b-ny soli. Půh. IV. 887. — B., kamenný mezník
v Nitře. Vz Phťd. XII. 247.

Balvoko, a, n., vz Vojčák (3. dod.).

Bambásek, sku, m., asi = vatovaná pod-
šívka. Wtr. Krj. I. 34G., 478.

Bambáskový. B. futro. Wtr. Krj. I. 463.

Bambol, u, m. = brambor. List. til. 1893.
466.

Bamboľ = brambor. V Krkonš. List, til.
1893. 465.

Bambula, y, f., vz Bambuláč (násl.).

Bambuláč, bamboláč, e, m. = kdo má vel-
kou bambulu, papulu, tvář vypasenou. Brn.
Brt. D. II. 292.

Bambúšit = vybírati vnitřnosti. Val. Brt.
D. II. 292.

Bán. Vyťatý b. (v lese), zkade drevo dolu
na dolinu svážali, Phld. 1895. 488.

Bana, y, Baňa, ě, f., byl brad v Nitransku.
Vz. Phld. XII. 341.

Baňa, ě, f. = mýdlová bublina. Laš. Brt.
D. II. 292. Cf. Bana.

Baňák. B-ci = obyvatelé Kroměřížska a
Holešovska (od širokých červenic, baní). Brt,
D. II. III.

Bancúch, a, m., statek v Trenčínsku. Phl'd.
XII. 341.

Bančiar, u, m. = nádoba .širokého hrdla.
Slov. Phľd. 1893. 53. Cf. Bančár.

Bančit = dávati bani' (pohlavkovati); baf-
čiti, kouřiti. Brt. D. II. 292.

Bandlářský varštát (Werkstatt). 1722.
Pras. Řem. 54.

Bandóre (y), vz Dřevěnky (3. dod.).

Bandur, u, m. = vánočka. Mor. Ostrava.
Brt, I). II. 472.

Bandúr, u, m., vz (lihla (3. dod.).

Báně = důl. Baňu kopati, bauen. Phl'd.
1893. 435. Do jednej baně kujú (jsou při ně-
čem svorni). Mor. Ces. 1. V. 420. — B. = džbán.
Mieša koše s baniami — rozdielne veci. Slov.
Pliľd. 1894. 441. — B. = lom, Steinbruch,
m. Ib. 1893. 297. — B. = vysekaný les, hora.
Ib. — B. znamená niečo prázdneho, vybratého
a dutého. Ib.

Báněvý= báňský. Baněvé knihy. Pub. III.
335.

Baniatka = riasa raky/y; v Bosáckej:
barátka, v Nitranská: cicúšky. ľbľd. Ib93. 470.

Banište, e, n. V Belujsku na Slov. Ph^vd.
1893. 481.

Bank. Dva banky čili 80 balvanu soli.
Pras. Těš. 60.

Baňka. B-ky stavěti po těle. Vz Z brt.
Pov. 100. (Povera,) — B. slepičí = kukaně.
Brt, 1). II. 292.

Bankomet, a, m. — hráč dávající banku
Lerm. II. 89.

Banky ta, y, ť. = ptačí chléb, viburnum
lantana, rostl.Brt. D. II. 508.

Bannosť. Čes. 1. V. 178. Vz Banosť (3. dod.).

Báno = ba ano. Oestr. Mon. (Böhm.). I.
494.

Baňory = baňaté rukávy. Mor. Nár. list,
1896. č. 107. Feuill.

Banosť. Nerač mať za, b., že ruším. Phľd.
1895. 40.

Baňotka, y, ť. = kaňot (3. dod.).

Bánovce, míst. j m. v Trenčínsku. Ph^ľd.
XII. 154.

Bánovček, míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
653.

Baptisál, u, m. = kniha, do které se novo-
křtěnci zapisovali. Wtr. Živ. c. 613.

Bára, y, ť., z Barbora, dissimilací. List,
til. 1893. 465.

Barabáška, y, ť., stráň u Krče, N ár. list.
1896. č. 107.

Baráček, demin. slova Barák.

Baračka, v, f., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 77.

Baráŕník, jinak: zahradník, záhon ík,
domkář, podruh, hryzoplot. NZ. III. 144., 512.

Barák, a, m., os. jm. z Bartoloměj. Kbrl.
Sp. 14. — B., u, m., fr. baraque = tyč, žerď,
tedy b. = chýše ze žerdí n. prken sbitá. Cern.
Př. 48. — B. = veverčí hnízdo. Záp. Mor.
Brt, D. II. 292.

Barakán, u, m. = látka oděvní. XV. stol.
Wtr. Krj. I. 115.

Barakša, e, ť., obec v Tekové. Phľd. XII.
341.

Baralad, a, m., obec v Požúně. Phľd. XII.
341.

Baran, a, Baránek, nka, m., os. jm. z Bar-
toloměj. Kbrl. Sp. 14. — B., Widder; Vy-
hnaľi barana za dvůr, aby ho psi nepotrhali.
Mor. Ces. 1. V. 417.

Baranducování, n. = dělání: baran duc.
Vz Ducnouti. Mor. Nár. list. 1896. č. 161.
odp. ťeuill.

Baraní. B. rožky, vz Vranec (3. dod.). —
B. vajco, baranica, semeno ocúnu. Brt. 1). 501.
Cť. Tanečnice (houba. 3. dod.), Vajco (8. dod.).

Baranica, vz Baraní (3. dod.), Tanečnice
(3. dod.) — B. (Zlín.), hromadnice (Březová),
hromaždilky (Brumov), agaricus congregatus,
houba. Brt. I). II. 511.

Baranit co na kotu = loudit i. Jicko. Brt.
D. II. 292.

Baránkovat se. Baránkuje se = na obloze
dělají se beránky. Brt, I). II. 292.

Baraňský, přítok Černé ve Frýdecku. Vest,
opav. 1893. 6.

Barátka, vz Baniatka.

Baraž, jedovatý had. Známe 160 druhu
baražu. Vz'ott, Vlil. 478., X. 712.

Barbata, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 77.

Barbinek, nku, m. = barvínek. Phľd. 1895.
18.

Barbora. Na den sv. B-y utrhne se višňová
letorůstka a dá se do vody; kvcte-li o štědrém
večeru, bude brzo léto, pakli ne, bude léto
hodně pozdě. Us. — B. n. cigánka — část
vozu vzadu dole žebřiny spojující. Cf. Brt. D.
II. 445. — B. = čásť tkadlc. stavu (z předu).
1b. 455.

Barborka = basa. Vz Barbora, — B.
= uzel, který vznikne, když se řetěz přetrhne
v některém článku a přetržené články se pak
spojí kouskem dřeva. Brt, D. II. 292.

Barbošit koho = plašit, strašit. Myjava.
Plťd. 1895. 444.

Bárciť = ba arciť. Světz. 1894. 826.

Barda, y, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl.
Sp. 14.

Bardoněk, vz Bartoněk.

Bardún, vz Zbrt, Tan. 29.

Barek, rka, m., os. jm., z Bartoloměj. Kbrl.
Sp. 14.