Apollon, král syrský. Vz Vlč. Lit. 23., 27.,
Jag. Arch. 1896. 282.

Apoštol. Na den rozeslání sv. a-lů (15./7.)
odkud vítr věje, odtamtud přijde draho. Val.
Vck. Val. I. 164.

Apoštolský. A. masť, octomed s octanem
měďnatým, ipsiják, psiják, Apostelsalbe. Sterz.

I. 233.

April. První a poslední a. na Val. Vz Vck.
Val. I. 79.

Apuško, a, m. A váš priateľ len vždy s apu-
škom. Phľd. 1893. 610.

Apyrit, u, m., miner., Lithionturmalin.
Sterz. II. 229.

-ar příp. jmen osob.: Holar, Machar (od
Mach), Pechar (od Pech), Jančar (od Jan).
Kbrl. Sp. 11. a Kbrl. Dmžl. 13.

-ař, -ář. Kořenná slabika se mnohdy krátí
(nepovídá kdy). Vz Gb. H. ml. I. 594. Cf.
List. fil. 1895. 73.

Araban, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 21.

Arabit, u, m., v lučbe. Vstnk. IV. 20.

Aradác. Slovenský A. v Banátě. Vz Phľd.
XII. 468.

Arbajtek, tku, m. = zimní mustrovaný
šátek velikosti hyty. Ve Slez. Vést. opav. 1894.
c. 4.

Arběl, a, m., z lat. Arbela, mě. Gb. H.
ml. I. 150.

Arbokát, a, m. = advokát. Val. Brt. D.

II. 513.

Arboret, u, m. Chudenický a. Čl. Zrůd. 16.

Arcibiskupovati. Wtr. Živ. c. I. 321.

Arciděkanský chrám atd. Flš.

Arciděkanství, n., Erzdechantei. Flš.

Arcihánce, e, arcihanec, nce, m., Erz-
schimpfer, m. Jg.

Arcihřišník, a, m., Erzsünder, m. Jg.

Arcijedovatý, sehr giftig. Jg.

Arcikněz. O tomto slově praví Bl. Gr.
181., že jest neobvyklé. Vz násl. Arciotec.

Arcilékař, e, m., Erzarzt. Krab.

Arcimoře, e, n., Archipelag. Har.

Arcinešlechetný pohan. Arch. XII. 60.

Arcinezdvořák, a, m. Erzflegel, m. Jg.

Arciotec, toto slovo nelíbilo se Bl, dával
přednosť cizímu slovu patriarcha. Bl. Gr. 229.

Arciotcovství, n., -stvo, a, n., Patriar-
chat, n. D.

Arcipohanský, ganz heidnisch. Cyr.

Arciprase, ete, n. Vrch. F. I. 91.

Arcipřeství, n. Půh. IV. 175. Cf. Wtr.
Živ. c. I. 417.

Arcisek, sku, m., Zvič. Milt. 26. Cf. násl.

Arcisky = narcisky. Ivančice. Brt. D. II.
513.

Arcisléz, u, m. = zindava, alchimilla vulg.,
das Sinnau, der Löwenfuss. Jg.

Arcistolník, a, m. Čel. Pr. m. II. 498.,
500 a j.

Arciškolní, arciškolnlk, a, m., ein Syna-
gogenältester. Proch.

Arcitiskař, e, m. Vlč. Bás. 13.

Arcitruksas, a, m., Erztruchsess, m.

Arcivévodský, erzherzoglich. Us.

Arcivrah, a, m. Vrch. Rol. XXIII—XXIX.
172.

Arcizahradník, a, m., Erzgärtner, m.
Koll. Zn. 506.

Arcizle, e, n., narcissus. Laš. Brt. D. II.
505. Cf. Arcisky (3. dod.).

-arda, příp. jmen osob.: Sucharda. Vz Kbrl.
Dmžl. 13.

-árek, příp. jmen osob.: Holárek, Chudá-
rek. Vz Kbrl. Dmžl. 13.

-áreň m. -árna: kováren. U Dačic a Telče.
Brt. D. II. 278.

Arendátor, a, m. — arendár. Dhnl. exc.

Arfa m. harfa, h odsuto. Dšk. Jihč. I. 33.

Argon, u, m. (á-éqyov) = neslučující se
s jinými látkami, nově nalezený plyn ve
vzduchu vedle dusíku a kyslíku. Vstnk. IV.
132., Nár. list, 1895. č. 54. odp.

Argyna, y, f. — georgina. Laš. Brt, D. II.
513.

Archaismus. Pokud lze a-mův užívati. Vz
Bl. Gr. 173. nn.

Archiděkan. 1596. Kutn. šk. 54., 102. a j.

Archidiakonat, u, m. Flš.

Ariosa, y, f., jm. nového hudebního ná-
stroje s kovovými vložkami. Vilímkův cenník,
Dhnl.

Arioso, it. = krátký, avšak výrazný zpěv
vřelé melodie, jenž přerývá frase recitativní.
Vz Ott. II. 704.

Arithinografie, e, f. Vz Ott, II. 732.

Arkabuza, těžší ručnice. A-zy kladli vo-
jáci střílejíce na vidličky. Wtr. Krj. I. 624.

Armáka, y, f. = jarmárka. Brt. Ď. II. 436.

Armaryj, e, f. = armara. Jicko. Brt. D.
II. 513.

Armcejch, u, m. = rukáv. 1564. Vz Arm-
cejk, Arncajch. AVtr. Krj. L 587.

Armpantový, vz Záponový (3. dod.).

Arncajch, vz Armcejch (3. dod.), z Arm-
zeug, ryt. rukávy. Wtr. Krj. L 602.

-árně: pekárně, strč.; nyní: -árna: pe-
kárna. List, fil. 1895. 74.

Aroškop, u, m. A. či hemelín na koňskou
hlavu v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 636.

Arrestant, a, m., nesprávně m. arrestat.
Arrestant znamená zatýkajícího. Cern. Př. 47.

Arrestovati zboží = obstaviti. 1726. Pras.
Řem. 43.

Arrhythmie, e, f. Vz List. fil. 1894. 263.

Arroba, y, f., obchodní váha a míra ve
Špan. a j. Vz Ott, II. 786.

Arseňopyrit. Vz Ott. X. 180.

-arský, -árský, příp.: kravarský, kovárský;
později -řský působením příslušných substan-
tiv základních: kravařský. Gb. H. ml. I. 335.

Artikul, e. Velesl. Kal. 122., 125. a j., Háj.
Herb. 37. V tomto a-li. Snm. I. 418., Bl. Gr.
163. Ty a-le. Ib. 426.

As = až. V Rohožné. Čes. 1. V. 365.

-ás v lok. pl. u názvů místních na -any
vycházejících, vz Mus. fil. I. 392., Gb. H. ml.
I. 484. Jak se lokaly v -ás místních jmen na
německé tvary převáděly? Vz Črn. Př. 38., 39.

Asa = aspoň. Chč. S. 135.

Asbestovec, vce, m., Amiantoid, nerost,
Sterz. I. 141.

Asbestový. A. papír. KP. VIII. 108.

-ásek, příp. jmen osob.: Holásek, Vonásek,
Pavlásek. Vz Kbrl. Dmžl. 13. a Kbrl. Sp. 11.

Asfaltovník, a, m., Asphaltarbeiter. Sterz.
I. 256.

Aschvalpový špensr. Světz. 1893. 398.