Báseň, strč. básií, básn; strč. sklonení a
tvary. Vz Gb. H. ml. L 160., 161., Gb. Km.
-i 22.

Básenník, a, m. B. navrhuje se m. básník
ve Vest. I. 13. Ale básník úplně zdomácnělo.
Bask, a, m., hora v Trenčansku. Vz Phľd.
1893. 240. — B., der Baske. Sterz. I. 396. a.
Baskický, baskisch. Sterz. I. 396. a.
Basľovat eo = v rukou motati; paskuditi.
Jicko. Brt, D. II. 293.
Básničkovati, dichtein. Sterz. I. 672. b.
Básnitel, e, m. Doporučuje se místo bás-
ník ve Vest. I. 13. Vz Básenník.

Básnitelský doporučuje se m. básnický
ve Vest. I. 13. Cf. předcház.

Basovník, a, m. = basista. Litov. Brt. I).
II. 293.

Baspumort, u, ra., liud. nástroj. 16. stol.
Mus. 1894. 234.

Basrman, a, m. = hastrman. Vek. ľob.
119.

Bastyka, y, f. = svatební pečivo v Sedlčan-
sku. Nár. list. 189i. č. 223. 2.

Baškory = bačkory (žen. botky). Dšk.
Jihé. I. 45.

Baštica, e, f., přítok a trať ve Frýdecku.
Vest, op. 1893. 6.

Baštýř, e, ni., dělník při rybnících. Mnč.
Zás. 20.

Baštviť sa — lakomiť sa; domáhať sa nie-
čeho. Phľd. 1895. 438.

Baťa, y, f. = rata. Dšk. Jilič. I. 24.
Báťa. O strč, sklonění cf. Gb. Km. -a 31.
Batan, u, m. = ženská kazajka s nabí-
ranými, vycpanými rameny. Han. Brt, D. II.
464.

Bateliti se s čím = párati se. Kotk. 62.
Báti se. Cť. Gb. H. ml. I. 20. O časování
vz Brt, D. II. 29., 53., 81. Nebuj se, lem se
třes. Šariš. Phľd. 1894. 377. Kdo še bojí, zle
ostojí. Ib. 1895. 188. Nebojte se, do večera
bude pršet (jistě). Vých. Mor. Brt. D. II. 293.
I báli se strachem velikým. Ev. seit. 5. Luc.
2. 9.

Batizovce, míst. jm. ve Spiži. Phľd. 1894.
61.

Batlať = žvatlati. Laš. Brt, D. II.293.
Batograf, a, m., popisovatel malinníků.
Pkľd. XII. 418.'

Bátoše, e, f. = bátoš, myslivecká brašna;
bátošna = mošna školácká. Záp. Mor. Brt,
D. II. 293.

Bátošna, y, ť. — kapsička naplněná ma-
sem, podobající se bátoši = myslivecké ka-
beli, Waidtasche. Mor. Čerň. Př. 62. Cf. Vá-
tošna, Batoše (3. dod.).

Batozul)ká, é, f. = chlebová polévku:, že-
bračka, z Bettelsuppe. Čerň. Př. 61.
Batože = ovšem. Brt. D. II. 240.
Batožina = břímě náklad, Gepäck, n.
Phľd. 1894. 119., XII. 262. Všetka jeho b. je
guitarra a městek. Ib. 1894. 733.

Batožkaveť sa = satmívati se. Slunce
zašlo, b-velo sa. Slov. Phľd. 1894. 109.

Baťula, v, m. = bafa, hlupák. Záp. Mor.
Brt, D. II. 293.

Bandonion, u, m., druh ruční harmoniky.
Vilímkův cenník. Dhnl.

Bauše ze strč. Bohuše. Gb. H. ml. I. 466.

Baviti. Zisk nepřinese vám, co nebaví.
Slád. Žen. 21.

Bavlník, gossypium. Vz Ott. X. 347. nn.

Bavorák, a, m. Je celý B. = kdo sedí
s lokty o stůl opřenými a s bradou o dlaň;
půl B-ka, kdo jen jednou rukou se opírá,
Dmžl. NZ. IV. 197.

Baysar, a, m. = Kaisaria, Caesaria mě,
Kabt.

Bazalicka, bazalka, y, f., ocyrnum basi-
licum, rostl. Brt. I). II. 505.

Bázeň, strč. bázn. Gb. H. ml. I. 161. Strč.
sklonění vz v Gb. Km. na -i 22.

Baziliška, y, f. = mlok. Záp. Mor. Brt,
D. II. 293.

Bázlivý. B-ví se vypovídají ze Strašecího
přes Babu do Nestrašovic. ZN. III. 228.

Báznivý. 1433. Krok. 1894. 85. B. člověk.
Ev. víd. 111. Luc. 2. 25.

Bazylika, y, f. = jaterní žíla. Bl. Gr. 230.

Bažantí mluva. Vz NZ. III. 330.

Bažďal, u, m. = baldachýn, slovo cizí. Laš.
Brt, D. II. 513.

Bažinka, y, f. — housátko. Na Žďársku.
Nár. list. 1894. č. 127. odp. feuill.

Bažiti. — abs. = něco chutného jísti a p.
Já myslila, že páni někde baží, a oni při
práci. Kotk. 93.

Bažný = mlsný. Je b. jak kocúr. Brt, i).
II. 293.

Bč změněno v bš: Libšice m. Libčice. Gb.
H. ml. I. 525.

Bdicí hodiny = budíček. XVI. stol. Mus.
1893. 76.

Bdíti. O etymol. cf. Gb. H. ml. I. 18., 74.
B., bzu, Pass. 451.; vlivem bdíš atd. změnilo
se bzu v bďu. Ž. klem. 45. Cf. Gb. H. ml. I.
401. B. ve zlých skutcích. GR. N. 118. 12.

Bďu, vz předcház.

be, bЬ. b od následujícího e a Ь se neměkčí:
bedlivý, tebe, sebe. Gb. H. ml. I. 423.

bě vyslovují Hanáci jako bje. Brt, D. II.
17. -bě mění se v Morkovicích ve: bi: v izbi.
Brt. D. II. 63.

Béba, y, f. = rýma. Brt. D. II. 486.

Beck. Dr. Ant. ryt. Beck, 1812.—1895.,
dvorní rada, psal také česky. Vz Nár. list.
1895. č, 230. odp. str. 2.

Beckovský. Cf. Mus. 1893. 264.

Beč, e, f., území ve Spiši. Vz Phľd. XII. 342.

Bečka. Jde s bečkama = bečí (pláče). Us.
Hledík.

Bečkov, a, m., potok na Slov. Vz Phľd.
XII. 151

Bečoun, a, m. = ovce; plačící dítě. Us.
B. = ovce. Ovid. Vybr. básně. Vyd. Podstatný

O. 10.

Bečulenka, y, f. = bečička. Val. Vck. Val.

I. 129.

Bečúr, u, m. = bečár. Vých. Mor. Brt, D.
II. 293.

Bečvářový z: bezoar (bezoarový). B. prá-
šek. Us. Čerň. Př. 60.

Bědajanek, nka, m. = ubožák. Laš. Brt,
D. II. 293.

Bedáriť. Čtrnáct roků b-ril Kollár po
cudzích hospodách. Phľd. 1893. 454.

Bederec, rce, m. — liek od boľasti v be-
drách. Slov. Phľd. 1894. 492.