Achroodextrin, u, m., v lučbě. Vstnk

m. 11.

Achylový. A. masť = diachilová. Čern
Př. 59.

a-i stažené v á: pravím prám, pravil prál
pravíť prať. Vz Gb. H. ml. I. 564., Brt. D
I. 80.

aj (áj; vo starších textech ay, ai) dvoj-
hláska: volaj (novočes. volej), háj. -aj se zme-
nilo v ej: vajce vejce, volajte volejte. V někte-
rých tvarech nenastalo přehlasování: 1. vinterj.
aj; 2. v koncovce aj 3. os. pl. v dialekt. vo-
laj'; 3. není-li dvojhláskou va-jec. Vz Gb. H.
ml. 1. 133.—135. Kdy začíná se aj m. ý a jak
dlouho trvá? Začíná již v 1. pol. XIV. věku
a trvá odtud až do sklonku XVI. věku. Ib.
282., 138. aj m. ý v Hájkově Herbáři a Velesl.
Kal. Vz List. fil. 1894. 102., 210. nn. Dvojhl.
aj, áj v Chromči na Mor. Vz List. fil. 1894.
85. Na Mor. někde se přehlasuje, jinde ni-
koli. U Kroměř. jest jen v několika slovech:
háj, máj, ráj, lišaj, ostatně se přehlasuje v éj
a toto přechází v é. Brt. D. II. 15. Také
u Brna, ib. 164., u Slavkova 147., u Kunšt.
(dé, kréčí) 231., u mor. Kruml. (dé) 206.,
u Přer. v ej (dej) 36., u Malenovic (héjny,
kréj) 2.; na Žďársku volej, ale kraj, máj atd.
247.; u Letovic někdy: kraj, dé, v imper. se
krátí: počke. 104. Cf. Brt. D. II. 5., 35., 45.,
69., 125., 134. U Týnce v ý: kraj — krý,
hajný— hýný, Ib. 92. Cf. Mtc. 1896. 2., 4.
Aj a ajta často v Ruk. královéhrad. Ajta
není tam interjekcí, nýbrž má se čísti aj, ta
(tu) a nikde není ajta, kde bychom žádali
prostého aj. Seyk. Ruk. 62., Mus. 1896. 260.
(ejhle tu). — Aj = baj, ba i. Mohla bych aj
choditi, Sš. P. 117.

aja stahuje se v á: hajati báti. Vz Gb. H.
ml. I. 555.

Aj-ci m. ať si. Dšk. Jihč. I. 19.
aje stahuje se v á: délaješb děláš. Vz Gb.
H. ml. 1. 555.

Aji = a i. Mám bratra aj i sestru. P. Ostr.
Ajncety = sázky, vložky u peřin, Ein-
sätze. Us. Nár. list.'1894. č. 306. Feuill.
Ajsibon. Vz Kolec (3. dod.).
Ajta, vz předcház. Aj.
Akademický. A. šat v XV. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 225.

Akafisty = círk. zpěvy cyrillské (knihy).
Nár. list. cf. Ott. I. 607.

Akkord také = přístroj, jenž označuje
akkordy. Taktoměry a a-dy. Cenník íirmy
bratří Plachtů. Dhnl.

Akkreditiv, u, m. = list úvěrní; v ob-
chodu poukázka (mandát) vydatelova na vy-
zvaného (adressata), aby ověřenému (akkre-
ditovanému) na účet vydatelův úvěru poskytl.
Vz Ott. (Dhnl.).

Akkusativ. Cf. Brt. D. II. 286.
Akloill = co jen, jak jen. Slov. Phľd. 1894.
306.

Aklubic, e, m. = Cibulka., básn. (obrá-
ceně). List. fil. 1894. 418.

Ako = jako, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.
Akoda = akože. Slov. Phfd. 1895. 119.
Akorát = právě. A. nic nedostaneš. Dej
mi kousek! Akorát (= nedám)! Brt. D. II. 513.
Akorátní, pünktlich. Brt, D. II. 513.
Aksamit tlačený, chlupatý, polohedvábný,

strakatý. Wtr. Krj. I. 36. Ne vše a., co se
černá. Nov. Př. 272.

Aksamítka = čepice, vydrovka s aksami-
tovým dénkem. Brt, D. II. 469.

Aksenda m. asenda = odvod, k přisuto.
Brt, D. II. 129.

Aksije = jáma na len. U Hump. NZ. 1893.
517.

Aktinomykosa, v, f. Dr. Hlava a Honl.
1893.

Aktinomykotický. A. onemocnění. Dr.
Hlava a Honl. 1893.

Aktivný. A. kyselina. Vstnk. TIT. 2.

Aktovati = achtovati. Čel. Pr. m. II.

Akurát, vz Akorát (3. dod.). Brt. D. II. 438.

Alalie. Cf. Ott, VIII. 315.

Alamodový = který jest á la mode, oblí-
bený. A, píseň. Mus. 1895. 114., Zbrt. Tan. 256.

Alamodský = alamodotu/ (3. dod.). A. ka-
safírek. XVIII. stol. Nár. list. 1895. č. 46.
Feuill.

Alaš-créme = alaš vyráběný ve způsobě
crému. Dhnl. exc.

Á la tempera = způsob malby, dle něhož
barvy smíchány jsou s bílkem. Světz. 1893.
Dhnl.

Albert. Odvozeniny vz v Kotk. 10. — A.
Bohemus okolo r. 1239. Vz Vlč. Lit, 10.

Albový. A. groš, peníz = bílý, stříbrný.
Čes. groš = 12 bílých peněz či denárův. Dml.
List, 17., 27.

Albrecht. Odvozeniny vz v Kotk. 10.

Alcipřěst m. arcipřěst z archipresbyter.
Gb. H. ml. I. 350.

Aldehydický. A. funkce. Vstnk. IV. 128.

Aldobiosa, y, ť., v lučbě. Vstnk. IV. 22.

Aldosa, y, f., v lučbě. Vstnk. IV. 22., 23.

Ale = asi. Sýra ale 15 funtů; Aby starých
vín ale 10 beček prodáno bylo; Pošli máslo
a ale 2 sejry. Kat, z Žer. II. 11., 29., 41 a j.

-álek, přípona osobních jmen: Duchálek
(z Duchoslav), Macálek (z Matěj). Vz Kbrl.
Sp. 11.

Aleš z Albert n. Alexej. Kbrl. Sp. 9.

Aleus či alius = tinktura aloes. Us. Čern.
Př. 60.

Alexandr. Odvozeniny vz v Kotk. 10.

Alexandreis. Vz Vlč. Lit. 21., 26.

Alexandrie. Tvary vz v Gb. Km. -a 36.

Alfa, halfa, sparto, esparto, listy trav stipa.
Vz Ott. VIII. 754., 1. 832.

Alifer z alia fer (lat.) = jiné karty dej;
místy: alifert, adifer. Čern. Př. 92.

-alík, přípona jmen osobních: Macalík
z Matěj), Janalík (z Jan) atd. Vz Kbrl.
Šp. 11.

Alkaličnosť, i, f., Alkalicität. Sterz. I. 122.

Alkaloid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV.
24. nn.

Alkylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
IV. 23.

Alkylat, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. III. 4.

Alkylglykosid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
IV. 22.

Alkylovaný. A. anilin. Vz Vstnk. IV. 16.

Alkylthioalkoliol, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. IV. 23.

Alkynalin, u, m. Vstnk. IV. 17.

Allegretto, it, = poněkud živě (v hudbě).
Dlml.