Předchozí (1)  Strana:2  Další (3)
2
Ablastovati = úplně zmizeti. Květ a-val.
Cl. Zrůd. 10. Kladodie a-valy. 01. L. Jos. 42.
Abonnent, fr. abonné = předplacený. Čern.
Př. 44.
Abrahamovina, y, f. = věk padesáti let.
Vrch. v Nár. list. 1896. č. 51. feuill.
Abstrakta, jak se překládala. Vz Krok
1896. 82.
Ace = af se. V Rohožné. Ces. 1. V. 366.
Acetooctan, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 411.,
IV. 2.
Acetylaceton, u, m., v lučbě. Vstnk. III.
411.
Acetylen. A. vzniká působením vody a
carbocalcia a dobývá se z něho intensivní
svítiplyn. Vz Nár. "list. 1896. č. 156. 4.
Acetylénový. A. sloučenina. Vstnk. III.
248.
Acetylentetrakarbonový. A. kyselina.
Vstnk. III. 411.
Acetylhypersulfid, u, m., v lučbě. Vstnk.
III.  409.
Acidazid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 15.
Acidchlorid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 2.
Acidita, y, f., z lat., stupeň kyselosti. Ott.
Acidylchlorid, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV.  19.
Acidylsuperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 19.
Acinetka, y, f. = nálevník. K. Taránek,
Nálevníci.
-ácký. Od vlastních jmen národních na
-ák se nikdy netvoří -ácký, tedy ne: polácký
od Polák, slezácký od Slezák, slovácký od
Slovák. Jiné jest appellativum, tu ovšem může
státi -ácký. Šf. Vz Mtc. 1895. 298.
= jestliže, -li. Ač jej pustíme, tak všichni
veň uvěří. Mně. Ev. víd. 75. Joh. 11., 48. —
A. = ať. Ač se ozve! U Zábř. Brt. D. II. 129.
Áček, áčka, m. = ujec, avunculus. Phľd.
1894. 308.
Ačesák, a, m. = člen nového Akademi-
ckého čtenářského spolku (a-če-s). Čes. polit.
č. 31. r. 1894.
-ačka: oračka. Dol. List. fil. 1893. 118.
Adam. Odtud: Adamčík, Adamec, Adámek,
Adamička, Adamičko, Adamík, Adamovic,
Hadamčík, Hadamík.
Kbrl. Sp. 13. cf. Kotk.
10. Ktorý nemocný dožij a sa dňa Adama a
Evy, vyzdravie. Phľd. 1894. 714.
Adamčík, a, m. Vz Adam (3. dod.).
Adamec, mce, m. Vz Adam (3. dod.).
Adámek, mka, m. Vz Adam (3. dod.).
Adamík, a, m. Vz Adam (3. dod.).
Adamité (od Žižky zahlazení). Vz Vlč,
Lit, 141.
Adamovic, e, ni. Vz Adam (3. dod.).
Adamův. Adamové deti sú divné smeti
(pyšné, mstivé atd.) 1600. Ph'd. 1894. 6.
Adenylový. A. kyselina. Vstnk. IV. 27.
Adenoidní = vztahující se k adenoidu.
A. vrstva spojivky. Čas. čes. lék. 1888. 51.
Adestace, e, f., místo attestace. Gb. H. ml.
I. 392.
Adiabatický, adiabatisch. A. křivka, Vstnk.
III. 49.
Adifer, vz Alifer (doleji).
Adjuvant, a, m., z lat. = pomocník. 1666.
Věst, op. 1893. 36.
Adlaf, hadlaf, u, m. = hořejší polovička
nícení.
NZ. IV. 40.
Adminicula = daň osobní či menší. 18. stol.
Vz NZ. III. 217.
Adna, y, f., místo Anna. Gb. H. ml. I. 375.
Adonit, u, m. = alkohol rybosy, bylinný
cukr. Vstnk. III. 9., IV. 20.
Adonittriformacetal, u, m. Vstnk. IV. 24.
Adopocire jest vlastně mýdlo a nikoliv
tuk. Vstnk. IV. 150.
Adoptovanec, nce, m. Lerm. II. 157.
Adradikace, e, f., lat. = zjev, když slova
mezi sebou zcela cizí vyhledávají společný
kořen je spojující: jarmara armarium, jarmark
Jahrmarkt. Cern. Př. 17.
Advent. Je-li v a-tč mnoho sněhu, bude
mnoho ovoce, ČT. Tkč.
Adventní. Tančí-li se v čas a,, trnky opa-
dají se stromů zelené. Val. Včk. Val. 1. 165.
Adverbinm. A-bia v -o: silno atd. Vz Ma-
šek v Osv. 1890.253.-254., Mus. 1893. 442. nn.,
Příslovce.
Advokat. A-ti vypovídají se z Bezprav
přes Radim do Pravnova, NZ. III. 230. Páni
a-ti před soudem se bijí do krve, a jedí, pijou
pak co přátelé. Slád. Zen. 42. A. světem jdoucí,
potulný (v dřívějších dobách). Vz NZ. IV. 235.
Advokátsky. A-ských slov vchází dvanáct
na tucet. Wtr. St. Pr. 11.
Adzamský. A. země = země Jakuba chána
mezi Angorou a Caesareí. Kabt. 6.
Aegyptolog, a, m. Vstnk. II. 457.
Aesop staročes. Vz Vlč. Lit, 48.
Aethylalkohol, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 286.
Aethylbenzoat, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 287.
Aferesis odjímá od slova literu původní:
kdyby dyby, potřeba třeba. Vz Bl. Gr. 264.
Afidin, u, m., tekutina hmyz rostlinný hu-
bící. Nár. listy.
Aga = pán, statkář. Jihosl. Klř. 95.
Agavosa, y, f. = cukr ze šťávy agave arae-
ricana. Vstnk. III. 10.
Agioskopický. A. představení. Exc.
Agnus, agnůsek = beránek n. figurka Je-
žíška ze stříbra n. ze zlata. Wtr. Krj. I. 538.
Agnůstko, a, n. = agnus. Mor. Brt. D. IT.
513.
Agona. Cf. KP. VIII. 25.
Agrarník, a, m. A-ci, polit, strana, Vz
Strana (3. dod.).
Agrochemie, e, ť. Vz Nár. listy. 1894.
č. 162.
Agustín m. Augustin. Bartch. Gb. H. ml.
I. 266.
-ahu-. Z -ahu- se h odsouvá: přisau. Vz
toto a Gb. H. ml. I. 466.
-ach. Přípona osobních jmen: Kalach, Kar-
lách (z Karel). Kbrl. Sp. 10. Malach. Kbrl.
Dmžl. 13.
Ach = abych. U mor. Kruml. a Žďár. Brt.
D. II. 207., 251. — A., u, m. Pjet jest achov
tielesných: zrak, sluch atd. (sensus, smysl);
A tak ciely v achu člověk móž hřešiti zrakem
atd. Dob. Dur. 294. Dle Dob. Dur. 296. jest
to špatné čtení m. cichov a čichu (čichů,
čichu).
Achme m. abychme. TT mor. Kruml. Brt.
D. II. 207.
Předchozí (1)  Strana:2  Další (3)