Předchozí (4)  Strana:5  Další (6)
5
Andělíčka, y, f. = bršlica, heracleum,
rostl. Brt, D. II. 503.
Anděliše = papuče pletené ze soukenných
ostřižků. Jihových. Mor. Glos.
Andělskosť, i, f., Engelschaft. Sterz. I.
802.
Andrášek, ška, m. Vz Ondřej (3. dod.).
Andres, a, m., vz Ondřej (3. dod.).
Andresík, a, m. Vz Ondřej (3. dod.).
Andrla, y, Andrlík, a, m., vz Ondřej (3.
dod.).
-anec, příp. jmen osob.: Holanec. Kbrl.
Dmžl. 12.
Anecefal, a, m. Vstnk. IV. 27.
-ánek, příp. jmen osob.: Dušánek (z Ducho-
slav), Kubánek (z Jakub), Šimánek (z Šimon).
Kbrl. Sp. 11.
Anekdotář, e, m., Anekdotenliebhaber,
-jäger. Sterz. I. 157.
Aneša, dle Káča = Aneška, V. Klobúky.
Hloušek.
Anežka z Agnéžka. Gb. H. ml. I. 459.
Angiomatosní element v očním nádoru.
Schb. Nad. 10.
Anglický. A. panny, správně: andělské,
neboť řád tento byl založen v XVI. stol. v Italii
a nikoli v Anglii; u nás stalo se to záměnou
englische Fräulein, což značí obé (andělské,
anglické). Cern. Př. 43.
Allglofil, a, m., milovník, přítel Angličanův.
Nár. lit. 1893. č. 322.
Angloromanskogermanský. A. báje.
Vlč. Lit. 15.
Angostura, y, f., mě. v státu bolivarském
v již. Americe. — A. = angosturový likér,
hořčina, z angosturové kůry. Dhnl. exc.
Angosturový, vz předcház. A. kůra. Vz
Ott. II. 380.
Anhed, et continuo. Ev. víd. 105. L. 14., 5.
Ani. S takovým ani pokrmu beřte. Chč.
S. 29. Spálili je, ani těhotným odpustivše.
Břez. Font. V. 477.
-aní a -áni subst. verbalních. V novočešt.
-dní: kázání; v strčešt. -aní, byla-li před-
cházející samohl. dlouhá: nadánie, hádanie,
kázanie. Vz Gb. H. ml. I. 604.
Aniel, a, m. = anděl. Slov. Loos., Pastr.
L. 150.
-aník, příp. jmen osobních: Mičaník (z Mi-
kuláš), Kbrl. Sp. 11., Zubaník. Kbrl. Dmžl. 13.
Animism-us, u, m. Vz Zbrt. Pov. 39.
Animistický, animistisch. A. ponímání.
Phľd. 1894. 712.
Anisette, fr. = anýzovka. Vz Ott.
Anjel není z anděl, nýbrž z lat. angelus.
Gb. H. ml. I. 406.
Anka, poprala Janka! (Pokřikování.) Na
Zďársku. Nár. list. 1894. č. 234. Odp. feuill.
Anketa, etiketa, enquéte. Vz Ott. VIII. 630.
Anklopéž = dělník, který havířům tluče-
ním na řetěz hodiny oznamoval. Arch. XII.
462.
Ankylosovati = v ankylosu přecházeti.
Ces. lk. 1888. 54.
Ankynky, pl., f. = nankynky. Čern. Př. 65.
Anna. Je-li zelí před sv. Annou hezké, je
po sv. Anně nepěkné (a naopak). Duf. 244.
Annonční list. Nár. list. 1893. č. 311.
Ano z: a ono, ellipticky = a ono jest;
spojka a jest v tomto spojení stvrzovací, při-
svědčovací. Vz Kla. Sklad. 94. Na Slov. áno
=
tak jest. Phľd. 1895. 119. - A. = poně-
vadž.
Laban nemohl se uptati na své bohy,
ano Kachel na nich seděla. Chč. S. 190.
Anobř. Bl. Gr. 227.
-ant, příp.: bažant, trulant. Cern. Př. 52.
Anthracitový. A. uhlí se nespeká, má
skoro kovový lesk a jest k topení výborné.
Mtc. 1895. 321.
Anthragallodimethylether. Vstnk. IV.
26.
Anthramín, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 6.
Anthranilový. A. kyselina, Vstnk. IV. 17.
Anthropogeografie, e, f., -geographie.
Mus. 1893. 593., Stč. P. př. 30.
Anthropoidní opice. NZ. IV. 75.
Anthropometrie, e, f. = měření člověka.
Us.
Anticyklon, u, m. Fait. 32.
Anticyklonalní pohyb vzduchu. Stč. P.
př. 82.
Antifermetativní. A. prostředek. Světz.
1896. 621.
Antifona není nic jiného, než nějaká před-
mluva zpěvů potomních, což jich tu koli více
býti má. Bl. Gr. 356.
Antiklinalní poloha či opačně skloněná.
Stč. P. př. 36.
Antikristovati koho = říkati, že jest
antikristem. 1549. Wntr. Živ. c. I. 453.
Antimonpentasulfld, u, m. Vstnk. IV. 54.
Antimontrisulfid, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 53.
Antipulicin, u, m. = prášek proti ble-
chám. Nár. listy. 1894. č. 155. odp.
Antisinesism-us, u, m. = nepřátelské
smýšlení proti Číňanům (hl. v Americe). Vz
Nár. list. 1895. č. 10. feuill.
Antistechon, když se obyčejná litera vy-
vrže ze slova a jiná na její místo vloží: mosí
m. musí, nejsvětější z nejsvatější, pérko v.
pýrko. Vz Bl. Gr. 173.
Antoch, a, m., z Antonín. Kbrl. Sp. 8.
Antonín. A-ne, kočka dříme, Tonda sedí
na komíně! (Pokřikování.) Na Žďársku. Nár.
list. 1894. č. 234. odp. feuill. Odvozeniny vz
v Kotk. 10.
Antoš, e, m., z Antonín. Kbrl. Sp. 8. An-
tošku, zakývaj nožkú, já se budu dívať, jak
ty budeš kývať. Brušperk. Hledíková.
Antrapirovat, cizí = trápiti. Val. Brt.
D. II. 513.
-any. Jména místní v -any mají zvláštní
lokal: Cermany, v Cermách; Ripňany, v Rip-
ňách; Preserany, v Preserách; Rybany, v Ry-
bách; Podlužany, v Podlužách. Mezi Váhem
a Nitrou. Vz Phľd. 1894. 253.
Anygl, u, m. = zanykl (kámen). Wtr. Krj.
I. 533.
Anýzovka, y, f. = anýzová voda. Dhnl.
a-o stažené v a: a on — an, a onde —
ande. Vz Gb. H. ml. I. 564.
Aorist. Cf. Vašek. Filol. důkaz. 74.
Apatycký, Apotheken-. A. nádobí. Kat.
z Zer. I. 283., II. 141. Na str. 290. má o též
věci mluvíc: apatykářský.
Apka, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
68., 153.
Apoatropin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 16.
Apolko, a, m. = tatíček. Phľd. 1895. 565.
Předchozí (4)  Strana:5  Další (6)