Beloš, o, m., potok v Požúne. Vz Ph'ld.
XII. 247.

Bělotrn, echinops. Cť. Ott. VIII. 445.

Belonšek, ška, m. — bílý koník. Sv. Čech.

Beloyina, y, ť., strom. Mtc 1894. S2.

Běložlutavý. 15. reflex z oka vycházející
(u gliomu). Schb. Nád. 48.

Belrouchý (bělorouchý). B. bříza. Černý.
Zejl. 53.

Beluda, y, f. = území v Šariši. Phľd. XII.
247.

Beluše = hostina pro belušnice. Zvolen,
Phľd. 1895. 664.

Belušnice = družičky. Zvolen. Phľd. 1895.
664., 654.

Belžmo. Zápas kulžmo nebo b., Hinkkampf,
m. Sterz. I. 1283.

Ben, a, m., os. jm., z Benedikt. Čern. Př. 27.

Bena, Béna, y, Béňa (dle Baťa), m., z Be-
nediktus. Kbrl. Sp. 14., 9.

Benák, a,, m., z Benedikt. Kbrl. Sp. 14.

Benát, a, m., z Benedikt. Kbrl. Sp. 14.

Benátsky. B. vyšívání na čepcích. Vz Vck.
Val. 1. 42.

Benda, y, m., z Benedikt. Kbrl. Sp. 10., 14.

Bendák, a, m., os. jm., z Benedikt. Kbrl.
Sp. 14.

Benďák, a, m., os. jm., z Benedikt. Kbrl.
Sp. 14.

Bendásek, ska, m., os. jm., z Benedikt.
Kbrl. Sp. 14.

Bendík, a, m., os. jm., z Benedikt. Kbrl.
Sp. 14.

Benditi. B-li až do půl noci. Světz. 1893.
43. b.

Beildl, a, m., vz Benedikt (doleji).

Bendovka, y, ť. = kadlátka (švestky) va-
řené s moukou. CT. Tkč.

Beneda, y, m., os. jm., z Benedikt. V Ko-
smovi. Cť. Kbrl. Sp. 14.

Benedek, dka, m., os. jm., z Benedikt.
Kbrl. Sp. 14.

Benedik, u, m., geum urb., rostl. = be-
nedikt. Mor. Mtc. 1895. 155.

Benedikt, a, m.: Benedikta,; Benedek, Be-
neda, Benetka; Benda, Bendík, Bendák, Ben-
ďák, Bendásek, Bendí; Bena, Béna, Béňa,
Brna, Bínovec, Binko; Berieš, Benýšek, Beniš,
Beníšek, Benš, Benák, Benát, Benka. Kbrl.
Sp. 14. Cf. Kotk. 11.

Benedikta, vz předcház.

Benedin, a, ni., zaniklá ves u Meziříčí. Vz
Mtc. XVIII. 264. nn.

Beneš, e, m. Vz předcház. Benedikt a Bá-
leš. Cť. Gb. H. ml. I. 163. (stran gt.). — Hr.
Beneš, spis. Cť. Bl. Gr. 287.

Benetka, y, m., os. jm., vz Benedikt,

Beniš, e, Benišek, ška, m., vz Benedikt
(3. dod.).

Benka, y, m., os. jm., vz Benedikt (B. dod.).

Benno. Cť. Mus. l893. 257.

Beňovo, a, n., míst, jm. na Slov. Phľd.
XII. 376.

Benš, e, m., os. jm., vz předcház. Benedikt.

Benýšek, ška, m., vz predcház. Benedikt.

Benzaldehyd. Vstnk. III. 408., 454., 467.,
IV. 19.

Benzil, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 247.

Benzildioxim, u, m., v lučbě. Vstnk. III.
247., 249.

Benzochinon, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 11.

Benzolový. B. roztok. Vstnk. III. 55.

Benzoylchlorid, u, m., v lučbě. Ystnk.
IV. 2.

Benzoylovati. Vstnk. IV. 26.

Benzoylsuperoxyd, u, m. Vstnk. IV. 19.

Beran. Je tvrdý a necitelný jako b. Nár.
list, 1891. č. 149. odp. feuill. Nie sú ťažké
baranovi rohy; Ťažko b-na s vlkom smieriť;
Šibaj bičom (smyčcem) barana (housle), za-
hráme si do rána (budeme tančiti). Phľd. 1894.
197., 258. Jdou za ním jako ovce za b-nem.
Šml. VII 55. Stínání b-na o posvícení. Vz
Vck. Val. I. 92. Hra na b-na. Vz Duť. 102.

Beránci, vz Zajíčky (3. dod.).

Beranidlář, e, m., Rammensetzer, m. Sterz.
II. 624.

Beraniti = tlouci někým. Brt, D. II. 294.
Cť. Zaberanit (3. dod.).

Beránky = kocian, pazúrky, paprčky,
myší úška, prašívka, gnaphalium dioicum,
rostl. Brt, D. II. 503.

Berannie. Nechybuje mu nič, iba b. rohy
(o hloupém). Slov. Zátur.

Berbín n. Verbín, a, m., obec ve Spiši. Phľd.
XII. 342.

Berčí. B. mne napomínají, abych dal z toho
plat, 1492. Arch. XIV. 111i. a j.

Berdla, y, ť. = berla, d vsuto. Šb. D. 51.

Berem, a, m., území v Trenčínsku. Phľd.
XII. 341.

Bergenský. B. tuk (rybí), Bergenfischthran.
Sterz. I. 452. a.

Bergleder za Berla polož před Bergstein.

Berkfrit, u, m. = nejvyšší a nejbezpeč-
nější čásť hradu, ve které rodina panská v míru
žila, z Berg-, Burgfriede, střlat. belfredus n.
berfredus. Vz Čern. Př. 86.

Beřkovice, dříve Běškovice od Běška.
Čern. Př. 33.

Berla, strčes. sklonění. Vz Gb. Km.-a11.
B. biskupská. Vz Wtr. Krj. I. 223.

Berlínka, y, ť. = cestovní poroz s pohyb-
livým krytem. Berline. Sterz. 455.

Bernář m. bednář. Gb. H. ml. I. 375.

Bernard. Odvozeniny vz v Kotk. 11.

Berní. Má ho rád jako sediáci b. úřad.
Šml. VIII. 232.

Bernolakista, y, m., Bernolakův přívrže-
nec. Koll. 189:1 182.

Bernový. B. řeč (o berni). 1540. Mus.
1894. 397.

Berthold. Odvozeniny vz v Kotk. 11.

Bertrandit, u, m. Vstnk. III. 326.

Berunk, u, m.= příjem. Wtr. Živ. c. 977.

Beruše = šišky borové a jedlové. Zábř.
Brt, D. II. 294.

Beryllnatý. B. mineraly. Vstnk. III. 326.

Běs. O původu cf. Gb. H, ml. L 71., Dob.
Dur. 393. nn., 97., 108.

Beseda. Jaký človek, taká bešeda (řeč,
zábava); Krásnu bešedú nenasycíš hoscí (řečí).
Phľd. 1895. 187., 377. O čes. b. cť. Zbrt. Tan.
306.

Besedář, e, m. = besedár. Cop. 10.

Besedářsky něco formovati (jako se to
dělává v besedách, nedůkladně). Bl. Gr. 113.

Besediti. Jak še kdo spravuje, tak še
o nim bešeduje (mluví). Phľd. 1895. 183.

Besermené v Alx. B. 233. — blízcí pří-