270

Pařezovatěti = hloupěti. Člověk p-tí. Osv.
1896. 339.

Parezovka m. pa.řezovka. Jm. louky Dšk.
Jihč. I. 10.

Pargamen = pergamen. Háj. Herb. 349. a.

Pargametka m. pergametka. Kat. z Žer.
I. 116.

Paripa = panský, krásný kůň. Slov. Zátur.

Pařiti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 78.

Parkamen, u, ni. = pargamen, z perga-
mentum. GB. II. ml. 1. 286. Potvrzení na par-
kameně. Kat. z Žer. I. 51.

Parkán = místo mezi hlavní Hradbou
vnitřní a nižší zevnější, cingulum, Zwinger.
Čern. Př. 50. P. (barchanum.) byl plot n. zeď
na lícní zdi asi zvýší muže; nyní prostora
mezi zídkou parkánovou a hradbou městskou.
Hrš. Nach. 36. — P. = desková ohrada dvoru.
Brt. D. II. 439.

Parkaši = zelná polévka. N. Město. Brt.
D. II. 479.

Parkot, a, m. = žid. Vz násl.

Parkotit = brebentiti. Laš. Brt, D. II. 360.

Párkovati koho s kým. Celá ves jep-la
(říkala, že bude z nich párek). Vykl. Svat. 5.

Parná, é, f. = území a potok v Požúnsku.
Phľd. XII. 336.

Parnasije, e, f., rostl. Rudý srnečník se
vije zde kol bílé p-je. Slov. Pokr. Mrt. z. 64.

Parný. P. číslo (sudé). Phľd. 1894. 714.

Paróbek, bka, m. — čtverák, šelma. Laš.
Brt. D. II. 360.

Paróbek (paroubek), bku, m. = něco po-
rubaného. Přer. Brt, D. II. 360.

Parojek. Bl. Gr. 345.

Paroplavební. P. spojení. Fait. 35.

Parostrojek, jku, m., zdrobn. parostroj.
Am. Orb. 32.

Parotryskový. P. dmychadlo, Dampfstrahl-
gebläse, n. Ott, VII. 696.

Paroubek, vz Paróbek (3. dod.).

Párovica, e, f. = opálka pro dra koně.
Brt. D. II. 356.

Paroxytonovati slovo. List. fil. 1895. 75.

Parsůn oprav v: parsún. Akoby ani nie
na ľudský p. stvorený. Slov. Čes. 1. V. 175.

Parta, cť. Gánka (3. dod.). V párte anjel,
čert v čepci. Slov.

Partesy. Mluví jako z p-sň (jako kronika).
Nov. Př. 613.

Partica, e, f. = střecha. Klobouk so ši-
rokou p-cou. Phľd. 1894. 451. — NZ. III, 399.,
400. Cf. Parta,

Partisana = sudlice n. oštěp s ušima, bo-
dák, který měl na dolejším konci železa dvě
uši, dva háky, dvě ramena; P. = sudlice, je-
jíž dlouhý nůž má při dolejším konci dva
háky, dvě ramena bud' nahoru vztyčená, bud'
dolů skloněná, bud' vodorovně položená. Wtr.
Krj. I. 277., 615., 617.

Partykář, e, m. = nadávka úředníkům
a jejich zřízencům. XVIII. stol. NZ. III. 512.

Paruka. Cf. Wtr. Krj. I. 126.

Panikář = holub. Ott. XI. 511. b.

Parukářka, y, f., parus cristatus, .místy
na Mor.: sékorka chocholatá, kozlík (i v Čech.),
kozílek, sýkorka králíček. Vz Mtc. 1893. 304.

Parukáv, vz Pach (3. dod.). P. visutý.
Wtr. Krj. 1. 393.

Parulka, y, ť., místo paruka, 1 vsuto. Oestr.
Mon. (Böhm.) 1. 495. (Dšk.).

Parušit = šukati. Han. Brt. D. II. 361.

Parúť, parútka = prut, proutek. P. roz-
marínu. — P. = býľ, byľka, troška, špetka. P.
soli. Slov. Phľd. XII. 174. P. múky. Mtc. 1894.
103.

Parychta, vz Berta v S. N.

Pás. Pásy ženské za doby husitské. Vz
Wtr. Krj. L 65. P. (okolo těla) drátkový,
obrouékový, tabulkový, probíjeny atd. v XVI.
stol. Vz Mus. 1893. 62., Wtr." Krj. I. 510.,
172. P. rytířský. Ib. 260. — P., vz Tradlina
(3. dod.).

Pasečnák, u, m., rybník u Bartultovic vo
Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11.

Paseční, vz Pasečný. P. dříví. Vykl. Svat.
11.

Pasečník, a, m. = obyvatel před horami.
Mor. Mtc. 1894. 353.

Paseka = tŕňová ohrada. Phľd. 1894.
306. — P. = mlýn u Nošovic ve Frýdecku.
Vést. opav. 1893. 11.

Pasekář, e, m., vlastník paseky. Vck. Poh.

Pasigraf, a, m., Pasigraph. Sterz. II. 502.

Pasikó všecko = mentem. Kunšt. Brt. D.
II. 361.

Pasilalie, e, f., z řec. = obecná mluva.
Ztk. 93. (3. vyd.).

Pasinek. P-ků a chrastin 157 měřic. 1790.
Mtc. 1896. 298.

Paska = pasačka. V již. Čech. NZ. II.
582. V Třešti na Mor. Brt. D. II. 361.

Paskřiva, vz Prlína.

Paskuda. Šumná p. — lem že na jedno
oko šlepá. Šariš. Phľd. 1895. 378.

Pásla husy. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Pásla jeleny = čes. tanec. Vz NZ. VI. 54.

Pasláva, y, f. Zvič. Mlt. 53.

Pásmice = zástěra, která pokrývala i čásť -
prsou. Wtr. Krj. I. 505. P. (pásmička) dětská
= veliký slinták i zástěra zároveň. Vz Wtr.
Krj. I. 639.

Pásmovka, y, f. = pásmová pila (pila ne-
konečná), Bandsäge, f. Sterz. I. 387.

Pásnice, vz Utěrák (3. dod.).

Pasoman, vz Obvinatka (3. dod.).

Pásoklonný. P. podhlacenstvo, triklino-
metrisches Krystallsystem. Am. Orb. 87.

Pásoosa, y, f., osa v páse křišťalů. Am.
Orb. 72., 87.

Pásoosní obrazec. Am. Orb. 88.

Pasovať sa s kým — za pasy tahati, se
práti, křížkovati se. Phľd. 1892. 212., 1894.
418.

Passivum, vz Trpný.

Pasť. O strč. sklonění vz v Gb. Km. -i. 38.

Pastéř, e, m. = dvě skyvy chleba proti
sobě s pecná skrojené. Jevíč. Brt. D. II. 361.

Pastérňa, ě, f. = domek pastýřův. Dolno-
beč. Brtch.

Pásti čeho = ostříhati. (Farář) chce, aby
jemu domuo snesli a svezli to, čehož on naj-
pilneji pase u toho kostela. Chč. S. 279. —
kde. P. na svojim (hleděti si svého). Mor.
NZ. V. 541.

Pastičkář, e, m. = kdo dělá, prodává
pasti, dratar. Nár. list. 1895. č. 350. feuill.