Bederenček, čku, m. = bedrník. Phľd.
1895. 491.

Bedla, y, f. = berla. Dšk. Jihč. I. 10.

Bedlivosť. Jaká b., taková správa. Kat,
z Zer. II. 285.

Bedlně. Op. Mus. 71. (List. fll. 1895. 101.)

Bedlovitý. B. houby, agaricini. Ott, X. 284.

Bedna, sthněm. butinna. Gb. H. ml. I. 423.

Bednařina, y, f., Fassbinderhandwerk, n.
Nár. list. 1896. č. 127.

Bedněný džbán = nahoře až na malý
otvor uzavřený. Mor. a slov. NZ. III. 429.
B. kůlna (se stropem). Brt, I). II. 436.

Bednót. Ani nebedl = nehlesl. Stavkov.
Brt, I). II. 293.

Bedra, y, f. = ví/dra. Tišn. Brt, D. II. 186.

Bedrí = vydrí. B. čepice, Brt, I). II. 186.

Bedřich (Fridrich), odtud: Bedroš, Bedrna.
Kbrl. Sp. 15.

Bedrna, y, m., vz předcház.

Bedrník, z lat. pimpinella, bedra sílící.
Cern. Př. 54. B. v strčcs. léčení. Vz Zbrt,
Pov. 62.

Bedro, strčes. sklonění. Vz Gb. Km. -a
11. — B. = štít dřevěného stavení. V Tábor-
skú. Jinde jinak, vz Štít (3. dod.). Ott. VII.
7. b.

Bedroš, e, m., vz předcház. Bedřich.

Bedrunka. B-ko, daj slunko, jak nedáš,
utnu ti hlavičku, pod panskú stoličku (jak
nedáš, vem tě Jidáš; jak dáš, vem tě pán Bůh
na provaz). Brušp. Hledíková,

Bedzgúlliti —proháněti se. Děti b-ly okolo
kostola. Phľd. 1896. 157.

Beg, a, bej, e, m. = šlechtic, velkostatkář,
boháč. Jih o slov. Klš. 95.

Bell. Obrátiv se i da sě na běh (útěk).
Alx. Nach. kap. X.

Běhadlo, a. n. = vozík, v němž se učí děti
běhati. Chodsky. NZ. III. 20.

Běhavka. Léčení jí na Slov. Vz Mtc. XVIII.
206.

Běhokolka, y, f. = kola pod boty. Nár.
list, 1895. č. 69.inser.

Běhoun, a, m. = tulák. Kat, z Žer. 105. —
B., u, m. (dromon) = druh rychlých veslař-
ských lodí válečných. Ott, VIII. 36.

Běhulica, e, ť. = běhula. Nár. list, 1896.
č. 36.

Běhutý. D. loďka (rychlá). Kub. Rol. 123.
a j. A b-tým ohněm šel po vsi hlas. Smi. VIL
58.

Beige, fr. (béž), druh vlněné látky. Ott,

Beigeový (béžový), vz předcház. B. pod-
sazení. Exc.

Bejdlo, a, n. = blahobyt. Z bejdla taky
nejsme. Dšk. Jihč, I. 47.

Bejchy = vyduté boky na voze obilím na-
loženém. Jicko. Brt. D. II. 445. _vVz Bok.

Bejkovat = bečeti, plakati. Žďár. Brt, D.
II. 363.

Bejkovka, y, f. == louka daná _vod obce
pastýři na vydržování býka, Plzeň. Ces. 1. V.
136.

Bejkový. B. svatba slavila se na sv. Mar-
tina po osypu. Pastýř, ponocný a hajný při-
pravili těm, kteří jim dali osyp, hostinu a ta
slula b-vou svatbou. Vz Ces. 1. V. 137.

Bejzlosti = bez zlosti. Doudl. Kts. 11.

Bekaný, vz Bákaný, Bákati (takati).

Beksle, z něm. Wechsel, křižovatky. Slov.
Phľd. 1894. 545.

Bekyně, z lat, beguina, Betschwester. Mtc,
Gb. H. ml. I. 423.

Běl, strčes. sklonění. Vz Gb. Km. -i. 19. —
B., podbeľ, májík, babuša, podbělica, lopušica,
ludzi květ (uh.), tussilago farfara, rostl. Brt.
D. II. 508.

Běla = kráva bílá nebo šedá; bílá koza.
CT. Tkč. — B. = Kazi, dcera Kroková, Pulk.

Bělá, é, f., obec ve Spiši. Phľd. XII. 247. —
B. = řeka ve vých. Těšínsku. Pras. Těš. 9.

Běláčnosť, i, f. B. duhovky, albinoismus
iridis. Vz Ott, VIL 123.

Bělasý dým; b. bavlna. Phľd. XII. 285.,
811.

Belatka, y, ť. = balatka. Nestojí za b-tku.
Bl. Gr. 295. "

Bělboký (běloboký). B. bříza. Černý. Zeji.

5d.

Belec, lce, m. = kbelec, k odsuto. Dšk. Jihč.
I. 31.

Belechati = pelešiti se, spáti. Dšk. Jihč.
I. 23. (b v p).

Belek, lku, m. = kbelík, dojačka. Zďár.
Brt. D. II. 293.

Bělek, lka, m., os. jm. u Kosmy.

Bělena, y, f. = mléko. Ve šviháčině. Brt,
I). II. 520.

Béleš = vdolek. Vz Báleš. Brt. D. II. 472.

Belhavý. Belhav. Št. Mus. 52. a.

Belial. Vz Vlč. Lit, 261.

Bělička, y, f. = drobná bílá slíva. Jevíčko.
Brt, D. II. 293.

1. Belík, u, m. = studánka, jejíž stěny dře-
vem jsou obloženy = gbelík (záp. Mor.; na
východní Mor. sluje korábek). Brt. D. II. 293.

2. Belík, u, m., obec v Nitře, Phľd. XII. 247.
Bělík, a, m., jm. koně. NZ. III. 103.
Belina, y, i. = bylina, zvl. léčivá zelina,

Záp. Mor. Brt, I). II. 293.

Belka, y, f. = qbelka. Phľd. 1893. 52.

Betkotit = mleti hubou. Laš. Brt. D. II. 293.

Belladonin, u, m., v lučbě. Věstn. III. 16.

Bellay Ern., básník. Vz Phľd. XII. 378.

Bělma, y, f. = bělmo. Brt. D. II. 284.

Bělmo. Léčení bělma na Slov. Vz Phľd.
XII. 564., Mtc. XVIII. 21 . Strčes. žehnání
bělma, Vz Zbrt. Pov. 64.

Bělný chléb. Chč. Mik. 439.

Bělohlávek, vka, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Bělohlavosť, i, f. = světlý vlas. NZ. IV.
251.

Bělohorský. B. nářečí na Slov. (u Bílé
Hory v Malých Karpatech). Vz Phľd. 1893.
238., NZ. III. 214.

Bělohruška, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Bělokam, u, bělokámen, e, m. = granulit,
nerost, Vz Ott, X. 429.

Bělokamenný. B. zeď. Lerm. II. 149.

Bělokorný = bělokorý. B. borovice, pinus
leucodermis. Mtc. XVIII. 195.

Bělokorý. B. bříza, weissrindig. Hdk. Hoř.
56.

Bělolist, filago. Cť. Ott, IX. 195. b.

Bělomázdřitý listenec. Cl. L. Jos. 39_V

Bělopruhý, weissgestreift. B. holub. CT.
Tkč.

Bělořit, saxicola oenanthe, místy na Mor.:
skalník (i v Táborskú), skálinek. Mtc. 1893.305.