1395

Udesátati. Sama vše zaň u-tá (vypra-
cuje, učiní). Sá. Kr. u pot. 58.

Udíti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 375.

Údo, a, n., membrum, ud, zastr. Pršp.
47. 85.

Udri-udri. Cf. Dříti, List. fil. 1892. 381.

Uherka, y, f. = vysoká bota. NZ. II.
402.

Uhlárník, a, m. = dozorce uhlárny,
Kohlenmagazineur. Šd.

Uhry. Zakopal se v Uhřích. Arch. XI.
175

Ujdeň, Africus. Pršp. 7. 49.

Ujistiti. Aby to u-stil pod 200 hř. gr.;
Má hřivnu gr. platu ročního k kostelu u.
Půh. IV. 77., 337.

Újmy = souchotiny. Jak se zažehnávají?
Vz NZ. I. 607.

Ukasánie sukně. Chč. m. s. III. 54.

Ukrotlý. U. zvěř. Chč. m. s. III. 87.

Ulomsobě, os. jm. Wtr. Obr. II. 155.

Uložitý = ustanovený. Aby jim rozká-
zal v místo u-té se sejíti. Snm. I. 617.

Um Poněvadž o svém umě (o své vůli)
platila. Půh. IV. 340.

Umalenosť. Neumalenosť bolu. Pušk. 52.

Umaliti. Šak ona jim (dětem) neumalí
(nepromine). Val. Vck.

Umělůstkovaný, erkünstelt. Pušk. 193.

Umění lidové. Vz NZ. I. 595.

Úminka = výminka. Dal mu koně pod
nekalými ú-mi. Půh. V. 243.

Úmladí, n. = pole, kde jsou brambory,
luštěniny, len, cukrovka. Lib. NZ. I. 549.

Umlknouti. Umlkli sú v reptánie. Chč.
m. s. III. 62.

Úmluvce, ubrmané měli přící se sousedy
porovnati. Vz o nich ve Wtr. Obr. II. 709.

Umluviti koho oč. Půh. III. 309.

Umocniti či povýšiti na 2., 3. mocnosť,
lépe : dvoj-, trojmocniti. Sold. 14.

Úmrl, u, m., morticinium, zastr. Pršp.
81. 35.

Umrlý póhon, když kdo od umrlého
(jménem jeho) žaluje a ne od živého; U.
smlúva. Půh. III. 123., V. 174.

Úmrtevník, a, m., mortificator, zastr.
Pršp. 42. 46.

Umrtní zvonění. Wtr. Obr. II. 211. a j.

Umučiti koho jak: do smrti. Půh. IV.
82.

Umývka, y, f. = umývání. Us. — U. =
umyvadlo. 1620. Hrš. Nách.

Underláčník, a, m. = hospodář skladby
rybářské, zastr. 16. stol. Wtr. Obr. II. 436.
Vz násl.

Underlák, u, m. = tržiště na ryby su-
šené, uzené a slané a na olej. 16. stol. Wtr.
Obr. II. 421., 553.

Unterkeifl, a, m. Vz Pytlák (2. dod.).

Upamatovati. Ježto by jeho o to rčení
mohli u. Půh. III. 331.

Úpan, a, m., pister, zastr. Pršp. 17. 403.
Upěti = uzpívati. U-li jste jej do roz-
koší. Vrch. F. I. 68.

Úpěti. Jak po něm úpěla. Vrch. Rol.
VII.-XI. 27. Úpie v núzi své; Aby tu úpěl

v bolestech svých. Chč. m. s. III 29., 22.,
14.

Úpolník, a, m., damarulus, pták. Pršp.
11.

Uprůplavniti, kanalisiren. Tch. 1889.
77.

Uptalosť. Poněvadž v těch věcech ne-
bývá vědomosť a u. 1526. Snm. I. 17.

Uptati se nač. Půh. III. 22.

Úřad, 1334. Reg. IV. 848. Ú. muže uka-
zuje. Bias Lobk. 80. Nejvyšší úřady starší
v Čech. Vz Ott. VI. 527.

Urburéŕ = přední z nižších horních
úředníkův. Wtr. Obr. II. 390.

Úroky nemoc. Vz o nich a jich léčení
v NZ. I. 606. a 607., Mtc. 1893. 141.

Usamiti se někde. NZ. I. 584.

Úsměvek, vku, m. úsměv. Pfleger.

Usouditi koho vinným Krs. 72.

Uspati koho v naději. Chč. m s. II.
67. Aby uspili (uspali) lidi na nich. Chč.
m. s. II. 81.

Uspnosť, i, f., lues, zastr. Pršp. 56. 41.

Usranec, nce, m., merdigena. Pršp. 46.
67.

Ústa. Mluvil jí to z úst v uši. 16. stol.
Wtr. Obr. II. 758. Leč bych od pánuov
z úst v uši (= ústně) propuštěn byl. Půh.
V. 28., 32.

Ustarać se v dialekt. Vz List. fil. 1892.
362. Děvče se brzo ustaří. Sá. Kř. u pot.
112.

Ústav, testamentum, zastr. Pršp. 83. 86.

Ustopupel. Pršp. 62 3.: cartapus.

Ustředění oprav v: ústředění.

Ustředěný, centralisirt. Tch. 1889. 77.

Ustřeliti. Aby se nic od toho sladu ne-
ustřelilo (neodpadlo). Wtr. Obr. II. 335.

Ustrnouti. Číslovky tyto u-ly v tento
tvar. Exc.

Ušnice, pl., f. = náušnice. Mor. (Zboro-
vice). Šd.

Uštknutí hadem Léčení ho na Mor. Vz
Mtc. 1893. 150.

Utáhnouti odkud = odtáhnouti. Snm.

I. 547. a j.

Úter, finder, zastr. Pršp. 74. 28.

Utěšenký, zdrobn. utěšený. Zahrádka
malá, utešenká. Slov. Kľ.V. 39.

Utieknicz, e, m., asyllum, zastr. Pršp.
79. 62.

2. Utkati koho jak. I utkal jeho u ve-
liké moci. Machb. 11. 16.

Utráti. Aby sirotkům neutrála. Půh. IV.
409. Asi chybně m.: neutratila. Cf. ib. 420.:
aby sirotkům neutratila.

Útrpný. Ú. právo = mučení. Vz Wtr.
Obr. II. 736., 747.

-ův A které věci jsú šelmy (šelminy,
Antikristovy) a které Kristovy. Chč. m. s.

II. 43.

Úvod. O ú-dě šestinedělek na Mor. Vz
NZ. II. 17.

Úvodní hostina po úvodě ženy dávaná.
Vz NZ. II. 17.
Uzavíravý spoj tonin. NZ. 1893. 509.