107

H. nemoc. Vz Hluchaňa (3. dod.). — k čemu.
Dál hřímá (běží) hluchý k této řeči. Vrch.
Kol. XXIII.—XXIX. 240. — H. = tichý. H.
hovor ozýval sa vznútra. Phľd. 1893. 325. —
H. = temný, dumpf. H. hlas. Laš. Brt. D.
II. 316.

Hluk. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 63.

Hlup, u, m. Zahrada je v hlupu = ve
stínu. V. Meziříčí. Brt, D. II. 316. Vz Hlu-
piti (3. dod.).

Hlupina oprav v: Hlúpina = hloupost'.
Nedělej h-ny. Vck. Poh. 24.

Hlupiti = stíniti. Zeď hlupí zahradu. Val.
Meziříčí. Brt. D. II. 316. Vz Hlup (3. dod.).

Hlupstvo, a, n. Na hlupstva netřeba děti
pobizať, Slez. Nov. Př. 214.

Hlúpy = neomašténé nudle. Slov. Zátur.

Hluš, i, f. Kolc. 46. Klidná mořská hluš.
Vrch. Kol. XL. 121. (Tam) je všecko pustou
hluší. Len. 72.

Hlušiti. Dva roky som hlušil (pilně pra-
coval) a nebolo lepšie. Phľd. 1893. 548. Hlu-
šili mu hlavu. Pbľd. XII. 354.

Hluza = sběř. 1725. Zbrt, Pov. 107. —
H. U Bern. vred, hlíza. Tečie z nebo b. (hnis).
Myjava. Phľd. 1895. 444.

Hľuzovník,u, m., rostl. Vz Zelina ochvatná
(3. dod.).

hm; h přisuto: hmenčí, hmoždíř m. mordíř
ze střhněm. morsaere. Gb. H. ml. I. 465., Dšk.
Jihč. I. 35. Z hm se h odsouvá: možditi m.
hmožditi.

Hmaták, a, m. = zloděj. Nár. list, 1894.
č. 18.

Hmatelný. H. vecnosť. Ztk. 15. (3. vyd.).

Hmíriť. V šere čosi sa hmírilo (kmitalo,
pohybovalo). Phľd. 1895. 691.

Hmizavý. H. plaz země. Chč, Mik. 439.

Hmkanie == říkání: hm hm! Slov. Phľd.
1892. 589.

Hmla v. mhla, přesmykn. Dšk. Jihč. I. 48.

Hmota = maso. V zlodějské řeči. Flš.
Také v mluvě praž. Pepíků. Herm. Bod.
Praž. 39.

Hmour, u, m., mhour = suché jehličí na
stelivo. Záp. Mor. Brt. D. II. 316.

Hmoždík, Dübbel, m. Sterz. I. 674. b.,
708.

Hmoždíkovati, dribbeln. Sterz. I. 674. b.,
708.

Hmoždířový. H. mlýnce = přístroj na
drcení látky, při čemž stroj napodobuje ruční
práci tření na misce. Vz Ott. VIII. 46. b.

Hmyzomilný. H. rostliny, entomofilní, na
jejichž květy hmyz sedá, Ott. VIII. 638.

Hmyzomorný. H. rosnatka, Mtc. XVIII.
195.

Hmyzosmrtič, e, m. Nár. list, 1895. č. 226.
odp.

hn; h přisuto: hniť m. niť, hníž m. níže,
hnízký m..nízký. Gb. H. ml. L 465., Dšk.
Jihč, I. 35. Z hn se h odsouvá: rožnouť m.
rozžhnouti, Gb. H. ml. I. 467., poženej m. po-
žehnej, nětynky m. lmětynky, rozněvat. Dšk.
Jihč. I. 33:

Hnátek, tku, m. (val.) = pistík = čep
zadlabaný v násadách saní. Brt. D. II. 451.

Hnáti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 143.
O pův. slova cf. ib. 85. — Že by měl svědky
o to hnáti. Arch. XII. 457. Tako po sobě

hnačku. V Rkk. (Jar.). Vz Mus. 1896. 266.,
List. til. 18)6. 348. Hna Srpoš v Spytibora.
V Rkk. (Lud.). Vz Mus. 1896. 266.

Hnatý = hnaný. Na Novojičínsku na Mor.
NZ. III. 226.

Hned (nhed), starší tvary: inhed, ihned.
Vz Gb. H. ml. I. 230.

Hnědečky. Dle Bl Gr. 270. lépe: hned.
Slovo prý nezpůsobné.

Hnědetky. Dle Bl. Gr. 270. lépe: hned.
Slovo prý nezpůsobné.

Hnedka. Dle Bl. Gr. 270. lépe: hned.
Slovo prý nezpůsobné (posud obvyklé).

Hnedky. Dle Bl. Gr. 270. lépe: hned.
Slovo prý nezpůsobné (posud obvyklé).

Hnědozelený, graugrün. H. mech. Mtc.
XVIII. 195.

Hnedúšky, zdrobn. = hned. Slov. Čo na-
píšu, b. vytlačené videť chcejú. Pútnik 1893.
č. 3. str. 51.

Hnědý. Oči hnědé jako oříšky. Na Žďársku.
Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.

Hneska m. dneska, d v h. Dšk. Jihč. I.
15. U Stráňan hneská. Phľd. 1893. 369.

Hněsti, z germ. gnet, něm. kneten. Vz
Gb. H. ml. I. 376. H. je na Bystřičku zastou-
peno slovesem: klačit (tlačiti). Brt. D. II. 80.
Oť. Hnísti (násl.).

Hnět, u, m. 11. živlů, bolu. Vrch. Kol.
XVIL—XXII. 161., XXIII. XXIX. 44. Že ne-
vyssál hnět otrokáře krev jejich všecku z na-
šich žil. Čch. Otr. 69.

Hnetka, y, f. = kaše prosná zasypaná
moukou (han.); kaše z brambor a mouky (záp.
Mor.) == netyk, netyja, Brt. D. II. 473.

Hněv. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72.
O lásku jeho nestojím, hněvu se nebojím. Phľd.

1894. 197. Nemá (nemůže) sa v ňom kde h.
rozísť (o malém, hněvlivém člověku). Slov.
Zátur.

Hněvati. Chto sa hnevá, hnevá sa, na pa-
zderí kobása. Slov. Pbľd. XII. 56. Nehnevaj
sa, aby ti nopreškodilo. Phl'd. 1893. 700. H-li
se proti Alexandrovi. Alx. Nach. XXXII.

Hněvkovský Sob. Cf. Vlč. Bás. 64., 72., 81.

Hllicmat = hečmat, cicmat, ň vsuto. Dšk.
Jihč. 1. 13.

Hnidopich = krejčí. Na Žďársku. Nár.
list, 1894. č, 107. odp. feuill.

Hnieždiť sa na lavici = vrtěti se. Slov.
Phľd. 1894. 734.

Hnikati = ve vysoké poloze nepěkně zpí-
vati. Kotk. 63.

Hnilať = hnileť = hnilota, Slov. Phľd.
1892. 670.

Hnileť. Strč, sklonění vz Gb. Km. -i. 33.

Hniliak, a, m. = lenoch, Phľd. 1896. 41.
Cf. Hnilák.

Hniličko. Na h. se potí (že je z něho
hnilička). Vrch. S. b. 50.

Hnilý = hnijící. II. rána. Háj. Herb. 196.
b. a j. — H. = lenivý. H. do roboty. Phľd.

1895. 495.

Hnisokrevnosť, i, f., Pyohaemie. Čes. lék.
1888. 54.

Hnísti je u mor. Kruml. a na Jemnická
neznámo; mají: válet (těsto), tlačit (boty),
mačkat (šaty). Brt. D. II. 219., 274.

Hniť m. niť, h přisuto. Vz hn, Neor. 8.,
Brt. D. II. 105.