627. Tříslo. Cf. KP. VI. 627. — T. = sušené ovoce pohromadě zavařené (slívy, hrušky, křížaly). Lib. NZ. I. 547. Tříti drva = pilou na prkna řezati. 16. stol. Wtr. Obr. II. 505. Třítka, y, f. = opletá, oštěra, Verdruss, m. Val. Vck. Trkolní palice ve mlýně. Wtr. Obr. II. 507. Třmen. Něco sekerou na třmen vzíti = plochu sekery podložiti a topůrkem zdví- hati. Lib. NZ. I. 547. Trnavčina, y, f. = mluva trnavská Šd. Trnavský. T. různořečí na Slov. Vz Šb D. 68. Trní. Kdo se t. bojí, nenatrhá růží. Světz. Trnoslavy, pl, f., plurna, ovoce. Pršp. 26. 37. Tróbela, y, m. = hlupák. Dol. Brtch Tróbovsky. Tróbo t-ská (hlupáku)! Dol Brtch. Troják, u, m. = tatar ze tří prutů sple- tený. Mor. Brtch. Trojan Al. Prav.† ⁹/₂1893. Trojbytostný. Vrch. F. II. 137. Trojčina, y, f. = trojverší, tercina. Šd. Trojhran, šp. m.: rovinný trojúhelník. Sold. 17. Trojitka, y, f., Dreidraht (látka). Šd. Trojjmenný, dreinamig. Vrch. F. II. 137. Troj kopcový, dreihügelig. T. Kriváň. Obz. 1892. 131. Trojmocniti = povýšiti na třetí moc- nosť. Sold. 14. Trojník = troník, půlka, půlčík, vídeň- ský, vindra, finda. Us. Trojpůlovy svah: 1 : ³/₄, dritthalbfüssige Böschung. Tch. 1889. 62. Trombon = trombone. Trošty = trochty, částky, díly drobných šperků, mincí atd. 1610. Hrš Nách. Trpitelský. T. jednota bratrská. Blý. Mtc. 1892. 279. Trpný rod. Když by jemu panem hejt- manem dáno bylo vědeti. Půh. V 157. Trpó = teprv. Gemer. Šd. D. 77. Trs paprsků, šp. m.: svazek. Sold. 17. Trubička, y, f. = rakejtle. 1564. Wtr. Obr. II. 226.	Trud, burulum, kámen. Bhm. Fl. 128. Truhlářství v Čech. ve středověku. Vz Mus. 1893 89. nn. Truchlobolný sen. Lerm. I. 49. Trustan, vz Tlustan (2. dod.). Rozk.: trusteň. Trybyč. T-čem koho trestati. Wtr. Obr. II. 408. Trysk, trepido. Pršp. 85. 37. Tuci tuc. Cf. Tlci. T. dělá matka atd., když svým čelem čela dítěte zvolna se do- týká. Us. Cf. List. fil. 1892. 381. Tulipán, pán = kosníkovitó šňůrečko- vání na zadní straně korduly mužské. Mor. a slov. NZ II. 23. Tunnelnictví, n , Tunnelbaukunde. Tch. 1889. 77. Tuplzrádce, e, m, nadávka v 16. stol. Wtr. Obr. II. 43. Tupozubý, stumpfzahnig. Pušk. 112. Tupý. T. obilí = nedosti suché. Lib. NZ. I. 546 Turčanský sv. Martin na Slov. Turecký fěrtušek, na červené půdě pestře květovaný. Mor. a slov. NZ. II. 26. Turečizňa = Turecko. Mor. Brtch. Turíček, čku, m. = zahradní hřebíček, dianthus caryophyllus. V. Turci na Slov. Phľd. XII. 62). Turmaj, e, m = nepořádek. Lib. NZ. I. 550. Turnovník, a, m., tormentator. Pršp. 38. 36. Tutoka = tuto. Slov. Šb. D. 75. Tužebník, u, m., pigerda, rostl. Pršp. 32 79. Tužina, y, f., ves na Slov. Šd. Tvarožák, u, m. = tvarožník. Dol. Brtch. Tvořidlo, multrum. Bhm. Fl 264. Tvořitelka, vz Ploditelka (v mthm.). Tvořítko = maličká truhlička. 16. stol. Mus. 1893 98. Tvrdý. Je na zimu t. = snadno ji snáší. Us. NZ. I. 606. Týden slovanský. Vz Slov. sbor. 1884. 565. (J. Voráček). Týdenník, a, m. = dělník na týden na- jatý. Wtr. Obr. II. 412. Tynúc= tonouti. Laš. Šb. D. 59. Týnský chrám v Praze. Vz Ott. VI. 401.

	U.

	Uberkauf, z něm. U. a také z mince nám (králi) pozuostati mají. Snm. I. 389. Ubivec, vce, m., occisor, Tödter. Pršp. 42. 46. Cf. Ubivce. Ubka, y, f., anus, zastr. Pršp. 64. 52. Ubran, a, m., asalus, zastr. Pršp. 10. 25. Ubrmanský. Od u. úmluvy nebylo od- volání. Wtr. Obr. II. 710.	Ucěcha = útěcha. Mnč. Ev. 26. L. 16. 25. Uctiti. Na někoho se u. = spoléhnouti. Lib. NZ. I. 541. Učnina, y, f., niagica, zastr. Pršp. 59.10. Udati. Odpúščím tobě a potom takové věci se viece neudávej (nečiň jí). Půh. V. 220. Uderyť m. udeřiti. Vz R (2. dod.).