1396

Uzdeň. dně, m. = náčelník. Lerm. I. 135.

Uzdín, a, m. R. 1279. hrad v Novohradě.
Phľd. XII. 554.

Uzdravovací plán, zákon (assanační).
Nár. list. 1893.

Uzenice. Jich výroba. Vz KP. VI. 543.

Uznej (uzdné) = odměna čeledínovi
při prodeji koně. Lib. NZ. I. 548.

Uzvážiti něco. Arch. XI. 494.

Užgrnutí, n. = ušklebnutí. Slov. Šd.

Užialený = užalený. Janíček za stolom
sedí u. Slov. Kľ.V. 4.

Užidil Jiřík, starý vlastenec a obhajce
čes. práva. Vz Wtr. Obr. II. 634.

Užralec, lce, m. = ožralac. Wtr. Obr
II. 62

Vach, piscium clausura 1339. Reg. IV.
289.

Vajt, vz Vejt.

Valašský. V. či hornobečovské různo
řečí Vz Šb. D. 52.

Válenec, vz Zátěrka (dod.).

Valistý = silný, tlustý. Slov Phľd. XII.
729.

Vampola, y, f = silná páka z povalu
k vytahování pařezů. Lib. NZ. I. 546.

Van = on. Gemer. Šb. D. 77.

Vanadičnan, u, m. Zásaditý v. zinečnato-
olovnatý, descloizit. Vz Ott. VII. 348. b.

Vanič, e, m., potôček v Liptově. 1269.
Phľd. Xll 554.

Vamrnik, a, m., vrch u Trnavy. 1256.
Phľd. XII. 554.

Vánoce. Cf. NZ. I. 600. nn., Obz. 1889.
č. 1.—3.

Varanica, e, f., potok vo Zvolene na
Slov. 1250. Phľd. XII. 554.

Vařinice (IV. 556. a.) dle Flš. chyb. m.:
varmužě.

Variti, vari, varať. Vz List. fil. 1892.
380. (úplné časování).

Varný. V. dříví = k vaření piva určené.
16. stol. Vz Wtr Obr. II. 233. V. berně
(Brau-). Arch. XII. 78.

Varovati. A což se jemu velí v. Chč.
m. s. III. 4.

Vary. Jedúce spolu z Varuov; Byl u Va-
řiech. Arch. XII. 151., 163.

Vášněti. V ní vášní vše. Lerm. I. 79.

Vášný = vášnivý. Pušk. 26.

Váti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 377.

Vázati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 364

Vážný člověk nesmi tvrditi, co věří, ný-
brž co ví. Exner. Nár. list.

Vbatoliti se někam. Vz Batoliti se. Světz.
1893. 181. a.

Včíra = včera. Arch. XII. 365. a j. tam

Vdákati v dialekt. Vz List fil. 1892
366.

Vdáti. Co činí dívky, aby se brzy vdaly.
Vz Mtc. 1892. 282. nn.

Vdovica. V. — cez vodu lavica (každý
po ní šlape). Slov. Phľd. XII. 695.

Vdrobiti. Ač by co svého v-la (přidala).
Půh. V. 43.

2. Věd, scita. Bhm. Fl. 7.

Věděti. Je dobré leccos nevěděti. Exc.

Vědomec, také na Mor. Vz Mor. lid od
Brt. 92.

Vejmelné, ého, n. = plat od mletí sladu.
Wtr. Obr. II. 494.

Vejpon. Vz Štěka (2. dod.).

Vejšlap = pochod. Vz Kutálka (dod ).

Vejvrteček, vz Pliznouti (dod.).

Velbloud. V-dy požierati a komáry ce-
diti. Chč. m. s. III. 98.

Velesenstvie. Kat. 2176. Dle Flš. v List.
fil. 1893 328. = daemonium, od boha Velesa.

z Veleslavína D. A. Ct. Mus. 1893. 267.

Velesvěcený kněz. Krs 187.

Velezrada. Pojem v-dy v 16. stol. Vz
Wtr. Obr II. 774. nn.

Velikonoce. Cf. NZ. I. 600. nn.

Velikonoční boží hod. Vz Obz. 1892.
(Brt)

Veltrubský, os. jm. Arch. XII. 291.

Velur, vz Velour.

Věnec. Píti věnce = slaviti námluvy
Záp. Čech. Sb. D 14. — V., vz Víra (2
dod.).

Věnečnice = která věnce dělala a je
skrze své tulačky po domích prodávala.
Byly to nevěstky. Wtr. Obr. II. 88.

Ventrča = kráva hubená, kosti jí trčí
ven. Mor. Brtch.

Vepřovicový, vz Vepřovice. V. zídka.
NZ. II. 383.

Veřitelský obyt. Wtr. Obr. II. 827.

Věřiti. Nevraz sa (nechoď ustavičně
dveřmi, nevrzej se pořád), netopíme na vě-
řím Boha (nadarmo). Val. Vck.

Věrovati Má jemu v. před úředníky.
Půh. III. 54.

Verš. Z dějin čes verše. Podává Otak.
G. Paroubek. Desátá zpráva obec. gymn.
real. v Praze za r. 1892. Posudek o něm
od Jos. Krále v List. fil. 1893. 236.

Ves. Slovo toto není na Hané známo,
mají dědinu. NZ. II. 141. Čes. vsi. Vz NZ.
I. 596.

Věšení lidí v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II.
863. nn.

Vet (veta), vadium. Pršp. 91. 95.

Větrák, a, m. = mlynář na povětrňáku.
Mor. Mtc. 1893. 89.

Větrní = vítr při dýmovce. Sá. Kř. u pot
49.



	1396

	Uzdeň. dně, m. = náčelník. Lerm. I. 135. Uzdín, a, m. R. 1279. hrad v Novohradě. Phľd. XII. 554. Uzdravovací plán, zákon (assanační). Nár. list. 1893. Uzenice. Jich výroba. Vz KP. VI. 543. Uznej (uzdné) = odměna čeledínovi při prodeji koně. Lib. NZ. I. 548.	Uzvážiti něco. Arch. XI. 494. Užgrnutí, n. = ušklebnutí. Slov. Šd. Užialený = užalený. Janíček za stolom sedí u. Slov. Kľ.V. 4. Užidil Jiřík, starý vlastenec a obhajce čes. práva. Vz Wtr. Obr. II. 634. Užralec, lce, m. = ožralac. Wtr. Obr II. 62

	Vach, piscium clausura 1339. Reg. IV. 289. Vajt, vz Vejt. Valašský. V. či hornobečovské různo řečí Vz Šb. D. 52. Válenec, vz Zátěrka (dod.). Valistý = silný, tlustý. Slov Phľd. XII. 729. Vampola, y, f = silná páka z povalu k vytahování pařezů. Lib. NZ. I. 546. Van = on. Gemer. Šb. D. 77. Vanadičnan, u, m. Zásaditý v. zinečnato- olovnatý, descloizit. Vz Ott. VII. 348. b. Vanič, e, m., potôček v Liptově. 1269. Phľd. Xll 554. Vamrnik, a, m., vrch u Trnavy. 1256. Phľd. XII. 554. Vánoce. Cf. NZ. I. 600. nn., Obz. 1889. č. 1.—3. Varanica, e, f., potok vo Zvolene na Slov. 1250. Phľd. XII. 554. Vařinice (IV. 556. a.) dle Flš. chyb. m.: varmužě. Variti, vari, varať. Vz List. fil. 1892. 380. (úplné časování). Varný. V. dříví = k vaření piva určené. 16. stol. Vz Wtr Obr. II. 233. V. berně (Brau-). Arch. XII. 78. Varovati. A což se jemu velí v. Chč. m. s. III. 4. Vary. Jedúce spolu z Varuov; Byl u Va- řiech. Arch. XII. 151., 163. Vášněti. V ní vášní vše. Lerm. I. 79. Vášný = vášnivý. Pušk. 26. Váti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 377. Vázati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 364 Vážný člověk nesmi tvrditi, co věří, ný- brž co ví. Exner. Nár. list. Vbatoliti se někam. Vz Batoliti se. Světz. 1893. 181. a. Včíra = včera. Arch. XII. 365. a j. tam Vdákati v dialekt. Vz List fil. 1892 366. Vdáti. Co činí dívky, aby se brzy vdaly. Vz Mtc. 1892. 282. nn. Vdovica. V. — cez vodu lavica (každý po ní šlape). Slov. Phľd. XII. 695. Vdrobiti. Ač by co svého v-la (přidala). Půh. V. 43. 2. Věd, scita. Bhm. Fl. 7. Věděti. Je dobré leccos nevěděti. Exc.	Vědomec, také na Mor. Vz Mor. lid od Brt. 92. Vejmelné, ého, n. = plat od mletí sladu. Wtr. Obr. II. 494. Vejpon. Vz Štěka (2. dod.). Vejšlap = pochod. Vz Kutálka (dod ). Vejvrteček, vz Pliznouti (dod.). Velbloud. V-dy požierati a komáry ce- diti. Chč. m. s. III. 98. Velesenstvie. Kat. 2176. Dle Flš. v List. fil. 1893 328. = daemonium, od boha Velesa. z Veleslavína D. A. Ct. Mus. 1893. 267. Velesvěcený kněz. Krs 187. Velezrada. Pojem v-dy v 16. stol. Vz Wtr. Obr II. 774. nn. Velikonoce. Cf. NZ. I. 600. nn. Velikonoční boží hod. Vz Obz. 1892. (Brt) Veltrubský, os. jm. Arch. XII. 291. Velur, vz Velour. Věnec. Píti věnce = slaviti námluvy Záp. Čech. Sb. D 14. — V., vz Víra (2 dod.). Věnečnice = která věnce dělala a je skrze své tulačky po domích prodávala. Byly to nevěstky. Wtr. Obr. II. 88. Ventrča = kráva hubená, kosti jí trčí ven. Mor. Brtch. Vepřovicový, vz Vepřovice. V. zídka. NZ. II. 383. Veřitelský obyt. Wtr. Obr. II. 827. Věřiti. Nevraz sa (nechoď ustavičně dveřmi, nevrzej se pořád), netopíme na vě- řím Boha (nadarmo). Val. Vck. Věrovati Má jemu v. před úředníky. Půh. III. 54. Verš. Z dějin čes verše. Podává Otak. G. Paroubek. Desátá zpráva obec. gymn. real. v Praze za r. 1892. Posudek o něm od Jos. Krále v List. fil. 1893. 236. Ves. Slovo toto není na Hané známo, mají dědinu. NZ. II. 141. Čes. vsi. Vz NZ. I. 596. Věšení lidí v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 863. nn. Vet (veta), vadium. Pršp. 91. 95. Větrák, a, m. = mlynář na povětrňáku. Mor. Mtc. 1893. 89. Větrní = vítr při dýmovce. Sá. Kř. u pot 49.