1309

Zábava. Lidové z-vy na Mor. Cf. Mor.
lid od Brt. 1892.

Zaběžkať si kam. Zabežkal si k nej
každučičký den. Slov. Kľ.V. 37.

Zabíječka, y, f. = zabíjení. Z. lidí. Krs.
137.

Zabranský Jan Al. Vz Mus. 1892. 524.

Zabrati se kudy. Z-la sa svetom Sal.
P. 399.

Za(b)ředění = zabřeždění. Mnč. Ev. 60.
L. 8 2.

Zacivěti. Ta z-la na mne. Vrch. F. I.
174. Cf. Civěti

Zadáviti. Že jest pečeť svú z-vil panu
hajtmanovi. Půh. V. 102.

Zadávka, y, f., Einreichung, f. Cf. násl.

Zadávkový, Einreichungs-. Z protokoll.
Nar. listy Lépe: podací

Zadrhnouti. Má nám hotovými penězi
platiti a na sobě dluhův nezadrhovati (ne-
nechávati). Arch. XII. 439.

Zádrž, e, f. Z. církevní, kirchlicher Vor-
behalt, reservatum ecclesiasticum. Kryšt
Všeob. cír. děj. III. 145

Záduch, u, m., asthma. Léčení ho na
Mor. Vz Mtc. 1893. 143.

Zahorliti proč, sich ereifern. Lerm. I.
106.

Zahrádka = pruh na kordulce zůsta-
veny pro dírky a knoflíky. Val. NZ. II
228.

Zachař O škůdce a odpovědníky zem-
ské, z-ře a jiné. Arch. XI. 303.

Záchovka, y, f. = konserva. Dhnl.

Zajatkyně, ě, f., die Gefangene. Vrch.
F. II 199.

Zaječí. Mnoho psuov z. smrť. 1511. Arch
XI. 147.

Zájezdek, dku, m. Z. v rybníce. Cf.
Zájezd. Z-dku povýšiti a tak krajinu zato-
piti. 1457. Arch. XI. 498., 499.

Zajíti. Jiného neznám, než že spolu
zajdem (se neshodnem). Arch. XII. 16.

Zakašpárkovati si = zažertovati si. Ks.

Zakázaný. V z-né jabloni had neustále
vábí nás sladce. Pusk. 214.

Základ, v geom. lépe: základna, pod-
stava, basis; v arith. je název tento dobrý.
Sold. 17.

Zakotrbelcovať se někam = zakotrmel-
covati Mor. Šd.

Zakousati. Z-snouti něco smrtí, es mit
dem Leben bezahlen. U Kroměř. Wrch.

Zakřížiti se kudy. Blesk po nebi se
z-žil. Slád. Brn. 78.

Zákuteň = zákútie. V zákutny, abscon-
ditum. Mnč. Ev. 133. L 11. 33.

Záležák, u, m. = hoblík k prutování.
16. stol. Mus 1893 98.

Zámek k zamykání. Vz KP. VII. 1. nu.

Zaměšiti je v Alx. i v Rkk chybné
čtení a má býti zamiesiti a znamená silně
myslí hnouti, mysl vzrušiti, v Jelenu (v Rkk.)
ve smyslu původním: pohnul mocně zraky,
tak že zlobou plály. Vz Mus. 1893. 236.

nn Flš. v Athenaeu X. 231. neschvaluje
Maškův výklad. Vz tam, Míšiti, Čech 1893.
č. 66. (ze dne 21/₃. V. Seykora).

2. Zaměť. Jako nějakou z-tí a zástěrou.
Arch. XI. 483.

Zamiestiti, occupare. Mnč. Ev. 104. L
13 7.

Zámkářství. Vz KP. VII. 1. nn.

Zámrtník, a, m. = člověk zdánlivě mrtvý.
Kld. II. 53.

Zános vyčistiti (z příkopu). Půh V. 52.

Západoeuropský. Dle Věst. I 37. lépe:
-západnoeuropský. Vz tam.

Zapínací přístroj. Nár list.

Zaplesknouti. Oči mi zapleští. Arch.
XI 261.

Zápodobný Protož nezdá se z-né jinak
požívati než tak. Chč. m. s. 26.

Zápor. Neroďme milovati světa. Chč. m.
s. III. 116 a j. tak. Z. nadbytečný. Vz
Mtc. 1893. 199. nn.

Zapřibůh. Za zapřiboha rozkřičen byl.
Jg. Záp.

Zárobka, y, f., vz Nádnica (dod.).

Zásad, loci in nemoribus. 1334. Reg IV.
27 Cf. 1. Zásada.

Zásada = držadlo lžíce, nože. 16. stol.
Mus. 1893. 55

Zasedlý úrok. Půh. V. 113.

Zasrknouti. Michal také zasrkl smíchem.
Světz. 1893. 351. a.

Zástava u vozu, Schleif, m. 16. stol. Mnš.
Zás. 7. — Z. duchovní = zádrž (2. dod.).
Kryšt. Všeob. cír. děj. III. 290. — Z. —
stávka, strike. 1511. Arch. XII. 462.

Zástěra. Prát z-ry. O popeleční středu
propíjejí ženy peníze obdržené od muž-
ských, kteří nechtěli býti od nich rozpě-
něným mýdlem pomazáni a to slove zá-
stěry práti U Choltic. NZ. II. 193.

Zástřeší, u. = spodní okraj střechy. Na
Hané NZ. II. 150.

Zastříti. Žádným právem se proti to-
muto zápisu zastírati nemají. Arch. XII.
430.

Zašianať = ušetřiti, z něm. schonen. —
koho. Slov. Phľd. XII. 705.

Zátka = zahájené pastviště, hegweid,
pascua. 1343. Reg. IV. 495.

Zatmělý v rozumu. Chč. m. s. III. 111.

Zátopa. Přišel na mne jako z. Světz.
1893. 85.

Zátopný, Inundations-. Z. hráz. Tch.
1889. 38

Zatrhnouti tečkou číslo desetinné, lépe:
odděliti. Sold. 13.

Zatroubiti. Na trúbu z-bil. Arch. XI.
148.

Zatvrditi Smlúvu s někým z. Chč. m.
s II. 14.

Zavrhnouti. V sýře se z-hli (narodili)
červi Mtc 1893. 201.

Zbaviti. Z-vil a vyprostil se od muk.
Chč. m. s. III. 84.