546

brunneus, kaštanový, badius, lesklý, anisoto-
moides, rychlý, velox. Vz Klim. 279.

Hnízdo. Hnízda zvířat. Vz Ott. XI. 403.

Hnízdostavba, y, f. H. ptáků. Arn. Orb.
109.

Hnízdový jazýčkovec, brouk. Klim. 142.

Hnojař, e, m., eoprophilus, brouk. II.
proužkový, c. striatulus. Vz Klim. 246.

Hnojek Ant. Vojt., kněz a spis., 1799. až
1865. Vz Ott. XI. 403.

Hnojivo draselnaté, dusičné, fosforečné,
vápenaté atd. Vz Ott. XI. 404.

Hnojomil, a, m., onthopbilus, brouk Vz
Klim. 378.

Hoblík. Ještě tyto: beránek, bramovník,
čepovník, článkovník, člunek, člunkář, člun-
kovník, drážkovec, dušník, dužinák, hladič,
karbovník, klopník, křídelník, lalošník, ná-
stěnník, oblounník, okenník, okružník, orub-
ník, ozubník, pazník, perovník, podválečník,
porubník, příčinkář, simovník, spárovník, stři-
hovač, špicovník, trochilník, útorník, věnečník,
vráskovník, výkružník, zejkovec, zoubkovník,
žlábkovník. Vz Ott. XI. 417.-424. II. koši-
kársky. Vz KP. VII. 119.

Hoblovák, u, m., čes. tanec. Čes. 1. VI.
235.

Hobza Petr, nar. 1831., prof. a spis. v Brně.
Vz Ott. XI. 425.

Hocako = lecjako. Slov. Phľd. 1896. 654.

Hoclen = aspoň. Slov. Sbor. slov. I. 86.

Hodáková Arnoldina, nar. 1822., mor. ma-
lířka. Vz Ott. XI. 426.

Hodek Gust., nar. 1832., cukrovar. a spis.
Vz Ott. XL 428.

Hodinopis, Horologiographie, návod ku
sestrojování hodin. Ott, XL 634.

Hodiny. H. kolečkové, římsové (cestovní,
kočárové), kotvicové, chronometry, přesýpací
(písečné, sutky, sypky) atd. Vz Ott, XI. 431. b.
nn.

Hodograf, u, m., řec. Vz Ott. XL 442. a.

Hodografický pohyb. Vz Ott. XI. 442. a.

Hodometr, u, m., řec. = nástroj k odmě-
řování délky cesty, již vykonal chodec nebo
povoz. Vz Ott. XI. 442. b.

Hodzinár, a, m. = hodinář. Phľd. 1897.
45.

Hofrychtéř královský čili dvorský sudí
nad městy královskými. Vz Ott. XI. 463. b.

Hój strč. změnilo se v hůj (lépe než huj),
na Slov. také hoj. Vz Listy literarní 1896.
357. Cf. Hóg.

Hojemství. Vz Ott, XI. 479.

Hojíček, čku, m. = černohlávek, prunella,
rostl. Ü Čes. Brodu. Nár. list, 1896. č. 214.
feuill.

Hojiti. Základ, kterýmž já se h. měla
dluhu svého. Půh. VI. 129.

Holan Václ. K., 1644.—1718., hud. sklad.
Vz Ott, XL 481.

Holandr také stroj k mletí hadru na pa-
pír. Ott. XI. 482. a.

Holárek Emil, nar. 1867., čes. malíř. Vz
Ott. XL 483.

Holas Alois, nar. 1865., prof. a spis. Vz
Ott. XI. 484.

Holásek Jos., 1787.-1814., kněz a spis.
Vz Ott. XI. 485.

Holdování. Cf. Ott. XI. 490.

Holec, lce, m., olistherus, brouk. H. prouž-
kovaný, o. substriatus. Vz Klim. 260.

Holeček Jos., nar. 1853., spis. a žurnalista;
H. Frant., nar. 1865., spis. Vz Ott. XI. 490.,
491.

Holendr = šroubové spojení dvou rour.
Vz Ott. XI. 491.

Holenní. H. kosť (tibia), hrot (spina tibiae),
hrana (crista tibi;v), sval, svalstvo, tepna. Vz
Ott. XI. 491. nn.

Holetní. II. sněženka. Am. Orb. 90.

Holík Jiří, nar. po r. 1620. — po r. 1680.,
spis. Vz Ott. XI. 494.

Holinka Ferd. (pseud. Ferd. H. Čáslav-
ský), nar. 1857., překladatel hl. z polštiny.
Vz Ott, XI. 495.

Holka, vz Děvče (3. dod.).

Hollý Fr. Ond., 1747.—1783., hud. sklad.;
H. Jan, slov. básník; H. Jiří, spis. a kněz.
Vz Ott, XI. 498., 499.

Holman (Hollmann) Jos. Fr., 1802.—1850.,
spis. Vz Ott. XL 500.

Holohlavec, vce, m., phalacrus, brouk. H.
ellipsovitý, ph. caricis, mrvový, limetarius,
proužkovaný, substriatus, velký, grossus. Vz
Klim. 305.

Holorohý lejnožrout, brouk. Vz Klim. 384.

Holoseč (lesní) = seč na holo. Ott. XL
665. b.

Holota. Cť. Ott, XL 502.

Holub. Ještě: bagdad, hedvábník, montau-
banec, panikář, poštovní, racek, slepičák, spor-
tovní, španěl atd. Cť. Ott, XL 511.—512. —
H. Emil, nar. 1847., cestovatel; H. ./os.,nar.
1870., čes. malíř. Cf. Ott. XI. 509., 510.

Holubec = modridlo, ultramarin, Smalte,
f. Sterz. II. 942.

Holubička, y, f., čes. tanec. Čes. 1. VI.
235.

Holubovitý. H-tí (ptáci), columbinae. Ott.
XL 513. b.

Holuby Jos. Lad., botan. a folklorista slov.,
farář. Vz Ott. XL 514.

Homniletika = věda obsahující pravidla,
dle nichž veřejné vyučování dospělých v ná-
boženství se díti má. Vz Ott. XI. 525.

Homofluorescein, u, m., v lučbě. Vz Ott.
XL 530.

Homola. Děti chodí o křtinách na h-lu
(na čumendu). Slez. Čes. 1. VI. 40.

Homolina, y, f. Am. Orb. 86.

Homolka Jos., nar. 1840., kartograf. Vz
Ott. XL 531.

Honejsek Václ., nar. 1835., kněz a spis.
Vz Ott, XI. 538.

Honič, myslivecký pes. Ott. XI. 540.

Honzíkovky, hrušky. Čes. 1. V. 522.

Hora. Trup, úbočí, vrchol, úpatí n. pata
hory. Vz Ott, XI. 645. — H. = půda (v do-
mě). Slov. Zátur. — H. Ant., nar. 1824., dě-
kan metrop. kapitoly u sv. Víta v Praze; II.
Jos., nar. 1836., učit, a spis.; II. Frant. (pseud.
Horymír Vinařovský n. Sam. Šídlo), nar. 1838.,
prof. a spis. Vz Ott. XI. 557., 558.

Horáček Cyrill, nar. 1862., spis. Vz Ott.
XI. 560.

Horák Eman., hud. sklad., 1800.--1871.;
H. Václ., nar. 1845., generál ryt. řádu kři-
žovníků. Vz Ott. XI. 561.